pondělí, 25 březen 2019 07:34

Sopranistka Petra Havránková: Když je mi v Drážďanech smutno, zajedu do Ústí na svíčkovou

Autor:

„Ve sboru jsou lidé neuvěřitelně milí a otevření a je radost s nimi zpívat a hrát. Těleso na takové úrovni nenajdu téměř nikde jinde na světě!"

„Novou produkci Prodané nevěsty diriguje Tomáš Netopil a v roli Jeníka se dnes, v jediném představení objeví Richard Samek.“

„Díky nové produkci Prodané nevěsty přibyli do „Semperparty“ další Češi.“

 

IMG2934a

 

Semperoper nabízí operní inscenace na nejvyšší úrovni. Jednak proto, že se může chlubit špičkovým orchestrem Staatskapelle, ale také předními sólisty a sborem na nejvyšší úrovni. Ve fermanech navíc figurují stále častěji česká jména. Přinášíme rozhovor se stálou členkou sboru Petrou Havránkovou, a to právě v den, kdy Semperoper uvádí Smetanovu Prodanou nevěstu pod taktovkou Tomáše Netopila a s Richardem Samkem v roli Jeníka.

Zpěvačku Petru Havránkovou jsem poznal na podzim loňského roku, kdy jsem se vypravil do drážďanské Semperovy opery na premiéru nové inscenace Schönbergova Mojžíše a Arona. V lóžích po obou stranách jeviště tehdy režie určila místo interpretům sólových hlasů, a bylo milé mezi nimi vidět i české pěvce Štěpánku Pučálkovou a Jiřího Rajniše. Ti se ale v této inscenaci ve svých rolích dlouho neohřáli, zatímco pravými hrdiny, kteří po celou dobu dvouhodinového představení téměř neopustili scénu, byli členové sboru Sächsische Staatsopernchor. Ke svému velkému potěšení jsem pak zjistil, že součástí tohoto úctyhodného souboru je i jedna naše krajanka Petra.

Sächsische Staatsopernchor předvedl po všech stránkách fenomenální výkon: ukázal se být nejen výtečně sezpívaným vokálním tělesem, ale značná část z nich prokázala i své nevšední herecké schopnosti. Se zmíněnou milou a bezprostřední mladou dámou mi pak bylo ctí se setkat i po dalších představeních Semperovy opery. A když jsem se dozvěděl, že se bude podílet i na tamní nové produkci Smetanovy Prodané nevěsty, požádal jsem ji o krátký rozhovor.

 

DSC3861dream-1024x684-640x480

 

Co vlastně zapříčinilo, že jste se stala členkou sboru Semperovy opery? Byla to z Vaší strany cílená snaha, nebo spíše náhoda?                          

Na to se nedá jednoznačně odpovědět, možná kombinace obojího... Po studiích na pražské HAMU jsem se ve svých dvaceti pěti letech rozhodla, že bych se měla ve zpěvu vzdělávat dál, a to ideálně v Německu. Jenomže když už máte magisterský titul z vysoké školy v operním zpěvu, nemůžete ho studovat dvakrát. Jediná možnost byla tedy jít buď studovat tzv. Meisterklasse – což je něco jako u nás doktorát na HAMU, kam se hlásily většinou už „hotové“ zpěvačky, nebo zkusit jiný obor, než operní zpěv. Zbývala možnost „Lied und Oratorium“ nebo „Chorgesang“, sborový zpěv. Rozhodla jsem se pro poslední možnost. Měla jsem hodiny zpěvu, korepetice a několik seminářů na Hochschule v Drážďanech a zároveň jsem byla na dva roky placenou výpomocí ve sboru v Semperoper. Během těchto let jsem se hlásila do všech možných operních studií, nikam mě bohužel nevybrali. Navázala jsem ale spolupráci s různými německými i českými ansámbly a byla jsem otevřená tomu, že po studiích budu na volné noze a třeba se mi poštěstí dostat se do nějakého divadla i k sólovým rolím. To se částečně podařilo, protože jsem měla možnost si zazpívat Královnu noci v Landesbühne Sachsen.

Jak vám práce ve sboru a obecně v tomto divadle vyhovuje?

