čtvrtek, 01 červenec 2021 10:19

Brahms za zpěvu ptáků

1

„Šumění vody a lehký ruch z nedaleké zahradní restaurace dotvářely letní atmosféru koncertu.“

„V Mráčkově Mazurku člověk slyšel ty nejlepší tradice české houslové školy: zpěvnost, pokoru, úctu k zápisu.“

„Lukáš Klánský je partnerem, který – ač na sebe nestrhává pozornost – dokáže okouzlit sólovými party, které zazáří, a vzápětí je zase pokorným spoluhráčem.“

Zahrada Werichovy vily na pražské Kampě hostila v úterý 29. června zahajovací koncert nového letního komorního festivalu Klasika u Wericha. Houslista Jan Mráček a klavírista Lukáš Klánský přilákali do intimního prostředí zahrady množství posluchačů, kteří až nevěřícně naslouchali skvělému výkonu obou muzikantů.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
425

Hudební slavnosti na zahradě Werichovy vily v Praze nazvané Klasika u Wericha. To je nový komorní festival vážné hudby, který se uskuteční ode dneška do 7. září. Koncerty budou začínat vždy v 19 hodin. Sólistou dnešního prvního koncertu je houslista Jan Mráček. V jeho podání za klavírního doprovodu Lukáše Klánského zazní Sonáta Johannesa Brahmse pro housle a klavír č. 1, dvě skladby pro housle a klavír Z domoviny Bedřicha Smetany, Bartókovy Rumunské lidové tance, Fibichova Koncertní polonéza a na závěr Mazurek Antonína Dvořáka.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
500

Abonentní cyklus O Janáčkovy filharmonie Ostrava se tradičně koná v architektonicky mimořádném prostoru kostela svatého Václava v Opavě. Orchestr tak navazuje na koncerty pořádané v tomto městě v sedmdesátých a osmdesátých letech. Ve třech abonentních koncertech se představí tuzemští i zahraniční interpreti, včetně zdejšího rodáka, klavíristy Lukáše Vondráčka. První opavský koncert se uskuteční ve čtvrtek 1. července od 19 hodin. Zazní na něm Honeggerovo Letní pastorale, Beethovenova Symfonie č. 6 Pastorální a Šostakovičův Koncert pro klavír a orchestr v podání klavíristy Federica Colliho pod taktovkou Petra Popelky.

 
Zveřejněno v VýhledPlus

5000 Dlouho očekávaná kulturní událost se už za pár dní stane skutečností. Od pátku 11. června do pondělí 14. 6. stane náš dirigent Jakub Hrůša v čele Vídeňských filharmoniků, aby s nimi ve vídeňském Musikvereinu a Konzerthausu čtyřikrát provedl cyklus symfonických básní Bedřicha Smetany Má vlast. První z koncertů pořádá Společnost přátel hudby ve Vídni (Gesellschaft der Musikfreunde in Wien), sobotní a nedělní koncerty jsou určené abonentům Vídeňských filharmoniků a pondělní produkce bude součástí vídeňského Mezinárodního hudebního festivalu (Internationales Musikfest). Jakub Hrůša má svůj debut s Vídeňskými filharmoniky už za sebou, a to když v listopadu roku 2019 společně přednesli Dvořákův Karneval, Čajkovského slavný Klavírní koncert č. 1 b moll se sólistou Denisem Matsuevem a Bartókův Koncert pro orchestr. Smetanovu Mou vlast dirigoval a natočil se svými Bamberskými symfoniky. S nimi také s tímto cyklem symfonických básní zahajoval Pražské jaro v roce 2019. V ten samý rok poskytl Jakub Hrůša svého audiovizuálního průvodce ke zveřejnění portálu KlasikaPlus. Článek a streamy s dirigentovým slovem si můžete připomenout zde.

Zveřejněno v AktuálněPlus
101

„Moravskoslezský kraj býval černou dírou na mapě republiky. Ale to všechno se změnilo.“

„Investice do živých muzikantů teď považuji za nejdůležitější, důležitější než třeba reklamu.“

„Nemáme žádné zprávy, na jejichž základě by bylo jasné, že naše festivaly můžeme organizovat, ale je jasné, že příprava je otázkou nejen měsíců, ale i let, takže náš postup je legitimní.“

Igor Františák je aktivním hudebníkem, ale neméně důležitá je i jeho dramaturgická a manažerská práce v čele Svatováclavského hudebního festivalu. Přehlídka obohacuje v prvním poprázdninovém měsíci ostravské dění a kulturu v celém Moravskoslezském kraji o koncerty především duchovní a staré hudby. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz klarinetista a ředitel rozebírá poptávku regionu po hudbě, letošní program i nestandardní podmínky, se kterými se organizátoři koncertů potýkají už druhou sezónu. Optimisticky věří, že na podzim už se bude hrát a cestovat. Jinak ani při přípravě podobně rozsáhlé akce nemůže…

