neděle, 28 únor 2021 12:09

Vychází kniha Hrůša o Martinů

222

Dirigent Jakub Hrůša stojí za vydáním nové knihy Hrůša o Martinů. Publikace přináší unikátní texty o skladateli Bohuslavu Martinů. Součástí knihy je také Hrůšův text o dirigentu Jiřím Bělohlávkovi, který byl jeho učitelem i blízkým přítelem, a rozhovor ředitele Institutu Bohuslava Martinů Aleše Březiny, iniciátora vzniku těchto esejů, s Jakubem Hrůšou.

 
Zveřejněno v SouvislostPlus
600

„Není pravdivé tvrzení, že u nás plně otevřel cestu k poznávání tvorby Martinů teprve rok 1989. Důkazem je i tato kompletní nahrávka opery Hry o Marii.“

„Jde o velké celovečerní operní dílo, budící svou koncepcí hned z několika důvodů obdiv.“

„Nahrávku Jiřího Bělohlávka právem zařazujeme do fiktivního zlatého fondu Supraphonu.“

Hry o Marii jsou fenomenálním operním dílem Bohuslava Martinů, jehož výročí jsme si připomínali v posledních dvou letech. Formou nahrávky však toto dílo před téměř čtyřmi dekádami nezvěčnil nikdo menší než Jiří Bělohlávek. Právě k jeho nedožitým pětasedmdesátinám se sluší tuto nahrávku připomenout.

 
Zveřejněno v NahrávkaPlus
106

„Což o to, ta parta mladých muzikantů by byla nesporně báječná,“ vypálil na mě bez okolků, „ale copak je vhodné, abych se upsal vojákům?“

„Tentam je pochybující, váhavý, opatrný Jiří Bělohlávek z minulých let! Tady se představuje rozhodný, ctižádostivý mistr taktovky.“

„Říkává se, že každý je nahraditelný, někteří jsou ale nezapomenutelní; o Jiřím Bělohlávkovi to platí bezezbytku.“

Ve vzpomínkách na Jiřího Bělohlávka bývá zmiňován protiklad, který vystihoval jeho přístup k životu: „Povahou introvert, povoláním extrovert,“ zněl například 1. června 2017, den po dirigentově úmrtí, titulek na webu ČT 24. Bylo to docela trefné. Nikoli však úplné. Na to, aby tak stručná definice platila, byl Jiří, který by dnes býval oslavil pětasedmdesát, ve skutečnosti mnohem komplikovanější, mnohovrstevnatější osobností.

 
Zveřejněno v SeriálPlus
1Vclav-Talich

„Václav Talich mladého Martinů znal jako orchestrálního hráče, v budoucnu jej měl poznat i jako skladatele.“

„Martinů Kubelíkovi věnoval své Fresky Piera della Francesca. Kubelík je spolu s Vídeňskými filharmoniky provedl ve světové premiéře v létě 1956.“

„Jiří Bělohlávek měl úžasnou schopnost dokázat v díle nalézt hloubku a vnitřní sílu a ty pak přenést na hráče orchestru.“

I když se provádění orchestrálních či jevištních děl Bohuslava Martinů věnovala řada výborných umělců, označení „martinůovský dirigent“ si dovolím přiřknout pouze několika z nich. Kritériem této volby je pochopitelně především mimořádný umělecký vklad těchto interpretů v rámci uvádění skladeb Martinů a ve většině případů také vztahy se skladatelem nejen na profesionální, ale též osobní úrovni. Zajímavým bonusem navíc je fakt, že u všech těchto dirigentů si letos budeme připomínat kulaté výročí narození či úmrtí.

 
Zveřejněno v SeriálPlus
DSC02350a

„Vystačil bych si s romantiky! Pro mě by mohlo být jen 19. století.“

„Písně si můžete dovolit až v nějaké fázi kariéry, kdy už máte jméno a lidé jdou v podstatě na vás.“

„Je tolik nádherných ruských titulů, ale na programu moc nejsou, nebo jen krátce.“

Sotva dozněly tóny pražské premiéry Verdiho opery Rigoletto, ve které zpíval nájemného vraha Sparafucila a která se odehrála pouze v televizi, bez diváků, už obléká kostým Komtura a zkouší další novou inscenaci, tentokrát Mozartova Dona Giovanniho, který má premiéru v březnu ve Stavovském divadle. Ve výhledu je Oněgin, Rusalka, Bludný Holanďan… aspoň nějaké jasné body v jinak vyprázdněném diáři covidových měsíců. Basista Zdeněk Plech má napilno, ale přesto se v RozhovoruPlus netají tím, jak mu chybí živé publikum a kromě divadla také koncerty. Přesto se obecně rád a hodně směje a při jeho znělém basu je to nepřeslechnutelné i na velkou dálku.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus

