Vyrostla v hudebně výtvarné rodině. Vystudovala Právnickou fakultu UK, zpěv na Konzervatoři J. Ježka a soukromě hru na klavír a klarinet. Od 17 let se věnuje moderování a působí za mikrofonem nebo před televizní kamerou bez přestávky dodnes. Pracovala jako moderátorka na Classic FM (dnes Classic Praha), moderátorka zpravodajství v Radiu City, v ČRo Region a Radiožurnálu, poté vedoucí zpravodajství a publicistiky ČRo Region. Připravovala a moderovala pořad Telefonotéka a přenosy koncertů klasické hudby pro ČRo Vltava, publicistický pořad Proti srsti TV Prima, v České televizi pořady Před půlnocí, Před polednem, Studio 6, Politické spektrum, vědecký pořad Milenium a Zprávy ČT 24. V současné době připravuje a moderuje pořad Na návštěvě pro ČRo D-dur, pořady s vědci o vědě pro ČRo Plus a v oblasti klasické hudby příležitostně moderuje pro ČT art. Kromě toho spolupracuje jako moderátorka i s festivaly klasické hudby, s pořadateli koncertů nebo s vědeckými institucemi, psala články o klasické hudbě pro Divadelní noviny a je spoluzakladatelkou portálu o klasické hudbě KlasikaPlus.cz, kde zároveň publikuje. Kromě klasické hudby je její zálibou golf a fotografování, ráda cestuje, chodí v přírodě, tančí nebo lyžuje. Jako koníčka má i kvalitní vína, vaření a gastronomii. Kde to jde, potkáte ji s fenkou Westíka pojmenovanou Mimi podle Pucciniho Bohémy, se kterou tvoří nerozlučnou dvojici. Její velkou láskou se stal v roce 2020 syn Kubíček. Založení portálu KlasikaPlus.cz považuje za zpečetění svého hlubokého vztahu s vážnou hudbou…
„Skladatel v podstatě prostřednictvím libreta vpisuje intonaci do hudby. Jazyk je neodmyslitelná součást hudby a originál ji maximálně dotváří, a ještě o něco víc u Janáčka.“
„Nina Stemme už Kostelničku zpívala, Lise Davidsen dělala Jenůfu poprvé. Ačkoliv jsem k nim přistupovala s plachostí, měla jsem dveře vždy otevřené.“
„Práce jazykového poradce se se mnou táhne už od Rusalky před devíti lety.“
Janáčkova Jenůfa, po našem Její pastorkyňa, byla v Lyrické opeře v Chicagu uvedena v roce 1957 a pak v roce 2000. Není divu, že třetí premiéru, která se odehrála 12. listopadu 2023 a jako svůj operní debut v Americe ji hudebně nastudoval dirigent Jakub Hrůša, vnímali zasvěcení jako veliký pokus. Aspoň tak to nazvala Klára Moldová, zástupkyně ředitele místní Masarykovy školy, která soubor připravovala jako jazyková poradkyně. V RozhovoruPlus se rozpovídala nejen o přípravách této koprodukční inscenace režiséra Clause Gutha, hrané před dvěma lety v londýnské Covent Garden. Lidsky náročné a těžce vstřebatelné téma nakonec místní publikum přijalo s bouřlivými ovacemi, viz. naše ReflexePlus, a čeština vyzněla také na vysoké úrovni.
„Buď dáme možnost všem divadlům, nebo festival prostě nebude.“
„Financování je vždy velké dobrodružství! Ale na konci každého festivalu si vždycky řeknu: Dobře, tak ještě jednou!“
„Náš festival není sice soutěž, ale přiznejme si, všichni to jako soutěž tak trochu vnímají.“
Festival Opera je tradičním pražským bienále, přehlídkou všech českých a slovenských operních souborů a jejich nejlepších inscenací. Poslední ročník se konal na jaře 2022, ještě poznamenaný covidem. Nadcházející měl být v roce 2024. Jak ale v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz vysvětluje ředitelka festivalu Lenka Šaldová, vznikly důvody, proč se tato operní událost vrátí do lichých let.