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
204

„Medově sladká, téměř violová barva se linula v nádherné Bartókově snové melodii.“

„Švýcarské hodinky asi nejsou jedinou devízou malého bohatého státu, přestože je v orchestru mnoho cizinců…“

„Dvořák měl místy skoro prázdnou partituru. Málo not, ale tak silná hudba!“

V sobotu večer nabídl švýcarský Sinfonieorchester St. Gallen živý stream koncertu, který dirigoval náš mladý a už zcestovalý dirigent Jiří Rožeň. V Bartókově Prvním houslovém koncertu se představila nizozemská houslistka Rosanne Philippens a druhá polovina večera patřila Osmé symfonii Antonína Dvořáka.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
304

Janáčkova filharmonie Ostrava chystá další online koncert. Ten nabídne na svých sociálních sítích už v pátek 9. dubna od 19 hodin. V rámci večera vystoupí mladá španělská houslistka Leticia Moreno. Koncert se uskuteční v místním společenském sále Klubu Alfa. Změnou prostředí chce JFO oživit místa, která v době pandemie zejí prázdnotou a ukázat nejen hudební kvality Ostravy.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
souvi
veb-NYC-DSC1852

„Nic to však nebylo proti dlouhým měsícům, které strávili na útěku z Paříže.“

„On vůbec Martinů prchal z New Yorku na venkov, jak to šlo.“

„V New Yorku Martinů zůstal do roku 1953, pak se tam z Evropy vrátil ještě v roce 1956. Napsal tam řadu svých nejlepších i nejpamátnějších děl.“

Světoběžníkem nebyl Bohuslav Martinů dobrovolně, ale úplně nedobrovolně se jím nestal. Do Paříže odešel v roce 1923 z vlastního rozhodnutí. Za hudbou, za podněty, s touhou po rozšíření obzorů, která se mu bohatě naplnila. Když se po druhé světové válce, během čtrnácti let života, které mu zbyly, nedokázal vrátit do vlasti, byl už pasivním účastníkem událostí. Stal se obětí rozdělení světa, na dlouhé roky nesmiřitelně rozpolceného na Východ a Západ. Ale už i cesta do amerického válečného exilu byla předtím vynucena okolnostmi. Prchal z Evropy před nacisty, protože se z Francie nevrátil do určeného data do Protektorátu. Do New Yorku připlul s manželkou přes Atlantik poslední březnový den roku 1941, před osmdesáti lety.

 
Zveřejněno v SeriálPlus
Bartok-deska

„Stal se v oboru etnomuzikologie mezinárodně uznávanou autoritou, renomovaným sběratelem a upravovatelem folklóru. Jeho rané, ale i mnohé pozdější skladby jsou tím rozhodně ovlivněny.“

„Cesta Bély Bartóka k mezinárodnímu uznání jako skladatele byla poměrně delší.“

„Třetí klavírní koncert byl narozeninovým dárkem pro manželku pianistku. Měl premiéru půl roku po skladatelově úmrtí.“

Umělecký vývoj Bély Bartóka se ubíral cestou od novoromantických vzorů a od Richarda Strausse a Clauda Debussyho přes dotyk se symbolismem a expresionismem a přes silnou inspiraci v lidové hudbě až po osobitou syntézu racionálního novátorství a emocionality. Skladatelův život se uzavřel v emigraci v New Yorku 26. září 1945, bylo mu pouhých čtyřiašedesát let. Dnes jsme si připomněli 140 let od jeho narození.  

 
Zveřejněno v SeriálPlus
121667420

„Musel přijít rok 1989, aby byl 1. květen 1882 oprášen a využit v nových souvislostech a okolnostech.“

„Pár stovek metrů od sídla orchestru padla Berlínská zeď; kromě jiného se tím zjednodušila možnost vyjíždět volně na koncerty do všech koutů Evropy.“

„Pro nás je poctou, že se Evropský koncert konal už třikrát v Praze.“

Psal se rok 1882. V Praze byla 5. listopadu poprvé vcelku provedena Smetanova Má vlast; Karlo-Ferdinandova univerzita se rozdělila na českou a německou část; Německé městské divadlo v Brně rozzářily – jako první v Evropě – Edisonovy žárovky. A v metropoli nedávno vzniklého Německa (1871) byl 1. května založen orchestr Berlínských filharmoniků. Jeho vznik dodnes vzbuzuje úsměv.

