pondělí, 16 květen 2022 12:58

Salon ZUŠ – stále se zvyšující laťka

001

„Umělecké školství je z hlediska rozvoje osobnosti i kultivování společnosti velice důležité – věnuje se pěstování talentů, ale vychovává i budoucí příjemce kultury.“

„Dvanáctiletý Adam Znamirovský zahrál Etudu č. 6 d moll ‚Omaggio a Domenico Scarlatti‘ Marca-Andrého Hamelina tak suverénně, že vzbudil největší aplaus obecenstva.“

„Chuť, nadšení, píle i jistá dávka talentu a štěstí jsou dobrými předpoklady pro budoucí uplatnění těchto mladých hudebníků.“

Popáté zařadilo Pražské jaro do svého programu Salon ZUŠ – koncert stipendistů MenARTu, nadaných žáků základních uměleckých škol, kteří rok pracovali pod vedením mentorů sopranistky Kateřiny Kněžíkové, houslisty Jana Fišera, flétnisty Jana Ostrého a klavíristů Iva Kahánka a Karla Košárka. Koncert, z něhož čišela nejen mladistvá energie a nadšení, ale ozdobily ho i pozoruhodné výkony, proběhl v neděli 15. května v kostele svatých Šimona a Judy.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
0003

„Portugalští skladatelé jsou často tragičtí, ovlivněni stylem fado, což jsou vlastně melancholické a emocionální písně.“

„Začala jsem se víc zajímat o klavírní skladby mně blízkého konce 19. století a zaujaly mne podobné rysy mezi českými a portugalskými klavírními skladbami v oblasti výrazu, klavírní techniky, kompoziční stavby nebo vyjadřování emocí.“

„Dala jsem tedy dohromady recitál z českých a portugalských protějšků.“

Původem brněnská pianistka Ingrid Sotolářová, která od roku 1992 pokračuje ve své umělecké činnosti ve Španělsku a Portugalsku, vystoupila v dubnu na třech klavírních recitálech s poetickým názvem „Prolínání“. Při osobním setkání otevíráme témata portugalské hudby, dotýkáme se současné situace uměleckého školství ve Španělsku a Portugalsku a osobních zkušeností Ingrid v těchto oblastech.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
00004

„Naším snad největším klenotem je koncertní nástroj Steinway & Sons.“

„Činnost Atria má tři základní programové pilíře: galerii, komunitní program a hudební akce.“

„Stál přede mnou úkol zachovat kontinuitu, ale zároveň Atrium otevřít, dát programu systém, zpřehlednit nabídku.“

Multifunkční, komunitní, dynamické. A také čím dále otevřenější koncertům klasické hudby. Tak bych ve zkratce charakterizovala Atrium na Žižkově, komorní prostor, který se poslední dobou stává dějištěm zajímavých hudebních počinů. O tom, jak se z Atria daří budovat moderní kulturní středisko a jaká hudba zde zní, prozrazují více ředitelka příspěvkové organizace Za Trojku Marie Kašparová a hudební dramaturgyně Atria Kristýna Borecká.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus

IMG20220307103030Sarajevská filharmonie dnes pod taktovkou Marka Štilce hraje ve svém působišti program sestavený z české hudby, a to včetně skladeb Julia Fučíka, který tam tři roky působil. V místní premiéře zazní Fibichova symfonická báseň Toman a lesní panna, Novákův Dymák, Dvořákovy Cigánské melodie v instrumentaci Sylvie Bodorové a její skladba "Ja ra laj“ pro baryton a symfonický orchestr se sólistou Filipem Bandžakem. Zařazen je i Dvořákův Karneval, který se v podání Sarajevské filharmonie rozezní poprvé od tragických konfliktů na tomto území na počátku 90. let. Julius Fučík, z jehož tvorby jsou vybrány předehra Marinarella a pochod Hercegovac, byl v Sarajevu v letech 1897 až 1900 kapelníkem 86. pěšího pluku. Dochovala se budova kasáren; na místě pavilonu, kde koncertovali, stojí dnes pavilon nový... Fučík tehdy napsal i Vjezd gladiátorů, svou asi nejznámější skladbu. Koncert má i další zajímavé akcenty na vzájemné vazby obou kultur: mimo jiné tu, že budovu Národního divadla, kde se koncert večer odehrává, navrhl – stejně jako desítky dalších budov v Sarajevu – významný český architekt Karel Pařík.

