Filharmonie Brno představuje svoji osmašedesátou sezónu s pokračujícími dlouhodobými koncepcemi i novinkami pro abonenty. Má jít o „Rok české hudby“, avšak ne prvoplánově, spíše půjde o systematickou péči o neprávem opomíjené autory. Zaznějí také velké symfonie rakouských a německých skladatelů a připomenuta budou i významná výročí.
Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK připravil na začátek května koncerty s poetickým názvem Lásky čas. Pod taktovkou německého dirigenta Clause Petera Flora zazní Symfonie č. 5 Antonína Dvořáka a dvě díla Richarda Wagnera – předehra k opeře Tannhäuser a Pět písní na básně Mathildy Wesendonckové, které přednese německá sopranistka Sarah Traubel. Koncerty se uskuteční 3. a 4. května od půl osmé večer v Obecním domě.
„Dirigent Kaspar Zehnder zřejmě dobře ví, co činí; chce dát prostor k rozehrání všem a přitom se mu daří držet celek v uhrančivé soudržnosti.“
„Vodička hravě vykouzlí předepsanou melodii, pohraje si s jejími nuancemi, opojí se líbezností, aby vzápětí bravurně zvládl kadenci první věty.“
„Orchestr rozvíjí Wagnerovu nekonečnou melodii způsobem, jako by si chtěl říci o místenky do Bayreuthu…“
Filharmonie Hradec Králové připravila pro abonenty svého velkého symfonického cyklu koncert sestavený z důvěrně známých skladeb období romantismu. Jejím sálem zněla hudba německých a rakouských autorů Carla Marii von Webera, Felixe Mendelssohna-Bartholdyho, Franze Schuberta a Richarda Wagnera. O vstupenky na večer, jehož sólistou byl koncertní mistr České filharmonie Jiří Vodička a který řídil šéfdirigent orchestru Kaspar Zehnder, byl ve městě obrovský zájem; sehnat volné místo na poslední chvíli stalo se takřka nemožným. Královéhradečtí filharmonici potvrdili svoji současnou skvělou formu a opět posluchačům připravili skvostný hudební zážitek.
„Korunovační koncert bude průřezem hudebními žánry, okořeněným zdravicemi celebrit; klasická hudba, i když v menšině, také zazní.“
„Mnohem větší porci klasiky naservíruje divákům už o den dříve, 6. května, samotný korunovační obřad.“
„Hudební dramaturgie obou událostí je nutně kompromisem mezi uměním a diplomacií.“
Musel to být uprostřed těžkého, celosvětově násilného roku zábavný pohled. Psal se osmašedesátý s jeho studentskými bouřemi, které málem smetly Paříž, a s demonstracemi proti válce ve Vietnamu, zahlcujícími Washington. Zavražděni byli Martin Luther King a Robert Kennedy, do dějin vstoupil náš 21. srpen. A přece se tehdy stranou destruktivních rejů, u brány oxfordské Trinity College, odehrála úsměvná scénka. Z červeného autíčka Mini Morris, známého víc z žertovných scének Pana Fazolky neboli Mr. Beana, se vysoukal vysoký, hubený mladík, čerstvě osmnáctiletý. A klátivě, rozmrzele vešel dovnitř... Řeč je o následníku trůnu, budoucím britském králi, jehož korunovaci bude za týden sledovat v médiích celý svět.