„Byla zoufalost někomu vysvětlit, že to, co se mi stalo, nemá s mým povoláním nic společného, že by to mohlo potkat úplně kohokoli.“
„S pódiem jsem sžitá od narození. Nevím, co je tréma, pokud mě něco těší, nevím, co je strach, když jsem si na pódiu jistá.“
„Vděčnost, že se opět vracím na koncertní pódia, nemohu ani slovy vyjádřit.“
První koncert po dvouleté zdravotní odmlce si konečně opět užila naše přední harfistka Jana Boušková. Ke spolupráci jí oslovil houslista Maxim Vengerov. Jako duo spolu v srpnu vystoupili na prestižní uzavřené akci v Monaku, kde Jana také doprovodila vystoupení významné balleriny Aliny Cojocaru. V RozhovoruPlus se mimo jiné svěřuje s tím, jak prožívala nečekanou zdravotní indispozici, jak se opět cítila na pódiu a co jí čeká v nadcházející sezóně.
„Bachova hudba, to je nekonečné objevování jeho geniality, které mně pomáhá také v jiných stylových obdobích.“
„Zavedení dobře temperovaného ladění je přelomový moment v historii. Vlastně bychom neměli mluvit o ladění, ale o rovnoměrném rozladění.“
„Až nastane vhodná příležitost, určitě se nebudu bránit dalšímu úlovku do sbírky zapomenutých klavírních koncertů.“
Nejen našemu národnímu skladateli, ale také tvorbě Johanna Sebastiana Bacha se systematicky věnuje festival Smetanova Litomyšl. Letos se o pořádnou porci jeho hudby postará klavírista Marek Kozák. Provede kompletní první díl Dobře temperovaného klavíru, který Bach zkomponoval před třemi sty lety v Köthenu. Koncert se koná v sobotu 17. června od půl třetí odpoledne. Druhý díl pak představí Kozák divákům festivalu v jeho příštím ročníku, v roce 2024. V RozhovoruPlus prozradil nejen své postřehy k Bachově tvorbě a k ladění, ale také se rozpovídal třeba o hudbě Bedřicha Smetany.
„ZUŠ Open už není happening, přináší do veřejného prostoru plnohodnotný festival, který nabízí pestrou dramaturgii a má hluboký smysl i směrem k sociálnímu přesahu.“
„V sobotu v Senátu zazní dvě premiéry kantát Eduarda Douši a Jaroslava Pelikána a též scénické provedení Otvírání studánek Bohuslava Martinů.“
„Každý kraj má svá specifika, která se promítají i do charakteru programů ZUŠ Open.“
Tradiční koncert v Senátu je jedním z vrcholů letošní přehlídky ZUŠ Open, kterou založila mezzosopranistka Magdalena Kožená. Koná se v sobotu 3. června ve Valdštejnské zahradě. V poměru k celkovému programu je to ale jen kapka v moři zhruba pěti set akcí, které děti a učitelé ze základních uměleckých škol po celé republice připravili. Jak v RozhovoruPlus říká ředitelka ZUŠ Open Irena Pohl Houkalová, letošního ročníku se účastní rekordní počet škol a dětí.
„Nedělní atmosféra svědčila o tom, že si této příležitosti účinkující opravdu považovali.“
„Až na malé výjimky hráli zpaměti, jejich výkony byly přesvědčivé, sebejisté, u většiny už i přednesově vyspělé a výrazově pochopené a procítěné.“
„Je zvláštní, jakou mají koncerty mladých hudebníků vždy jiskřivou a pozitivní atmosféru.“
Smyčcové kvarteto a celkem sedmnáct sólistů se představilo v rámci festivalu Pražské jaro na Salonu ZUŠ. Koncert naplnil bohatě celé nedělní odpoledne 21. května a pro mladé talentované hudebníky byl prvním veřejným vystoupením, které završilo jejich roční úsilí a intenzivní práci s mentory Akademie MenART. Těmi byli Kateřina Kněžíková, Michaela Fukačová, Jan Fišer, Jan Ostrý, Pavel Steidl, Ivo Kahánek a Karel Košárek. Na své svěřence mohli být právem hrdí.
