101

„Aniž by Straka přepínal, lahodně dosáhne naprosto znělým a nosným způsobem k vysoké poloze i silné dynamice, zřetelně vyslovuje, prokazuje velkou empatii.“

„Žánrově výlučná, originální, hudebně neslýchaně intenzivní a interpretačně náročná skladba…“

„Po osm desetiletí se mělo za to, že text v Lidových novinách byl anonymní lidovou tvorbou.“

Písňový cyklus Zápisník zmizelého, založený na příběhu otištěném v novinách a hudebně inspirovaný vidinou konkrétní ženy, je dílem, které se nepodobá ničemu jinému. U Leoše Janáčka ostatně dost častý jev. První veřejné koncertní provedení tohoto komorního dramatu se uskutečnilo v Brně přesně před sto lety, 18. dubna 1921. Jeho gramofonových nahrávek existuje řada. Vybíráme jako vzorovou tu, kterou pořídili v roce 1998 pěvci Peter Straka a Dagmar Pecková a u klavíru Marián Lapšanský.

 
Zveřejněno v NahrávkaPlus

316 Za dlouholetou propagaci české hudby doma i v zahraničí získali Cenu Antonína Dvořáka za roky 2019 a 2020 sopranistka Gabriela Beňačková a dirigent Jakub Hrůša. Převezmou ji v přímém přenosu na koncertě České filharmonie, který se bez publika koná 14. dubna v pražském Rudolfinu. Cenu uděluje od roku 2009 Akademie klasické hudby, pořadatel festivalu Dvořákova Praha. Gabriela Beňačková obdržela ocenění mimo jiné za ztvárnění Dvořákovy Rusalky. Byla například její vůbec první interpretkou v Metropolitní opeře v New Yorku. Jakuba Hrůšu ocenila Rada akademiků za prosazování skladeb českých autorů u světově proslulých orchestrů, například Berlínských a Vídeňských filharmoniků nebo Newyorské filharmonie, za jeho aktivity v roli šéfdirigenta Bamberských symfoniků i za kompletní natáčení děl Josefa Suka s ČF. S ní, za Hrůšova řízení, se ve středu představí Lisa Batiashvili, a to ve 3. houslovém koncertu Camilla Saint-Saënse. V druhé části večera zazní Brahmsova a Dvořákova hudba. „Gabriela Beňačková i Jakub Hrůša udělali pro českou hudbu velmi mnoho. O to víc mne těší, že jim cena bude předána v průběhu koncertu orchestru, se kterým oba laureáti vystoupili mnohokrát na koncertech doma i v zahraničí a pořídili řadu nahrávek,“ uvedl ředitel ČF David Mareček.

Zveřejněno v AktuálněPlus
1003

„Umělecká, emocionální i motivační intenzita proroctví je mimořádně silně ztvárněna ve filmu Jiřího Krejčíka a Zdeňka Mahlera s názvem Božská Ema, s hlasem Gabriely Beňačkové.“

„I po roce 1989 zůstává světlá budoucnost nadčasovým, trvalým cílem, ideálem, pro který se Smetanovo dílo vyslovuje bez ztráty aktuálnosti.“

„Prozatím nejsilnějším dojmem z poslední doby bylo nastudování Libuše v Národním divadle Brno režisérem Jiřím Heřmanem a její uvedení v alternativním prostředí haly na Výstavišti.“

Před sto padesáti lety, v roce 1871, komponoval zrovna Bedřich Smetana první dějství své čtvrté opery – Libuše. Premiéru měla však až mnohem později, jako v pořadí sedmá z jeho osmi dokončených oper: v červnu před sto čtyřiceti lety, při prvním otevření Národního divadla. Stejně složitou historii má i pověst o Libuši, předloha pro libreto. Stojí za to si vše připomenout právě dnes, na Smetanovy narozeniny. I když nejsou letos kulaté.

 
Zveřejněno v SeriálPlus
508

„Představa, že by se festival letos už druhým rokem neuskutečnil, je pro mne téměř nepřijatelná.“

„Tomáš Netopil je dynamická tvůrčí osobnost a na spolupráci s ním jako s novým prezidentem festivalu se velmi těším.“

„Jedním z festivalových programových záměrů je, vrátit do hukvaldské obory Janáčkovy opery a operní díla českých autorů, ale věřte mi, vůbec to není jednoduché.“

