Petr Veber

Petr Veber

Nepochází z uměleckého prostředí, ale k hudbě má jako posluchač i jako neprofesionální klavírista a varhaník blízko od dětství. Po gymnáziu vystudoval hudební vědu na Karlově univerzitě. Od poloviny 80. let působí jako novinář, hudební a operní kritik a autor textů o hudbě a hudebnících. Přes dvacet let byl zpravodajem ČTK zaměřeným na hudbu, kulturu a církve, od roku 2007 pak deset let v Českém rozhlase vedl hudební redakci stanice Vltava, pro kterou nadále pracuje jako publicista. Současně je jedním z dlouholetých průvodců vysíláním Českého rozhlasu D-dur, digitální stanice klasické hudby. Od 80. let vedle zaměstnání nepřetržitě přispívá do odborných českých hudebních měsíčníků, deníků i časopisů. Připravoval rozhovory a psal hudební reflexe do Lidových a Hospodářských novin, publikuje v Týdeníku Rozhlas i na internetu, píše texty k programům koncertů i obalům CD. Je autorem knihy Václav Snítil a jeho půlstoletí české hudby. Klasickou hudbu považuje za nenahraditelnou součást lidského života a snaží se o tom nenásilně přesvědčovat ostatní. Za hudbou cestuje stejně nadšeně, jako rád chodí po horách a fotografuje. Vážnou hudbu všech období, forem a žánrů ještě stále vyhledává, s potěšením poslouchá a dál poznává. V červnu 2018 se proto stal spoluzakladatelem hudebního portálu KlasikaPlus.cz...

pátek, 01 červenec 2022 19:00

Tango, flamenco a horké operní večery

R51106

„Erwin Schrott se jednoznačně stal nekorunovaným králem letošního ročníku.“

„Podmanil si publikum po několika minutách. Zpěvem i vystupováním, vokálním uměním i talentem udržovat kontakt.“

„Sóla Carmen, Dona Josého a Toreadora byla v tempu, komplikovanosti kroků, choreografii a výrazu na hranici možného.“

Operu a hispánské rytmy kombinovaly na letošní Smetanově Litomyšli hned dva programy. Uruguayský barytonista Erwin Schrott tak, že v první polovině recitálu zpíval operní árie a v druhé tango a populárnější latino. Soubor Antonio Andrade Flamenco Company tak, že vyprávěl svými typickými prostředky Bizetovu Carmen. Jednotícím prvkem obou programů byl nejen dotek se španělskou jazykovou a kulturní oblastí, ale také aktuální litomyšlské počasí: teplé, horké. Jako v Jižní Americe. Jako na jihu Evropy.

 
pátek, 01 červenec 2022 14:59

Drahomíra Drobková (1935-2022)

DrobkovVe věku 87 let se uzavřel život pěvkyně Drahomíry Drobkové, v letech 1966 až 1983 členky ostravského operního souboru a v letech 1984 až 1994 sólistky opery pražského Národního divadla. Barevným hlasem a technicky vytříbeným projevem vynikala ve velkých mezzosopránových a altových rolích. Účinkovala v českém repertoáru (Marfa v Dimitriji, Děčana v Braniborech v Čechách, Martinka v Hubičce, Panna Róza v Tajemství, Radmila v Libuši, Ludmila i Háta v Prodané nevěstě, Ježibaba v Rusalce, Kabanicha v Kátě Kabanové…), ale významné byly i úlohy ve Verdiho, Pucciniho, Mozartových, Wagnerových nebo Straussových operách. Podílela se na řadě kompletních operních nahrávek, včetně Neumannovy Rusalky po boku Gabriely Beňačkové, ale proslavila se i jako koncertní, oratorní a písňová pěvkyně. S Českou filharmonií interpretovala zejména díla českých skladatelů. Její hlas je tak i na Mackerrasově snímku Glagolské mše… Zpěv vystudovala na brněnské konzervatoři a kariéru zahájila v 60. letech v divadle v Banské Bystrici. Byla držitelkou Ceny Thálie z roku 1993 za roli Eboli ve Verdiho Donu Carlosovi. Drahomíra Drobková se narodila 28. 2. 1935 v Čáslavi, zemřela 30. 6. 2022 v Ostravě.

00005

„Chvíli jsem hledal a pak mě napadla ´šílenost´: oslovit vlastního syna, houslistu, který v té době studoval první ročník magisterského studia na AMU.“

„Se Sacconi Quartet se známe velmi dlouho, byli to jedni z našich prvních žáků, které jsme učili v Anglii.“

„Nikdy to není a nemůže být upřednostňování vlastního ega na úkor celku.“

Výběr z Bachova umění fugy ve zpracování Sylvie Bodorové pro soprán, dvě smyčcová kvarteta a harfu. A k tomu Mozart, Mendelssohn-Bartholdy a Šostakovič. Takový je 2. července na festivalu Smetanova Litomyšl program společného koncertu dvou komorních souborů – britského smyčcového kvarteta Sacconi Quartet a Wihanova kvarteta. Primárius českého souboru Leoš Čepický, pedagog AMU, vypráví o oktetech, skladbách pro osm hráčů, o Smetanovcích a Beethovenovi, ale také o tom, jaké to je hrát v kvartetu s Jakubem Čepickým – vlastním synem.

