„Oskar Nedbal je všestranná, zajímavá a neprávem opomíjená osobnost české hudební scény.“

„Rozhodla jsem se první kolo zpříjemnit jak soutěžícím, tak i porotcům a namísto povinných etud jsem dala možnost výběru libovolné sólové skladby.“

„Současní majitelé, vášniví obdivovatelé umění, na vlastní náklady zrenovovali starobylou budovu, která funguje jako obrazárna a muzeum a místo konání koncertů.“

Významná česká violistka Kristina Fialová má napilno. Kromě svých klasických koncertních aktivit je také ředitelkou Jihočeského komorního festivalu. Zahajovací koncert jeho 14. ročníku se koná už tuto sobotu. A v plném proudu jsou přípravy na 1. ročník Mezinárodní violové soutěže Oskara Nedbala, kterou mladá umělkyně založila.

Nová mezinárodní soutěž pojmenovaná po českém skladateli, violistovi Českého kvarteta a uznávaném dirigentovi, se uskuteční v prostorách New York University v Praze od 1. do 3. listopadu. V porotě vedle Kristiny Fialové zasedne profesor Tim Frederiksen z kodaňské Royal Danish Academy of Music, dále pak profesorka Stephanie Baer z New Yorku, profesorka Sheila Brown z Číny, profesor Jensen Horn Sin Lam ze Shanghai Conservatory of Music a českému publiku dobře známý profesor Jan Pěruška z Hudební a taneční fakulty pražské AMU.

To jsou úctyhodná jména. Mohla byste krátce představit jednotlivé členy poroty?

S předsedou poroty Timem Frederiksenem mě pojí dlouholeté přátelství. Šest let jsem u něj v Kodani studovala a během této doby se stal nejen mým profesorem, ale také mentorem a blízkým přítelem, a proto si moc vážím toho, že mé pozvání srdečně přijal. Američanka Sheila Brown, se kterou jsem se setkala asi před deseti lety v Kalifornii na violových kurzech v San Franciscu, je výborná violistka a propagátorka metody Karen Tuttle, pomocí které vychovala řadu skvělých violistů. Od podzimu bude vyučovat na Tianjin Juilliard School, což je pobočka slavné americké hudební univerzity v Číně. Stephanie Baer je vedoucí smyčcového oddělení na Steinhardt University New York a patří k významným americkým hudebním osobnostem. Jensen Horn Sin Lam pochází ze Singapuru, má rakouské občanství a jeho první učitel byl Čech, který v Singapuru zakládal symfonický orchestr. Seznámili jsme se před sedmi lety během mého turné po Číně. A u pana profesora Pěrušky jsem strávila mnoho let na HAMU a v současné době se již pravidelně potkáváme na koncertních pódiích jako kolegové, čehož si velice vážím. Všichni porotci s radostí přijali mé pozvání ještě v době, kdy byla soutěž pouze na papíře – a díky tomu tuto akci hned od začátku mezinárodně zaštítili.

Kdy vás poprvé napadla myšlenka na vytvoření mezinárodní violové soutěže a co vás k tomu vedlo?

Plán na organizování violové soutěže nosím v hlavě přes dva roky, a to z prostého důvodu – violových soutěží jednoduše není mnoho. Máme prestižní soutěže jako je ARD v Mnichově, Williama Primrose v Americe či Lionela Tertise na Isle of Man ve Velké Británii. Standardních soutěží, kde by mohl člověk nasbírat patřičné zkušenosti, dokonce i ubývá. V České republice máme soutěž Beethovenův Hradec, která funguje výborně a má již dlouholetou tradicí. Nicméně se zde viola střída s jinými obory a přijde na řadu jednou za čtyři roky. Pomyslnou „poslední kapkou“ pro mé rozhodnutí zorganizovat novou soutěž v Praze bylo zjištění, že Mezinárodní soutěž Johannesa Brahmse v Rakousku od roku 2017 violovou kategorii neotevřela.

Co si od soutěže slibujete? Věříte ve vysokou účast?

Přihlášky jsou otevřené zhruba od začátku června a musím říct, že zájem o soutěž předčil naše očekávání, z čehož máme velkou radost. Uzávěrka přihlášek je 30. září, ale již teď máme přihlášené violisty z Číny, Kanady, USA, Ruska, Nizozemska, Finska, Německa či Polska. Z České republiky dorazila zatím jedna přihláška, tak doufám, že se počet českých účastníků ještě rozroste…! V tuto chvíli máme zaplněno zhruba třicet procent maximální kapacity účastníků pro první kolo. Naší velkou výhodou je i to, že Praha je výborně situovaná a pro zahraniční zájemce lákavá.