Symfonické koncerty i Dny slezských varhan, klasika, jazz a folklor, operetní představení pod otevřeným nebem, rodinná odpoledne, tvůrčí dílny a další zajímavý doprovodný program… Takový má být letos Mezinárodní hudební festival Leoše Janáčka. Ostravu, Hukvaldy a další místa Moravskoslezského kraje rozezní od 27. května do 1. července 2021. Rezidenčním umělcem bude klavírista Ivo Kahánek. A končící prezident festivalu Ivan Ženatý, sólista večera připraveného na 15. červen, symbolicky předá taktovku novému prezidentu Tomáši Netopilovi, který bude ten večer koncert řídit. O tom všem, o vizích a výhledech… i o těžkostech plánování v době koronaviru hovoří s portálem KlasikaPlus.cz ředitel festivalu Jaromír Javůrek.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
DSC02350a

„Vystačil bych si s romantiky! Pro mě by mohlo být jen 19. století.“

„Písně si můžete dovolit až v nějaké fázi kariéry, kdy už máte jméno a lidé jdou v podstatě na vás.“

„Je tolik nádherných ruských titulů, ale na programu moc nejsou, nebo jen krátce.“

Sotva dozněly tóny pražské premiéry Verdiho opery Rigoletto, ve které zpíval nájemného vraha Sparafucila a která se odehrála pouze v televizi, bez diváků, už obléká kostým Komtura a zkouší další novou inscenaci, tentokrát Mozartova Dona Giovanniho, který má premiéru v březnu ve Stavovském divadle. Ve výhledu je Oněgin, Rusalka, Bludný Holanďan… aspoň nějaké jasné body v jinak vyprázdněném diáři covidových měsíců. Basista Zdeněk Plech má napilno, ale přesto se v RozhovoruPlus netají tím, jak mu chybí živé publikum a kromě divadla také koncerty. Přesto se obecně rád a hodně směje a při jeho znělém basu je to nepřeslechnutelné i na velkou dálku.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
TOSCA-74

„Nepamatuji svět, ve kterém by Plácido Domingo nebyl jednou z největších tenorových hvězd současnosti.“

„Opera a Domingo jsou v podstatě synonyma.“

„Pravé kvality operního umělce by měl posluchač ocenit někde jinde než v hokejové hale s umělou zvukovou amplifikací.“

Kompilace s bohatě faktograficky a obrazově vybaveným bookletem, nazvaná „Plácido Domingo: Live Recordings 1967–1999“, zachycuje světoznámého tenoristu prostřednictvím jeho vídeňských kreací z doby tří desítek let, během nichž si vybudoval bezprecedentní uměleckou pověst. Album podrobně přibližujeme přesně v den, kdy pěvec slaví osmdesátiny.

 
Zveřejněno v NahrávkaPlus
pondělí, 23 listopad 2020 16:58

Klasika v souvislostech (6)
Janáčkova Káťa

10

„Stejně jako Zápisník zmizelého, premiérovaný v dubnu 1921, je i Káťa Kabanová plodem přátelství s Kamilou Stösslovou.“

„V Brně mne nenávidí, v Praze závidí, ale v Bratislavě návidí rádi.“

„Tragickou lásku mezi Káťou a Borisem provází Janáček tou nejkrásnější a nejlyričtější hudbou, jakou kdy napsal.“

Káťa Kabanová, šestá z devíti oper Leoše Janáčka, lyrické drama vycházející z Ostrovského hry Bouře, je od prvních tónů po závěr hudebně i svým příběhem magicky přitažlivá. Zasahuje od velkoleposti po intimitu, od vášní po úzkost, od dramatičnosti po lyriku. Poprvé se hrála přesně před 99 lety, 23. listopadu 1921, v brněnském Městském divadle, předtím německém, v současnosti Mahenově. Světové premiéry tam měly i Janáčkovy opery Příhody lišky Bystroušky, Šárka, Věc Makropulos a Z mrtvého domu.

 
Zveřejněno v SeriálPlus
001

Prudké zhoršení pandemické situace si znovu vybírá daň na českém hudebním životě. „Vzhledem k posledním vládním opatřením a po zvážení výhledu na příští týdny a měsíce jsme se s těžkým srdcem rozhodli zrušit slavnostní koncert plánovaný na 21. prosince, na kterém měla být předána Cena Antonína Dvořáka významné operní pěvkyni Gabriele Beňačkové,“ oznámil Robert Kolář, ředitel Akademie klasické hudby, která Cenu Antonína Dvořáka vyhlašuje. Držitelé vstupenek mohou požádat o vrácení vstupného, případně přispět na vzdělávání mladých muzikantů ponecháním vstupného pořadateli.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
1

V novém termínu předá Akademie klasické hudby prestižní Cenu Antonína Dvořáka sopranistce Gabriele Beňačkové. Slavnostní koncert, na kterém oceněná slavná sopranistka také zazpívá a s ní i polský tenorista Piotr Beczała, se uskuteční v pražském Rudolfinu 21. prosince. Program i účinkující zůstávají stejní, s jakými počítal původní termín na konci dubna.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
neděle, 22 březen 2020 21:48

