Košický Dům umění se opět rozezvučí operními melodiemi. Příhody lišky Bystroušky, Čert a Káča či Perníková chaloupka zavedou návštěvníky zpět do dob dětství. Tématický koncert proto dostal název Z pohádky do pohádky. Je však určen pro dospělého diváka. Vedle orchestru Státní filharmonie Košice (ŠFK) se zaskvějí hlasy sopranistky Jany Sibery a mezzosopranistky Václavy Krejčí Houskové. Vše pod vedením šéfdirigenta ŠFK Roberta Jindry. Koncert z abonentního cyklu A se uskuteční ve čtvrtek 7. prosince.
„Novákova Bouře byla a je v České republice i ve světě uváděna velmi zřídka, ačkoliv se jedná o dílo, které bylo už na premiéře veřejností i kritikou vřele přijato.“
„Na některých místech se mi zdálo, že v důsledku delších dynamických ploch zanikaly drobné nuance, které by Novákovu hudbu předvedly v ještě větší pestrosti, barevnosti a vrstevnatosti.“
„Monumentální durové sborové vstupy byly klidným, ale důrazným vyvrcholením kompozice jak po hudební, tak obsahové stránce.“
V sobotu 11. listopadu bylo v Národním divadle v Praze provedeno dílo Vítězslava Nováka z jeho vrcholného tvůrčího období – Bouře, mořská fantazie pro sóla, sbor a orchestr na text básně Svatopluka Čecha, op. 42. Od posledního uvedení této monumentální kompozice v Národním divadle uběhlo více než půl století, jednalo se tedy o výjimečnou událost.
„V současnosti má Voseček v seznamu svých opusů opery čtyři, hudbu ke dvěma filmům a přes dvacítku dalších skladeb.“
„Tři hlavní editoři sbírky byli odsouzeni za rouhání a za veřejné pohoršení.“
„Bruckner ji stále přepracovával, poněvadž se snažil lépe a lépe zvukomalebně vyjádřit romantiku přírody.“
Stalo se dobrým zvykem, že naše přední symfonické orchestry podporují soudobé skladatele, ať už rezidenčními pobyty nebo přímými objednávkami děl. Tradicí se to stalo i u Symfonického orchestru Českého rozhlasu, který si na úvodní koncert letošní sezóny pod vedením hostujícího dirigenta Roberta Jindry objednal skladbu u česko-rakouského skladatele Šimona Vosečka. Světová premiéra zazněla za účasti skladatele v pondělí 6. listopadu v Rudolfinu.
Robert Jindra, šéf opery Národní divadla, připravil se Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu jako jeho hlavní hostující dirigent premiéru skladby Šimona Vosečka a k tomu Čtvrtou symfonii zvanou Romantická od Antona Brucknera. K uvedení nejhranějšího díla rakouského skladatele, a to první listopadové pondělí roku 2023 v abonentní sezóně v pražském Rudolfinu, se dirigent Jindra v podcastu portálu KlasikaPlus.cz zamýšlí nad tím, jak Brucknerův hudební jazyk ovlivnila tvorba Richarda Wagnera. Jak říká, vyhnout se Wagnerovi nešlo, ale Bruckner si přesto dokázal nalézt vlastní cestu. A přestože to zpočátku vypadá, že on sám si při dirigování nepotřebuje pomáhat žádnými pomocnými „příběhy“, připouští nakonec, že v případě Brucknerovy hudby jeden takový asi má: představuje si obrovský chrámový prostor…
„Nenechte si ujít Beethovenovu Sedmou symfonii s Vídeňskými filharmoniky a Leonardem Bernsteinem.“
„Dále je možné poslouchat Dvořákovy Biblické písně s Magdalenou Koženou, Berlínskými filharmoniky a Simonem Rattlem.“
„Víkendová návštěva bude patřit Radimu Dolanskému, který bude vybírat nahrávky v pestrém výběru autorů.“
Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to 24/7, tedy nepřetržitě. Hudbu vybírají, ohlašují a přibližují konkrétní lidé s jedinečným zázemím, preferencemi a vkusem. Ve všední dny „od čtyř do osmi“ je v projektu Klasika na dosah dokonce prostor pro nenápadné vzdělávání. Stanice s hudebním názvem je pro portál KlasikaPlus.cz synonymem pro „samou hudbu“. Pravidelně proto nahlíží do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 6. do 12. listopadu?
