Karla Hofmannová

Karla Hofmannová

Hudební a divadelní publicistka, novinářka, kulturoložka

Pochází z Brna, kde žije a pracuje. Vystudovala pěveckou konzervatoř v Brně a kulturologii v Praze. Pracovala na různých pozicích v kultuře, jako zpěvačka, pedagožka, působila v marketingu a managementu kulturních institucí, což ji přivedlo ke kulturní politice a k žurnalistice. V současné době je v důchodu a působí jako nezávislý novinář, píše recenze především na opery a koncerty klasické hudby a realizuje rozhovory se zajímavými lidmi, kteří se profilují v oblasti kultury. Zajímá se o historii a cestování a jejím velkým koníčkem a relaxací jsou malá vnoučata.

00002

„Letní večery na Špilberku dýchají dobrodružstvím a romantikou a dají se spojit s předchozí návštěvou hradu a obdivováním výhledů na město.“

„To, co se těsně před zahájením představení Toscy dělo na Špilberku, předčilo i ty největší škarohlídské představy.“

„Lazebník sevillský je pohodová komedie, která se v prostředí hradu výtvarně skvěle vyjímala. Pěvci si rozšířili hrací prostor na celé nádvoří.“

Národní divadlo Brno jako každý rok připravilo několik oper pro scénu na hradě Špilberk. Zkraje prázdnin se hrály Nápoj lásky a Bohéma, na konci srpna byla v plánu Tosca, kterou však překazilo počasí, a Lazebník sevillský.

 
004

„První skladbou byla Žárlivost, Leoš Janáček tu dal průchod své sršatosti a úsečnosti víc než melodické lince. V podání dirigenta Daviese se ale provedení s emočním podtextem skladby příliš nepotkalo.“

„Dirigent vsadil na romantiku, zvolil poněkud pomalejší tempo, dával důraz na dynamické kontrasty a plasticitu a použil rubata i tam, kde bychom je nehledali.“

„Festival Špilberk byl ukončen důstojně a radostně a publikum si odnášelo výjimečný zážitek.“

Festival Špilberk se dostal do finále, které ukončilo letošní hudební hody v brněnské pevnosti, kde v minulosti zněly jen povely, střelba a nářek vězňů v kasematech. To vše je bohudík dávnou minulostí a dnešní návštěvníci už pevnost nad Brnem vnímají jen jako romantickou kulisu k pohodovému letnímu večeru. Ve čtvrtek 25. srpna se na posledním letním hudebním večeru představila publiku domácí Filharmonie Brno se svým šéfdirigentem Dennisem Russellem Daviesem a přinesla lákavý program s podtitulem Z Brna do Nového světa.

 
TS4959

„Rokokově odění mladí pěvci navozovali před koncertem zpěvem Mozartových árií kouzelnou atmosféru.“

„Koncert s názvem Návrat Amadea se nesl v duchu filmu Amadeus, který se kdysi točil právě ve zdech zdejšího zámku. Jako vzpomínka na něho zazněla Mozartova díla.“

„V dobré náladě a s euforií skončila akce, která týden vnášela do zámku i do celého města Kroměříže radost z úspěšného mládí a z krásné hudby.“

Léto máme zafixované jako dobu odpočinku a relaxace, ale není tomu tak vždy a pro každého. Umělci jsou zvláštní lidé a hudebníci zejména. Když se jim naskytne příležitost hrát, zmocní se jich jakési nevysvětlitelné puzení a nadšení. A v případě Letní hudební akademie v Kroměříži tomu nebylo jinak. V období od 12. až 20. srpna se letos konal její už pátý ročník. Učebny Konzervatoře P. J. Vejvanovského a ZUŠ Kroměříž se naplnily mladými umělci, kteří s nadšením využili možnost absolvovat intenzivní výuku ve svém oboru u špičkových lektorů a poté se pochlubit svými výkony na koncertech, které se konaly pro veřejnost. Jako ten závěrečný, Návrat Amadea. 

