„Dávám přednost něčemu povznášejícímu, něčemu, co hladí duši… Mému naturelu je to bližší.“

„Quo vadis mě jako téma přitahovalo, skoro jako světlo můru, ale měla jsem zároveň obavu, jak tuto tematiku pojmout, jak ji zvládnout na jevišti, jak to udělat, aby to nebyl jen převyprávěný příběh, to opera nesnese…“

„Když skladatel nemá rozvrh, stavbu a text dobře postavený, tak v podstatě nemá absolutně šanci uspět. Základem je, že se posluchač nesmí nudit.“

Na Nové scéně plzeňského Divadla J. K. Tyla bude mít 11. června premiéru nová opera Sylvie Bodorové s názvem Quo vadis. Libreto, které napsala ve spolupráci s režisérem Martinem Otavou, má základ ve stejnojmenném romantickém románu Henryka Sienkiewicze z roku 1895, jehož příběh je situován do antického Říma za vlády císaře Nerona. V hlavním motivu pronásledování prvních křesťanů nechybí ani milostná zápletka… Sylvie Bodorová, která už je autorkou dvou rozsáhlých biblických oratorií – Juda Maccabeus a Mojžíš – a také historické opery Legenda o Kateřině z Redernu, přibližuje v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz kompoziční tvůrčí proces, své úvahy o umění i námět a poselství nové opery a její obsah.

„Všichni protagonisté se překonali a posunuli své výkony o kvalitu výše. To platilo i o orchestru a z toho jsem měl největší radost.“

„Včera jsem měl dlouhou zkoušku s náhradnicemi…přestože za 4 hodiny je začátek, dosud nemám žádnou zprávu z divadla…“

„Mohl jsem si dovolit ještě nápadněji podtrhnout dramatická místa a provedení dostalo novou dimenzi.“

Uplynuly čtyři roky od úmrtí dirigenta Jiřího Bělohlávka. V roce, kdy se v únoru připomínaly jeho nedožité pětasedmdesáté narozeniny, přináší portál KlasikaPlus.cz seriál využívající vzácné texty a neméně unikátní fotografie, které shromáždil v Londýně žijící publicista, producent a skladatel Alexander Goldscheider. Do sesbíraného materiálu nechává postupně nahlédnout. Inicioval a zachytil díky osobnímu přátelství i podrobná a intimní svědectví. Jedním z nich je deník, který z jeho popudu psal Jiří Bělohlávek na přelomu jara a léta 2016 v San Francisku, když připravoval a dirigoval v tamní Opeře Janáčkovu Jenůfu, režírovanou Olivierem Tambosim. Texty posílal „Sašovi“ na pokračování v emailech. Dnešní pokračování se týká dnů po premiéře. Patřily do nich galakoncerty a společenská i pracovní setkání s filantropy a agenty, ale také starosti s indispozicemi pěvců pro další reprízy.

„Byla to velká výzva, ale já jsem si řekla, že do finále soutěže se musí něco risknout!“

„Neexistují žádná pravidla, jen že jste v kontaktu s ostatními hráči, s místem, kde hrajete, a že nasloucháte a respektujete to, co slyšíte. Improvizovat tak, aby to mělo smysl, vůbec není lehké.“

„Za Kateřinou Kněžíkovou jsem poprvé jela do Kroměříže před dvěma lety a to mě skvěle nakoplo. Tak velkorysou podporu jsem ještě od jiného pedagoga nezažila.“

Mladá mezzosopranistka Bella Adamova nedávno ve svém oboru vyhrála Mezinárodní pěveckou soutěž Roberta Schumanna. Narodila se v Rusku, vyrostla v Praze a zpěv studovala na londýnské Trinity Laban Conservatoire of Music and Dance a pak v Kolíně nad Rýnem, ale také u naší Kateřiny Kněžíkové. Na svém kontě už má ceny v soutěži Emy Destinnové v Londýně, ve Dvořákově pěvecké soutěži v Karlových Varech a minulý rok byla mezi finalisty spolkové soutěže Bundeswettbewerb Gesang v Berlíně. Mladá umělkyně vystupuje nejen v opeře, ale také zpívá a improvizuje v duu s pianistou Michaelem Geesem. O svém úspěchu na soutěži, o osobnostech, které na své hudební cestě potkala, a o svých dalších plánech hovořila v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz.

Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK včera prostřednictvím online pořadu FOK On speciál odhalil program 87. koncertní sezóny. Ve své dramaturgii se významně zaměřil na domácí hudebníky a ansámbly jako gesto podpory po více než roční pauze kvůli pandemii. Orchestr slibuje i zahraniční hosty – jména s FOKem nerozlučně spjatá.