Koncert Rozhlasových symfoniků pod vedením hlavního hostujícího dirigenta SOČRu Roberta Jindry zahájí světová premiéra nové skladby Šimona Vosečka na objednávku SOČRu, v níž zhudebnil erotickou poezii francouzských satirických básníků 17. století. Pěvecká sóla 6. listopadu přednesou Jana Kurucová a Daniel Luis de Vicente. Po přestávce v Rudolfinu zazní Brucknerova Symfonie č. 4 zvaná „Romantická“. Přímý přenos koncertu vysílá Český rozhlas Vltava, záznam nabídne Český rozhlas D-dur.
Košická filharmonie (ŠFK) nabídla svým návštěvníkům bohatý program ještě před oficiálním otevřením pětapadesáté sezóny. Mimořádný koncert Rusalka zaplnil Dům umění a v září se uskutečnil 52. ročník Mezinárodního varhanního festivalu Ivana Sokola a své mimohudební schopnosti předvedli orchestrální hráči v rámci 100. ročníku Mezinárodního maratonu míru. Co však čeká příznivce filharmonie v sezóně 2023/2024?
„Velmi důkladně vypracované slovo programu předestřelo hlavní dramaturgický záměr: Představit průřezově české operní autory, a to včetně těch, jejichž dílo snad upadlo v částečné zapomnění navzdory počáteční popularitě. Chvályhodný záměr.“
„Vystoupení Kněžíkové bylo svrchovaně vkusné a bezproblémové. V první půli večera jistě zaujala více než její choť.“
„Dechberoucí je Plachetkova schopnost rozrezonovat každý kousíček tělesné schrány.“
Mecenášským koncertem pokračoval v pondělí 18. září festival Dvořákova Praha. Rodinný podnik manželů a předních českých pěvců Kateřiny Kněžíkové a Adama Plachetky umožnil svou většinově doprovodnou rolí Orchestr Národního divadla v Praze pod vedením hudebního ředitele Opery Národního divadla Roberta Jindry.
Pražský filharmonický sbor v sezoně 2023/2024 uspořádá stejně jako loni trojici koncertů ve vlastní režii. Zahajovací koncert 29. září, který se koná pod taktovkou německého dirigenta Dirka Kaftana, se věnuje stému výročí rozhlasového vysílání na českém území. Prosincový Adventní koncert se uskuteční ve dvou termínech na pražském Žofíně a zazní na něm mimo jiné světová premiéra Vánoční kantáty, kterou si Pražský filharmonický sbor objednal u skladatele Jana Ryanta Dřízala. Jarním koncertem s výběrem českých operních árií a sborů se Pražský filharmonický sbor připojí k oslavám nadcházejícího Roku české hudby 2024.
„Byl to právě Jindra, kdo během večera pevně a zřetelně vedl svůj košický orchestr k lyrice i dramatu – ke dvěma výrazným polohám či snad protipólům, bez kterých by Rusalka nebyla Rusalkou.“
„Kateřina Kněžíková coby představitelka titulní role nadchla košické publikum. Výborně oscilovala mezi dramatikou a lyrikou díky celé řadě hlasových dynamických proměn, akustice a rozvržení sálu navzdory.“
„Slovenská mezzosopranistka Jana Kurucová pojala obě role opravdu expresivně a především jako Cizí kněžna předvedla svůj hravý a průrazný hlas v protikladu k lyrické poloze Kněžíkové.“
Státní filharmonie Košice pod vedením šéfdirigenta Roberta Jindry nabídla svým posluchačům lahůdku v podobě koncertního nastudování Rusalky Antonína Dvořáka. Ve vyprodaném sále košického Domu umění zazněla většina nejznámějších melodií z Dvořákovy nejslavnější opery, a to v podání sólistů více než reprezentativních: Kateřiny Kněžíkové coby Rusalky, Jany Kurucové ve dvojroli Ježibaby a Cizí kněžny, Pavola Bršlíka jako Prince a Petera Kellnera v partu Vodníka.
První, byť mimořádný koncert Státní filharmonie Košice v 55. sezóně přinese do Domu umění netradičně koncertní uvedení opery, a to Dvořákovy Rusalky. Orchestr košické filharmonie povede jeho šéfdirigent Robert Jindra, nový hudební ředitel Opery Národního divadla v Praze. Sóla v úterý 12. září zastanou Kateřina Kněžíková, Jana Kurucová, Pavol Breslik a Peter Kellner. Hudba se rozezní v devatenáct hodin.