Zveřejněno v AktuálněPlus
9000

Koncertní melodram s názvem Hoj, ty Štědrý večere! dnes otevře nový cyklus klasické hudby Rok na 4 doby. Konat se bude v Mladé Boleslavi a jeho rezidenčním umělcem se minimálně pro první ročník stal klavírista Miroslav Sekera, který se svou rodinou žije v tomto kraji. Úvodní večer dnes začíná v 19 hodin v Městském divadle Mladá Boleslav. Vystoupí umělecký šéf tohoto divadla, držitel ceny Thalie, herec Petr Mikeska, jeho kolegyně Karolina Frydecká, herečka a zpěvačka Dita Hořínková a Miroslav Sekera. Společně představí koncertní melodramy od Roberta Schumanna, Franze Liszta a Zdeňka Fibicha.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
1000

„Vzhledem k tomu, že většina publika očekává od koncertu zábavu a velká část soudobé hudby vyžaduje značnou dávku trpělivosti a ochoty zvyknout si, může být vztah mezi novou hudbou a posluchači problematický.“

„Důležité je prosadit skladby českých umělců do programu koncertů a akcí mimo českou sféru, aby zaujaly místo vedle ostatních děl nebo s nimi dokonce soutěžily.“

„To já bych měl udělovat ceny českým kolegům, kteří se postarali o to, že má životní pouť je natolik bohatá…!“

Na slavnostním koncertu Od Dvořáka k Martinů převzal v úterý v New Yorku americký muzikolog Michael Beckerman, zanícený propagátor české kultury, vážné hudby a českých klasiků, od zástupců Ministerstva zahraničí České republiky prestižní cenu Gratias Agit. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz při té příležitosti vysvětluje rostoucí oblíbenost Janáčka a jmenuje řadu dalších skladatelů, jejichž díla by měla být představena americkému publiku. Radí Českým centrům, že by měla poskytovat „útočiště“, kde se budou výkonní umělci i současní skladatelé dobře cítit. Konstatuje také, proč je nejoblíbenějším stylem nové hudby minimalismus, a odkrývá, že se začal o české skladatele zajímat vlastně náhodou, shodou okolností: když v 1973 ještě jako student pracoval v obchodě s gramodeskami.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus

100 Druhý ročník soutěžní přehlídky konzervatoří a hudebních gymnázií České republiky ve hře na harfu Pražská harfa se bude konat zítra, v sobotu 20. listopadu, na Pražské konzervatoři. Soutěžit se bude ve dvou kategoriích a klání bude jednokolové. Tentokrát bude ústředním tématem skladatel Karel Kovařovic, od jehož smrti uplynulo minulý rok právě sto let. Kovařovic vystudoval na Pražské konzervatoři kromě oborů klavír a klarinet také harfu u Václava Aloise Staňka. Od svých sedmnácti let byl harfistou orchestru Prozatímního divadla, pak přešel do orchestru Národního divadla. Kompozici studoval u Zdeňka Fibicha. Později se začal věnovat hlavně dirigování a posledních dvacet let svého života byl šéfem opery Národního divadla v Praze. Dnes je skladatelsky znám spíše jako autor oper či Klavírního koncertu f moll, ale i jeho kompozice pro harfu mají důležité místo v literatuře pro tento nástroj. Jsou psány v pozdně romantickém stylu a technicky nezapřou, že skladatel hru na harfu ovládal na mistrovské úrovni. Povinně volitelnými skladbami jsou Kovařovicovy kompozice Arabeska a Fantasie a vedle nich Blízká krajina Pavla Trojana, kterou někdejší ředitel Pražské konzervatoře zkomponoval pro první ročník soutěže. „Kompozice se setkala s velkým ohlasem, a proto ji zařazujeme i do druhého ročníku jako jednu z volitelných skladeb,“ vysvětluje Pražská konzervatoř. „Harfisté, kteří dostanou cenu za nejlepší provedení povinně volitelných skladeb Karla Kovařovice či Pavla Trojana, budou mít příležitost díla natočit studiově pro Český rozhlas,“ uvedla pedagožka Lydie Härtelová a doplnila, že soutěžící mají k dispozici unikátní nástroj – zlatou harfu od výrobce Lyon & Healy Harps, model 8, ručně vyrobenou v Chicagu. Tu Pražská konzervatoř získala v minulém roce.

