čtvrtek, 02 červenec 2020 08:40

Jan Pikna: Litomyšl bude žít hudbou víc než kdy jindy

Autor:

„Začínáme den po úplném rozvolnění všech opatření, jsme tedy určitě první akcí v téměř normálních časech.“

„Vracíme se zpět do doby před pětadvaceti lety, kdy zastřešení nebylo a kdy jsme po celý festival s obavami vzhlíželi k nebi.“

„Při představě, jak se hlas sólového violoncella vznáší v zámeckých arkádách, mi naskakuje husí kůže!“

 

5

 

Komorním koncertem z díla Bedřicha Smetany začíná dnes večer festival Smetanova Litomyšl. V důsledku nejasné situace kolem pandemie koronaviru během jarních měsíců je letošní ročník nakonec připravený v pozměněné podobě, bez oper a symfonických koncertů, bez zahraničních umělců a bez zastřešeného pódia a hlediště na zámeckém nádvoří. Ředitel festivalu Jan Pikna v rozhovoru pro portál KlasikaPlus uvažuje o programu, o finanční podpoře partnerů i o opatrnosti publika, která asi bude přetrvávat i po uvolnění hygienických restrikcí. A přibližuje i Smetanovu výtvarnou Litomyšl, která doplňuje hudební programy rok od roku výrazněji.

 

SL-Pikna

 

Bylo to těžké rozhodování, k nějakému datu definitivně říct, jak letos bude festival vypadat?

Zásadní rozhodnutí bylo, že se nedáme a že se s kreativitou sobě vlastní zkusíme přizpůsobit všem omezením, která budou v dané době platit. A to bylo vlastně docela jednoduché rozhodování. Příprava festivalu je naše zaměstnání a přeci nemůžeme celý rok chodit do práce zbytečně…! No a jak bude festival vypadat definitivně, to se teprve uvidí, hodně věcí se nestihlo připravit tak dokonale, jak bývá zvykem, a zůstává toho hodně na improvizaci.

Jsou hlavní partneři solidární, uznalí a také tak stateční jako festivalový tým?

S partnery nemáme běžný obchodní vztah objednatel-dodavatel, ale pojí nás dlouhodobé přátelství. Takže jsme spíš zaznamenali velikou sounáležitost a snahu nám pomoci. Ale jasně, musejí být velmi stateční, protože ekonomické problémy dopadnou na všechny a podpora kultury se obecně vnímá jako zbytná a bývá první, kde se škrtá. Je otázka, zda to ustojí i pro příští ročník.  

 

SL-Smetana

 

Je letos Litomyšl připravena ožít festivalem?

Rozhodně! Naší nejkrizovější variantou řešení bylo, že když nebudeme moci hrát v sálech, bude se hrát v ulicích pro kolemjdoucí. Pak, když to vypadalo, že bude moci být v hledišti padesát osob, připravili jsme reprízy pořadů, aby do Litomyšle přijel dostatek návštěvníků, kteří obsadí hotely, restaurace a do města přinesou festivalovou atmosféru. Takové to setkávání, kdy u jednoho stolu v kavárně sedí umělci a hovoří o svém programu a u vedlejšího diváci rozebírají právě navštívený koncert a těší se na večerní. A i když se opatření rozvolnila, to vše zůstalo, takže máme na jedenáct festivalových dní pětatřicet pořadů oficiálního programu, dalších čtrnáct koncertů bude ve Festivalových zahradách. Souběžně bude probíhat pět koncertů pořádaných Českou hudební společností v rámci interpretačních kurzů komorní hudby. Myslím, že bude Litomyšl žít hudbou víc než kdy jindy.     

Čeká se na festivalové dny po jarní paralýze jako na podnět k nastolení normálních časů? 

Festival začíná den po úplném rozvolnění všech opatření, jsme tedy určitě první akcí v téměř normálních časech. Ale ony úplně normální ještě dlouho nebudou. Nejen proto, že zde chybí zahraniční účinkující a návštěvníci, ale lidé jsou pochopitelně opatrní. Očekáváme, že se mnozí budou bát uzavřených sálů; pokud do nich budeme muset přemístit koncert z důvodu nepřízně počasí, jsme připraveni jim vrátit vstupné.  

 

SL-zmek

 

Půjde to bez zastřešení nádvoří?

Vracíme se zpět do doby před pětadvaceti lety, kdy zastřešení nebylo a kdy jsme po celý festival s obavami vzhlíželi k nebi. Teď jsme na tom ale o něco lépe, máme připravený náhradní prostor v zámecké jízdárně. Jenom musíme dodržet kapacitu jízdárny a ani do zámeckého nádvoří proto nemůžeme prodat více vstupenek než pět set, ačkoli už by to z hlediska koronavirových opatření možné bylo.