„Sólový part měl zpívat Pavel Breslik, ale došlo ke změně a na podiu místo něj exceloval Petr Nekoranec. Bezvadné pódiové vystupování, pozoruhodný témbr hlasu, skvělá výslovnost a empatie s dílem britského komponisty přinesly vzrušující účinek.“
„Filigránské vedení Jindrovo v průběhu skladby a energická gesta ve finále, to vše svědčilo o bezpečné známosti a propojení ansámblu s dirigentem.“
„Poměrně dlouhá symfonie s opakovaným jednotvárným tématem smrti byla obohacena výrazem, dynamikou, tempem a rozhodně vkusně realizovanou účastí bicích nástrojů.“
Rozhlasoví symfonikové připravili pro sezónu 2023/24 řadu koncertů v pěti kategoriích. Tři z nich jsou označeny písmeny, které stojí na začátku názvu koncertní síně. Jsou to řada B – Betlémská kaple, řada R – tedy Rudolfinum a řada S – to je Studio 1 v budově Českého rozhlasu na Vinohradské třídě. Tam se budou konat komorní koncerty. Další řada nese označení P – a to znamená sled tří koncertů v kategorii Premium. Koncerty se uskuteční na různých místech – v Betlémské kapli, Smetanově síni Obecního domu a v Riegrových sadech. Tam proběhne koncert rockových hitů na open-air scéně. Pátá řada koncertů, která je situována do galerie DOX, s výjimkou prvního, na který mohou posluchači přijít do Rudolfina, je označena písmenem N. Znamená to Nové horizonty, zde nabízí program koncerty s netradičními zážitky.
Symfonický orchestr Českého rozhlasu přesunul od podzimu 2023 komorní orchestrální programy z Anežského kláštera do Betlémské kaple. Důvodem je touha oslovit širší publikum a nabídnout programy s větším obsazením tělesa. Betlémská kaple, ve které kázal na začátku patnáctého století Jan Hus, byla v osmnáctém století zbourána, ale v padesátých letech dvacátého století vznikla replika původní podoby s použitím zachovaných fragmentů zdiva. Od roku 1962 je národní kulturní památkou a její prostory nyní slouží jako slavnostní aula ČVUT i jako místo pro konání kulturních akcí. Šéfdirigent Petr Popelka vypočítává programy, které jsou tam pro sezónu připraveny, a vyzdvihuje svého kolegu Roberta Jindru, dirigenta koncertu 7. září. Ten pro první večer nové abonentní řady nastudoval s Komorním orchestrem SOČR a s Petrem Nekorancem, Maidou Hundeling a Petrem Mikulášem atraktivní díla Benjamina Brittena a Dmitrije Šostakoviče.
První koncert Státní filharmonie Košice (ŠFK) v připravované 55. sezóně přinese do Domu umění netradičně koncertní uvedení opery. Bude jí zástupce zlatého fondu české hudby, opera Rusalka skladatele Antonína Dvořáka. Orchestr košické filharmonie povede jeho šéfdirigent Robert Jindra, který je právě zároveň vyhledávaným operním dirigentem a nově také hudebním ředitelem Opery Národního divadla v Praze. V pozici sólistů se v úterý 12. září představí Kateřina Kněžíková, Jana Kurucová, Pavol Bršlík a Peter Kellner.
„Saint-Saënsovu hudbu, rovnoměrně rozprostřenou mezi póly lyriky a efektní virtuozity, zahrál Melnikov tak, že pomohl publiku rozměrnou skladbu, v tuzemsku slýchanou zřídkakdy, prožít jako podnětnou, poutavou a zajímavou.“
„Spojení hudby a baletu se tento večer ukázalo jako velmi dobrý nápad.“
„Ravelovo hypnotické Bolero, ve variacích stupňované nad opakovaným a zesilovaným rytmickým motivem, doplnil Bubeníček náznakem příběhu jedné ženy a postupně se přidávajících čtyř mužů.“
Festival Krumlov začal v pátek ve velkém stylu: open-air koncertem v Letní jízdárně a půl hodiny před půlnocí efektním ohňostrojem. Úvodní program nesl název Francouzská noc a byl v den, kdy země slaví významný svátek, sestaven výhradně z francouzské hudby. Do Českého Krumlova přijeli rozhlasoví symfonikové s dirigentem Robertem Jindrou a pianistou Alexanderem Melnikovem. Hudba se navíc na pódiu ve třech skladbách ze čtyř propojila s baletem – s choreografiemi Jiřího Bubeníčka.