Zveřejněno v AktuálněPlus

500 Zítra pořadatelé nabídnou závěrečný slavnostní Koncert hvězd Klasiky u Wericha 2021. Představí se na něm téměř všichni účinkující letošního prvního ročníku komorních hudebních slavností, které se konaly během letních měsíců na zahradě Werichovy vily na pražském malostranském ostrově Kampa. Koncert začne v 19 hodin, tentokrát však v podkrovních prostorách Werichovy vily, které skýtají neméně působivou atmosféru i nezbytný komfort. Pořadatelé pozvali houslistu Jana Mráčka, kytaristku Barboru Kubíkovou, sopranistku Elišku Gattringerovou, flétnistu Michala Vojáčka, klavíristu Lukáše Klánského a chybět nebude ani mezzosopranistka Ester Pavlů. Zastoupeni budou skladatelé Isaac Albéniz, Béla Bartók, Hector Berlioz, Claude Debussy, Antonín Dvořák, Manuel de Falla, Zdeněk Fibich, Leoš Janáček, Federico García Lorca a Miguel Llobet. Koncert bude zároveň poslední příležitostí, kdy se Klasika u Wericha připojí k charitativní sbírce na pomoc obětem tornáda na Hodonínsku a Břeclavsku.

Zveřejněno v AktuálněPlus
2226

Nové hudební podněty chystá pro svůj orchestr nový šéfdirigent Státní filharmonie Košice Robert Jindra. Zahajovací koncert 53. koncertní sezóny nabídne divákům lyrické scény Smrt Kleopatry Hectora Berlioze, které zazpívá Jolana Fogašová, a pak méně hrané kusy, předehru k opeře Pád Arcuna Zdeňka Fibicha a Symfonii E dur Hanse Rotta. Koncert se koná ve čtvrtek 7. října od 19 hodin v Domě kultury.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
neděle, 12 září 2021 08:51

Dvořákova Praha. Suk nad Rachmaninovem

100

„Oporou homogenního zvuku orchestru je kontrabasová sekce, dle mého názoru, jedna z nejlepších na světě.“

„Tetzlaffovo ‚trhnutí‘ houslemi směrem k orchestru a následné vrácení nástroje k publiku vyvolávalo nebývalé zvukové efekty, stejně také jeho schopnost ‚jalových‘ tónů střídaných s různými frekvencemi vibrata.“

„Symfonie sice vykazovala romantický styl, ale takový zapouzdřený. Dává vyniknout zejména smyčcům, které jsou místy exponované, ovšem točící se okolo jednoho tónu.“

Česká filharmonie v pátek se svým hlavním hostujícím dirigentem Tomášem Netopilem vystoupila na festivalu Dvořákova Praha. Dvořákovu síň Rudolfina rozezněla hudba Zdeňka Fibicha, Josefa Suka a Sergeje Rachmaninova. Sólistou byl německý houslista Christian Tetzlaff.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
TetzlaffChristian710x250

Vyhlašujeme výherce vstupenek na festival Dvořákova Praha.

Houslista Christian Tetzlaff a Česká filharmonie, kterou povede Tomáš Netopil, na programu Fibich, Suk a Rachmaninov – to je páteční večer 10. září na festivalu Dvořákova Praha. Nápaditá dramaturgie zohlední Dvořákova současníka, jeho také zetě a žáka a jeho současníka. Festivalové večery včetně tohoto začínají ve 20 hodin v pražském Rudolfinu.

 
Zveřejněno v SoutěžPlus
TetzlaffChristian710x250

Vyhlašujeme soutěž o dvojici vstupenek na festival Dvořákova Praha.

Houslista Christian Tetzlaff a Česká filharmonie, kterou povede Tomáš Netopil, na programu Fibich, Suk a Rachmaninov – to je páteční večer 10. září na festivalu Dvořákova Praha. Nápaditá dramaturgie zohlední Dvořákova současníka, jeho také zetě a žáka a jeho současníka. Festivalové večery včetně tohoto začínají ve 20 hodin v pražském Rudolfinu.