102Sopranistka Kateřina Kněžíková a mezzosopranistka Markéta Cukrová, která zaskočila za Janu Sýkorovou, si můžou i přes uzavření hranic splnit další velký hudební sen. Obě se zúčastní natáčení a přenosu jednoaktové rozhlasové opery Slzy nože od Bohuslava Martinů, a to s Deutsches Symphonie-Orchester v Berlíně. Třetí sólistkou bude americká transgender barytonistka Lucia Lucas. Původně se měla opera odehrát pouze koncertně v berlínském sále Philharmonie. Lockdown způsobil, že je z projektu studiové natáčení. Pod taktovkou britského dirigenta s italskými kořeny Robina Ticciatiho vystoupí všechny tři pěvkyně v online přenosu zítra, v neděli 21. února, na internetovém rádiu Deutschlandfunk Kultur. Na Martinů naváže stanice vysíláním skladby Sinuous Voices českého autora žijícího v Berlíně Ondřeje Adámka. Obě skladby jsou zároveň součástí filmového projektu režiséra Frederica Wake-Walkera. Závěr hudebního pořadu bude patřit opět hudbě Bohuslava Martinů, a sice jeho První symfonii, kterou v květnu roku 2018 dirigoval Sir Roger Norrington.

Zveřejněno v AktuálněPlus
101

Loňský ročník interpretační soutěže Nadace Bohuslava Martinů se nemohl v rámci festivalu Dny Bohuslava Martinů konat a byl přesunut na nadcházející víkend, 12.–14. února. Pořadatelé soutěž uskuteční za zvláštních prostorových a hygienických opatření. Soutěžit budou hráči na flétnu, klarinet, trubku a cembalo a povinným repertoárem jsou skladby Martinů pro tyto nástroje. Koncert vítězů v neděli 14. února bude zaznamenán a zveřejněn na webu Nadace Bohuslava Martinů, která soutěž i festival pořádá už šestadvacet let s cílem propagovat dílo slavného poličského rodáka.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
pondělí, 08 únor 2021 12:37

Lenka Kavalová: Kultura chybí všem

lenka-kavalova029

„Naši posluchači jsou 65+ a z jejich zpětné vazby víme, že koncerty na počítači spíše sledovat nebudou.“

„Zatím to ale vypadá, že do prázdného sálu zahrajeme zahajovací koncert festivalu Smetanovské dny.“

„V době, kdy se ruší všechny koncerty, vidíme smysl našich aktivit v nahrávání.“

K rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz jsme vyzvali Lenku Kavalovou, ředitelku Plzeňské filharmonie, festivalu Smetanovské dny v Plzni a koncertů Kruhu přátel hudby v Plzni. Jak říká, výpadky na příjmech ze vstupného, když veškeré zahraniční i tuzemské koncerty jsou zrušené, jsou „sakramentsky znát“ a v rozpočtu chybějí. Jedinou výhodou pandemie podle ní asi je, že se orchestr může víc věnovat nahrávacím projektům, na které se v minulých sezónách nedostávalo času.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
2

Moravská filharmonie Olomouc odehraje 11. března od 19 hodin online koncert, jehož program si vyberou samotní příznivci orchestru. Stream bude možné sledovat na webu nebo na Facebooku MFO. Diváci mohou hlasovat pro nabídnuté skladby, a sice pro jednu kratší na začátek – Sukovo Fantastické scherzo, předehru k Rossiniho Vilému Tellovi či pro Američana v Paříži George Gershwina. Dále bude možno vybírat z koncertantních skladeb – Koncertu pro klavír a orchestr d moll Vítězslavy Kaprálové, Čajkovského Klavírního koncertu b moll nebo Gershwinovy Rapsodie v modrém. Do třetice lze rozhodnout o velké formě, například o Symfonii č. 1 Bohuslava Martinů, Osmé Dvořákově symfonii nebo o Symfonických tancích z muzikálu West Side Story Leonarda Bernsteina. Hlasování je spuštěno až do 21. února.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
8-Jakub-Sommer-Viktor-Smutn-Petr-Stach---foto-Robert-Smutn

„Kniha paní Charlotte byla vstupní branou k našemu filmu. Není to ale typ knihy, který by mohl být zfilmován jedna ku jedné.“

„Můj život s Bohuslavem Martinů se svým narativem opírá o žánr dokumentu, využívá dobové archivy, ale zároveň pracuje s hranými scénami.“

„Do filmu jsme připsali postavu Múzy, která Bohuslava celý život provází.“

Dokumentarista Jakub Sommer natáčí pro Českou televizi film Můj život s Bohuslavem Martinů. Pokud bude (epidemiologická) situace příznivá, bude dokončen letos na podzim. Jak režisér říká, nechce z něj mít „další typický dokument o mrtvém skladateli“, ale živé svědectví o velkém tvůrci, které zprostředkuje divákům "emotivní a interesantní vhled" do života a hudby skladatele.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
101