Jak bude soutěž probíhat, kolik bude mít kol?

Zahajovací ročník jsem naplánovala zatím jen jako dvoukolový, což bych do příštích let ráda rozšířila na obvyklý tříkolový systém. První kolo probíhá standardně, účastníci si vyberou dvě kontrastní části z Bachových sólových Suit nebo Sonát, případně ze Suit Maxe Regera. Bývá zvykem hrát také etudy, což jsem jako účastník soutěží vždy bytostně nesnášela. Rozhodla jsem se proto první kolo zpříjemnit jak soutěžícím, tak i porotcům a namísto povinných etud jsem dala možnost výběru libovolné sólové skladby.

Je nějaký doporučený repertoár pro druhé kolo soutěže?

Pro druhé kolo je již předepsaný repertoár, ve kterém si soutěžící vyberou jednu z jedenácti sonát pro violu a klavír. Ty jsme vybírali tak, aby byly podobné obtížností i délkou. Ve výběru jsou také sonáty od českých autorů Bohuslava Martinů a Viktora Kalabise a mám velkou radost, že tuto ideu zaštítila Nadace Bohuslava Martinů spolu s Nadačním fondem Viktora Kalabise a Zuzany Růžičkové, díky kterým mohou soutěžící získat speciální cenu za nejlepší interpretaci skladeb těchto dvou autorů. Krom sonáty musí interpreti zahrát také povinnou skladbu soutěže, kterou je Romantický kus pro violu a klavír od Oskara Nedbala.

Vaše soutěž nese jméno Oskara Nedbala. Čím Vás zaujal právě on?

O Oskarovi Nedbalovi jsem začala více přemýšlet při psaní své doktorandské práci, ve které jsem mapovala tvorbu pro sólovou violu ve 20. a 21. století společně s interprety, kteří se o propagaci (nejen) sólové violy zasloužili. Nedbal byl jeden z prvních, kdo začal violu dostávat více do povědomí. S Josefem Sukem založili slavné České kvarteto, které dalo základ české kvartetní škole. Nedbal je známý jako skladatel a dirigent, ale jako o violistovi se o něm moc nemluví – a to je škoda. Oskar Nedbal je všestranná, zajímavá a neprávem opomíjená osobnost české hudební scény. Pojmenovala jsem po něm svoji soutěž, abychom si ho připomněli nejen u nás, ale také v zahraničí.

Ceny jsou rozděleny na tři hlavní a několik speciálních. První cena obnáší kromě finanční odměny také – mimo jiné – mistrovský smyčec vyrobený Lubošem Odlasem. Čím se vyznačují smyčce tohoto českého mistra smyčcaře? Jaké další věcné ceny mohou laureáti soutěže získat?

Tím, že se se s nimi krásně hraje (smích)! Já sama mám od Luboše dva. Mám velkou radost, že pan Luboš Odlas věnuje do soutěže svůj mistrovský smyčec. Pro každého interpreta je skvělé mít možnost získat na soutěži výborný hudební nástroj. Mezi další významné partnery soutěže patří také jedna z největších hudebních firem GEWA Strings, která věnuje všem držitelům hlavních cen svá krásná violová pouzdra. Od německé firmy Wittner dostanou ocenění violisté speciální ladící kolíčky, které díky systému s ozubenými kolečky velmi usnadňují ladění ve všech klimatických podmínkách. Pro držitele druhé ceny nachystal balíček příslušenství (struny, kalafunu a tak dále) pan Vít Popp z Českých hudebních nástrojů.

Bude soutěž přístupná veřejnosti?

Ano. A budu moc ráda, když se na nás přijdou posluchači podívat. Na všechny kola soutěže i koncert vítězů je vstup zdarma. Koncert laureátů společně s předáváním cen se odehraje 3. listopadu v sále New York University Prague na Malém náměstí v Praze 1.

Kromě Mezinárodní violové soutěže Oskara Nedbala jste také ředitelkou Jihočeského komorního festivalu, který založil Váš manžel Petr Nouzovský a v letošním roce se odehraje již čtrnáctý ročník. Na co se v tomto roce mohou návštěvníci těšit?