 
Zveřejněno v SoutěžPlus
PAN04258

„Melodram trvá zhruba hodinu, není tedy časově náročný a neklade velké nároky na diváka.“

„Volantes Orchestra zahrál Zimmermannův melodram s pochopením pro líbeznou stylovou interpretaci.“

„Olomoucké barokní slavnosti si mohou připsat další inscenační úspěch.“

Olomoucké barokní slavnosti představily melodram na námět řecké báje o Andromedě, obětované mořské příšeře pro záchranu království a vysvobozené Perseem. Antické téma zpracoval významný skladatel hudebního klasicismu Anton Zimmermann. Hudební nastudování připravila Veronika Manová v režii Tomáše Soldána. Vypravěčských rolí se ujali Veronika Lazorčáková, Gabriela Štefanová, Šimon Krupa a Hynek Chmelař, hrál Volantes Orchestra. Představení jsou na programu po tři večery od 19. do 21. srpna vždy od 20:30 hodin. Tato reflexe se ohlíží za pátečním provedením.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
čtvrtek, 01 červenec 2021 10:19

Brahms za zpěvu ptáků

1

„Šumění vody a lehký ruch z nedaleké zahradní restaurace dotvářely letní atmosféru koncertu.“

„V Mráčkově Mazurku člověk slyšel ty nejlepší tradice české houslové školy: zpěvnost, pokoru, úctu k zápisu.“

„Lukáš Klánský je partnerem, který – ač na sebe nestrhává pozornost – dokáže okouzlit sólovými party, které zazáří, a vzápětí je zase pokorným spoluhráčem.“

Zahrada Werichovy vily na pražské Kampě hostila v úterý 29. června zahajovací koncert nového letního komorního festivalu Klasika u Wericha. Houslista Jan Mráček a klavírista Lukáš Klánský přilákali do intimního prostředí zahrady množství posluchačů, kteří až nevěřícně naslouchali skvělému výkonu obou muzikantů.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
425

Hudební slavnosti na zahradě Werichovy vily v Praze nazvané Klasika u Wericha. To je nový komorní festival vážné hudby, který se uskuteční ode dneška do 7. září. Koncerty budou začínat vždy v 19 hodin. Sólistou dnešního prvního koncertu je houslista Jan Mráček. V jeho podání za klavírního doprovodu Lukáše Klánského zazní Sonáta Johannesa Brahmse pro housle a klavír č. 1, dvě skladby pro housle a klavír Z domoviny Bedřicha Smetany, Bartókovy Rumunské lidové tance, Fibichova Koncertní polonéza a na závěr Mazurek Antonína Dvořáka.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
8

„Vynikl jak klid, tak hravý charakter, a hlavně promyšlená výstavba díla Zdeňka Fibicha.“

„Ve všech technických nástrahách díla intonovala sólistka naprosto čistě, ani v technických pasážích se neztrácel hudební obsah.“

„Strhujícím způsobem vystavěná byla Coda Glazunovovy symfonie.“

V září nikdo netušil, že zahajovací koncert jedné z abonentních řad „Diamant“ orchestru Plzeňské filharmonie bude na dlouhou dobu posledním koncertem před abonenty. Přestože se Plzeňská filharmonie věnovala převážně nahrávací činnosti, zejména v posledních týdnech jsme už mohli zaznamenat její bohatou koncertní činnost, i když jen před vybraným publikem, nebo ještě i bez něj. Účinkovala v rámci Slavností svobody s „americkým“ programem před kamerami TV ZAK, nechyběla na slavnostním znovuotevření Plzeňské katedrály po její rekonstrukci a hrála také třeba na oslavách k 300. výročí svatořečení svatého Jana Nepomuckého v Nepomuku. S velkým očekáváním si přišli abonenti poslechnout jeden ze dvou jejích posledních koncertů do plzeňské Měšťanské besedy.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
1882

Jubilejní dvacátý ročník festivalu Hudba tisíců – Mahler Jihlava zahájili pořadatelé 20. května. Třetím koncertem festivalové řady bude dnes od 18:00 v jihlavském kostele Povýšení svatého Kříže obnovená premiéra Koželuhova oratoria pro soprán, sbor a orchestr La Galathea. Sólového partu se ujme sopranistka Simona Eisinger. Dále vystoupí Kühnův smíšený sbor, který připravil sbormistr Jaroslav Brych, a Wranitzky Kapelle bude řídit Marek Štilec. Článek Jiřího Štilce věnovaný dnešnímu hudebnímu dílu si můžete připomenout zde.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
108