Stanice Českého rozhlasu D-dur bude dnes od 20 hodin vysílat koncert sopranistky Kateřiny Kněžíkové a harfistky Kateřiny Englichové. Program s názvem Kdo v zlaté struny zahrát zná, který se konal ještě v adventní době 16. prosince v kostele Církve československé husitské v rámci koncertní sezóny cyklu Břevnovská hudební setkání, přináší hudbu Petra Ebena, Leoše Janáčka, Jana Hanuše Trnečka, Bohuslava Martinů, Maurice Ravela, Adama Václava Michny z Otradovic a Johna Francise Wadea.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
100

„Martinů se obklopoval skvělými interprety, kteří dotvářeli jeho skladby a dávali jim ten esprit, který každý komponista pro udržitelnost svého díla potřebuje.“

„Otevřela se mi krásná paleta barev, polyfonií vonících netradičních harmonických postupů, škála interpretačních možností, které nebyly zapsány v notách.“

„Ukažme si, zda se v dnešní době potkáme se skladatelem, který by inspiroval k natočení a k interpretaci svého díla tolik interpretů jediného nástroje!“

Kompletní dílo pro violoncello z pera Bohuslava Martinů, jak ho s orchestrem i s klavírem natočil Petr Nouzovský, čítá čtrnáct opusů. Český violoncellista, podle všeho zřejmě první interpret, který realizoval skutečně celou soubornou nahrávku, shrnuje pětiletou práci na těchto CD v osobním vyznání. Napsal je pro portál KlasikaPlus.cz bezprostředně po dokončení projektu. Přiznává, že za studií ještě hudbě tohoto autora nerozuměl a nedělala mu radost. Později však plně pochopil, co znamenají slova, že přínosem skladatele není pouze to, co napsal do not, nýbrž i to, co v partituře zaneseno není. Hudba Bohuslava Martinů právě tohle umožňuje a nabízí, ale také potřebuje.

 
Zveřejněno v OsobnostPlus
3

Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK připravuje na neděli 31. ledna od 18 hodin stream koncertu na svých sociálních sítích. Hudba, v níž hraje hlavní roli flétna Hany Knauerové, bude doplněna krátkými vstupy o slavném malíři Václavu Vavřinci Reinerovi. Pořadatelé představí jeho oltářní obraz v kostele svatých Šimona a Judy i díla vystavená ve sbírkách Národní galerie, za nimiž se kamera pořadu vydá přímo do Sbírky starého umění ve Schwarzenberském paláci.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
17

„Je krásným řízením osudu, že se ve stejném večeru autorsky sešel Martinů právě se Stravinským. Vždyť to byla právě jeho hudba, co ho tak silně oslovilo, že se vydal novým směrem.“

„Martinů si prý Toccatu e due canzoni představoval jako dílo ´lehké, hravé, velmi prosté´, ale zjistil, že se vyvíjí zcela po svém.“

„Paul Sacher, neúnavný propagátor hudby 20. století, objednal pro svůj Basilejský komorní orchestr více než dvě stovky děl od mnoha slavných skladatelů.“

Dirigent a filantrop Paul Sacher je osobností, které vděčil za mnohé Bohuslav Martinů. Avšak nejen on. V roce 1926, kdy mu bylo dvacet, založil Sacher Basilejský komorní orchestr, který pak po šest desetiletí vedl i financoval a pro který objednával u vůdčích skladatelských osobností současnosti nová díla. Tři z nich, od Stravinského, Honeggera a Martinů, se sešla v programu premiérového večera připomínajícího dvacáté jubileum tělesa. Stalo se tak 21. ledna před čtyřiasedmdesáti lety.

 
Zveřejněno v SeriálPlus
pátek, 22 leden 2021 17:57

Za Pavlem Blatným

1001

„Proslulý byl svými procházkami před JAMU, kdy každého známého poctil sejmutím klobouku, hlubokou úklonou a polohlasným ‚rukulíbám‘.“

„Jeho tvorba je celkově mimořádně rozsáhlá: čítá víc než pět set titulů nejrůznějších žánrů a zaměření.“

„Odchodem Pavla Blatného se uzavřela jedna z výrazných kapitol brněnské hudby.“

Zpráva o tom, že 20. ledna zemřel skladatel Pavel Blatný, nebyla příliš překvapivá – skladatel už dlouho neopouštěl svůj byt a posléze ani svoje lůžko, nicméně pro ty, kteří Pavla Blatného znali, to bylo velmi, velmi smutné. To proto, že představoval téměř vždy kladný pól emocí, vždy byl nabitý energií, vždy důvěřoval budoucnosti.