 
000

„Před orchestr se postavila ruská dirigentka Alevtina Ioffe. Krásná, energická žena vběhla na pódium s nadšením, se kterým strhávala jak orchestr, tak i publikum.“

„Zazněla skladba Maxe Brucha s názvem Kol Nidrei pro violoncello a orchestr op. 47, což byla příležitost pro mladou francouzskou umělkyni Camille Thomas.“

„K barevnosti jistě přispěla i zvuková technika, kterou sice občas musel mistr zvuku mezi částmi připevňovat, ale výsledek stál za to, zvuk zněl přirozeně a bez příměsí, vynikly přirozené témbry nástrojů.“

Po roce se na brněnský hrad vrátil Mezinárodní hudební festival Špilberk. V pondělí 15. srpna ho zahájila PKF – Prague Philharmonia pod taktovkou ruské dirigentky Alevtiny Ioffe s programem z děl Mendelssohna-Bartholdyho, Brucha, Stravinského, Poppera a Čajkovského. Sólového partu v Bruchově Kol Nidrei a Popperově Maďarské rapsodii se ujala francouzská violoncellistka Camille Thomas.

 
00070

„Po mém koncertě mne pozval na rande a místo kytice vzal noty. A místo do kavárny či do kina mne pozval ke klavíru. Tak jsem současně udělala konkurz na parťáka ke klavíru i na manželku.“

„Nastoupila jsem do budovy konzervatoře jako profesorka před pětasedmdesáti léty a chodím tam jako domů. Já tam zažila všechny ředitele, kromě Janáčka samozřejmě.“

„Jsem z Moravského Slovácka, tam je základem života optimismus, dobrá nálada a hezká písnička.“

Klavíristka Věra Lejsková je brněnským fenoménem. Přestože letos oslaví už třiadevadesáté narozeniny, překypuje elánem a stále vymýšlí projekty, které realizuje ve svých knížkách a v Českém rozhlase na stanici Vltava. Její vzpomínky na bývalé kolegy jsou plné laskavého humoru i relevantních a zajímavých informací. Na klavír už sice nehraje, ale stále se organizačně podílí na akcích, jako je například soutěž Franze Schuberta pro dva klavíry v Jeseníku. Založila ji kdysi s manželem Vlastimilem Lejskem, se kterým léta koncertovala jako klavírní duo.

 
DSC05813

„Jan Adam Questenberk miloval hudbu a operu, která tehdy byla na vzestupu, a zaměstnával jen sloužící, kteří byli současně i hudebníci.“

„Barokní opera La Semele od Johanna Adolpha Hasseho se našla ve sbírce hraběte Questenberka a je tedy více než pravděpodobné, že se tu také hrála.“

„Barokní divadlo není nuda. Naopak, je to živelná, naturalistická, epická, lascivní, excentrická a expresivní podívaná.“

Mezinárodní hudební festival Petra Dvorského pozval do Jaroměřic nad Rokytnou Ensemble Damian, který tu 9. srpna provedl barokní operu La Semele. Jejím autorem je Johann Adolph Hasse, autorem provedeného nastudování zakladatel souboru Tomáš Hanzlík. Tři pěvecké role ztvárnili Martin Ptáček, Dora Rubart Pavlíková a Hana Holodňáková.

 
0010

„Orchestru dominoval kladívkový klavír, který zapůjčila Hudební fakulta JAMU, a prostor zaplnil zvukem historických nástrojů Volantes Orchestra.“

„Před Volantes Orchestra se postavil belgický dirigent Jos van Immerseel, který založil symfonický orchestr Anima Eterna Brugge, se kterým se věnuje historicky poučené interpretaci.“

„Dominika Maszczyńska zaujala energickým projevem, muzikalitou a technickou vybaveností. Její napojení a komunikace s orchestrem byly dokonalé.“

Pátý koncert Olomouckých barokních slavností, který se konal ve čtvrtek 4. srpna, přivedl návštěvníky do objektu, kam by se kdokoli stěží vypravil. Současná Vojenská nemocnice, která slouží plně svému účelu, je zařízení, které málokdo dobrovolně navštěvuje, a když se tak stane, jistě se nedostane do reprezentačních prostor. Nicméně je to objekt obdivuhodný, bohatý na historii a disponuje krásným Slavnostním sálem i předsálím. Zde vystoupil Volantes Orchestra s klavíristkou Dominikou Maszczyńskou pod taktovkou Jose van Immerseela.