„Soubor si za inscenaci zaslouží obdiv, s jakou pokorou a houževnatostí se do realizace opery ponořili. Je to dílo monumentální, největší tíha odpovědnosti leží na orchestru a sboru, jakkoli jsou stěžejní role obtížné.“
„Sbor byl neustále v pohybu, nastupoval za zpěvu přes hlediště, aby dozpívával za scénou a na jevišti zpěváci neustále přecházeli, aby narušovali statičnost scény. Přesto byl jeho zvuk stále vyrovnaný a to jak v dynamice, tak v jednotlivých hlasech, přičemž výkon sboru byl obdivuhodný.“
„Hvězdou večera byla bezesporu německá sopranistka Maida Hundeling, s plným, silným, poněkud tmavším kulatým sopránem, kterého mnohdy zbytečně nadužívala, ale místy prokázala, že dokáže podat i krásná nosná piana. Zastala obě exponované role, roli Alžběty i roli Venuše.“
V opeře divadla Moravskoslezského se uskutečnila ve čtvrtek 27. dubna předposlední premiéra v sezóně, Tannhäuser Richarda Wagnera. Režie se ujal Jiří Nekvasil, hudebního nastudování a provedení Marek Šedivý, autorem scény byl Daniel Dvořák, kostýmy připravila Marta Roszkopfová a sbormistrem byl Juraj Galatenko. V titulní roli Tannhäusera vystoupil Gianiuca Zampieri, Alžbětou i Venuší byla Maida Hundeling, Hermanna, durynského lanckraběte zpíval Martin Gurbaĺ a Wolframa von Eschenbach vytvořil Jiří Hájek. Dílo je uváděno v německém originále a po stranách jeviště jsou k dispozici české a anglické titulky.
Ve čtvrtek 27. dubna vystoupí jako sólista večera v Mendelssohnově Koncertu e moll s Filharmonií Hradec Králové houslista Jiří Vodička. K orchestru se vrací po dvou letech. Koncert, který orámuje Weberova předehra k opeře Čarostřelec a Wagnerova předehra a Isoldina smrt z lásky z opery Tristan a Isolda, povede šéfdirigent FHK Kaspar Zehnder.
Na jeviště Divadla Antonína Dvořáka v Ostravě se po deseti letech vrací dílo Richarda Wagnera. Volba tentokrát padla na Tannhäusera, velkou romantickou operu o třech dějstvích a čtyřech obrazech. Premiéru má nové nastudování Národního divadla moravskoslezského ve čtvrtek 27. dubna, druhé obsazení přijde na řadu v sobotu 29. dubna. V hlavních rolích se představí renomovaní sólisté Gianluca Zampieri a Hans-Georg Priese jako Tannhäuser, Maida Hundeling a Kateřina Hebelková jako Venuše a Alžběta, Jiří Hájek a Pavol Kubáň coby Wolfram. V hudebním nastudování Marka Šedivého ožijí hrdinové příběhu na scéně Daniela Dvořáka a v kostýmech Marty Roszkopfové. Důležitou úlohu má sbor, pro tento projekt rozšířený. Sbormistrem je Jurij Galatenko. Začátky představení jsou posunuty na osmnáctou hodinu.
„Zimerman je pověstný perfekcionista a každé jeho provedení se dá považovat za vzorové, vládne neuvěřitelnou technikou, vkusem a smyslem pro styl. Rafał Blechacz se snaží jít v jeho stopách.“
„Připomeneme zlaté období houslisty Václava Hudečka a jeho podání Brahmsova Houslového koncertu s Orchestrem FOK a Jiřím Bělohlávkem coby šéfdirigentem.“
„Velmi zajímavý dramaturgický moment se objeví v úterý, kdy zazní nejprve Lullyho Měšťák šlechticem a pak zpracování stejného námětu od Richarda Strausse.“
Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to 24/7, tedy nepřetržitě. Hudbu vybírají, ohlašují a přibližují konkrétní lidé s jedinečným zázemím, preferencemi a vkusem. Ve všední dny „od čtyř do osmi“ je v projektu Klasika na dosah dokonce prostor pro nenápadné vzdělávání. Stanice s hudebním názvem je pro portál KlasikaPlus.cz synonymem pro „samou hudbu“. Pravidelně proto nahlíží do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 24. do 30. dubna?
