„Vždy jsem pomáhal, posílal peníze potřebným a hrál benefiční koncerty. Cítil jsem tedy, že je potřeba v tom v tuto chvíli pokračovat.“

„S celým mým týmem pracujeme na nápadu propojit další hudebníky a nabídnout lidem opět trochu pohlazení.“

„Nejsem člověk, který by plakal, nadával na osud a měl ruce v klíně.“

Rozhovor s houslistou Pavlem Šporclem se nabízel z více důvodů. Známý český interpret vytvořil zajímavou audiovizuální platformu, kterou nabídl svým fanouškům. Patří tak mezi interprety, kteří inspirují a dávají lidem pocit „normálního“ života.

Jako jeden z prvních jsi pružně zareagoval na nepříznivou situaci a rozjel „Koncerty v obýváku“. O co se vlastně jedná?

Myslím, že je v této době nejdůležitější, aby se nikdo necítil sám. A sociální sítě k tomu velmi pomáhají. Chtěl jsem navázat s lidmi kontakt, byť přes objektiv kamery. Mojí cestou není pouštění starých záznamů svých vystoupení, jak to dělají někteří kolegové. Mám své fanoušky rád a chci, aby si na mne mohli takřka sáhnout. Oni jsou zvyklí na lidský kontakt se mnou na pokoncertních autogramiádách i při mnoha jiných příležitostech.

A tak jsem okamžitě začal konat a začal vysílat Koncerty v obýváku. Pustil jsem posluchače po dohodě s rodinou do svého soukromí, což jsem nikdy předtím neudělal. Ale doba si žádá takové činy.

Koncept vysílání se rozvíjel. Nakonec jsem minulý týden, po ještě větším rozšíření karantény, ohlásil koncertní cyklus „Pavel Šporcl – 6x v obýváku“. Jedná se o zcela ojedinělý projekt, který u nás a snad ani ve světě nemá obdoby. Hraju na něm své oblíbené skladby a styly. Ale především se jedná o opravdový koncert, se vším všudy – kromě potlesku samozřejmě.

Nehraju jen dvě písně a na shledanou. Já přednesu takřka 45 minutové živé vystoupení, jako kdyby byli posluchači se mnou v sále. To je, myslím, obrovské plus a rozdíl mého přístupu. Obléknu se do koncertního a jdu hrát. A vyzývám i své posluchače, aby učinili totéž. Dostal jsem mnoho fotografií, jak lidé sedí na gauči krásně oblečeni, rodiny s dětmi, někteří třeba v pyžamu v posteli, v nemocnicích atd. Je to opravdu dojemné a moc mne ten zájem těší.

Streamuji vždy v úterý a v pátek ve 20 hodin a snažím se o to, aby byl každý koncert jiný. Připravuji opravdu velká překvapení. Chci všechny potěšit a dát jim v této těžké době na vědomí, že jsem s nimi, že v tom nejsou sami.

První takové koncerty z obýváku už máš za sebou. Jaká byla účast publika a reakce? Je důvod ke spokojenosti?

První koncert na Facebooku před 14 dny sledovalo živě takřka 2 000 lidí a do dnešního dne má na 60 tisíc zhlédnutí. To je přece fantastické. Přišly mi stovky nádherných vzkazů z různých koutů světa, přání všeho dobrého a také fotek, jak lidi můj koncert prožívali.

Jak vlastně technicky přenos probíhá? Respektive, co udělat proto, aby se lidé mohli připojit a poslouchat?

První koncert byl pouze na mém Facebooku. Pak jsme se na týden uzavřeli do našeho vlastního streamu – potřebovali jsme vyzkoušet novou techniku, kterou jsem koupil. Investoval jsem do zařízení, koupil 4k kameru, mikrofon a další vybavení, abych dosáhl co nejlepšího obrazu a zvuku a moje hudba zněla v rámci možností tak, jak jsou lidé zvyklí ji slyšet na běžných koncertech. Velmi mi v tom pomohli všichni mí spolupracovníci na dálku, neboť my doma už 14 dní dodržujeme striktní dobrovolnou karanténu. Dva koncerty tedy proběhly na doméně naší agentury. Lidé měli možnost si v našem e-shopu koupit vstupenku za symbolickou cenu a zájem byl udivující. Nicméně, jak se zpřísňovala omezení kvůli nákaze a víc a víc lidí bylo donuceno opustit svá zaměstnání, přesunul jsem koncerty na svoji FB stránku a také na svůj kanál na YouTube. A začal hrát zdarma.

Vždy jsem pomáhal, posílal peníze potřebným a hrál benefiční koncerty. Cítil jsem tedy, že je potřeba v tom v tuto chvíli pokračovat. Dále však dávám možnost všem posluchačům podpořit moji činnost zakoupením libovolného počtu virtuálních vstupenek. Není to jen podpora, ale i možnost obdržet přístup na naši streamovací stránku a podívat se na koncert znovu a znovu, protože z Facebooku to budeme postupně stahovat.

Uvažuješ podobným způsobem pomoci také svým kolegům, které zastupuješ v agentuře?

Samozřejmě! Když jsem vloni agenturu rozšiřoval a rozhodl se svým jménem pomoci kolegům a dát jim zázemí, věděl jsem, že na sebe beru velkou zodpovědnost. V těchto chvílích tedy připravujeme na naší doméně jejich vlastní streamované koncerty, které začnou příští týden. Na nich každého osobně představím a umožním jim stejným způsobem vysílat koncert z jejich domovů. A určitě je přizvu díky technice i na svá vlastní vystoupení.

Proč ses rozhodl uskutečnit touto formou 6 koncertů?

