„Posluchač se nestará, kolikátý je to koncert, kde se vzal… a prostě si užívá dokonalosti Mozartovy invence.“

„Možná jsem byl první, kdo si troufnul zauvažovat o rozšíření počtu hornových koncertů na číslo šest.“

Inspirativní idol v hudební profesi, ale určitě také ideální kumpán na párty. Tak hovoří o Mozartovi v bukletu své nové desky Radek Baborák. Byl podle něj zřejmě jako neřízená střela, neměl potřebu se před nikým hrbit a očekával, že si jeho talentu všimnou důležití lidé u dvora sami. Průměrní zároveň určitě nelibě nesli jeho floutkovství… V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz Radek Baborák hovoří o „značce Mozart“, o dokonalosti jeho hudby, ale také o vynalézavých hornistech, o svých přátelích a nástrojích a o tom, co bude následovat po křtu desky.

Před dvěma roky už Radek Baborák se svým souborem Baborák Ensemble u Supraphonu vydal na CD Mozartovy koncerty v úpravě pro lesní roh a smyčcové kvarteto, k tomu přidal Kvintet Es dur s lesním rohem. Zdůrazňoval tehdy, že by rád ukázal koncerty tak, jak mohly znít u Mozartů doma, když s přáteli muzicíroval. Mozartova hudba patří do stálého repertoáru Baborák Ensemble a jeho velkým přáním bylo, nechat zaznít v komornější verzi právě i hornové koncerty. Také nyní jde na albu o ne zcela běžné položky – o dopracované rekonstrukce neúplných skladeb, o nahrazení chybějících vět vhodnou hudbou.  A s tím je natočena i Koncertantní symfonie a dueta pro dva lesní rohy, která Mozart prý psal v přestávkách, když hrál kuželky.

V jakém stavu souhrnně jsou Mozartovy hornové koncerty? Nedopsané, nebo se části ztratily?

Kompletní jsou koncerty, které tradičně číslujeme 2, 3, 4 – všechny v Es-dur. Dále Mozart napsal Allegro D-dur a Rondo D-dur, které jsou nazvány koncertem č.1 – i když to jsou dva fragmenty bez druhé, tedy volné věty. Dále je kompletní Koncertantní rondo Es-dur, což je asi třetí věta nějakého dalšího koncertu, kde první dvě věty nejsou dochovány, nebo nebyly napsány. A fragment E-dur a Allegro Es-dur. Takže z toho je jasné, že Mozart začal psát minimálně sedm hornových koncertů. A víme, že něco nedokončil, něco se ztratilo, něco je fragmentární.

Pro kompletaci jste použil různé jiné fragmenty… Jak jste je hledal, jak jste je našel?

Použil jsem jednak naprosto neznámé části raných symfonií, nebo skladbu pro klarinet a tři basetové rohy, která se hraje v úpravě pro anglický roh a smyčce. Hledal jsem je intuitivně – a snad našel vhodně tak, aby fragmenty hornových koncertů byly v mozartovském duchu doplněny.

Jde o úplné objevy, nebo o věci, o kterých se ví, jen si nikdo nevěděl rady, jak je oživit?

Nejsou to žádné objevy ve smyslu, že bych chodil do archívů.

Nebo si nikdo netroufl – a Vy ano…?

Ono se to nabízelo. Kvalita i těch fragmentů je úplně jinde než kompletní koncerty jeho epigonů. A také značka „Mozart“ je mnohem zajímavější, než objevovat neznámé skladatele jeho doby.

Jste první hornista, kdo se do takové věci takhle systematicky pustil?

Hornisté jsou dost vynalézavý živočišný druh, ale možná takto jsem byl první, kdo si troufnul zauvažovat o rozšíření počtu horných koncertů na číslo šest.

Budete je běžně hrát? A budou to hrát kolegové hornisté? Budou mít k dispozici noty? Nebo šlo jen o projekt pro Vaše CD?