 
Zveřejněno v SeriálPlus
99

„Kompozice Zvučte, struny! Isidory Žebeljan je emocemi napěchovaný apel, touha i naléhavé volání po hudbě, která je bytostným a elementárním projevem člověka.“

„Líbezná melodika a hudební barva sólových nástrojů našla ve hře Jany Bouškové a Jana Ostrého ideální tlumočníky.“

„V Bartókově Mandarínovi si hráči olomoucké filharmonie sáhli až na dno. Orchestr potvrdil, že se nachází ve znamenité formě, která unese i takovouto zátěž.“

Olomoucký orchestr vystoupil v Redutě s dirigentem Tomášem Netopilem a sólisty Janou Bouškovou a Janem Ostrým. Na programu byla česká premiéra skladby srbské autorky Isidory Žebeljan, koncert Wolfganga Amadea Mozarta a hudební suita z baletu Podivuhodný mandarín Bély Bartóka. Jubilejní 75. sezóna Moravské filharmonie si tímto koncertem připsala další zajímavý počin, který zaujal především neotřelou dramaturgií.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
222

Dirigent Tomáš Netopil bude zítra, v pátek 26. února od 20 hodin, řídit Moravskou filharmonii Olomouc. V místní koncertní síni Reduta zazní česká premiéra skladby Zujte strune! (Zvučte, struny!) soudobé srbské skladatelky Isidory Žebeljan. V Mozartově Koncertu pro flétnu, harfu a orchestr C dur se sólových partů ujmou Jan Ostrý a Jana Boušková. Závěr pak bude patřit Bartókově suitě z baletu Podivuhodný mandarín. Koncert, který proběhne vzhledem k epidemiologické situaci bez diváků, bude přenášet živě Český rozhlas na stanici Vltava. Zájemci ho mohou také zhlédnout, a to na webu a Facebooku Moravské filharmonie Olomouc.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
102

Jihočeská filharmonie nespí a přišla s nápadem vydat záznamy některých koncertů bez jakýchkoliv dalších úprav. Prozatím jsou k dispozici nahrávky, které vznikly v odletové hale Letiště České Budějovice, a to premiéra koncertní verze muzikálu Malované na skle ze září minulého roku a koncert s dirigentem, klávesistou a skladatelem Vojtěchem Spurným, jehož dílo Concerto giocoso zaznívá na nahrávce. Další tři CD nahrávky diriguje houslista a dirigent Jan Talich. První je věnována Antonínu Dvořákovi, druhá Mendelssohnově Osmé smyčcové symfonii a poslední nahrávkou je projekt Jihočeské filharmonie s houslistkou a zpěvačkou Ivou Bittovou. Na ní zní úpravy skladeb Leoše Janáčka, Bély Bartóka a také autorská tvorba Bittové.

 
Zveřejněno v SouvislostPlus
17

„Je krásným řízením osudu, že se ve stejném večeru autorsky sešel Martinů právě se Stravinským. Vždyť to byla právě jeho hudba, co ho tak silně oslovilo, že se vydal novým směrem.“

„Martinů si prý Toccatu e due canzoni představoval jako dílo ´lehké, hravé, velmi prosté´, ale zjistil, že se vyvíjí zcela po svém.“

„Paul Sacher, neúnavný propagátor hudby 20. století, objednal pro svůj Basilejský komorní orchestr více než dvě stovky děl od mnoha slavných skladatelů.“

Dirigent a filantrop Paul Sacher je osobností, které vděčil za mnohé Bohuslav Martinů. Avšak nejen on. V roce 1926, kdy mu bylo dvacet, založil Sacher Basilejský komorní orchestr, který pak po šest desetiletí vedl i financoval a pro který objednával u vůdčích skladatelských osobností současnosti nová díla. Tři z nich, od Stravinského, Honeggera a Martinů, se sešla v programu premiérového večera připomínajícího dvacáté jubileum tělesa. Stalo se tak 21. ledna před čtyřiasedmdesáti lety.