Letos máme již tradičně osm koncertů. Hned na ten první se moc těším já. Naše pozvání přijal fenomenální Epoque Quartet, který letos slaví dvacet let od vzniku. Festival zahájí 13. 7. v bývalé sýpce (špejcharu) v obci Želeč. Současní majitelé, vášniví obdivovatelé umění, na vlastní náklady zrenovovali starobylou budovu, která v současné době funguje jako obrazárna a muzeum, kde se také odehrávají koncerty. Na dalších koncertech vystoupí umělci jako Václav Hudeček, Jan Pěruška a jeho tři synové či Trio Budvicense.

Vy sama vystupujete nejprve 10. srpna společně s Ensemblem 18+ na koncertě s názvem „Pocta Zuzaně Růžičkové a Viktoru Kalabisovi“ v Jindřichově Hradci. Co bude na programu a jaký je váš vztah k Růžičkové a Kalabisovi?

S tvorbou Viktora Kalabise jsem se seznámila právě díky paní profesorce Růžičkové, která byla neuvěřitelnou propagátorkou a milovníci hudby svého muže. Jednoho dne mi přinesla jeho Violovou Sonátu s prosbou, zdali bych toto dílo nechtěla natočit, protože ještě nikdy nebylo nahrané. A taková přání se rozhodně neodmítají! Společně s Igorem Ardaševem jsme natočili CD pro nahrávací společnost Supraphon, kde jsme mimo skladbu od Kalabise zařadili také tvorbu jeho spolužáků Karla Husy a Jindřicha Felda (společně studovali u Jaroslava Řídkého na AMU) a také jeho inspirátora, Bohuslava Martinů… Koncert k poctě Zuzany Růžičkové a Viktora Kalabise pořádáme již třetím rokem. V Jindřichově Hradci manželé společně trávili každé léto a měli k tomuto městu vřelý vztah. Před třemi lety jsme hráli hudbu Martinů a Kalabise a paní profesorka tehdy celý koncert dokonce sama uváděla. O rok později jsme organizaci koncertu museli již bohužel zvládnout bez paní profesorky, a proto jsme ke skladbám Viktora Kalabise vybrali díla Johanna Sebastiana Bacha, jehož tvorba provázela Zuzanu Růžičkovou celý život. V letošním roce budou na programu skladby barokní – Vivaldi, Telemann – dále Tristium pro violu a smyčce a Monology od Viktora Kalabise a také zajímavě upravený Koncert Es dur pro violu a smyčce, vytvořený z fragmentů Bachova cembalového koncertu, čímž pomyslně spojíme památku paní profesorky Růžičkové a Viktora Kalabise.

Druhý ze Vašich koncertů bude patřit hudbě pro violu a varhany. Společně s varhaníkem Petrem Čechem vystoupíte 17. 8. v Hluboké nad Vltavou. Co nám prozradíte o tomto koncertu?

V Hluboké nad Vltavou jsme se seznámili se skvělým místním knězem Tomasem van Zavrelem, který je velkým milovníkem hudby a je vždy nadšený z našich koncertních nápadů. S výborným varhaníkem Petrem Čechem budeme mít na programu barokně – romantický program pro violu a varhany. Limitováni jsme samozřejmě typem varhan, který v kostele sv. Jana Nepomuckého je.

Co chystáte v nejbližší době, ponecháme-li stranou Váš festival a soutěž?

Vrátila jsem se ze soutěže Beethovenův Hradec, kterou jsme společně s klavíristkou Jitkou Čechovou zahajovaly recitálem, a poté jsem měla tu čest být součástí poroty, která hodnotila výkony soutěžících. Začátkem července jsem jela do města Modra u Bratislavy, kde druhým rokem pořádali mistrovské kurzy s názvem Visegrad Music Masterclass. Letos jsem měla naplněnou maximální kapacitu violistů, takže jsem musela učit od rána do večera… Ale moc jsem se na své studenty těšila! Přes léto mě také čekají koncerty – například na festivalu Za poklady Broumovska či na festivalu J. C. F. Fischera v Karlových Varech. V září už začíná klasická koncertní sezóna, kterou zahájím na festivalu Allegro Vivo v Rakousku s Wranitzky Festival Orchestra a také v rámci abonentního cyklu Filharmonie Hradec Králové, kde s orchestrem společně zahrajeme Harolda v Itálii od Hectora Berlioze. Hned potom mě čekají i komorní koncerty v Dánsku.

Foto: http://www.kristinafialova.cz, Oskar Nedbal International ViolaCompetition