Budu to vše hrát velmi běžně, protože posluchač se nestará, kolikátý je to koncert, kde se vzal… a prostě si užívá dokonalosti Mozartovy invence. Na tomto CD jsou skladby představeny v takové domácké verzi muzicírování, dalším krokem bude převedení do orchestrální verze. Potom budu propagovat já – a možná se najde vydavatel, který si to vezme za své a zpřístupní dalším hornistům.

Co je v rekonstrukcích Vaším dílem, Vaší sférou vlivu, a co dílem či úkolem skladatele Tomáše Illeho?

Já jsem vybral skladby a Tomáš je transponoval, instrumentoval a připravil do počítačové tiskové podoby. 

Využívání již napsané hudby pro jiné skladby bylo běžné v baroku. Platí to i o Mozartově době? Přepracovával či zařazoval své nevyužité věci často?

Využívání, přepracování, nová instrumentace je běžná jak dnes, tak v minulosti. Všechny důležité skladby jsou známy v mnoha verzích – pro klavír, varhany, orchestr, různá komorní seskupení. Mozart není výjimkou.

A máte tedy i vy od něj ještě něco schovaného?

Ano, mám ještě pár fragmentů k použití. A třeba tria pro basetové rohy si říkají o transkripci pro trio moderních lesních rohů. 

Museli jste fragmenty hodně „ohýbat“, aby k sobě vše nakonec pasovalo?  Nebo je Mozartova hudba ve své univerzálnosti v tomto směru vzájemně docela kompatibilní?

Mozartova hudba je dokonalá, takže ohýbání nebylo zapotřebí.

A bylo potřeba dokomponovávat větší úseky?

Něco už je dokomponováno různými mozartovskými vědci a je to celkem akceptovatelné. 

Dietmar Dürk, model D3… Můžete víc přiblížit svůj nástroj?

Malá rodinná manufaktura, proslulá německá preciznost ve zpracování kovů, osobní vazby, důraz na kvalitu, přátelský vztah… Výsledkem je nástroj, který nezklame.

Na kolik horen vlastně běžně hrajete, to znamená – kolik jich střídáte?

Nestřídám nikdy, vše hraji na stejný nástroj.

A zkoušíte někdy také historický roh, přirozený?

Mám nějaké lovecké horny, na které si občas zahraji, ale pouze pro zábavu.

Používáte s kolegy moderní, nikoli historické nástroje. Které zbývající hudební parametry Vám nejlépe umožňují přiblížit se přiměřeným, neortodoxním způsobem dobovému stylu? Artikulace? Frázování? Tempo…?

Ano, tak to je. Frázování, artikulace… a hlavně vcítění se do dané epochy je naprosto rozhodující.

Na CD s Vámi hraje Mozartova dueta Radovan Vlatković, někdejší první hornista rozhlasového orchestru v Berlíně, obdivovaný sólista, profesor salcburského Mozartea. Představte ho, prosím…

Výjimečný muzikant, skvělý pedagog. Talentovaný, pilný, pokorný, kreativní, společenský člověk, s kterým je radost se setkat.

Jak Vám zraje Baborák Ensemble? Je Vám spolu stále víc a víc dobře?

Je platformou spřízněných duší, tím nejúžasnějším, co profesně a lidsky může fungovat. Je nám spolu dobře ve všech různých variacích, které tento soubor může nabídnout.

Album je natočeno, v pondělí pokřtěno…  Co dál, v příštích týdnech a měsících…?  

Hned po křtu na turné do Japonska. A budeme přemýšlet, jak mozartovský projekt dovršit třetím CD!

Radek Baborák pozval ke spolupráci na nahrávce přední evropské hráče na dechové nástroje, své kolegy a přátele. A Baborák Ensemble? Jeho členy spojuje radost ze vzájemného sdílení hudby mistrů několika stylových období, entuziasmus při objevování neznámých skladeb a hledání osobitého vyznění kompozic, které jsou souboru dedikovány nebo které jsou pro něj autorsky upraveny. Jádrem je lesní roh a smyčcové kvarteto ve složení Dalibor Karvay, Martina Bačová, Karel Untermüller a Hana Baboráková. Formace se pak rozšiřuje podle repertoárových a stylových potřeb jednotlivých skladeb.