Doporučené


1

„Dokonce jednáme už o vystoupeních na roky 2023 a 2024.“

„Provize by zvedly náklady řádově o několik desítek procent, čímž by se stal sbor do zahraničí prakticky neprodejný.“

„Lukáš Vasilek je pro sbor naprosto nepostradatelný.“

Za tři nejsilnější stránky Pražského filharmonického sboru považuje Radim Dolanský jeho originální zvukovou barvu, flexibilitu a spolehlivost - to vše garantované osobností hlavního sbormistra Lukáše Vasilka, jehož umělecké vedení a směrování sboru je podle něj vůbec největší devizou tělesa. Radim Dolanský byl dosud manažerem tělesa, od 1. září se po Evě Sedlákové ujal funkce ředitele. V RozhovoruPlus hledí hlavně dopředu. I když nezamlčuje, že uplynulá sezóna byla hodně zajímavá. Díky pozvání České filharmonie sbor zažil v Mahlerově Druhé symfonii debut v newyorské Carnegie Hall – a pak se podařilo spojit nespojitelné – těleso přeletělo z Ameriky rovnou do Ruska, kde zpívalo Glagolskou mši. V zimě se do Moskvy, do tamní nové koncertní síně, ostatně vrací. A krásných úkolů je před ním mnoho dalších. Tolik, že se jejich počet za sezónu už asi nedá ani zvyšovat.

 

VIT1166

„Měl jsem čtyři frekventanty, hudebníky bez manažerského vzdělání, kteří přijeli s projektem, na kterém už pracují.“

„Zažívám lidi na vysoké škole, kteří si myslí, že ve čtyřiadvaceti ještě někde prorazí.“

„Profesionálové se dělí na ty, kteří si místo našli, a proto uspěli, a na ty, kteří se pořád dokola dobývají do zavřených dveří.“

Ředitel České filharmonie David Mareček byl jedním z lektorů mezinárodní kroměřížské Letní hudební akademie. Je sice původně klavírista, ale v jeho třídě se nehrálo, necvičilo, nezpívalo, nekorepetovalo. Debatovalo se z pohledu praktického hudebního managementu o projektech, které se týkají rekonstrukce někdejšího komorního tělesa, sympozia pro hráče na dechové nástroje, fóra pro kytaristy a mecenášského klubu jednoho sboru. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus David Mareček shrnuje názory a rady, se kterými do Kroměříže přijel, a postřehy, s nimiž odjíždí. 

 

VIT01412

„Vidím hodně frázování. Ale není slyšet.“

„Konkurzy nanečisto zažil Špaček v Americe. Přišel s nimi proto do Prahy a do Kroměříže.“

„Netopil s charakteristickým úsměvem, energičností a entusiasmem, stejnými jako na dirigentském stupínku, nenápadně stojí za celou akademií.“

„Sára slibovala, že bude hrát…,“ otáčí se udiveně Josef Špaček do zadní části sálku, odkud se ozvala omluvná slova. „Rozmyslela jsem si to,“ opakuje plaše mladá dívka s houslemi v rukou. Je jednou z pěti desítek studentů, kteří se až do soboty aktivně účastní mezinárodní Letní hudební akademie v Kroměříži. Součástí týdenní výuky byla ve středu také možnost vyzkoušet si, jaké to je zúčastnit se přehrávky do orchestru. Sára se na poslední chvíli rozhodla, že se „konkurzu nanečisto“ nezúčastní. Vrtí hlavou. Nikdo ji nenutí. Ale připravila se o jedinečnou zkušenost.

 

Ivana-Leidlova

„Letošní kurzy povede Martina Janková s klavíristou Gérardem Wyssem, třetím je klavírista Ivo Kahánek.“

„Požádali jsme herečku Eliškou Balzerovou, zda by svým úžasným přednesem nedoprovodila pěvce. Přednese text písně v překladu, než se bude zpívat.“

„Jsme producenty filmu o Jiřím Suchém „Lehce s životem se prát“. V Karlových Varech získal Cenu diváků, v září bude premiéra v Praze.“

Ivana Leidlová je zakladatelkou a ředitelkou neziskové organizace Zámek Liteň, mající za cíl trvalé hodnotné využívání areálu zámečku v městysi Liteň na Berounsku. Od 19. století patřila Liteň rodu Daubků, který svými aktivitami přispěl k rozvoji obce i k uznání českých podnikatelů jako důležitého hospodářského a politického činitele Habsburské monarchie a později i Československé republiky. Posledním představitelem někdejší vlastenecké rodiny průmyslníků a velkostatkářů je Čechoameričan George Daubek. Jeho otcem byl Jiří Daubek a matkou sopranistka Jarmila Novotná, jeho děd Josef František Daubek byl jedním ze sedmi spoluzakladatelů Národního divadla v Praze. Rodu Daubků patřilo liteňské panství - s výjimkou let druhé světové války - do roku 1948, poté komunistický stát vše zabavil. Po roce 1989 se jim majetek vrátil v restituci. V letech 1945–1989 sloužil liteňský zámek potřebám velkostatku a středního odborného učiliště, prodělal necitlivé úpravy a dostal se do havarijního stavu. Organizace Zámek Liteň chce nejen obnovit a udržovat odkaz Jarmily Novotné a rodu Daubků a revitalizovat areál v Litni, ale také přispívat ke kulturnímu životu, podporovat vznik nových autorských počinů a podporovat mladé umělce a komunitní projekty.