Ode dneška mají návštěvníci v divadlech Národního divadla moravskoslezského k dispozici sezónní brožuru pro předplatitele. Ta obsahuje velký přehled premiér a repertoáru nadcházející sezóny. Čtyři soubory NDM nastudují celkem sedmnáct nových inscenací v Divadle Antonína Dvořáka, v Divadle Jiřího Myrona, v Divadle „12“ a vůbec poprvé využije NDM pro divadelní produkci i slavnostní sál v patře Divadla Jiřího Myrona. Soubor opery v pěti premiérách představí sedm nových titulů od baroka až po dvacáté století. Budou to Prodaná nevěsta a Dalibor Bedřicha Smetany, Rozbitý džbán a Císař Atlantidy Viktora Ullmanna, Wagnerův Tannhäuser, Monteverdiho Tanec nevděčnic a Purcellova opera Dido a Aeneas. Soubor činohry připraví šest nových premiér, soubor baletu dvě. Muzikál rozšíří svou nabídku o čtyři nové tituly.

„Pátou sezónu už bude stát v čele jako šéfdirigent Dennis Russell Davies.“

„Pozvání k zahraničnímu hostování v příští sezóně považuje Marie Kučerová za výjimečná a naprosto prestižní.“

„Nesmírně se nám rozjely edukační programy, momentálně jsou v podstatě skoro všechny vyprodané.“

Příští koncertní sezónou Filharmonie Brno, sedmašedesátou, prostupuje připomínka 150. výročí postavení Besedního domu, jejího sídla. V květnu 2023 se jubileum přihlásí několika replikami původních koncertních programů, konferencí a v sousedící Moravské galerii výstavou věnovanou architektu Theophilu von Hansenovi, který obdobně stojí i za podobou koncertního sálu Vídeňského hudebního spolku otevřeného o tři roky dříve. Orchestr vedle domácích vystoupení čekají také cesty do Lince, Salcburku, Británie a Jižní Koreje a po celém půlstoletí dokonce zájezd do Ameriky.

„Jiří se těžko vyrovnával s některými režijními pojetími oper a jejich hudební kvality se proto snažil obnažit a demonstrovat v koncertních provedeních.“

„Svou první operu, Mozartovu Così fan tutte, dirigoval v divadle Disk 25. listopadu 1970, poslední, Janáčkovu Věc Makropulos, v Londýně 19. srpna 2016.“

„Výsledných 82 produkci zahrnuje jak 7 oper, v nichž Jiří v dětství zpíval, tak dalších 75 verzí oper, které dirigoval.“

V roce pátého výročí úmrtí dirigenta Jiřího Bělohlávka pokračuje portál KlasikaPlus.cz v loni započatém seriálu, který využívá texty a fotografie publikované dosud jen soukromě nebo na sociálních sítích. Patnáct let je shromažďoval publicista, producent a skladatel Alexander Goldscheider, který žije od roku 1981 v Londýně. Do materiálů dává postupně nahlížet. V dnešním dílu užívá dalších statistik k ilustrování dirigentových operních aktivit, ať už v divadlech, na koncertech, nebo ve studiu.

Jakub Hrůša nastuduje na letošním Salcburském festivalu Janáčkovu Káťu Kabanovou. Spolu se sopranistkou Corrine Winters, která ztvární titulní roli, mají účinkovat Evelyn Herlitzius, David Butt Philip, Jaroslav Březina, Benjamin Hulett, Jarmila Balážová a Jens Larsen. Hrát budou Vídeňští filharmonikové, režii bude mít Barrie Kosky. Premiéra je naplánovaná na 7. srpna.

„Emmanuel Villaume po niekoľkých mesiacoch znova za dirigentským pultom Slovenskej filharmónie.“

„Emmanuel Villaume si pri podaní oboch diel zachoval nadhľad a interpretačnú noblesu, ktorá neumožnila iný ako hudobný výklad.“

„Berliozova Fantastická symfónia sa zaskvela v autentickom lesku.“

Emmanuel Villaume, hviezdny dlhoročný šéfdirigent nášho prvého orchestra, bol hosťom Slovenskej filharmónie na jej abonentných koncertoch v dňoch 28. a 29. apríla 2022. Program, v ktorom tentoraz absentoval inštrumentálny sólista, zahŕňal reprezentatívne diela hudobného romantizmu nemecko-francúzskej proveniencie – predohru k opere Rienzi Richarda Wagnera, populárnu Lisztovu symfonickú báseň Les Préludes a sugestívnu Fantastickú symfóniu Hectora Berlioza. Repertoár sťa šitý na mieru milovníkov opulentných orchestrálnych opusov.