„Právě ty doprovodné textury pro mě byly hlavním zdrojem hudební potravy v průběhu celé první části cyklu.“
„O něco méně mě přesvědčovaly dlouhé plochy, kdy si hudba nevystačí jen s tahem vpřed a „správnými“ parametry ve vyváženosti zvuku.“
„Koncepce ale byla nenásilná, snadno se do ní dalo zaposlouchat a pociťoval jsem vděk za skutečnost, že taková hudební díla na světě máme.“
V pondělí 17. dubna v ostravském Kině Vesmír vystoupila klavíristka Zhang Zuo, která se veřejně prezentuje pod pseudonymem Zee Zee. Ačkoliv její jméno v Česku není jedním z těch povědomých, o koncert byl veliký zájem. Na programu byly skladby z období romantismu a raného dvacátého století.
Nejvýznamnější rakouský operní stánek zveřejnil program pro příští sezónu. Nabídne celkem šest operních premiér, a to Pucciniho triptych Plášť, Sestru Angeliku a Gianni Schicchiho v režii Tatjany Gürbacy v hudebním nastudování Philippa Jordana, Ligetiho Le grand macabre v režii Jana Lauwerse pod taktovkou Pabla Herase-Casada, dále to bude Pucciniho slavný titul Turandot, který bude výsledkem inscenačního týmu, pěvců, režiséra Clause Gutha a dirigenta Franze Welsera-Mösta. Operu na orwellovský námět Farmu zvířat od Alexandera Raskatova nastudují režisér Damiano Michielotto s dirigentem Alexanderem Soddym, Wagnerova Lohengrina pak režijní dvojice Jossi Wieler a Sergio Morabito pod hudebním vedením Christiana Thielemanna. Poslední operní premiérou nové sezóny bude inscenace Mozartovy Così fan tutte z dílny Barrieho Koskyho a Philippa Jordana. Více informací najdete zde.
Klavíristka Zee Zee, která vystupuje s předními orchestry po boku uznávaných dirigentů, přijíždí na pozvání Janáčkovy filharmonie do Ostravy. Na programu svého klavírního recitálu má Zee Zee hudební skvosty od Wagnera, Schönberga nebo Ravela. Zazní na něm také skladba Franze Liszta, autora, který jako první vystoupil se sólovým klavírním recitálem. Koncert se bude konat v pondělí 17. dubna od devatenácti hodin ve Vesmíru.
„Dirigent Philippe Jordan partituru opery Parsifal rozkryl analyticky s hloubkou v detailech, přičemž v orchestrálních vrstvách nalezl efektní smysl pro vystižení dramatického příběhu.“
„Inscenačním pojetím se režisér, scénograf a kostýmní výtvarník Kirill Serebrennikov v průběhu situací vzdaloval úzkému sepětí jevištního dění s orchestrální hudbou.“
„Klaus Florian Vogt prodchnul Parsifala sytým vyrovnaným hlasem ve všech polohách, roli zpíval s mnoha nuancemi barev v pestré škále emocí.“
Vídeňská státní opera se na jaře vrátila k Wagnerově opeře Parsifal a nutno říci, že velmi úspěšně. Po dvou letech od premiéry se konalo 12. dubna teprve osmé představení. Z postu generálního hudebního ředitele světoznámého rakouského divadla dílo hudebně nastudoval a opět řídil švýcarský dirigent Philippe Jordan. Operu tehdy na dálku inscenoval z domácího vězení kontroverzní ruský režisér Kirill Serebrennikov. V divadle s týmem na zkouškách tenkrát režijně spolupracoval jeho krajan Jevgenij Kulagin.
„Velikonoce 2023 s sebou přinášejí nový začátek. Chceme navázat na zavedenou tradici hledáním nových možností, jak náš festival učinit ještě výjimečnějším.“
„V centru našeho hledání bude letos postava Tannhäusera. Hrdiny ztraceného a svedeného, ale také poctivě hledajícího sebe sama.“
„Svět Richarda Wagnera, nejradikálnějšího hudebního inovátora v dějinách, pro nás bude novou startovní čarou i laboratoří zároveň, a to v opeře, na koncertech, v tanečních projektech i v elektronické hudbě.“
Chceme navázat na zavedenou tradici hledáním nových možností, jak náš festival učinit ještě výjimečnějším... Tolik ukázka z uvítacího textu programu salcburského Velikonočního festivalu 2023, který se uskutečnil od 1. do 10. dubna. Autorem těchto slov je festivalový intendant Nikolaus Bachler. Výroky o „novém začátku“ jsou skutečně namístě. Co však překvapí, je skutečnost, že se pan ředitel prakticky neobtěžuje s vysvětlením, proč vlastně k jakési nové éře festivalu vůbec dochází. Řekněme si to tedy ve stručnosti alespoň my.