Přiláká své publikum i Smetanova výtvarná Litomyšl?

Věřím, že ano. Už je to velmi zavedená akce a kromě výstavy objektů ve veřejných prostorách své výtvarné projekty připravily také litomyšlské galerie. Je to tedy nabídka pro návštěvníky festivalu k využití času mezi koncerty, ale určitě stojí za to přijet i jen kvůli výstavám.

Bude hodně provokovat...?

Umělecká díla ve veřejném prostoru vždy budí velké emoce. Zasahují i do života lidí, kteří umění nevyhledávají a nejsou na ně připraveni. Autoři a kurátoři by toho ale neměli zneužívat. Šokování a vyvolání „veřejného odporu“ je samozřejmě velmi účinným způsobem zviditelnění a propagace, ale pokud by mělo dílo jenom tuto ambici, bylo by to málo. Takže provokovat Smetanova výtvarná Litomyšl určitě bude, ale pevně věřím, že ne samoúčelně.

 

SL-zahrady-2

 

Jaký je zájem o programy v Klášterních zahradách?

Klášterní zahrady jsou velmi příjemným místem pro pobyt, za hezkého počasí se trávníky běžně plní odpočívajícími lidmi. Takže nám stačí jen jim k tomu nabídnout příjemný program a o návštěvnost nemusíme mít obavy.

Budou obdobné těm dosavadním?

Jak jinak, naše letošní Festivalové zahrady budou také komorní. Tam nemáme vůbec žádná omezení, ale nebylo by fér, aby rozsah doprovodného programu předčil ten hlavní. Takže chystáme na každý večer jeden koncert a odpoledne doplníme jen příležitostným muzicírováním, nabídkou zapůjčení knížek a deskových her a samozřejmě piknikových košíků.

Dávají lidé hodně najevo, že se kvůli hypotetickému riziku bojí přijet, tedy sdružovat? Nebo naopak?

Je pravda, že převis zájmu o vstupenky nebyl tak veliký, jak jsme čekali, ale nemusí to být jen obavami. Mnozí nám říkali, že už se s absencí hudby v tomto roce vnitřně vyrovnali a odjíždějí na prázdniny.

 

SL-plakt

 

Na které z koncertů se osobně těšíte nejvíc?

Já v létě nerad navštěvuji koncerty v uzavřených sálech, těším se proto na všechny konané v zámeckém nádvoří. Jelikož v něm letos mimořádně není vestavěna žádná festivalová technika, myslím, že budou mít navíc opravdu úžasnou atmosféru. Při představě, jak se hlas sólového violoncella v koncertu Čtyři sóla pro pana Bacha vznáší v zámeckých arkádách, mi naskakuje husí kůže!

 

Foto: Smetanova Litomyšl, Vojtěch Stříteský 

Petr Veber

Nepochází z uměleckého prostředí, ale k hudbě má jako posluchač i jako neprofesionální klavírista a varhaník blízko od dětství. Po gymnáziu vystudoval hudební vědu na Karlově univerzitě. Od poloviny 80. let působí jako novinář, hudební a operní kritik a autor textů o hudbě a hudebnících. Přes dvacet let byl zpravodajem ČTK zaměřeným na hudbu, kulturu a církve, od roku 2007 pak deset let v Českém rozhlase vedl hudební redakci stanice Vltava, pro kterou nadále pracuje jako publicista. Současně je jedním z dlouholetých průvodců vysíláním Českého rozhlasu D-dur, digitální stanice klasické hudby. Od 80. let vedle zaměstnání nepřetržitě přispívá do odborných českých hudebních měsíčníků, deníků i časopisů. Připravoval rozhovory a psal hudební reflexe do Lidových a Hospodářských novin, publikuje v Týdeníku Rozhlas i na internetu, píše texty k programům koncertů i obalům CD. Je autorem knihy Václav Snítil a jeho půlstoletí české hudby. Klasickou hudbu považuje za nenahraditelnou součást lidského života a snaží se o tom nenásilně přesvědčovat ostatní. Za hudbou cestuje stejně nadšeně, jako rád chodí po horách a fotografuje. Vážnou hudbu všech období, forem a žánrů ještě stále vyhledává, s potěšením poslouchá a dál poznává. V červnu 2018 se proto stal spoluzakladatelem hudebního portálu KlasikaPlus.cz...

Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.