„Myslím, že ledacos z vážné hudby může přispět k citovému zrání mladého člověka, ale musí se s ní setkat tak, aby se od něj vážná hudba navždy neodrazila.“
„Moje úloha bude průvodcovská. Vlastně budu číšník, který čte z jídelního lístku.“
„Vážím si práce s patosem, protože je to kvalita.“
Dobrou chuť – to je podtitul komponovaného celovečerního programu, který nabídne Podkrkonošský symfonický orchestr pod taktovkou dirigenta a skladatele Martina Hyblera. Projekt stojí na pomezí klasického koncertu a klubového vystoupení stand-up komika, to vše na téma jídlo, pití a gastronomie. Koncerty se konají v sobotu 20. května v Turnově, v pátek 26. května v Liberci, ve čtvrtek 1. června v Mladé Boleslavi a v sobotu 3. června v Semilech. Hlavním hostem bude herec, komik a moderátor Petr Vydra, který, jak nám mimo jiné řekl v RozhovoruPlus, se ujme role číšníka.
„Pařížská Bohéma bere za srdce od samého začátku až do konce. Taková vždy nebývá.“
„Dostávám teď stále těžší role, které jsou ale pro moji kariéru velmi důležité.“
„Ve Vídni je strašně důležité, jak se člověk zapíše. A já jsem měla štěstí, že na ty důležité tituly jsem byla v dobré kondici.“
Dva měsíce v Paříži, v roli Musetty v Pucciniho opěře La Bohème, právě teď prožívá sopranistka slovenského původu Slávka Zámečníková. Zatím má za sebou úspěšnou premiéru a první reprízu z celkových dvanácti uvedení, které ji v Opéra national de Paris mezi 2. květnem a 4. červnem čekají. Inscenaci režíroval Claus Guth a hudebně nastudoval Michele Mariotti. Nejen o ní, ale také třeba o vídeňském angažmá si se Slávkou povídáme v RozhovoruPlus.
Vystudoval gymnázium v Kladně. Po krátkém exkurzu do studia fyziky na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy se však rozhodl pro dráhu hudebníka. Nyní studuje na Pražské konzervatoři cembalo u prof. Edity Keglerové a dirigování u prof. Miriam Němcové. Získal první cenu na celostátní cembalové přehlídce konzervatoří a hudebních gymnázií.
Hudební historička a publicistka, kulturní a PR manažerka, překladatelka
Tato žena mnoha profesí se narodila v Praze, kde celý život žije a pracuje (a mezitím cestuje, hlavně po německy mluvících zemích). Na FF UK vystudovala obory hudební věda a divadelní věda, poté získala i zkušenosti překladatelské, novinářské a publicistické, a to jak v domácích, tak i v zahraničních médiích. Zároveň, díky své perfektní znalosti němčiny, se od počátku své profesionální kariéry zaměřuje na kulturní témata z německojazyčné oblasti. V roce 1992 založila jako samostatná podnikatelka komunikační agenturu NOEMI Arts&Media, s níž se systematicky věnuje rozvíjení česko-německo-rakouských kulturních vztahů v oblasti mezinárodních kulturních projektů, public relations i jazykové komunikace. Magdalena Živná spolupracovala s řadou domácích i zahraničních kulturních institucí, například s Rakouským kulturním fórem i Goethe Institutem v Praze, s Českými centry, s Národním divadlem, Národním muzeem nebo Českou filharmonií, Českým rozhlasem i televizí, s Bavorskou státní operou v Mnichově a s mnoha dalšími. Ve spolupráci s Hlavním městem Prahou také v Clam-Gallasově paláci zorganizovala několik kulturně-historických i uměleckých česko-německo-rakouských výstav. Poslední z nich v r. 2015, která byla věnována skladateli Viktoru Ullmannovi, nastartovala její intenzivní zájem o tohoto nacismem pronásledovaného (a poté i v Osvětimi zavražděného) umělce. Od roku 2018 je dramaturgyní a spolupořadatelkou Ullmannovi věnovaného festivalu v jeho rodném městě Těšíně - dnes Českém Těšíně a polském Cieszyně. Pro nakladatelství NAMU připravila překlad německé monografie věnované tomuto skladateli.