„Jediná a vynikající Ančerlova nahrávka Českého requiem Ladislava Vycpálka, skladby z roku 1940 s podtitulem Smrt a spasení, komponované na české texty ze Starého i Nového zákona.“
„Středeční večer bude patřit oratoriu Ráj a Peri Roberta Schumanna. Právě toto dílo se nyní aktuálně po více jak 25 letech dostává na program České filharmonie.“
„Zcela nová nahrávka romantického Klavírního koncertu Vítězslava Nováka s Janem Bartošem, Jakubem Hrůšou a rozhlasovými symfoniky.“
Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to 24/7, tedy nepřetržitě. Hudbu vybírají, ohlašují a přibližují konkrétní lidé s jedinečným zázemím, preferencemi a vkusem. Ve všední dny „od čtyř do osmi“ je v projektu Klasika na dosah dokonce prostor pro nenápadné vzdělávání. Stanice s hudebním názvem je pro portál KlasikaPlus.cz synonymem pro „samou hudbu“. Pravidelně proto nahlíží do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 10. do 16. dubna?
„Čekal ho tam třicetičlenný orchestr a dvaadvacetičlenný sbor, muzikanti, kteří ho po prvních zkouškách začali považovat za výstředního a proti jeho nárokům vehementně protestovali.“
„Trápila ho umělecká laxnost kolegů i to, že se mu jako podivínovi posmívali, protože byl nejen abstinent, ale v té době rovněž vegetarián.“
„Gustav Mahler se v Olomouci dozvěděl, že se v Benátkách uzavřel život Richarda Wagnera. Hlasitě prý vzlykal: Mistr zemřel!“
Než se Gustav Mahler stal tři roky před koncem devatenáctého století ředitelem a hlavním dirigentem Vídeňské dvorní opery, vystřídal jako kapelník osm míst. Bad Hall, Lublaň, Olomouc, Kassel, Prahu, Lipsko, Budapešť, Hamburk… Nejkratší dobu strávil na třetí z těchto štací – v Městském divadle v jazykově německém městě Olmütz na Hané. Pouhé dva měsíce. Olomoučtí si nicméně jeho působení ve městě považují. Připomíná ho busta ve foyeru, pamětní desky… i uvedení Mahlerovy Druhé symfonie Moravskou filharmonií a Pražským filharmonickým sborem letos 6. dubna.
„Petr Popelka se postavil za nápad uvést na pokračování Wagnerova Tristana a Isoldu s veškerou vehemencí, která k jeho projevu patří, i se zázemím zkušeností, které má z působení v Semperově opeře v Drážďanech.“
„Snad se s těmito pěvci počítá i pro další sezóny, ve kterých má podobně koncertně dojít i na druhé a pak na třetí dějství opery.“
„Tristana rozvrhl SOČR jako běh na dlouhou trať. Budou to tedy ve výsledku tři osamocené koncerty.“
První dějství Wagnerovy opery Tristan a Isolda jako koncertní program vypadá sice na první pohled nezvykle a ne zcela obvyklý takový projekt v našich končinách opravdu je, ale jde o osmdesátiminutovou hudební báseň, která upoutá a nepustí. Zvláště když ji za dirigentským pultem náruživě modeluje a posunuje někdo jako Petr Popelka. Pondělní večer rozhlasových symfoniků v pražském Rudolfinu vyzněl strhujícím způsobem.
