„Učení mě naplňuje stejně, jako mě naplňovala vlastní produkce.“

„Jsme vlastně takoví vrcholoví sportovci, musíme své zdraví brát vážně, jinak nemůžeme svoji vytouženou profesi dělat.“

„Nároky jsou dnes obrovské a nevím, zda si to všichni pěvci uvědomují.“

Interpretační kurzy na zámku Liteň si za sedm let existence získaly vysoké uznání mezi odborníky i velký zájem mladých pěvců. Je to i díky významným osobnostem, které na nich učily. V letošním roce je spolu s Markétou Cukrovou vede od 22. do 27. srpna Helena Kaupová, docentka na Katedře zpěvu a operní režie pražské HAMU i Katedře zpěvu brněnské JAMU.

Co bylo hlavním motivem, že jste souhlasila s nabídkou obětovat část svého volna a věnovat se mladým pěvcům v Litni?

Mladí pěvci se stali nedílnou součástí mého života již v době mého účinkování v ND Praha a po ukončení mého aktivního zpěvu jsem se plně a ráda začala věnovat výhradně této činnosti. Jsem vždycky hodně unavená po celém školním roce, vyučuji na HAMU a JAMU, ale po měsíčním odpočinku se už moc těším, jak začnu opět pracovat s nastupující generací pěvců. Takže Liteň naprosto splňuje moji představu o trávení volného času. Učení mě naplňuje stejně, jako mě naplňovala vlastní produkce. Práce s mladými lidmi je motivující, radostná a zodpovědná zároveň.

Kdo se na tyto kurzy hlásí? Překvapil mne malý zájem mužských hlasů.

Mužské hlasy jsou všeobecně zastoupeny méně. Týká se to bez rozdílu i přijímacích zkoušek na vysoké školy, kde je to docela pravidlem. V ženách je větší konkurence. Zpěv je velmi nejistá profese, tak asi proto, ale kurzy jsou otevřeny pro všechny, kdo na sobě chtějí pracovat, bez rozdílu věku a zkušeností.

Jak se liší práce se studenty zpěvu v denním studiu oproti práci s účastníky interpretačních kurzů?

Podstatně. Ve školách mají studenti dvě až tři hodiny týdně, a to několik let. Kurzy trvají jen pár dnů, věnují se často více interpretaci, ale já se většinou zaobírám i technickými problémy, pokud je zájem. Ty věci spolu souvisejí a nedají se někdy úplně oddělit.

Letošní ročník je věnovaný belcantu. Dá se během tak krátké doby kurzu zvládnout opravit chyby nebo vylepšit tak složitou pěveckou techniku, jakou belcanto je?

Belcanto je pěvecký základ a všichni jsou k němu vedeni svými pedagogy, takže povědomí mají jistě všichni. Člověk si celý profesní život něco ověřuje a zdokonaluje, a tak si myslím, že i třeba krátká doba na kurzech přinese jistě nové informace, které se pak člověk bude snažit aplikovat.

Znám mnoho lidí, kteří tvrdí, že pro belcanto je třeba se narodit. Kdo ho v hrdle nemá od Pána Boha, ten, ať by dřel, jak by dřel, nikdy jej perfektně nezvládne. Jako zkušená a oblíbená pedagožka, ke které se studenti vracejí i po absolutoriu, aby se zdokonalili, myslíte si, že mají pravdu?

No myslím si, že belcanto je pěvecká technika, kterou lze naučit. V dnešní době internetu a přístupu k nahrávkám si každý, i amatér, může vytvořit představu jak tzv. krásný zpěv má vypadat.

Na masterclass přicházejí studenti většinou po mnohaletém studiu zpěvu. Jak je možné, že mají chybné návyky nebo neumějí třeba pracovat s dechem?