Po dvou letech studia mi po úspěšném Abschlussprüfung Konzert (což je hodinový recitál, kde musíte zpívat nejen árie a písně, ale i sborové party) v Semperoper nabídli půlúvazek a já řekla ano, protože takto jsem mohla dál koncertovat a realizovat se i sólově. Ve sboru jsou ovšem lidé neuvěřitelně milí a otevření a je radost s nimi zpívat a hrát. Po dalším roce mi nabídli celý úvazek a já už věděla, že těleso na takové úrovni, na které tento sbor je, nenajdu téměř nikde jinde na světě! Členové Sächsische Staatsopernchor Dresden dříve vesměs pracovali jako sólisté v divadlech nebo jako freelanceři, někteří z nich stále aktivně koncertují. Musím se pochlubit, že letos je náš sbor dokonce nominován v Opera Awards 2019 mezi nejlepších pět operních sborů světa, hned vedle La Scaly, opery v Lyonu, Dutch opery a Velkého divadla v Moskvě. Jasnou motivací je tu pro mne práce s nejslavnějšími operními pěvci, dirigenty a režiséry a k tomu plat, o kterém se nám v Česku může jen zdát...

 

10151413102007012737738088143933267425988558n

 

Na které zážitky z jeviště (případně zákulisí) Semperovy opery vzpomínáte nejraději?             

Ráda vzpomínám na produkci Otella v Salzburgu před třemi lety, kde jsem ještě jako studentka měla možnost stát na jevišti s José Curou, Dorotheou Röschmann, Carlosem Alvarézem, Benjaminem Bernheimem a Georgem Zeppenfeldem. Připadala jsem si tenkrát jako v pohádce a říkala si: Aha, tak tohle je ten velký svět opery! Ráda si připomínám také veselé momenty z jeviště. Třeba když zpíváme v Bludném Holanďanovi závěrečný sbor, tak na nás pánové pravidelně dělají směšné obličeje (protože oni stojí zády k divákům) a snaží se nás během našeho výstupu rozesmívat... V Bohémě máme úžasné kostýmy ze dvacátých a třicátých let a na jevišti si dáváme pravou zmrzlinu a koláče pečené jen pro tuto produkci. Nebo teď v Traviatě zas šňupeme stoeurovými bankovkami na jevišti koks (což je ve skutečnosti krupice) a hrajeme přiopilou VIP společnost. Těch zábavných momentů je zkrátka spousta.

Jak často se v Semperově opeře setkáváte s českými kolegy a jak na tato setkání vzpomínáte?

Bohužel, moc často to není. Ve sboru jsem jediná Češka, ačkoliv ne první. Dříve tu asi pět let pracoval kamarád Ondřej Koplík, který teď v Česku dělá sólovou kariéru. Za ty tři roky, co jsem v Německu, jsem se setkala na jevišti vlastně až s Jirkou Rajnišem, kamarádem a spolužákem z HAMU, který tu byl v operním studiu, a tuto sezónu pak znovu po letech se Štěpánkou Pučálkovou, kamarádkou a spolužačkou z hudebního gymnázia, která tady má dvouleté angažmá jako sólistka. V orchestru Staatskapelle se znám ještě s violistou Milanem Likařem a kontrabasistou Petrem Popelkou.

V Semperově opeře se čerstvě hraje nová inscenace Prodané nevěsty. Jak se vám líbí a jakým způsobem se na ní podílíte?                         

Díky této nové produkci Prodané nevěsty přibyli do „Semperparty“ další Češi, což vždy vítám pozitivně. Dirigentem je Tomáš Netopil a v roli Jeníka se dnes, v jediném představení objeví Richard Samek. Inscenace se mi moc líbí, jen mi přijde škoda, že se opera dělá v němčině a ne v češtině... S dalšími dvěma kolegyněmi (jedna je z Koreje a druhá z Kanady), tvoříme trio tzv. „Girls“ a hrajeme Jeníkovy „Ex Freundinen“, zkrátka takové Jeníkovy bejvalky. Takže když Jeník říká, že opustí svou nevěstu, máme z toho radost, protože – co kdyby to vyšlo, že…? (směje se)

 

DieverkaufteBrautkhp056

 

Jak se Vám obecně žije v Drážďanech? Je to takové místo pro život, jaké byste doporučila i svým přátelům v Čechách?                             