V úterý 30. dubna 1946 poprvé rozezněly sál zlínského Velkého kina tóny v podání nově založeného Symfonického orchestru národního podniku Baťa. Současná Filharmonie Bohuslava Martinů tak rozdává hudbou radost svým posluchačům už dlouhých pětasedmdesát let. V předvečer tohoto výročí, tedy ve čtvrtek 29. dubna v 19 hodin, pořádá orchestr Narozeninový online e-koncert. Stejně jako poprvé, zazní i nyní hudba českých autorů. Těleso pod taktovkou šéfdirigenta Tomáše Braunera zahraje předehru k opeře Libuše Bedřicha Smetany, Symfonické variace Antonína Dvořáka a jeho Koncert pro housle a orchestr, který uvidí a uslyší návštěvníci internetu v podání českého sólisty Jiřího Vodičky. Hudební večer bude ke zhlédnutí na webu a Facebooku FBM a potrvá přibližně sedmdesát minut.

 
Zveřejněno v VýhledPlus

Novk-Ostrava-IMG20210316082154Janáčkova filharmonie Ostrava s dirigentem Markem Štilcem začala dnes natáčet zřídka uváděnou skladbu De profundis od Vítězslava Nováka. Obrovité dílo pro varhany, klavír a velký symfonický orchestr vzniklo na začátku německé okupace jako hudební výraz vzdoru vůči nacistům. Stejně vzácná jako v koncertních síních je kompozice i v archivech gramofonových firem. Existuje studiová nahrávka z roku 1963, kterou pro Supraphon pořídil dirigent Jaroslav Vogel s tehdejší Státní filharmonií Brno, a pak nahrávka Libora Peška s orchestrem BBC Philharmonic z Manchesteru pro britskou firmu Chandos z roku 1999. Marek Štilec postupně natáčí pro firmu Naxos kompletní orchestrální dílo Vítězslava Nováka, ale také Zdeňka Fibicha a Josefa Bohuslava Foerstera, pozapomenuté trojice českých autorů. Vedle De profundis nyní nahrává v Ostravě světovou premiéru orchestrální verze Novákových Valašských tanců a jeho oblíbenou Slováckou suituZde čtěte nedávný rozhovor s dirigentem.

Zveřejněno v AktuálněPlus
neděle, 28 únor 2021 15:03

Pohledem Petra Vebera (35)
Pomníky

veb-Antonn-Dvok-titul

„Krutostí stejného osudu nemohl Jiří Bělohlávek svou misi u České filharmonie ani podruhé přirozeně završit a naplnit.“

„Fibich by mohl mít pomník na Žofíně, ale nemá, Suk asi u Rudolfina, ale tam je obsazeno, Foerster na náměstíčku za svatým Vojtěchem, nikoho to ovšem nenapadne, a Kovařovic a Ostrčil u Národního divadla, ale tam není nikde místo.“

„Myslíte, že by někdo někdy ještě chtěl někde postavit pomník? Třeba Rafaelu Kubelíkovi…? Nebo Jiřímu Bělohlávkovi…?“

Před několika dny by bývalo bylo Jiřímu Bělohlávkovi pětasedmdesát, kdyby tady ovšem už skoro čtyři roky nechyběl. Snad jen doba starostí kolem koronaviru způsobila, že jsme vcelku zběžně tím datem prošli, protože jsme ani neměli možnost hlubšího vzpomínání, třeba při nějakém pěkném koncertě dedikovaném jeho památce. Ale není vyloučeno, že virus za to takhle jednoduše nemůže. Možná je už opravdu jiná doba. Taková, která si nepotrpí na pomníky, pietní akty, pamětní desky a busty. Taková, v níž prostě už mnohé začíná být tak nějak jedno. Pak však na nás za celkovou nenaložeností, lhostejností, smutkem, vyhořením, podrážděním i letargií virus naopak asi vykukuje.

 
Zveřejněno v SeriálPlus
Strana 1 z 2