„Je zajímavé, jak emeritní předseda Vídeňských filharmoniků Clemens Hellsberg prostřednictvím odborných textů akcentuje humanistickou linii.“
„Přínosné jsou jeho eseje s ohlédnutím do rakouské hudební historie.“
„Jeho retrospektivy jsou analytické s historickým kontextem a výrazně také ovlivněné osobními, kolegiálními či institucionálními vztahy.“
Emeritní předseda Vídeňských filharmoniků Clemens Hellsberg, který je členem umělecké rady Mezinárodního hudebního festivalu Pražské jaro, připravuje v současnosti třetí díl ze série knih Philharmonische Begegnungen / Die Welt der Wiener Philharmoniker als Mosaik / Filharmonická setkání. Svět Vídeňských filharmoniků jako mozaika. Publikace vyjde na podzim. Předchozí dva díly Hellsbergových knih jsou přínosné, i když zahrnují četné jeho veřejné proslovy, přednášky a již otištěné odborné statě.
„Sám neskládal ani nehrál na žádný hudební nástroj.“
„ K hudbě měl ovšem silný vztah. Ve florentském divadle Maggio Musicale způsobil první rozruch, když dalece předběhl dobu pokusem o jevištní aktualizaci klasického operního díla.“
„Tvůrčí dráha Georga Wilhelma Pabsta se stala předlohou k seriózním studiím několika generací filmových kritiků, sociologů a kulturních publicistů.“
Roudnice nad Labem. Nevelké, ovšem významné město kousek od Prahy, ale zároveň na prahu někdejších Sudet. Památné třetím nejstarším kamenným mostem v Čechách, ale i volnou souvislosti s klasickou hudbou. Na roudnickém zámku, který sám předtím navštívil, nechal totiž Karel IV. v polovině 14. století internovat římského politika, „tribuna lidu“ Colu di Rienza. Zprvu spíše na oko, aby jej ukryl před pronásledováním inkvizicí. Za vzpurného velikáše a skvělého řečníka se nejspíš přimluvil jeden z jeho obdivovatelů, básník Petrarca, s nímž si Karel IV. vyměňoval obsažné dopisy, aby se nakonec setkali osobně v Praze. Přesto však český král roku 1352 údajného kacíře papeži vydal…
Symfonický orchestr Českého rozhlasu se svým šéfdirigentem Petrem Popelkou chystají koncertní uvedení všech tří jednání Wagnerovy opery Tristan a Isolda, a to postupně, ve třech sezónách rozhlasových symfoniků. V pondělí 3. dubna s nimi vystoupí Michael Weinius coby Tristan, Elisabeth Teige jako Isolda a také Mladý námořník v podání Petra Nekorance. Wagnerovské představení ve Dvořákově síni Rudolfina začne v půl osmé večer a živě ho bude přenášet ČRo Vltava. Záznam uvede ČRo D-dur ve středu 5. dubna ve dvacet hodin.
„I když existují snímky Matoušových pašijí s velkými sbory, vybíráme originální snímek Paula McCreeshe, ve kterém zpívá sborové scény jen osm zpěváků.“
„Jasné velikonoční téma má také víkendová Návštěva u evangelické farářky Anny Pokorné.“
„Ve středečním programu nelze přehlédnout záznam pondělního koncertu SOČRu a jeden z nejodvážnějších dramaturgických počinů nového šéfdirigenta Patra Popelky – ojedinělé provedení 1. dějství opery Tristan a Isolda Richarda Wagnera.“
Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to 24/7, tedy nepřetržitě. Hudbu vybírají, ohlašují a přibližují konkrétní lidé s jedinečným zázemím, preferencemi a vkusem. Ve všední dny „od čtyř do osmi“ je v projektu Klasika na dosah dokonce prostor pro nenápadné vzdělávání. Stanice s hudebním názvem je pro portál KlasikaPlus.cz synonymem pro „samou hudbu“. Pravidelně proto nahlíží do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 3. do 9. dubna 2023?