„Olomoucký rodák sice svůj život rovněž zasvětil umění, ale namísto literatury se věnoval hudbě; jeho působivá kariéra v Evropě i zámoří stojí za prozkoumání.“

„Fritz Zweig v Berlíně na sklonku dvacátých a počátkem třicátých let prožíval úspěšné, ale především podnětné období v Krollově opeře.“

„Navzdory komunikačním potížím ve stáří pilně vyučoval. Jeho nejvýznamnějším žákem se stal Lawrence Foster, v současné době šéfdirigent Symfonického orchestru polského veřejnoprávního rozhlasu.“

Třetí díl seriálu „Až na konec světa“ se věnuje Fritzi Zweigovi – dirigentu, klavíristovi a pedagogovi. Rodáku z Olomouce, který se vlivem svého nadání i historických událostí, neboť byl židovského původu, prosadil nejen v Evropě, ale nakonec i v zámoří. Zde také jako téměř jedenadevadesátiletý roku 1984 zemřel.

„Studium archivní partitury Wagnerovy opery nevnímal Jordan jako pohled do minulosti interpretace, nýbrž jako rozhovor s tehdejším dirigentem díla, Gustavem Mahlerem.“

„Krása zvuku dramatické interpretace ozvláštněné lyrickými okamžiky v souladu s pěveckými výkony vynikala v celém provedení opery.“

„Dominantní poloprázdné jeviště s minimem scénických objektů v současné produkci Calixta Bieita napomohlo vyniknout plastickému znění velkých pěveckých výkonů.“

Vedení světoznámého rakouského divadla zařadilo opět na repertoár velkolepou romantickou operu Tristan a Isolda Richarda Wagnera. Premiéra se konala ve Vídeňské státní opeře 14. dubna. Titulní role svěřil režisér rakouským významným interpretům, pár tvořil hrdinný tenorista Andreas Schager a dramatická sopranistka Martina Serafin. Dílo hudebně nastudoval generální hudební ředitel divadla Philippe Jordan, který inspirativně vycházel i z dobové vídeňské partitury Gustava Mahlera ze sklonku 19. století.

„Díky šéfovství v Bamberku (který se nachází vlastně v bezprostřední blízkosti Bayreuthu – bamberská policejní auta nosí bayreuthské SPZky!) jsem ale k Wagnerově hudbě ´přičichl´ opakovaně a autenticky.“

„Z Bayreuthu se mi již ozvali, tak mě to potěšilo, i když to k ničemu konkrétnímu zatím z časových příčin nevedlo.“

„Vzpomínám na Jiřího Bělohlávka, který opakovaně pravil, že jeho dirigentský život se dělí na dvě části: na dobu ´před Tristanem´ a ´po Tristanovi´.“

V Královské opeře Covent Garden v Londýně má dnes premiéru Wagnerův Lohengrin v nastudování dirigenta Jakuba Hrůši, který tam už debutoval v roce 2018 nastudováním Bizetovy opery Carmen. Během sedmi večerů se představí Brandon Jovanovich jako Lohengrin, Jennifer Davis jako Elsa, Craig Colclough jako Telramund a v roli Ortrud se alternují Anna Smirnova a Maida Hundeling. Režii má David Alden. Jakub Hrůša, poprvé dirigující některou kompletní Wagnerovu operu, považuje tuto příležitost za zcela zásadní umělecký posun, navíc na tak prestižní scéně, kde navíc svého času, mezi lety 1955 až 1958, šéfoval i Rafael Kubelík. Pro portál KlasikaPlus.cz zformuloval k premiéře své wagnerovské vyznání.

Státní filharmonie Košice ve čtvrtek 14. dubna se svým šéfdirigentem Robertem Jindrou od 19 hodin odehraje koncert s duchovní tematikou. Místní Dům umění naplní tóny Wagnerovy orchestrální mezihry Kouzlo Velkého pátku a Franckovy duchovní skladby Sedm slov Kristových na kříži. Sólisty budou Kateřina Hebelková, Blagoj Nacoski, Pavol Remenár a Jan Martiník. Spoluúčinkovat bude chrámový sbor Ad Una Corda.

„Wellberovi se podařilo dostat ze všech nástrojových skupin Staatskapelle doslova maximum, takže se Pucciniho partitura zaskvěla v celé své orientální nádheře.“

„Intendant Nikolaus Bachler se rozhodl tvář festivalu do budoucna zásadně změnit a kontrakt už Staatskapelle Dresden neprodloužil... Labutí rytíř Lohengrin tedy přiletěl udělat pomyslnou tečku za festivalovou kapitolou číslo dvě.“

„Pokud bych měl inscenaci Lohengrina posuzovat podle jejích hudebních kvalit, neubránil bych se (a také se neubráním) pouze superlativům.“

Zkraje dubna se Staatskapelle Dresden zhostila hned dvou výsostných operních titulů. Ve středu 6. dubna se v Semperově opeře konala premiéra Madamy Butterfly Giacoma Pucciniho, v sobotu 9. dubna Staatskapelle Dresden zahájila Velikonoční festival v Salcburku Wagnerovým Lohengrinem, a to v koprodukci s Vídeňskou státní operou. V prvním případě byl autorem hudebního nastudování dirigent Omer Meir Wellber, ve druhém šéfdirigent Christian Thielemann.