Dvaatřicátý ročník festivalu s původním názvem Mezinárodní hudební festival Český Krumlov začíná už v pátek 14. července od devíti hodin vyprodaným open-air vystoupením v Letní jízdárně titulovaným Francouzská noc. Osmistovka diváků bude na začátek Festivalu Krumlov svědkem originálních choreografií Jiřího Bubeníčka v podání souboru Les Ballets Bubeníček na hudbu Henriho Duparca s názvem Poéme nocturne – Ke hvězdám „Aux étoiles“. Alexander Melnikov pak bude sólistou Saint-Saënsova Klavírního koncertu č. 5 F dur – jedná se o jediný bod celého programu bez tanečníků. Po přestávce se Symfonický orchestr Českého rozhlasu zapojí provedením Debussyho díla Moře. Ravelovo Bolero představí vystoupení baletních sólistů předních evropských scén. Diriguje hudební ředitel Opery Národního divadla v Praze Robert Jindra.
„Že jsme se shodli se Smetanovou Litomyšlí na Smetanovi a jeho operách jako na našem společném zájmu, potřebě a lásce, je pochopitelné!“
„Prodaná nevěsta je jednou z nejlepších komických oper světové operní literatury všech dob.“
„Smetana se obecně, s výjimkou Prodané nevěsty, hraje poslední tři dekády velmi málo. I to chce náš cyklus v roce 2024 změnit.“
Ve Festivalové hale, která letos nahrazuje letní auditorium v zámeckém nádvoří, se ve středu odehraje na Smetanově Litomyšli pohostinské představení operního souboru Národního divadla moravskoslezského. Prodaná nevěsta, kterou Ostravané přivážejí, měla premiéru loni v prosinci. Ředitel divadla a režisér inscenace Jiří Nekvasil v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz bilancuje každoroční spolupráci s festivalem, přibližuje své vidění Smetanovy nejznámější opery a uvažuje rovněž nad dvoustým výročím narození skladatele v roce 2024 s plánovaným ostravským jarním Smetanovským operním cyklem.
„Dalibor není nic jiného, než plakátová hra. Velký marketingový baner, který prezentuje chrabrost české povahy, smysl pro hrdinskou čest a nezdolnou sílu přátelství až za hrob.“
„Z provaziště spouštěné silné stříbrné trubky jsou elegantní a evokují mříže vězení, které se ´Kým to kouzlem´ rozsvítí spolu s tyčkou, kterou má Dalibor v rukou jako pilku. Asi laser...“
„Orchestr hrál pod vedením dirigenta Roberta Jindry po celou dobu velmi silně a bez velkých dynamických změn. Ve výrazu se bohužel v návalu hrdinské euforie vytratila smetanovská vroucnost a melodičnost, kterou zcela přemohl silový a heroický charakter.“
Dalibor je snad nejdiskutovanější operou Bedřicha Smetany. V Ostravě měla premiéru již čtrnáctá podoba díla. Těšila se velkému zájmu i ohlasu publika. Je to poslední střípek do mozaiky cyklu Smetanových oper, které jsou připraveny v repertoáru divadla k Roku české hudby 2024. Režisérem byl Martin Otava, který přenesl již realizovanou podobu inscenace z Plzně, dirigentem představení byl Robert Jindra. V titulní roli vystoupil Luciano Mastro a Miladou mu byla Jolana Fogašová.
„Sedmadevadesátá sezóna, to je kulturní tradice České republiky a odkaz, který musí být zachován do budoucnosti – a to bez finančního zázemí a bez finanční vize není možné.“
„Písně z Gurre jsou oslavou orchestrů rozhlasových institucí.“
„Rozhodli jsme se do celého roku 2024, Roku české hudby, vstoupit s jubilantem Bedřichem Smetanou.“
Petr Popelka nastudoval pro dnešní koncert na Smetanově Litomyšli Písně z Gurre Arnolda Schönberga. K uvedení této grandiózní vokálně-instrumentální skladby s obrovským interpretačním aparátem je potřeba výdrž, ale také velký organizační um a finanční zázemí. I proto Symfonický orchestr Českého rozhlasu nabídl se souhlasem festivalu dílo k druhému provedení ještě pražskému Národnímu divadlu. V úterý zazní ve Státní opeře v rámci projektu Musica non grata, připomínajícího osudy umělců pronásledovaných totalitními režimy. Schönbergův otec pocházel z Bratislavy, matka z Prahy. Jako umělec židovského původu byl nacisty zařazen do takzvaného zvrhlého umění. V roce 1933 proto emigroval do Spojených států… Petr Popelka v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz přibližuje nejen jeho partituru, ale pak i příští sezónu rozhlasových symfoniků, kterou v červnu 2024 završí sváteční provedení Smetanovy Mé vlasti.
