„V Bruselu u mě už absolvovalo více než sedmdesát mladých talentů. V Londýně si svoji třídu budu teprve od příštího roku budovat.“

„K Ieaunu Jonesovi jsem jako šestnáctiletá vzhlížela – a nikdy mě nenapadlo, že jednou budu jeho kolegyní.“

„Jsem šťastná, že při tom všem pracovním nasazení mám i dvě děti, které jsou mým nejdůležitějším životním naplněním.“

Vedle pedagogických úvazků v Praze a Bruselu bude harfistka Jana Boušková od září 2019 učit na Royal College of Music v Londýně. Vysoká škola sídlící v budově naproti koncertní síni Royal Albert Hall má 840 studentů z šesti desítek zemí světa. Vzdělávací instituci pomohl založit v roce 1882 Prince of Wales, nejstarší syn královny Viktorie, pozdější král Edward VII. Mezi její absolventy patří skladatelé Gustav Holst, Ralph Vaughan Williams a Benjamin Britten, dirigenti Leopold Stokowski, Colin Davis a Roger Norrington, pěvci Joan Sutherland a Thomas Allen, flétnista James Galway a mnohé další osobnosti. Jana Boušková bude nadále vyučovat i na Královské konzervatoři v Bruselu a na Akademii múzických umění v Praze a zůstává první harfistkou České filharmonie. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz přibližuje konkurz, jehož výsledek ji zařadil mezi pedagogy londýnského učiliště, své představy o tamní práci i aktuální umělecké úkoly.

O jak velký půjde úvazek?

První rok bude pro mě spíš poznávací. Jelikož přijímací zkoušky na příští rok již proběhly před konkurzem, tak se první rok budu dělit o studenty, které má jíž stávající profesor Ieuan Jones. 

Jak často v Londýně budete a kolik studentů tam budete mít?

Zatím budu dojíždět do Londýna dvakrát do měsíce a budu učit osm studentů.

V jaké konkurenci se konkurz odehrál, jak vypadal?

Konkurz vyžadoval u zájemců předem nesmírně vysoká kritéria. Do nejužšího výběru, s pozváním ke konkurzu osobně, se dostalo pouze pět harfistek, kterých si nesmírně vážím nejen jako interpretek, ale i jako profesorek. Všechny jsme prošly stejným prozkoušením, učením studenta a dlouhým pohovorem, který jsem považovala, vzhledem k volbě otázek, za velmi náročný. V porotě zasedalo, pro naprosto nestranné vyhodnocení konkurzu, pouze vedení fakulty a externí harfoví profesoři.

Kolik dalších harfistek a harfistů na RCM vyučuje?

Na fakultě vyučuje hlavně britsky harfista Ieaun Jones, s kterým se první rok budu dělit o jeho třídu. Pana Jonese jsem poprvé slyšela hrát na Světovém harfovém kongresu ve Vídni v roce 1987, kde naprosto strhl svou bravurní hrou celé publikum. Vzhlížela jsem k němu, tenkrát jako šestnáctiletá, a nikdy mě nenapadlo, že jednou budu jeho kolegyní. Další profesorkou je velmi uznávaná harfistka Daphne Boden. Její otec byl významný malíř Leonard Boden, který maloval portréty britské královny. Tato profesorka má vzhledem ke svému věku teď již pouze tři studenty. Dále na škole jsou dvě oficiální hostující profesorky, se kterými fakulta pořádá pravidelně dvakrát do roka mistrovské kurzy. Tyto dvě profesorky jsou významné harfistky Catrine Michel a Marisa Robles. Druhá z nich byla též dřívější profesorkou na této škole a v její třídě vystudoval současný profesor Ieuan Jones. Právě Marisa Robles, která byla také sama velmi proslulou harfistkou, účinkující pravidelně v duu s flétnistou Jamesem Galwayem, mi po konkurzu osobně pogratulovala a napsala, že jsem první harfistka v historii, která bude učit na RCM a která přitom nevzešla z její třídy jako její student. Když jsem ji odpověděla, že mě mrzí, že jsem její lekce neměla, odpověděla: Děkuji, ale Vy jste mě nepotřebovala, jste dobrá a já Vás uznávám. Taková slova, od takto velké harfové legendy, pro mě, i pro českou harfovou školu, kterou vychovala moje maminka Libuše Váchalová, velmi znamenají. Na RCM je ještě profesor, který se specializuje na orchestrální party, a tím je Stephen Fitzpatrick, harfista z Německé státní opery v Berlíně, kde je šéfdirigentem Daniel Barenboim.

Bude se tato práce lišit od vyučování v Bruselu?

Určitě bude. Na vysoké škole, Královské konzervatoři v Bruselu, jsem jedinou profesorkou již od roku 2005 a od té doby jsem si tam vytvořila jednu z největších harfových tříd vůbec. Mám v průměru ročně dvanáct až čtrnáct studentů z celého světa a absolvovalo u mě již neskutečných více než sedmdesát mladých talentů. V Londýně si svoji třídu budu teprve od příštího roku budovat. Společně s Ieuanem Jonesem chceme vytvořit tým a dávat příležitost studentům pracovat s oběma střídavě, ale pravidelně.  

V Bruselu býváte jak často?

Každý týden na dva dny. Jezdím tam již třináctým rokem, většinou během víkendu, jelikož během všedních dnů mám pracovní povinnosti jako první harfistka České filharmonie.

A jak je to na Hudební a taneční fakultě AMU?

Tam vyučuji od roku 2007 – a jelikož se jedná o fakultu, která sídlí v Praze, je to pro mě nejjednodušší časově skloubit s dalšími aktivitami, ať sólovými nebo orchestrálními. Mám teď čtyři studentky. Dvě zahraniční a dvě z České republiky.

Měla jste v Londýně v poslední době nějaký větší koncert?

Naposledy jsem měla v Londýně svůj koncert před čtyřmi lety a věřím, že teď bude jistě častější příležitost.

Bude se nějaký konat v souvislosti s nástupem na školu?

Tato možnost se mi okamžitě nabídla a já ji samozřejmě velmi ráda přijala a těším se.

Co Vás čeká uměleckého po Vánocích?

Hned po Novém roce budu natáčet své sólové CD, pak budu v porotě soutěže Concertino Praga, poletím učit do Bruselu a pak do Londýna na setkaní s vedením školy. Během první půlky roku 2019 mě čeká pak mnoho koncertů, pojedu účinkovat jako sólistka s orchestrem do Petrohradu, budu mít sólové turné se svými recitály po Japonsku a sólový koncert v Paříží. V Čechách pak sólově vystoupím s orchestrem v Olomouci, Plzni, Ostravě a čekají mě další sólové recitály. Má rozmanitá práce mě velmi naplňuje a těší mě o to víc, když hladím srdce a duše posluchačů, kteří se se mnou o své pocity štěstí po koncertech podělí. Mám radost, že mohu předávat českou harfovou školu další generaci nejen na AMU v Praze, ale i zahraničním studentům na dvou vysokých školách: Koninklijk Conservatorium v Bruselu a nově od září 2019 i na Royal College of Music v Londýně. Neméně mně dělá radost, že jsem součástí tak významného světového orchestru, jakým je Česká filharmonie. A jsem šťastná, že při tom všem pracovním nasazení mám i dvě děti, které mi dělají hlavní radost a které jsou tím mým nejdůležitějším životním naplněním. 

Foto: Archiv Jany Bouškové