„Je to malý zázrak, jaký tvůrčí potenciál živený především idealismem a nadšením hudebníků na volné noze vykvetl v posledních letech v naší zemi.“

„Pokud se nenajde mechanismus, jak podpořit hudebníky, a ti se nuceně rozprchnou za jinou prací, hrozí totální destrukce nezávislé hudební scény.“

„Členy našeho souboru jsou mnozí zahraniční hudebníci, kteří se k nám zkrátka nedostanou. Pokud by tento stav trval i na podzim, byli bychom ve velmi těžké situaci.“

Natáčí nová videa a streamy, připravuje budoucí projekty Collegia 1704 a hodně pracuje ve prospěch celé nezávislé scény klasické hudby. Počítá ztráty a bije na poplach, protože vidí, že hudebníci budou ještě měsíce bez práce. Současně však pozoruje, že současná doba uvolňuje v lidech pozitivní energii, a tak kolem sebe i on šíří činorodou náladu. Jak říká v rozhovoru pro portál KlasikaPlus, apokalyptické vize o budoucím světě, tedy řeči o tom, že všechno bude jinak a nic nebude jako dříve, nemůže vystát, protože podle něj jenom zbytečně podporují pocit strachu… Václav Luks věří, že v září už bude zase možné normálně koncertovat a uvést tak Händelova Mesiáše v rámci mimořádného zahajovacího koncertu sezóny Collegia 1704 v pražském Rudolfinu a v Drážďanech i na několika tuzemských festivalech.

Věnujete tenhle trochu absurdně darovaný čas na studium, bádání…? Vydá nějaké nové plody, které by za normální situace nevznikly?

V ideálním případě by to mohlo být tak, že vynucenou pauzu využiji ke studiu, přípravě budoucích projektů a třeba i trochu k odpočinku. Zčásti se sice zabývám hudbou, přípravou projektů Collegia 1704 pro dobu po koroně a zprostředkováním hudby posluchačům v podobě natáčení videí a streamingu, ale velkou část mého času a energie spolyká práce ve prospěch nezávislé scény klasické hudby. S propuknutím koronakrize se totiž ukázalo, jak neskutečně zranitelná je právě tato část hudební scény, která je současně v mezinárodním měřítku neobyčejně úspěšná a zasluhuje se významnou měrou o skvělý zvuk české hudby v zahraničí. Většina návštěvníků totiž nejspíš ani netuší, že nejen dlouhá řada vynikajících zpěváků a instrumentalistů, světově proslulé komorní soubory, kompletní scéna staré hudby hrající v mezinárodním měřítku první ligu, ale i třeba PKF–Prague Philharmonia nebo Český filharmonický sbor Brno fungují bez jakéhokoliv institucionálního zázemí. Vlastně je to malý zázrak, jaký tvůrčí potenciál živený především idealismem a nadšením hudebníků na volné noze vykvetl bez valného materiálního zázemí v posledních letech v naší zemi. To vše se ocitlo v důsledku koronakrize v přímém ohrožení.

Živá hudba náhle naprosto zmizela z veřejného prostoru…

Ano. A tisíce hudebníku, kteří tuto scénu spoluvytvářejí, se najednou v důsledku vládních opatření ocitly na dlouhé měsíce nejen bez možnosti vykonávat svoji práci, ale i bez příjmu. Hudebníci na volné noze nebyli nikdy organizováni v nějakých zastřešujících organizacích nebo asociacích, a tak jsme se ještě s několika kolegy rozhodli iniciovat vznik platformy SUK, Sdružení umělců klasiky, která si vzala za cíl hájit zájmy těchto hudebníků a nezávislých souborů. Právě práce pro SUK mě kromě mých hudebních aktivit teď nejvíce zaměstnává…

Co všechno, kam až v kalendáři, už jste museli zrušit nebo Vám bylo zrušeno?

Řada koncertů je rušena, některé jsou přesouvány na podzim nebo další roky a někteří pořadatelé se uchylují ke streamování redukované podoby koncertů. Veřejný koncertní život se však naprosto zastavil až do podzimu. Poslední informace je o zrušení festivalu MITO v Itálii, na němž jsme měli hrát dva koncerty v půlce září v Miláně a Turínu…

Co by přesto mohlo být prvním návratem na pódia, až skončí omezení?

Věříme, že v září se otevřou opět dveře koncertních sálů a že se uskuteční naše provedení Händelova Mesiáše v rámci mimořádného zahajovacího koncertu sezóny Collegia 1704 v pražském Rudolfinu a v Drážďanech a také na festivalech Lípa Musica, Svatováclavský hudební festival a Concentus Moraviae, který bude přesunut z tradičního červnového termínu. Snad bude tedy září restartem koncertního života!

Existenční stránka věci je strašný průšvih. Ale co umělecká?