„Mahlerova hudba je jako brána otevřená do budoucnosti, aniž by ztrácela kontinuitu s tradicí.“

„V roce 2010 jsme získali odrůdu růže "Gustav Mahler".“

„Snažíme se spojovat zajímavé hudební tituly s kvalitními, pokud možno mladými interprety, nejsme a nechceme být klasický festival "superhvězd".“

Dnes začíná jubilejní dvacátý ročník festivalu Hudba tisíců – Mahler Jihlava. Na zahajovacím koncertu v jihlavském Domě kultury zazní od 17 hodin Symfonie č. 7 Gustava Mahlera v podání Janáčkovy filharmonie Ostrava, kterou bude řídit Marek Štilec. Jeho otec, muzikolog, pořadatel, producent a profesor pražské HAMU Jiří Štilec už během studií podlehl kouzlu tvorby Gustava Mahlera, proto není divu, že později založil festival věnovaný právě jemu a jeho rodnému regionu. A jak dodává v RozhovoruPlus, Jihlava se může pyšnit faktem, že tam Mahler vyrůstal a vstřebával i první hudební podněty. 

Pořadatelé Mezinárodního hudebního festivalu Hudba tisíců Mahler Jihlava byli nuceni z důvodu vládních opatření změnit termíny některých koncertů podzimní části. Říjnový koncert Českého filharmonického sboru Brno pod vedením jeho sbormistra a uměleckého vedoucího Petra Fialy se nově přesouvá na 23. listopadu. Stejně tak se přesunulo vystoupení Českého chlapeckého sboru Boni Pueri, a to na 25. listopadu. Závěrečný koncert se bude konat poslední den tohoto měsíce jako živý stream od 19 hodin, a to na sociálních sítích pořadatele a také portálu KlasikaPlus.cz. Vystoupí Komorní filharmonie Pardubice s mezzosopranistkou Evou Garajovou, která se představí ve Slovenských spevoch Vítězslava Nováka a v Dvořákových Cigánských melodiích. Zazní také Adagietto Gustava Mahlera a Novákova Slovácká suita. Koncert bude řídit Marek Štilec. Více o podzimní části festivalu jsme psali zde.

„Hudbu píšu proto, aby žila.“

„Měla jsem pocit, že oproti českým studentům mě chtějí ti američtí vyždímat, zato se ale těžko loučí s přebytečnými pasážemi svých děl.“

„Hudbu, pokud jsem na světě, mám s sebou vždycky, je to moje životní stálice.“

Úspěšná, skromná, přátelská k těm, které má ráda. Taková je hudební skladatelka Sylvie Bodorová. Píše muziku, která se dobře poslouchá, a díla od ní chtějí soubory i sólisté z celého světa. K tomu učila na vysokých školách jak v Česku, tak v Americe. Na kontě má velké množství úspěšných děl, většina z nich má přitom hluboký duchovní kontext. V současnosti pilně pracuje na nové (své druhé) opeře. Jmenuje se Quo vadis a píše ji pro operní soubor plzeňského Divadla Josefa Kajetána Tyla.

„Hluboký prožitek si Jiří Rajniš mohl dovolit opřít o školenou hlasovou techniku i v nejtišších pianissimech.“

„Miroslav Sekera je známý svým skromně sympatickým projevem, během hry vynikne jeho cit pro jemnost a preciznost i v těch nejvypjatějších okamžicích.“

„Během hodinového vysílání mohl celý svět virtuálně navštívit Mahlerův rodný dům, kterým provázel Jiří Štilec.“

Hlavní program festivalu Hudba tisíců – Mahler Jihlava je tradičně orámován 18. květnem a 7. červencem – výročími úmrtí a narození skladatele, který v Jihlavě strávil dětství. Letos bylo vše z důvodu epidemiologické situace jinak a v pozměněné dramaturgii se koncerty odehrají v podzimních měsících. Tradiční červencové zakončení v rodném domě Gustava Mahlera v Kalištích u Humpolce se letos nečekaně stalo prologem a „restartem“ celého festivalu.

„Dovolím si přislíbit i skladby věnované přímo mému rodnému městu.“

„Na pozici koncertního mistra houslí nastoupí Roman Patočka.“

„Pietari Inkinen na závěr příští sezóny uvede wagnerovský program s hvězdným pěveckým obsazením.

V 86. sezóně nabídne Symfonický orchestr hl. města Prahy FOK více než 70 orchestrálních a komorních koncertů v Obecním domě, v kostele sv. Šimona a Judy, Rudolfinu, Klášteře sv. Anežky České a v divadle Viola. Do nové sezóny nastupuje s novým šéfdirigentem Tomášem Braunerem a novým koncertním mistrem Romanem Patočkou. Pražští symfonikové plánují také měsíční turné do USA, v Praze budou mezitím hostit Orchestre Symphonique de Montréal se slavným Kentem Naganem.

„Thielemann nemohl jinak, než povinně připomenout stopadesáté narozeniny Richarda Strausse.“

„Arabella z roku 1933 je jubilantovo mistrovské dílo.“

„Tato nahrávka je naprosto unikátní především pěveckým obsazením snů.“

Videonahrávka opery „ARABELLA“ Richarda Strausse ze Salcburských Osterfestspiele z roku 2014 je pro mě osobně připomínkou jednoho v pravdě nezapomenutelného zážitku. Zamiloval jsem se tehdy do díla, které jsem viděl na jevišti poprvé, stejně jako do celého festivalu, v jehož rámci bylo uvedeno...