 

K předsednictví v Radě Evropské unie, které Česko přebírá 1. července, se 2. září koná v Praze Koncert pro Evropu. V televizním přenosu na něm na plovoucí scéně na řece vedle Národního divadla zahraje Česká filharmonie se Semjonem Byčkovem a s Pražským filharmonickým sborem Smetanovu Vltavu, Dvořákovu předehru Karneval a Glagolskou mši Leoše Janáčka. Skutečnost, že při takové příležitosti zazní hudba tří českých klasiků, oceňuje v podcastu portálu KlasikaPlus.cz ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek, někdejší rektor Masarykovy univerzity, profesí muzikolog.

 

 

Po dvou odložených uvedeních konečně zazněla poslední červnové úterý v pražském Rudolfinu v premiéře skladba Ondřeje Štochla pro klarinet a orchestr nazvaná Tři věty o přijetí. Symfonický orchestr Českého rozhlasu dirigoval Pavel Šnajdr a sólistou byl Karel Dohnal, uznávaný a vyhledávaný interpret soudobé hudby. V podcastu portálu KlasikaPlus.cz přibližuje postup studia nové kompozice, při kterém byl v úzkém kontaktu s autorem.

 

 

R58666

„Skladba exponuje sólový saxofon, jehož zvuk na Vítězslava Nováka (i když tehdy ještě žil) dává docela dobře zapomenout.“

„Houslový koncert z roku 1945 je na svou dobu – přinejmenším očima tehdejších avantgardistů – asi téměř anachronický, ale nevadí to.“

„Dennise Russella Daviese, příznivce a častého interpreta současné moderní tvorby, není radno ani v případě ruského romantismu podceňovat.“

Ryze symfonický koncert připravila pro Smetanovu Litomyšl Filharmonie Brno. Vokální umění zůstalo pro nedělení večer stranou, a přesto se zpívalo. Jan Mráček totiž nádherně vyklenul melodickou krásu Korngoldova Houslového koncertu a šéfdirigent Dennis Russell Davies neméně pěkně rozezpíval Čajkovského Pátou symfonii.

 

Na Mezinárodním hudebním festivalu Leoše Janáčka dostala na Hukvaldech poslední červnovou neděli prostor operní tvorba klasiků Dvořáka a Smetany i Janáčkova skladba, ale také suita z baletu Ondráš Ilji Hurníka, Janáčkova krajana, od jehož narození uplyne na podzim 2022 sto let. V podcastu portálu KlasikaPlus.cz hudbu svého otce přibližuje Lukáš Hurník.  

 

 

neděle, 26 červen 2022 18:36

Gala Verdi s překvapením

00011

„Richard Novák ještě stále se znělým hlasovým fondem, úctyhodně nyní na pódiu vzpomínající na impozantní jevištní ztvárnění postavy.“

„Ze sólistů nakonec co do dojmu z pěveckého a charakterizačního umění nejlépe vyšel slovenský barytonista Dalibor Jenis.“

„Smetanova Litomyšl bez celých oper není kompletní.“

Soubor Janáčkovy opery z Brna hostoval na festivalu Smetanova Litomyšl, který letos zůstal bez velkých operních představení, s koncertním programem Gala Verdi. Nebyl to večer hvězd, ale pocta dramatickému umění jednoho z nejoblíbenějších operních autorů. S přidaným překvapením – ve scéně z opery Síla osudu s basistou Richardem Novákem. S legendou. Pěvcem, který loni oslavil devadesátiny.

 
neděle, 26 červen 2022 10:22

„Pátý díl“ Zpěvů Vysočiny

R52039

„Básnické obrazy a osobní úvahy nesené klidnou hudbou, jednoduše znějící, intenzivně jadrné a snadno přístupné vyprávění.“

„Lukáš Vasilek nesmlouvavými gesty vedl interprety k elementárně zřetelným a působivým pasážím, lyricky poetickým i zaujatě vyprávějícím.“

„Výsledek byl zajímavý, krásný a bez váhání lze říci, že i skvělý.“

Sbor Martinů Voices má v repertoáru novou skladbu. Bohuslav Martinů páté vokální dílo na text Miloslava Bureše už nestihl napsat a námět čekal šest desetiletí. Zhudebnil ho až Jiří Gemrot, kterému libreto komorní kantáty sestavil a dotvořil Vojtěch Stříteský. Krásnou kultivovanou skladbu Pochovávání světla je tak možné vnímat jako volné pokračování Otvírání studánek a tří dalších poetických opusů tematicky spjatých s Vysočinou. V premiéře zaznělo v sobotu na festivalu Smetanova Litomyšl.

 

Mezinárodní hudební festival Leoše Janáčka, jehož poslední program se letos koná 25. června, vznikl před čtyřmi lety spojením dlouholeté jarní ostravské přehlídky Janáčkův máj a letního festivalu Janáčkovy Hukvaldy. Patří od té doby k dominantám kulturního života regionu, je událostí města Ostravy i celého Moravskoslezského kraje. V podcastu hudebního portálu KlasikaPlus.cz odpovídá ředitel festivalu Jaromír Javůrek na otázku, zda se spojení osvědčilo.

 

 

Strana 1 z 109