Mám rád výzvy, a když bylo jasné, že omezení budou trvat nejméně do Velikonoc, chtěl jsem svému koncertování dát nějaký jasný rámec, aby fanoušci věděli, co a kdy můžou očekávat. Pokud se karanténa prodlouží, budu ve streamech pokračovat. Potřebuji to pro sebe i své fanoušky.

Promýšlíš i jejich hudební dramaturgii? Přece jen možnosti z domova jsou patrně omezené…

Opět říkám: samozřejmě! Jistě, že jsou určité limity, ale já stále přemýšlím, jak je překonávat. Pracuji snad nejvíc ve svém životě, přemýšlím, vymýšlím, do toho cvičím na housle. Mám naštěstí velmi rozsáhlý repertoár, je z čeho vybírat. Pro sólové housle mohu hrát všechny Sonáty a partity Johanna Sebastiana Bacha, Paganiniho Capriccia, Ysaye, Milsteina, Kreislera, ale i Šporcla (úsměv). Využívám i moderních technologií, takže pouštím hudební základy a nechávám se doprovázet. Hraju z alba Moje houslové legendy, Sporcelain, svůj poslední singl Magical 24, ale třeba i skladby z alba Vánoce na modrých houslích. Na posledním koncertu jsem hrál například Ave Maria za doprovodu Královské liverpoolské filharmonie a lidé mi psali, že u toho plakali. Myslím, že svým přístupem objevuji budoucnost (úsměv).

Na živých koncertech obvykle doprovázíš hudbu příjemným mluveným slovem. Je tomu tak i na Tvých „koncertech z obýváku“?

A znovu: samozřejmě! Jsem zvyklý s posluchači mluvit, debatovat s nimi po každém vystoupení, poslouchat jejich názory. A protože jsem si všechny své koncerty vždy uváděl sám, dělám to i teď. Dokonce dvojjazyčně, česky a anglicky pro posluchače v zahraničí, kterých je celá řada. Ke každé skladbě řeknu pár slov, proč ji mám rád, kdo ji složil, zabrousím třeba i do historie – prostě „jedu“ jako vždy. Pouze mluvím do kamery, a ne do usměvavých tváří.

Na jedné z fotek jsem viděl u klavíru ležet i pejska. To byl taky jeden z posluchačů?

Ano. Máme spoustu zvířat. Bohužel by dělala nepořádek, tak musí do jiné místnosti. V úterý jsme „uklidili“ i papouška, protože i přes několik dek na kleci byl slyšet. Místo něj ale začal „plakat“ na koncertě náš křeček (úsměv). Takže dnes večer musí jít pryč i on.

Kromě koncertů je aktuálně možné zakoupit Tvé CD s Tvým podpisem. Je o ně zájem?

Po každém běžném koncertě je zájem obrovský, lidé neváhají stát ve frontě a čekat na podpis. S každým promluvím, napíšu věnování a třeba se vyfotím. Pár lidí si již CD objednalo. Můj e-shop je nový a funkční asi týden. CD je možné koupit a dostat i s podpisem i po takto vysílaných koncertech, jen osobní kontakt a spokojené úsměvy mi při podpisování chybí.

Plánuješ nějaké další vychytávky?

Kromě dospělých myslím i na děti. Ve chvíli, kdy zavřeli i školky, jsem na Facebooku začal vysílat Hudební střípky Pavla Šporcla, což je taková obdoba mých Hudebních perliček, které už několik let natáčím pro ČT Déčko. Pořad je určený (nejen) malým divákům, kterým se snažím jednoduchou a zábavnou formou přiblížit klasickou hudbu, konkrétního skladatele a něco z jeho díla. Vyprávím, hraji na housle, klavír, občas i kytaru a někdy i zpívám. Ohlasy jsou opět báječné, třeba až z Jihoafrické republiky!

A jak jsem již zmínil, nyní s celým mým týmem pracujeme na nápadu propojit další hudebníky a nabídnout lidem opět trochu pohlazení.

Jak se jako muzikant v této podivné době cítíš?

Cítím se podivně, přesně jak jsi řekl. Ale nejsem člověk, který by plakal, nadával na osud, měl ruce v klíně a čekal. To není můj styl. A tak makám jako šroub, vymýšlím, přemýšlím. Nejsem na to ale naštěstí sám. Mám skvělé spolupracovníky, kteří také už dlouho takto tvrdě nepracovali. A také báječné rodinné zázemí.

Vypadá to, že věci přijímáš tak, jak plynou a snažíš se reagovat aktivitou a nápady. Prozradíš, co dalšího chystáš?

Každý den je teď jiný a nikdo neví, co přijde. A tak je složité cokoliv plánovat. Nevíme, do kdy potrvá tato karanténa, kdy se otevřou koncertní sály, co bude v dubnu, natož v létě a dál. I mně zrušili snad všechna vystoupení do konce května, přesouvají se na jiné termíny. A jak to bude s výjezdy do zahraničí? To ví jen Bůh a možná pan Prymula (smích).

Ale jsem životní optimista! Všechno dobře dopadne a posune nás to dál. Jde jen o to, jak si to vezmeme. Nápadů mám spoustu, ale zatím je nebudu prozrazovat. Něco velkého chystám už na příští týden, a jestli to dopadne, určitě se to včas dozvíte. Musím říct, že jsem snad nikdy nepracoval tak usilovně, jako teď, takže něco se určitě podaří.

Ještě jednou velký dík mé rodině za pochopení a podporu, kterou mi poskytují. Samozřejmě i mým spolupracovníkům a fanouškům. A i Tobě za tento rozhovor. Chci být v této těžké době platný tím, co umím nejlíp – hudbou.

Foto: archivy KlasikyPlus a Pavla Šporcla