čtvrtek, 09 červenec 2020 11:54

Martin Bárta: Biblické písně jsou můj nejmilejší písňový cyklus

Autorka:

„Každý můj zážitek z Litomyšle je jedinečný.“

„K dokonalému pochopení Biblických písní, vcítění se do žalmových textů a k nalezení věrohodné interpretace potřebuje každý umělec celý svůj život.“

„Při každém doteku s tímto skvostem mám pocit, že objevuji něco nového.“

 

1

 

Barytonista Martin Bárta letos přijíždí na festival Smetanova Litomyšl zazpívat svůj nejmilejší písňový cyklus, Biblické písně Antonína Dvořáka. Zazní v úpravě pro varhany, na které bude hrát Jaroslav Tůma (rozhovor s ním si můžete přečíst ZDE), a to hned třikrát, ve čtvrtek v pátek a v sobotu vždy od 17 hodin v Kapitulním kostele Povýšení sv. Kříže. V Rozhovoru pro náš portál KlasikaPlus.cz se pěvec vyznává nejen ze svého vztahu k tomuto dílu, ale také vzpomíná na uplynulé jaro, na dobu karantény a těší se na premiéry, které ho čekají.

V době karantény mnozí umělci různě streamovali domácí koncerty, to je ale v případě pěvce složitější, ne? Nazvučit dobře operní hlas neprofesionální technikou je přeci jen asi těžší… Měl jste tedy úplnou pauzu?

V době karantény jsem měl, co se týče vlastního „veřejného“ vystupování, úplnou pauzu. Pro nás pěvce je charakteristické, že se zabýváme živým uměním. Nedílnou součástí našich produkcí je přítomnost publika. Jakékoli jiné angažování tak pro mě pozbývá smysl. Jakmile necítím žádnou odezvu a zpětnou vazbu, vlastní hudební projevy mě tolik neinspirují a nemotivují. Samozřejmě jsem si zpíval doma pro sebe a pro své blízké, ale to je normální součást naší práce a každodenního režimu. Nicméně myslím, že i tato nucená pauza může prospět nejen v rekonvalescenci a vypnutí organismu od běžného denního cvičení, ale především v psychickém uvolnění. Jen ta přestávka nemusela být tak dlouhá... K otázce nazvučení „operního“ hlasu snad jen tolik, že dnes máme širokou škálu možností, jak zvuk zaznamenat, a pro nás je to vlastně možná ještě jednodušší, protože k tomu nepotřebujeme žádné podpůrné aparatury. Krabičky, které dnes každý nosí v kapse, jsou už schopné zachytit hlas docela věrně.

Svědčí hlasu pauza, nebo je naopak nutné stále hlasivky udržovat v kondici? Konec konců je to z velké části sval a ty bez tréninku ochabují.

Ohledně cvičení a udržování hlasu a těla v kondici během karantény jsme se celkem shodli i s ostatními kolegy, že pokud nás v nejbližší době nic nečeká, nemáme v podstatě ani motivaci a důvod cvičit jako při normálním provozu. Neznamená to ovšem, že jsem si vůbec nezazpíval. Jak už jsem se zmínil, občas jsem doma něco „vykřikl“ jen tak pro radost a dobrý pocit. A tím, že jsem de facto od začátku května už mohl opět vyučovat individuální lekce na AMU, tak i můj hlas se přirozenou cestou dostal zpět do formy.

 

9

 

Před Vámi je teď nejblíž trojí účinkování na Smetanově Litomyšli. Přednesete Biblické písně. Zaslechla jsem, že jsou pro Vás srdeční záležitostí…

Za pozvání k účinkování na Smetanově Litomyšli jsem nesmírně šťastný! Nejen, že se tam vracím vždy velmi rád, miluji tamní atmosféru, prostředí, profesionalitu, s jakou je pokaždé festival připravený a organizovaný, ale svou významnou roli sehrává i fakt, že přijíždím do rodného kraje. Biblické písně Antonína Dvořáka jsou pro mě a v podstatě snad pro každého českého pěvce ikonickou a srdeční záležitostí. Je to můj nejmilejší písňový cyklus, dílo, kterým se zabývám od začátku studií, tedy bezmála třicet pět let. Technicky tento opus není až zas tak složitý, ale k dokonalému pochopení, vcítění se do žalmových textů a k nalezení věrohodné interpretace potřebuje každý umělec celý svůj život. Nikdy si nemůžeme říci, že jsme už hotovi. Je to úkol pro zralého pěvce a zkušeného člověka. Stejně jako v případě jiných geniálních děl, mám při každém doteku s tímto skvostem pocit, že objevuji něco nového, a nikdy se mi nestalo, že by mně jakákoli nová a další interpretace nebo jen cvičení kterékoli písně nepřineslo nový zážitek a citové obohacení.    

Zazní verze s varhanami, ale původně jsou psané s klavírním doprovodem a dokonce sám Dvořák instrumentoval prvních pět písní sám pro orchestr. Která z těch verzí je Vám vlastně nejbližší? Zpíval jste všechny? Dá se tak proslulá a hluboká věc jako Biblické písně pojmout nějak nově, jak k nim přistupujete? S Jaroslavem Tůmou vystupujete pravidelně, nebo se sejdete až teď v Litomyšli?