Jakožto rodilá Pražačka musím přiznat, že pociťuji, že jsou Drážďany ve srovnání s naším hlavním městem přece jen o něco menší a méně turisticky exponované. Z toho důvodu tu i úplné centrum kolem Frauenkirche opravdu nežije až do rána. Co se týče kultury, je ale město plně srovnatelné s Prahou nebo Brnem a nabízí kromě kin, klubů a hospůdek i různé slavnosti nebo festivaly. Obecně i výška nájmů je zde srovnatelná s Prahou, zatímco platy jsou tu o hodně vyšší. V obchodech si koupíte totéž co u nás, jen služby jsou celkově v Německu o dost dražší. Co se mi na Drážďanech opravdu líbí, jsou krásné cyklotrasy podél Labe a servis a porozumění pro cyklisty obecně. Také okolí je neuvěřitelně rozmanité: směrem do Lipska narazíte na spoustu jezer a rybníků, směrem k hranicím je Sachsischen Schweiss (Saské Švýcarsko) a také krásné běžkařské tratě a Bouřňák v Krušných horách, kde se dá dobře lyžovat. Do Česka je to opravdu kousek, takže když mě popadne stesk po domovině, odjedu si dát do Ústí svíčkovou a hned je mi líp!

Pokládáte své současné drážďanské angažmá ze současného hlediska za ideální, nebo máte do budoucna jiné pracovní či umělecké plány?                       

Za své angažmá jsem opravdu vděčná a prozatím nepředpokládám, že bych měla Semperoper opustit. Samozřejmě chci ale i nadále zpívat sólové koncerty a také spolupracovat na projektech s Collegiem 1704, protože práce s tímto ansámblem mě neuvěřitelně obohacuje a naplňuje!

 

53241766102145690636825073896693131805982720n

 

Petra Havránková studovala Gymnázium Jana Nerudy v Praze u prof. Magdy Bělohlávkové. Po maturitě byla vybrána do třídy prof. Jany Jonášové na Akademii múzických umění, kde pod jejím vedením získala v roce 2014 v oboru operní zpěv titul magistra. Ve stejných letech vystudovala obor Hudební výchova – Sbormistrovství na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy. V roce 2017 získala druhý magisterský titul v oboru „Chorgesang“ na Hochschule für Musik Carl Maria Weber v Drážďanech u profesorky Christiane Hossfeld. Během studií získala mimo jiné 1. cenu v soutěži Bohuslava Martinů v Praze (2005), 2. cenu v mezinárodní pěvecké soutěži Iuventus Canti na Slovensku (2007), 3. cenu na pěvecké soutěži Olomouc (2014) a spolupracovala se známým dirigentem Jakubem Hrůšou. Ztvárnila řadu operních rolí, mezi nimi například roli Amora z opery Orfeus a Euridice od Ch. W. Glucka v divadle F.X. Šaldy v Liberci. Jako Colombina v opeře Divadlo za bránou od B. Martinů se představila v roce 2013 na Nové scéně Národního divadla. V rámci festivalu Smetanova Litomyšl se zhostila role La Statue v opeře Pygmalion od J. P. Rameaua. V roce 2014 ztvárnila roli Královny noci z opery Kouzelná flétna od W. A. Mozarta. Tuto roli si v roce 2016 a 2017 zazpívala také v produkci divadla Landesbühne Sachsen v Německu. Od roku 2012 spolupracuje s komorním souborem Musica Bohemica pod vedením Jaroslava Krčka, který se specializuje na folklórní a barokní hudbu. Od roku 2014 se pravidelně zúčastňuje mezinárodních pěveckých kurzů v Santa Margherita ligure pod vedením docentky Michiyo Keiko. V současné době působí jako členka Semperoper sboru v Drážďanech. Spolupracuje s drážďanským Kammerchorem vedeným H. Ch. Rademannem, se souborem Auditivvokal pod vedením Olafa Katzera, se souborem Vocal modern zaměřeným na současnou hudbu a barokním ansámblem Collegiem 1704 pod vedením Václava Lukse. Již od patnácti let se aktivně věnuje tanci (street dance, modern jazz, tap dance, salsa, hip hop aj.). Tři roky působila ve studiu Out of Bounds a do roku 2015 byla součástí Fantasy dance studia, ve kterém působila jako tanečnice a lektorka. V roce 2014 se jako členka závodního teamu stala dvojnásobnou mistryní České Republiky v kategorii Street Dance.

 

49603512101566129602919003468602218016407552n

 

Foto: Semperoper, Petra Havránová, Daniel Jäger

 

Robert Rytina

Grafik a publicista.

Profesionální výtvarník, diskofil, operní nadšenec a znalec, který nepohrdne ani muzikálem a operetou ani symfonickou hudbou a který za svými hudebními láskami a zájmy rád cestuje. Je autorem textů o hudbě a hudebnících. A je patriotem v Praze - Vinoři, kde žije po celý svůj život, kde má své grafické studio a kde je místostarostou. Pořádá tam také koncerty, jejichž protagonity jsou známí operní pěvci. 

Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.