Bohužel, zpěv je pocitová záležitost, ne všichni pedagogové, kteří byli významnými pěvci, jsou i vynikajícími pedagogy. Měla jsem tuto zkušenost při vlastním studiu, potkala jsem špatné pedagogy a pak také ty, co mně zachránili pěveckou budoucnost. Vše teď snad líp chápu, chce to opravdu velmi individuální přístup, trpělivost a taky humor.

Kurzy se budou také zabývat hlasovým zdravím. Jak je důležité, aby si pěvec hlídal svůj hlas? Vyučuje se na našich uměleckých školách hlasová hygiena?

Jsme vlastně takoví vrcholoví sportovci, musíme své zdraví brát vážně, jinak nemůžeme svoji vytouženou profesi dělat. Na školách středních s hudebním zaměřením se, myslím, hlasové zdraví vyučuje dostatečně, otázkou je, zda si tu důležitost pěvci v tom pubertálním věku uvědomují.

Může přispět k hlasovým problémům i špatně zvolený repertoár?

Může. Je velmi důležité volit repertoár podle technické úrovně a věku studenta. Bohužel tomu tak mnohdy není a přináší to velké nebezpečí přetížení hlasivek a odstraňování problémů pak i velkou psychickou zátěž pro studenta a pedagoga.

Probíráte se svými studenty, jaký repertoár by si měli zvolit?

Repertoár samozřejmě se studenty řeším, nejen, aby jim seděl technicky, ale také se snažím, aby odpovídal jejich tužbám.

V posledních deseti až patnácti letech se objevila celá řada velmi nadějných pěvců, od sopránů až po bas, kteří v mladém věku mají úspěchy na světových podiích včetně významných operních domů. Čím se dá tento fenomén vysvětlit? Blýská se na lepší časy?

Globalizace má i svá pozitiva: dostupnost nahrávek, otevřenost cestování a také doplňující studium v zahraničí, masterclassy, to vše umožňuje těm nadaným zaujmout svým uměním i ve světě. Mám z nich radost! A nemyslete si, mají to taky těžké!

Vyučujete operní zpěv a znáte dobře nastupující generaci. Nakolik jsou dnešní studenti připraveni na to, že opera se změnila, ze statické se stala dynamickou, že režisérům už nestačí jen krásný hlas a dobře intonovat, ale požadují také herecký výkon, často na hranici fyzických možností? A že i na českých jevištích budou konfrontováni s konkurencí svých zahraničních vrstevníků?

Nároky jsou dnes obrovské a nevím, zda si to všichni pěvci uvědomují. Výuka herectví pěvců závisí na pedagozích, takže pokud ji mají, je to dobře a teprve praxe jim ukáže, co všechno člověk je schopen s dobrým režisérem na scéně provádět.

Dnes masterclass vedete, ale i Vy sama jste masterclasses absolvovala. La Coruña (Španělsko), Vilnius (Litva), Helsinky (Finsko), to nejsou země, do kterých se běžně na masterclass jezdí. To mne ve Vašem curriculu zaujalo. Mohu se zeptat, proč jste si tato místa vybrala a co Vám to dalo?

Jako pedagog vysoké školy jsem byla vysílaná v rámci Erasmu do různých destinací. Je to stres a ne každý ho vyhledává a je ochoten ho podstoupit. Mě to obohacuje, člověk zjistí, že studenti všude bojují s obdobnými technickými problémy. Na základě spokojenosti jsem pak dostala mnohá další pozvání, takže nebýt covidu, tak nejsem v Litni, ale v Kodani… ale do Litně se moc těším!

Přesto, že vládne koronakrize a všechny kulturní aktivity jsou utlumeny, máte nějaké osobní umělecké plány pro nejbližší dobu?

Covid nám to všem zkomplikoval, dostala jsem pozvání do Dallasu, jenže to zatím nelze realizovat. Prostě musíme být všichni trpěliví…

Jak vidíte budoucnost našeho pěveckého školství?

Těžká otázka… když vidíte, jak pandemie zamávala s umělci a jejich jistotami… snad bude líp.

Foto: archiv H. Kaupové, Fb festivalu Jarmily Novotné