Každá verze Biblických písní má své kouzlo. Samozřejmě nejryzejší je podoba komorní s klavírem. Ale do kostela nebo chrámu je přirozeně vhodnější zvuk varhan a v podobě orchestrální můžeme obdivovat Dvořákovu geniální schopnost instrumentace, byť je z jeho pera jen prvních pět písní, při zachovaném niterném a určitém komorním charakteru. Nemohu jednoznačně říct, kterou verzi mám nejraději. Záleží na konkrétní příležitosti a prostoru. Momentálně se opravdu nesmírně těším na provedení s varhanami a na spolupráci s panem Tůmou. Vystupovat spolu budeme poprvé, ale od prvního okamžiku během zkoušení jsme     oba cítili společné souznění a vzájemné pochopení. Nemuseli jsme si ani mnoho říkat a vše bylo od počátku jasné.

Do Litomyšle jezdíte účinkovat pravidelně, teď byste měl buď představení, nebo byl ve víru zkoušek, nechybí Vám opera?

Letos jsem měl vystoupit v Litomyšli v rámci tradiční verze festivalu ve Verdiho Aidě. Opera a jeviště mi přirozeně po tak dlouhé době chybí. Mojí touhu se tam vrátit částečně uspokojil už 2. červenec, kdy mě Národní divadlo Brno přizvalo k účinkování v titulní roli Verdiho Nabucca na nádvoří hradu Špilberk. Tatáž produkce na stejném místě se bude znovu opakovat ještě 30. srpna.

 

8

 

Titulů, ve kterých jsme Vás v Litomyšli viděli, je už celá řada, vzpomínáte na některé nějak výrazněji? Za mě osobně je to asi ostravská Lady Macbeth Mcenského újezdu, kterou festival uvedl loni…

Do Litomyšle jezdím od roku 2004, dá se říct, pravidelně. A jak už jsem zmínil, každý můj tamní zážitek je jedinečný. Pokud bych měl jmenovat ty, které stále nosím v mysli, byl by to určitě Dimitrij jako vystoupení první, pak Libuše, protože je to výjimečné a zbožňované dílo, a Nabucco, ve kterém mi byl partnerem v roli Zachariáše pan Richard Novák, kterého obdivuji od školních let a který je nám všem vzorem a inspirací! Na provedení Lady Macbeth Mcenského újezdu jsme měli krásné reakce publika i kritiky. Kdo toto představení nestihl, na podzim 2. října ho ještě provedeme v Národním divadle moravskoslezském v Ostravě a derniéru bude mít v Praze 6. října.

Operní život se pomalu vrací do normálu, o co jste vlastně přišel a co máte před sebou, můžeme se těšit i na nějaké premiéry s Vámi?

Kvůli letošní vynucené pauze vzhledem k pandemii koronaviru jsem přišel o obrovskou porci představení u nás i v zahraničí. Bylo to velmi bolestné a palčivé, ale život jde dál, musíme se s tím vyrovnat a myslet do budoucna. V nové sezóně mě čekají čtyři nové premiéry, na které se velmi těším, a pevně doufám, že se umělecký a divadelní život skutečně vrátí do své obvyklé podoby a nic dalšího zlého nás už nepotká... V polovině září bude premiéra nového nastudování Verdiho Nabucca v Ostravě, o měsíc později vystoupím jako Pizarro v Beethovenově Fideliovi v Olomouci, pak se opět vrátím do Ostravy k nové produkci Čajkovského Pikové dámy, ve které poprvé ztvárním hraběte Tomského, a v dubnu a květnu příštího roku budu účinkovat v nové inscenaci Janáčkovy opery Věc Makropulos ve francouzském Dijonu. Kromě toho se těším na své reprízy v Národním divadle, Státní opeře, Ostravě, Brně a Plzni.

 

4

 

2

 

6

 

Foto: Petra Hajská, Alena Hrbová, archiv festivalu Smetanova Litomyšl

Veronika Paroulková

Vyrostla v hudebně výtvarné rodině. Vystudovala Právnickou fakultu UK, zpěv na Konzervatoři J. Ježka a soukromě hru na klavír a klarinet. Od 17 let se věnuje moderování a působí za mikrofonem nebo před televizní kamerou bez přestávky dodnes. Pracovala jako moderátorka na Classic FM (dnes Classic Praha), moderátorka zpravodajství v Radiu City, v ČRo Region a Radiožurnálu, poté vedoucí zpravodajství a publicistiky ČRo Region. Připravovala a moderovala pořad Telefonotéka a přenosy koncertů klasické hudby pro ČRo Vltava, publicistický pořad Proti srsti TV Prima, v České televizi pořady Před půlnocí, Před polednem, Studio 6, Politické spektrum, vědecký pořad Milenium a Zprávy ČT 24. V současné době moderuje Magazín Leonardo pro Český rozhlas Plus. Kromě toho psala články o klasické hudbě pro Divadelní noviny a spolupracuje jako moderátorka i s několika festivaly klasické hudby, s ČT ART, s pořadateli koncertů nebo s vědeckými institucemi. Její zálibou je golf a fotografování, ráda cestuje, chodí v přírodě, tančí nebo lyžuje. Jako koníčka má i vaření, kvalitní vína a gastronomii. A kde to jde, potkáte ji s fenkou Westíka pojmenovanou Mimi podle Pucciniho Bohémy, se kterou tvoří nerozlučnou dvojici. Založení portálu KlasikaPlus.cz považuje za zpečetění svého hlubokého vztahu s vážnou hudbou…

Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.