 
Zveřejněno v SouvislostPlus
13

„Sekerův tón klavíru je mimořádně kultivovaný, jeho spolupráce je velmi citlivá.“

„Oba nástroje hráli v dokonalé souhře a zvukově vyváženě.“

„Vřelý tón houslí s přirozeným použitím vibrata doslova svítil nad klavírním partem.“

Je jedině dobře, že v současné situaci se alespoň některé koncerty paušálně neruší, ale pokud interpreti souhlasí, jejich vystoupení před prázdným sálem sledují v živém streamu posluchači doma a záznam z koncertu pak zůstane v online prostředí k dispozici. Samozřejmě interpreti na pódiu prožívají svůj výkon jinak, chybí bezprostřední reakce publika, atmosféra je zcela odlišná, přítomnost záznamové techniky, pokud se interpreti nespecializují pouze na nahrávací činnost jako v minulosti třeba pianista Glenn Gould, je spíše stresující. Od vystoupení předního českého houslisty a pedagoga HAMU Bohuslava Matouška s pianistou Miroslavem Sekerou, vedoucím Oddělení klavírní spolupráce tamtéž, na Dnech Bohuslava Martinů 2020 se dalo správně očekávat, že bude svým způsobem referenční.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
100

Ochranný svaz autorský pro práva k dílům hudebním (OSA) ve spolupráci s nakladatelstvím Albatros Media vydávají knihu Příběhy písní 1919–1960. Publikace vznikla k příležitosti stého výročí založení organizace, které OSA oslavila v roce 2019. Je průřezem nejoblíbenějšími a nejvýraznějšími písněmi z let 1919 až 1960 a snaží se přiblížit tvůrce i příběhy vzniku stěžejních hudebních děl po jednotlivých desetiletích. Autory jsou publicista Josef Vlček v oblasti populární hudby a muzikolog Jaromír Havlík, který provádí čtenáře hudbou klasickou. Kniha je v prodeji od letošního 18. ledna a přibližuje ji video, v němž hovoří Josef Vlček a Roman Strejček.

 
Zveřejněno v SouvislostPlus
002

„Sólista si vytvoril priestor pre pestrý a efektný výkon, ktorý sa pre online koncert podľa môjho názoru hodil výborne.“

„Zvukovo na mňa prevedenie pôsobilo dostatočne bohato a zvučne; v tomto smere je však živý posluch naozaj nenahraditeľný.“

„Skica Macbeth a čarodejnice mala v Sekerovom podaní skutočne až orchestrálne vyznenie.“

Hoci sa program Dní Bohuslava Martinů naplnil ešte v decembri, výsledky činnosti tohto festivalu uzreli svetlo sveta len v nedávnych dňoch. Jedným z virtuálnych podujatí bol pritom aj recitál klaviristu Miroslava Sekeru, nahraný 18. decembra v Sále Bohuslava Martinů.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
500

„O počasí v prosinci, kdy se Bohuslav Martinů narodil, Jitřenka bohužel vůbec nereferovala, což dává tušit, že počasí nijak zásadně nevybočovalo z místního normálu.“

„Skladatel sám zimu nikterak nemiloval, naopak. Vyhovovalo mu mírnější klima Francie, kde se s velkými mrazy příliš nepočítalo.“

„Jednu pravou vysočinskou zimu prožil při návštěvě vlasti v únoru 1935. Psal tehdy: Mrzne naprosto nemožně na naši pařížskou povahu, máme ráno 26 stupňů pod nulou, chodíme na lyže, sáňky a mrzneme.“

Kdo zná Vysočinu, ví, že tu často panují poměrně tuhé zimy. Někdy je možné se setkat s označením „Malá Sibiř“, a to jak pro Martinů rodiště Poličku, tak pro některá jiná místa v okolí, proslulá silnými větry a v zimě mrazy.

 
Zveřejněno v SeriálPlus
107

„Zukalova hra je technicky i výrazově velice pestrá, je v ní slyšet mužnost a zároveň křehkost, koncentrovanost, ukázněnost i uvolněnost.“

„Slukovu skladbu zahrál se silnou naléhavostí a citem pro gradaci (a pauzy), přehledně ji vystavěl a jednotlivým pasážím dodal patřičné barvy.“

„Posluchač uvěří Kristině Vocetkové a Matouši Pěruškovi každý tón.“

Nadace Bohuslava Martinů zpřístupnila na svých internetových stránkách martinu.cz koncert vítězů soutěže, kterou pořádá. Koncert se uskutečnil loňského 9. prosince v pražském Sále Martinů a vystoupili na něm klavírista Matouš Zukal a Duo Bohémo – houslista Matouš Pěruška a violoncellistka Kristina Vocetková. Koncert proběhl bez diváků, píšeme o něm po zhlédnutí streamu.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
Strana 1 z 16