Existenční stránka je průšvih především pro samotné hudebníky. Fungování orchestru můžete pozastavit, festival přesunout na jiný termín, ale běžný každodenní život, fungování rodin, placení složenek… to všechno pozastavit nebo přeložit, jak známo, nemůžete. Navíc zatímco se život bude vracet k normálu pravděpodobně již během května, hudebníci budou bez práce až do podzimu. A to je obrovský problém ohrožující ve svých důsledcích samotné soubory. Pokud se nenajde mechanismus, jak podpořit hudebníky, a ti se nuceně rozprchnou za jinou prací, hrozí totální destrukce nezávislé hudební scény. Obrovským problémem je zákaz cestování. Nesmírně mě rozčiluje, když slyším úvahy politiků o tom, jak by bylo fajn otevřít hranice s Chorvatskem, aby řadový občan mohl vycestovat na dovolenou, a přitom zákaz cestování do jiných zemí znemožňuje vykonávat práci těm, kteří dlouhá léta skvěle reprezentovali jméno naší země právě v zahraničí. Pro soubory jako je Collegium 1704 navíc znamená omezení také problém personální. Členy našeho souboru jsou mnozí zahraniční hudebníci, kteří se k nám zkrátka nedostanou. Pokud by tento stav trval i na podzim, byli bychom ve velmi těžké situaci.

Mají muzikanti motivaci cvičit? Můžete vůbec nějak omezeně zkoušet?

Věřím, že hudebníci v rámci svých možností na sobě pracují průběžně. Přece jen nedělají hudbu jen pro peníze a určitě se o ni nenechají ochudit.

Příběh houslistky u pokladny v Lidlu je zdrcující… Je takových u Vás víc?

Takových případů je celá řada. Máme mezi kolegy již poštovní doručovatelku, natěrače vagónů modelové železnice, další prodavačky a charitativní pracovníky. Nikdo z nich to nebere tragicky. Myslím, že je devizou pozitivně smýšlejících lidí, že se nebojí práce a dokážou se o sebe postarat. Obavám se ale, že s postupujícím časem a vysychajícími nevelkými finančními rezervami bude takových lidí přibývat. Na státní podporu ve formě „pětadvacítky“ totiž zdaleka nedosáhnou všichni. Mnozí hudebníci mají nějaký pedagogický úvazek a pozměňovací návrh „pětadvacítky“, který vyloučil z programu OSVČ s pracovním úvazkem, postavil tyto lidi na vedlejší kolej. Skvělou službu dělá v tuto chvíli sbírka Radka Baboráka, která velmi nekomplikovaně poskytuje podporu muzikantům na volné noze, kteří se ocitli ve finanční tísni. Mnoho osobností v čele s Danielem Barenboimem tuto sbírku velkoryse podpořilo a já doufám, že se najdou další lidé, kteří přispějí.

Jak situaci snášíte osobně?

Nestěžuji si a mám pocit, že tato zvláštní doba má v sobě i něco pozitivního. Že uvolňuje v lidech, kteří mě obklopují, pozitivní energii. Nikdy jsem kolem sebe nepociťoval tolik solidarity a empatie.

Vrátíme se, nebo už bude všechno jinak?

Abych byl upřímný, řeči o tom, že všechno bude jinak a nic nebude jako dříve, nemůžu vystát. Svět se vždy vyvíjel a věci budoucí nemohou být nikdy jako ty minulé a za pár let si nikdo na koronu ani nevzpomene. O tom jsem přesvědčen. Je však jen na nás, jak s naší budoucností naložíme. Mám pocit, že takřka apokalyptické vize o budoucím světě jen podporují rozlézající se pocit strachu; a je dobré si klást otázku, komu taková atmosféra ve společnosti může být k užitku.

Natočili jste v Pražské křižovatce a na sociálních sítích rozšířili nádherný videoklip, Monteverdiho moteto Beatus vir… Vznikal teď už jen obraz, nebo i zvuk?

Obojí, obraz i zvuk. S rouškami a s dvoumetrovými rozestupy. Není to příjemné hrát a zpívat s rouškami, ale nová doba si žádá nové výzvy.

Klipy už máte natočené všechny? Co ještě všechno dáte na internet?

Není toho kupodivu málo! Ve středu 22. dubna zveřejníme na facebooku Collegia 1704 slavné Lamento della Ninfa Claudia Monteverdiho s Hanou Blažíkovou. V těchto dnech připravujeme nahrávku předtočeného koncertu s nádherným desetihlasým Stabar Mater Domenica Scarlattiho a Missou Matris Dolorosa Antonia Caldary. Koncert se měl konat 29. dubna v 19.30 h. Ve stejný den a čas nabídneme našim posluchačům místo živého koncertu právě předtočené video. Také 27. května odvysíláme ze záznamu další ze série plánovaných koncertů Collegia Vocale 1704. Posluchači Pražského jara se 18. května mohou těšit na live přenos našeho koncertu s díly Johanna Sebastiana Bacha, Georga Friedricha Händela a samozřejmě Jana Dismase Zelenky. A ještě před tím se my těšíme na pátek 25. dubna, kdy se Collegium 1704 zúčastní živého streamu charitativního koncertu České filharmonie na ČT Art a na Facebooku, kde spolu s koncertním mistrem České filharmonie Josefem Špačkem zahrajeme Bachův Čtvrtý Braniborský koncert!

Foto: Fb Collegia 1704,  Katarína Korlo, Youtube