Rusalky a Vodník Eduarda Hakena

156

„Zpívá a hraje zde neokázale majestátní postavu Vodníka tak, jak vešel v obecnou paměť.“

„Haken byl v tuzemsku pro dvě tři generace přímo ztělesněním této role.“

„Zpívá zněle, s krásnými probarvenými a srozumitelnými hloubkami i s pěkně vyklenutými a rovnoměrně rozvrženými dalšími polohami, vznešeně a velebně.“

Dvořákovu Rusalku posuzujeme většinou podle představitelky titulní role. Dnešní stodesáté výročí narození Eduarda Hakena však může být ojedinělým okamžikem, ve kterém se na jednu ze světově nejhranějších českých oper můžeme podívat z hlediska obsazení úlohy Vodníka. Legendární basista v ní figuruje jak na první tuzemské gramofonové nahrávce díla, tak v jeho prvním televizním zpracování, stejně jako i v první filmové podobě Rusalky přístupné na DVD.

 
Zveřejněno v NahrávkaPlus
5

Operní pěvkyně Gabriela Beňačková obdrží Cenu Antonína Dvořáka 2019. Na koncertě ve Dvořákově síni Rudolfina při té příležitosti 21. dubna 2020 vystoupí polský tenorista Piotr Beczała. Zazní mimo jiné i árie z Dvořákovy Rusalky, v níž jak Beczała, tak Beňačková účinkovali v newyorské Metropolitní opeře. Cenu převezme sopranistka jako stále aktivní umělkyně; v plánu je, že s Beczałou zazpívají závěrečnou scénu opery.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
0

„Karlovarská soutěž Antonína Dvořáka přestala být po roce 1990 jen soutěží posluchačů uměleckých škol, stala se soutěží mezinárodní, do 35 let.“

„Orchestr je pro řadu pěveckých soutěží nedostupnou věcí.“

„Písňové literatuře se na konzervatořích věnuji málo.“

Do Karlových Varů se na Mezinárodní pěveckou soutěž Antonína Dvořáka sjela stovka účastníků z bezmála dvou desítek zemí světa, mladých lidí do 35 let. Čtyřiapadesátý ročník vyvrcholí 15. listopadu. Vedle tuzemských zpěváků jsou dalšími nejpočetněji zastoupenými zeměmi Ukrajina, Slovensko, Rusko, Polsko, Slovinsko a Čína, ale soutěžící jsou i z Jižní Koreje, Japonska, Mexika nebo USA. Dlouholetý ředitel Alois Ježek v rozhovoru pro portál KlasikaPlus zdůrazňuje jedinečnost soutěže, danou zejména orchestrálním doprovodem finálových kol a zvláštními cenami udělovanými divadly a festivaly, hovoří o její proměně po roce 1990 a uvažuje o silné české účasti v poslední době.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
5

„Sawallisch na snímku, který je k dispozici na LP deskách i na CD, neomylně vystihuje mužný smutek.“

„Spolu s nahrávkou Stabat mater jde v diskografii ČF o jedinečnou, trvalou, jen těžko překonatelnou klasickou hodnotu.“

„Dílo nikoli pro liturgii, ale pro soustředěný poslech.“

Dušičky, Památka všech věrných zemřelých… Druhý listopad je v liturgickém kalendáři římskokatolické církve dnem modliteb za zesnulé. Mše za zemřelé, která k této tradici patří, začíná slovy Odpočinutí věčné dejž jim, Pane… Requiem aeternam dona eis, Domine. Díky mimořádně dramatickému zhudebnění části pojednávající o posledním soudu vstoupilo do dějin Requiem od Giuseppe Verdiho, přirovnávané často k jeho operám. Dvořákovo Dies irae si s tím Verdiho nezadá. Ale Requiem českého mistra jako celek přece jen k opeře nikdo nepřirovnává. Je niternější. I v referenční pražské nahrávce Wolfganga Sawallische.

 
Zveřejněno v NahrávkaPlus
CenyThalieMusicalczHP

26. Ceny Thálie mají po sobotním večeru 5. října své majitele. V oblasti hudebního divadla sošky získali operní pěvci Kateřina Kněžíková a Ondřej Koplík a čestnou cenu Gabriela Beňačková, tanečníci Alina Nanu, Dominik Vodička a za celoživotní mistrovství Zdenka Kratochvílová a za muzikál či operetu Martina Šnytová, Vojtěch Dyk a za celoživotní mistrovství Věra Vlková. S nimi se radovaly i scény, které uvedly oceněné inscenace, hned dvakrát Národní divadlo moravskoslezské Ostrava a dále Divadlo F. X. Šaldy v Liberci, Národní divadlo v Praze, Pražský komorní balet a Hudební divadlo Karlín.

