„Letos se sešla opravdu úžasná porota. Jsem ráda, že mi tak výjimečná porota věnovala dvacet pět minut svého času.“

„V letošní soutěži jsme tady čtyři Češky z Ostravské univerzity.“

„Miluji baroko, čemuž odpovídá i mé studium barokní příčné flétny.“

Dnešním čtvrtečním ránem se v rámci mezinárodní soutěže Pražské jaro rozbíhá interpretace v dalším oboru – hra na flétnu. Setkáváme se opět v Majakovského sále v Národním domě na Vinohradech, kde je už vše pečlivě připraveno. Přicházejí první soutěžící i porota se svou předsedkyní Christinou Fassbender. Důležitý úkol mají dnes i korepetitoři, kteří doprovázejí jednotlivé soutěžící. Jsou mezi nimi Stanislav Gallin, Daniel Wiesner nebo Silvie Ježková. Organizační tým se stará o vše potřebné – připravený je rozpis soutěžících i katalog soutěže obsahující potřebné informace. Atmosféra v sále je tak opět příjemná. 

Po deváté ráno, po úvodních slovech od jedné z členek organizačního týmu Michaely Mochnáčové, se oficiálně začíná soutěžit. Dnes je na programu dvacet dva instrumentalistů z celkového počtu čtyřiceti čtyř. Mladí flétnisté a mladé flétnistky si měli možnost vybrat jednu z 12 fantazii pro flétnu sólo od Georga Philippa Telemanna, kterou zahrají zpaměti. Druhou povinnou skladbou je Sonáta pro flétnu a klavír od Erwina Schulhoffa s možností hrát z not. Pořadí si soutěžící mohou zvolit podle svého uvážení.

Jako první se představuje Ruska Elizaveta Ivanova s Fantasií č. 8. Všechny tři části interpretuje sebejistě, stejně tak i Sonátu pro flétnu a klavír od Erwina Schulhoffa. Doprovází Stanislav Gallin. Porotci poslouchají, přičemž pozorně sledují průběh skladby z not. Druhá soutěžící Anja Podpečan ze Slovinska si vybrala Telemannovu Fantasii č. 6, výše zmíněnou Schulhoffovu Sonátu doprovází Daniel Wiesner. V pořadí třetí interpretkou je Eun-Ki Kim z Jižní Koreje. Právě tato země má na soutěži jedno z největších zastoupení – v 1. kole soutěží dvanáct korejských flétnistů a flétnistek. Zaznívá Fantasie č. 7. a Sonáta od Schulhoffa opět za doprovodu Stanislava Gallina. Sledujíc a poslouchajíc jednotlivé flétnisty i korepetitory, kteří hrají s maximálním nasazením a odhodláním, pociťuji z této události nadšení i obdiv. Vše umocňuje akustika sálu. Také si uvědomuji, že porota má opravdu náročný úkol, protože už teď je úroveň interpretace nastavená vysoko. 

Jako čtvrtá v pořadí přichází na pódium Sylvie Schelingerová. Tato pětadvacetiletá flétnistka studující na Ostravské univerzitě u Jana Ostrého si pro soutěž Pražské jaro zvolila opačné pořadí: nejdřív zaznívá skladba od Schulhoffa za doprovodu Sylvie Ježkové, poté Telemannova Fantasie č. 6. Hra mladé flétnistky působí sebejistě a zvukově výrazně. Po svém výkonu mi ochotně odpověděla na pár otázek:

Gratuluji k Tvému výkonu! Jak jsi spokojena se svým vystoupením v 1. kole?

Nehrálo se mi, samozřejmě, úplně nejlíp. To asi nikomu na soutěži, ale velmi jsem bojovala.

Jaká byla Tvoje největší motivace přihlásit se na Pražské jaro?

Přihlásila jsem se asi proto, že jsem Češka a Pražské jaro je důležitou soutěží nejenom v Čechách, ale i ve světě. A také se letos sešla opravdu úžasná, výjimečná porota. Osobně znám Philippa Bernolda, který je můj asi největší vzor na moderní flétnu. A protože se věnuji i hraní na barokní flétnu, tak mě v porotě určitě oslovil legendární Barthold Kuijken.

Co pro Tebe znamená zúčastnit se takovéto mezinárodní soutěže?

Pro mě je čest už jen skutečnost, že mě z těch všech kandidátů vybrali do prvního kola. A i když třeba nepostoupím dál, tak jsem ráda, že mi tak výjimečná porota věnovala dvacet pět minut svého času. Velmi jsem se na tuto událost připravovala.

Navážu na tuto poslední informaci – jak dlouho Ti trvala příprava na dnešní kolo?

Když nebudu počítat předkolo, tak jsem se intenzivně připravovala od ledna tohoto roku.

Jaký je tvůj názor na hudební soutěže? Přinášejí Ti radost, nebo je to spíš povinná jízda, nezbytná pro kariéru profesionálního hráče?

Myslím si, že soutěže jsou nezbytné kvůli přípravě. Málokdy se člověk musí tak intenzivně soustředit a připravovat, což je velká motivace.

Kde probíhají Tvá studia, jak Tě ovlivňují pedagogové a čím Tě Tvé studium nejvíc obohacuje?

Jsem velmi pyšná, že chodím na Ostravskou univerzitu k Janu Ostrému. V letošní soutěži jsme tady dokonce čtyři Češky z Ostravské univerzity. Dříve jsem byla i na stáži ve Vídni a ve Würzburgu. Zúčastnila jsem se i různých masterclass. Snažila jsem se vždy naučit co nejvíc od nejlepších profesorů. Důležitý je podle mě profesor, ne škola.

Máš v oblibě učení se nových technik na nástroj?

V dnešní době je výuka dalších technik nezbytná právě kvůli soutěžím. Na každé soutěží je totiž povinná určitá soudobá skladba. Letos napsal pro Pražské jaro povinnou skladbu v oboru flétna Jaroslav Pelikán a je to velmi krásná skladba. Takže je to určitě potřeba, ale já to nevyhledávám.

Jaký repertoár je Tvou „srdeční záležitostí“ ?

Těžko se to říká. Miluji baroko, čemuž odpovídá i mé studium barokní příčné flétny, na které se snažím interpretovat barokní skladby. Dále mám ráda Sonátu pro flétnu a klavír od Bohuslava Martinů, kterou jsem si zvolila jako repertoár pro případné druhé kolo. Ale obecně si dokážu ze všech období vybrat repertoár, který se mi líbí.

Kromě Sylvie byla z českých soutěžících dnes na programu ještě Michaela Blažková. V pátek uslyšíme dalších 22 instrumentalistů, z Česka Žofii Součkovou, Elišku Boškovou a Annu Taláckovou. Držíme palce všem soutěžícím!

Foto: Pražské jaro, archiv S. Schelingerové