středa, 30 září 2020 11:10

Vojtěch Jouza: Plzeňský podzim jsme nevzdali, doufejme, že změn bude co nejméně!

Autorka:

„On-line koncerty měly na jaře velký význam, ukázaly, že umělci i publikum živé koncerty potřebuje a nelze je ničím nahradit.“

 „Před několika měsíci vůbec nebylo možné na koncerty pomyslet a dnes máme naději, že festival proběhne.“

„Tradičně na podzim na svátek zemřelých provádíme Requiem, pokaždé jiného skladatele.“

 

1

 

Snad každý pořadatel v tomto roce trne do poslední chvíle nebo v horším případě svůj projekt ruší. Mezi ty, kdo se  nevzdali, patří i festival Plzeňský podzim, který začíná právě dnes. Jak už jsme psali ve VýhleduPlus, letos nabídne šest hudebních zastavení. Přehlídku pořádá smíšený pěvecký sbor Česká píseň Plzeň. Jeho sbormistrem a zároveň dramaturgem festivalu je hobojista Vojtěch Jouza, který v RozhovoruPlus vyjádřil naději, že vše proběhne, jak má, a prozradil i plány do příštích let.

Festival je na spadnutí, asi Vám ale není moc lehko na duši… Druhý ročník by chtěl utvrdit v jiné a přívětivější situaci, že?

Doba je nejistá, situace se mění ze dne na den. Nezoufáme si ale, doufáme, že vše proběhne podle plánu. Samozřejmě že bychom rádi festival uskutečnili v době bez epidemií, ale musíme brát situaci takovou, jaká je. Před několika měsíci vůbec nebylo možné na koncerty pomyslet a dnes máme naději, že koncerty proběhnou. Tak se dá brát dnešní situace i z lepší stránky.

Jak jste byl spokojený s prvním ročníkem a proč jste zvolil vlastně bienále?

Bienále jsem nezvolil já, ale výbor sboru Česká píseň, který festival pořádá. Po prvním ročníku členové výboru zjistili, jakou obrovskou práci příprava a pořádání festivalu obnáší, a dohodli se, že se festival bude konat jednou za dva roky. Mají na starost i činnost sboru, takže je to opravdu velké sousto. Moc je obdivuji za to, s jakým nasazením a nadšením tuto práci ve svém volném čase dělají!

Neodvyknou diváci? Dva roky je dlouhá doba…

Myslím, že ne. Pěvecký sbor Česká píseň i v roce, kdy se nekoná festival, pořádá koncerty, snažíme se být stále slyšet. Tradičně na podzim zahajujeme sezónu a na svátek zemřelých provádíme Requiem, pokaždé jiného skladatele. Jednou za dva roky je tento koncert současně závěrečným koncertem festivalu Plzeňský podzim. V loňském roce sbor navíc uspořádal projekt „Memories – rok devět“ jako připomenutí významných výročí hudebních i státních dějin České republiky i samotného sboru. Projekt tvořily tři koncerty - první byl věnován takzvaným terezínským autorům, hráli jsme Kleina, Haase, Krásu a Ullmanna, a Bohuslavu Martinů k jeho 60. výročí úmrtí, druhý nedožitým 80. narozeninám skladatele F. X. Thuriho a třetí skladateli a bývalému sbormistrovi České písně Jaroslavu Krčkovi k jeho osmdesátinám. Koncerty doplnila beseda „Jak se rodila demokracie“ s Tomki Němcem, osobním fotografem Václava Havla.

 

4

 

Tématem letošního ročníku je inspirace lidovou písní. Má to nějakou speciální návaznost, nebo prostě jen dramaturgicky chcete prostřídat zajímavá témata?

Lidová píseň je pro sbor Česká píseň základem kmenového repertoáru. Sbor ostatně vznikl v roce 1954 pro účely nahrávání lidových písní pro plzeňský rozhlas. Působení prvních sbormistrů – skladatelů Zdeňka Lukáše a Jaroslava Krčka – dalo sboru zásadní směr na jeho umělecké cestě a dalo vzniknout velkému množství úprav lidových písní nebo skladeb lidovou hudbou inspirovaných. Pro mě, jako dojíždějícího sbormistra z Prahy, je navíc fascinující vidět aktivní vztah členů sboru i našeho publika k lidové hudbě, který není v Praze zdaleka tak běžný. V Plzni působí velké množství folklorních souborů, a to i dětských, kde dochází k předávání této tradice i dalším generacím. Volba letošního tématu byla tedy nasnadě.

Jaké má mladý festival zatím ambice?

Rádi bychom, aby festival měl stále více posluchačů a nabídka jeho koncertů byla co nejzajímavější. Snažíme se proto přinášet i hudbu jiných žánrů, než je hudba klasická, která bude samozřejmě festivalu dominovat.

Měli jste pozvané zahraniční hosty? Nebo jste byli zatím víc „při zemi“ a vlastně vám to usnadnilo nečekanou situaci, protože jste tím pádem nemuseli tolik program měnit?

Zahraniční hosty jsme sice pozvané neměli, letošní situace nám ale může přinést nepříjemná překvapení v podobě karantén nebo onemocnění domácích umělců, takže ke změnám může docházet. Doufejme, že jich bude co nejméně!

 

3

 

Jak bude tedy vypadat letošní program, pokud vše proběhne, jak má?