 
Zveřejněno v SouvislostPlus
pátek, 19 červenec 2019 14:06

Rudolf Firkušný v Praze

FIrkun-Supraphon-CD

„Festivalový koncert z května 1990 je z těch, na které se nezapomíná.“

„Nadchne technikou, kterou nikdy nějak okázale nezdůrazňoval, ale vždy jen diskrétně používal, noblesou a bezpečným nadhledem.“

„Zůstává největším českým pianistou.“

Rudolf Firkušný, stejně jako Rafael Kubelík, se v emigraci dožil pádu komunistického režimu v roce 1989. Oba stačili symbolicky vystoupit v roce 1990 na prvním svobodném Pražském jaru – festivalu, u jehož zrodu v roce 1946 osobně jako mladí umělci plní sil byli. Čechoameričan Firkušný plánoval na počátku 90. let, že se usadí ve vlasti. Nestihl to, jeho život se v USA uzavřel 19. července 1994, tedy před 25 lety. Bylo mu dvaaosmdesát. O dva roky později, také v dvaaosmdesáti, zemřel v létě ve Švýcarsku Kubelík.

 
Zveřejněno v NahrávkaPlus
5

„V roce 1959 uzrál čas k nové vzorové nahrávce. Inspirací k ní se stala tehdy probíhající skvělá inscenace, která byla hudebně v rukách Zdeňka Chalabaly.“

„Kecal Eduarda Hakena se stal přímo symbolem této role – směšně namyšlený, komicky vážný a důležitý strejda.“

„Nahrávka Zdeňka Košlera má vynikající Mařenku – na vstup Gabriely Beňačkové do mírně stárnoucí slavné pěvecké generace vzpomínáme jako na zjevení.“

Musel to být pro milovníky hudby první republiky radostný okamžik, když se ve třicátých letech objevila na trhu objemná krabice s 15 oboustranně vylisovanými standardními šelakovými deskami na 78 otáček za minutu, jejichž etikety s vyobrazením psíčka štěkajícího do gramofonové trouby (His Master´s Voice) prozrazovaly, že rozsáhlé album obsahuje celou Smetanovu Prodanou nevěstu! Do té doby se lidé u nás radovali pouze z jednotlivých operních scén a árií a s tichou závistí pokukovali po sousedních zemích v čele s Německem, kde se sběratelé mohli pochlubit prvními operními komplety... Operu, která měla premiéru v květnu 1866, zařazujeme dnes do rubriky NahrávkaPlus, protože se každoročně 12. května při zahájení Pražského jara připomíná výročí úmrtí Bedřicha Smetany.    

 
Zveřejněno v NahrávkaPlus
sobota, 22 září 2018 12:51

Arabella snů na DVD

arabella01a

„Thielemann nemohl jinak, než povinně připomenout stopadesáté narozeniny Richarda Strausse.“

„Arabella z roku 1933 je jubilantovo mistrovské dílo.“

„Tato nahrávka je naprosto unikátní především pěveckým obsazením snů.“

Videonahrávka opery „ARABELLA“ Richarda Strausse ze Salcburských Osterfestspiele z roku 2014 je pro mě osobně připomínkou jednoho v pravdě nezapomenutelného zážitku. Zamiloval jsem se tehdy do díla, které jsem viděl na jevišti poprvé, stejně jako do celého festivalu, v jehož rámci bylo uvedeno...

 
Zveřejněno v NahrávkaPlus
pondělí, 13 srpen 2018 12:42

Jenůfa Gabriely Beňačkové

Jenufa-obal-51MqDFfupDLSX355„Janáčkovi se podařilo neomylně dotknout pravdivosti.“

„Jenůfa Gabriely Beňačkové ze všech ostatních vystupuje.“

„Dokázala vyjádřit a korunovat silné emoce a skutečně podmanit.“

„Brněnský snímek z roku 1979 zůstává tím referenčním.“

„Slovenská sopranistka, nezapomenutelná interpretka postav české opery.“

Jedna z nejmocnějších oper, hudební divadlo, které dojímá, zdrcuje, pohlcuje, povznáší. Jenůfa Leoše Janáčka má tuhle sílu, schopnost zasáhnout srdce, neobvykle velkou a přímočarou. A když se potká a protne mimořádné obdarování interpreta s jedinečným naladěním a nastavením posluchačovy mysli, může vzniknout zážitek na celý život. Devadesáté výročí úmrtí skladatele je dobrým důvodem si připomenout legendární nahrávku.

Zveřejněno v NahrávkaPlus