 
Zveřejněno v SeriálPlus
300

„Kopatchinskaja se kdesi vyjádřila v tom smyslu, že kultura dokonalosti ničí náš vztah k hudbě. To může být základ veškerého jejího přemýšlení o hudbě.“

„V Bamberku dal Hrůša sólistce široký prostor pro její vlastní emancipaci (a ona to potřebuje!).“

„Orchestr hraje pod Hrůšovým vedením skvěle.“

Jakub Hrůša uvítal v Bamberku houslistku Patricii Kopatchinskaju. Tato mimořádná umělkyně provedla s Bamberskými symfoniky Bartókův Koncert pro housle a orchestr č. 2, dále zazněl výběr Uherských tanců Johannesa Brahmse a Dvořákova Šestá symfonie. Koncert je nadále k dispozici zdarma online.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
99

Festival Kultura v srdci Prahy, který už poosmé pořádá spolek Jednota pro zvelebení hudby v Čechách, zveřejní online záznamy čtyř koncertů z Koncertního sálu Pražské konzervatoře. První koncert bude ke zhlédnutí už zítra, 29. prosince, další budou publikovány v lednových termínech, a to 12., 19. a 29. 1. Všechny naleznete zde, zároveň je zveřejníme i my na našem facebookovém profilu, dále pak budou k vidění na stránkách rádia Classic Praha a společnosti Harmonie. Streamy budou následně trvale umístěny na nových stránkách Pražské konzervatoře.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
9

„V Bartókovej Sonáte pre klavír nájdeme mnoho z prvkov, ktoré sa v rámci skladateľovej hudobnej reči považujú za signifikantné.“

„Kristýna Kůstková pristúpila k piesňam s vrúcnym, bezprostredným prejavom.“

„Mráček, Bárta, Venyš a Kasík prezentovali Messiaenovo dielo ako znepokojivé, strhujúce a dojemné zároveň.“

Deň boja za slobodu a demokraciu oslávila pražská HAMU tradičným Koncertom proti totalite. Podujatie sa konalo už siedmykrát a, ako býva zvykom, zazneli predovšetkým diela autorov, ktorých život a tvorbu totalitné režimy ovplyvňovali. Tentokrát to boli skladby Bélu Bartóka, Bohuslava Martinů a Oliviera Messiaena.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
1

Hudební a taneční fakulta Akademie múzických umění v Praze ve spolupráci s Akademií výtvarných umění a Knihovnou Václava Havla na letošní 17. listopad přichystaly tradiční Koncert proti totalitě s doprovodnou výstavou. Online přenos koncertu ze Sálu Martinů se přespříští úterý uskuteční od 19 hodin na sociálních sítích AVU, AMU, HAMU, Knihovny Václava Havla a na webových stránkách www.koncertprotitotalite.cz.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
0001

„Dobrá hudba, která může člověka obohatit, obejmout i pozdvihnout, je upgradovaným zázrakem.“

„Chceme být jedním z nejdůležitějších tahounů nového začátku ve společnosti, po stránce umělecké i lidské.“

„Vždyť i současná krize ukazuje, jak jsme všichni na jedné lodi a jak by bylo skvělé držet při sobě.“

Už několik let je hudebním ředitelem Velšské národní opery, sídlící v moderním sále Welsh Millennium Centre v Cardiffu. V těchto dnech však Tomáš Hanus hostuje ve Vídeňské státní opeře, kde nastudoval novou inscenaci Čajkovského Evžena Oněgina. Na úterý se připravuje přímý přenos – stream, který by měl být k vidění na stránkách divadla. Zatím poslední ze série představení čeká dirigenta v rakouské metropoli 6. listopadu… O řadu projektů, stejně jako ostatní umělci, přišel a přijde. Zatím ještě platí plány pohostinských vystoupení u orchestrů v Berlíně a v Manchesteru v první polovině příštího roku… Zázemí má jinak v Brně. Letos v lednu oslavil padesátiny. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz, jinak nadějném, smutně říká, že v Cardiffu nebyl kvůli pandemii od února.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
Daniel-Raiskin-1

„Moje kulturní DNA je ruská, ale stejně tak se po celý život cítím být Evropanem.“

„Být umělcem, to není volba profese, to není to, co děláme, ale to, co jsme.“

„Slovenská filharmonie se mi jeví být ideální kombinací dvou směrů.“

Daniel Raiskin, nový šéfdirigent Slovenské filharmonie, má dnes večer v Bratislavě inaugurační koncert. Bez publika, v přímém přenosu, ve streamu. Vyrůstal jako syn renomovaného leningradského muzikologa, původně hrál na violu, ale už tři desetiletí žije v západní Evropě. Vedle koncertů s profesionálními tělesy je známý rovněž prací s mládežnickými soubory, a to i v Americe nebo v Jihoafrické republice. Padesátiletý umělec ruského původu vystřídal Brita Jamese Judda, který stál v čele orchestru od roku 2017. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus uvažuje Daniel Raiskin o svých kořenech, o kulturních hodnotách euroamerické civilizace, o současné pandemii i o cílech, které si klade v Bratislavě.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
Strana 1 z 4