Zahajovací koncert s titulem „Zpíváme si“ bude patřit sboru Česká píseň a lidovým písním. Výletem do jiné hudební oblasti bude vystoupení souboru Noční optika. Tento soubor je ve své tvorbě inspirován jazzem i hudbou klasickou. Následovat bude písňový recitál Jany Hrochové, ve kterém nám představí písně na texty lidové poezie Antonína Dvořáka, Leoše Janáčka a Bohuslava Martinů. Koncert souboru Musica Bohemica je další ukázkou inspirace lidovou písní v tvorbě Jaroslava Krčka. Soubor Camerata 2018 připomene letošní 130. výročí narození Bohuslava Martinů a zaměří se na jeho méně hrané komorní skladby. Závěrečný koncert festivalu bude věnován hudbě českého baroka. Zazní Requiem Jana Zacha a instrumentální skladby Jana Josefa Ignáce Brentnera, Františka Ignáce Tůmy a Antonína Reichenauera.

Zahrajete si i Vy, nebo zadirigujete?

Zahraju si v rámci souboru Camerata 2018 a na závěrečném koncertě s Pražským barokním souborem. Dirigovat budu koncerty sboru Česká píseň.

Asi už chystáte další ročník festivalu, bude opět za dva roky?

Pevně doufám, že bude a že situace už bude normální.

A prozradíte už něco z programu?

Za téma festivalu jsme zvolili „Mladí začínající umělci“ a od toho se bude odvíjet výběr účinkujících, ale i repertoáru. Na zahajovacím koncertě bychom rádi uvedli skladbu nějakého mladého plzeňského skladatele, chceme představit plzeňské dětské sbory na společném koncertě, myslíme i na nějaký edukativní koncert pro děti nebo mladé publikum. Zbylé nápady Vám ještě raději neprozradím.

 

7

 

Známe Vás hlavně jako hobojistu České filharmonie, ale jste také uměleckým vedoucím Pražského barokního souboru, souboru Camerata 2018 a sbormistrem České písně Plzeň a komorního sboru EN ARCHÉ. To má kořen kde? Zpíváte, nebo zpíval jste?

Jako dítě jsem sice zpíval ve sboru, ale k profesi sbormistra mě přivedl můj profesor hoboje na konzervatoři František Xaver Thuri, který byl také sbormistrem Českých madrigalistů. Jako hobojista jsem na koncertech tohoto komorního sboru často spoluúčinkoval a několikrát jsem za pana profesora zaskakoval na zkouškách jako sbormistr. Tehdy jsem zatoužil pracovat se sborem a tak jsem po několika letech v roce 1995 založil komorní sbor EN ARCHÉ, se kterým jsme letos již na počátku 26. sezóny.

Camerata 2018 vznikla ve stejném roce jako festival sám, máme ji tedy brát jako festivalové těleso?

Soubor Camerata 2018 vznikl jako mladší sourozenec Pražského barokního souboru, jako platforma provádění skladeb jiných období než je baroko. Důraz klademe na hudbu dvacátého století a hudbu soudobou, věnujeme se zvláště skladbám pro méně obvyklá nástrojová obsazení, které se z tohoto důvodu uvádějí méně často, než si zaslouží. To, že soubor vznikl ve stejném roce jako festival, je náhoda a v letošním roce vystupuje na festivalu pod tímto názvem poprvé. Titul festivalového tělesa mu tedy nenáleží, tím je sbor Česká píseň.

Máte připravenou on-line verzi? Nebo myslíte, že kultura má smysl živá a takové protézy nemají smysl?

Dojde-li k nějakému omezení koncertů nebo k jiným nepředvídatelným okolnostem, koncerty spíš uskutečníme v náhradním termínu. On-line koncerty měly na jaře velký význam, ukázaly, že nejen umělci, ale i hudbymilovné publikum živé koncerty potřebuje a nelze je ničím nahradit. Náš sbor nemá se streamovanými koncerty žádnou zkušenost a proto je nechystáme.

 

2

 

Foto: archiv V. Jouzy, Fb Festivalu svobody, Fb ZUŠ R. A. Dvorského, Fb orchestru BERG

Veronika Paroulková

Vyrostla v hudebně výtvarné rodině. Vystudovala Právnickou fakultu UK, zpěv na Konzervatoři J. Ježka a soukromě hru na klavír a klarinet. Od 17 let se věnuje moderování a působí za mikrofonem nebo před televizní kamerou bez přestávky dodnes. Pracovala jako moderátorka na Classic FM (dnes Classic Praha), moderátorka zpravodajství v Radiu City, v ČRo Region a Radiožurnálu, poté vedoucí zpravodajství a publicistiky ČRo Region. Připravovala a moderovala pořad Telefonotéka a přenosy koncertů klasické hudby pro ČRo Vltava, publicistický pořad Proti srsti TV Prima, v České televizi pořady Před půlnocí, Před polednem, Studio 6, Politické spektrum, vědecký pořad Milenium a Zprávy ČT 24. V současné době moderuje Magazín Leonardo pro Český rozhlas Plus. Kromě toho psala články o klasické hudbě pro Divadelní noviny a spolupracuje jako moderátorka i s několika festivaly klasické hudby, s ČT ART, s pořadateli koncertů nebo s vědeckými institucemi. Její zálibou je golf a fotografování, ráda cestuje, chodí v přírodě, tančí nebo lyžuje. Jako koníčka má i vaření, kvalitní vína a gastronomii. A kde to jde, potkáte ji s fenkou Westíka pojmenovanou Mimi podle Pucciniho Bohémy, se kterou tvoří nerozlučnou dvojici. Založení portálu KlasikaPlus.cz považuje za zpečetění svého hlubokého vztahu s vážnou hudbou…

Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.