 
3

„Festival vyhledává méně známá místa jak v Olomouci, tak i v okolí, a proto krásná historická hudba zní i v prostorách, které jsou dnes zapomenutými klenoty.“

„Vystoupil brněnský soubor Societas Incognitorum s programem nazvaným Slavnostní nešpory.“

„Dle tvrzení dirigenta a dramaturga večera Eduarda Tomaštíka takto uchopené dílo v daném rozsahu u nás ještě nebylo provedeno.“

Soubor Societas Incognitorum pod vedením Eduarda Tomaštíka se zařadil mezi interprety, kteří obohatili letošní ročník Olomouckých barokních slavností. V sobotu 30. července vystoupil v Dubu nad Moravou s programem z díla Giovanniho Antonia Rigattiho.

 
4

„Skladbu objevil a do současné podoby přenesl Tomáš Hanzlík, který ji nabídl k realizaci souboru Musica Florea v rámci oslav jeho třicátého výročí.“

„V rámci pořádání notového archivu hraběcí rodiny Hartigů objevila archivářka Romana Hinerová Cantatu, která vznikla na oslavu narození hraběcí dcery Marie Terezie v roce 1759.“

„Zvuk malého uskupení dobře obsáhl nádvoří muzea, stejně jako zvuk sólových hlasů, které s orchestrem spolupracovaly.“

V Olomouci mají baroko rádi. Není divu, je to historické město, které je baroka plné, a také sem patří doba jeho největší slávy a rozkvětu. Počin Tomáše Hanzlíka, který je pořadatelem festivalu, je proto nejen chvályhodný, ale i logický. Od 14. června bylo v rámci festivalu Baroko 2022 odehráno jedenáct představení v atriu Vlastivědného muzea v Olomouci. Poslední akce se konala 26. července tamtéž a byla jí Serenata ke jmeninám krále Josefa I. s názvem Proteus na Rýnu, „Dramatická skladba v den přeslavného JMÉNA jeho posv. Král. Veličenstva JOSEFA I, Krále Římského“.

 
004

„Figarovu svatbu přivezl soubor opery Slezského divadla v Opavě, kterou od cembala dirigoval šéf opery Vojtěch Spurný a režii měla Jana Andělová-Pletichová.“

„Ale i hudebníci jsou jen lidé a členové Moyzesova kvarteta se stali v tomto případě oběťmi covidu a zůstal jen jeden den na to, aby situaci vyřešili.“

„Vypadalo to nejprve jako přidané zábavné folklorní čtvrteční odpoledne. Cimbálová muzika Danaj a pěvecký sbor Spinek, pod vedením cimbalistky Magdaleny Múčkové, to je spojení, které jako by bylo na festivalu omylem.“

Festival Janáček a Luhačovice se konečně konal v plné kráse a přinesl mnoho krásných skladeb i výkonů. Jako každým rokem se konalo slavnostní zahájení u busty Mistra, který shlíží na procházející lázeňské hosty. Fanfáry ze Sinfonietty jako vždy rozzářily okolí a mnozí významní hosté tu promluvili o obdivu k Mistrovi i o podpoře festivalu. A byli to hosté nikoli ledajací, přijel hejtman Zlínského kraje Radim Holiš, ředitelka nadace Leoše Janáčka Ludmila Němcová, přijela i dlouholetá podporovatelka festivalu paní Livia Klausová a v neposlední řadě se za festival postavila i Eva Kropová, předsedkyně správní rady společnosti Lázeňská kolonáda Luhačovice, o. p. s.