„Dvořákovu síň naplnila Wagnerova operní hudba výjevem, který měl velkou fantazii, silnou působivost a dramatický tah.“

„Wagnerova hudba je omamná a vyzněla tak.“

„Skladba Valentyna Sylvestrova dala nahlédnout do arzenálu prostředků vracejících znějící hudbu ze světa studené racionality k citovosti.“

Symfonický orchestr Českého rozhlasu na chvíli vtáhl abonenty v pražském Rudolfinu a s nimi i rozhlasové posluchače do operního světa. Pondělní večer patřil ne zcela běžnému koncertnímu uvedení prvního dějství Wagnerovy Valkýry. Dirigoval Alexander Liebreich, poutavě zpívali Stefanie Irányi, Christian Elsner a Franz-Josef Selig. Jako úvod intenzivního, ale přesto značně krátkého programu, jako aktuální pietní vzpomínka na Ukrajinu napadenou Ruskem, posloužila nedlouhá kompozice žijícího ukrajinského autora Valentyna Sylvestrova – skladba s názvem Tichá hudba.

Symfonický orchestr Českého rozhlasu a jeho šéfdirigent Alexander Liebreich na pondělí 21. března připravili jedinečný koncert. V úvodu jako výraz solidarity a podpory ukrajinskému lidu zazní Tichá hudba Valentyna Sylvestrova. Bezprostředně poté se vnoříme do atmosféry prvního dějství Wagnerovy opery Valkýra. Sóla přednesou přední wagnerovští pěvci, mezzosopranistka Stefanie Irányi, tenorista Christian Elsner a basista Franz-Josef Selig. Koncert se bude konat ve Dvořákově síni Rudolfina od 19:30 hodin. Přímý přenos vysílá ČRo Vltava, záznam nabídne ČRo D-dur ve středu 23. března od 20 hodin.

„Čo však už málokoho necháva chladným, je to, čo je „medzi riadkami,“ čo tam vložil autor bez toho, že by to v podstate vedome robil.“

„Nedá sa úplne vylúčiť, že senzitívny poslucháč nájde určite psychopatické črty aj vo Wagnerovej hudbe.“

„To, čo je totižto vpísané medzi riadkami, nakoniec ostane to najsilnejšie.“

Proč je Wagnerova hudba pro někoho neposlouchatelná? V čem spočívá tajemství skutečnosti, že jsme ochotni poslouchat skladby v různých dalších a dalších interpretacích? Jak důležité pro nás je to, co autor nebo interpret vložili „mezi řádky“? A jak je možné, že každý čteme mezi řádky něco jiného? To jsou jen některé otázky, které sám sobě i čtenáři klade ve své úvaze pianista, pedagog a publicista Adam Stráňavský.

„Poschnerův cit pro kompaktnost hry, pro plasticitu frází, diferencovanost dynamiky, pro výstavbu vrcholů dílčích a hlavních je naprosto zřetelný.“

„Bravo, takový kompaktní výkon orchestru v operním divadle je vzácný.“

„Aktualizací vytváří pan režisér Suschke jakýsi obecněji pojatý soumrak diktátora se scénickou výpůjčkou z Obersalzbergu v závěru díla.“

Ve velkém sále Musiktheateru v Linci se představilo 12. března 2022 vrcholné dílo Richarda Wagnera Parsifal. Stalo se tak pod taktovkou šéfdirigenta opery a Bruckner Orchestru Linz Markuse Poschnera a v aktualizovaném charakteru režijního pojetí ředitele Musiktheateru Stephana Suschkeho, která navodila vášnivé diskuze o přestávkách. V náročné titulní roli se představil německý hrdinný tenorista Heiko Börner, jenž se již osvědčil v Linci v roli Wagnerova Tristana. Pro uvedení vrcholného, třináctého hudebně dramatického díla Richarda Wagnera je nutný především výborný orchestr. Bruckner Orchestr Linz je pokládán v Rakousku za třetí nejlepší koncertní orchestr v zemi našeho jižního souseda. V roce 2020 obdržel dokonce Cenu „Bestes Orchester des Jahres“ za Wagnerova Tristana. Linec disponuje od roku 2013 novým, velkým moderním divadlem s výbornou akustikou, jehož auditorium pojme přes tisíc posluchačů. Pro uvedení vrcholných děl Wagnerových má velmi dobré podmínky. Z hlediska rozměru hudebního dramatu je začátek představení již v 17 hodin, aby večer s dvěma dlouhými přestávkami, umožňujícími velmi správně společenský efekt, mohl končit ve 22.00. Nejbližší reprízy jsou 27. 3., 9., 16. a 30. 4. 2022.

„Od té doby jsem profesionální zpěvačka a neměnila bych za nic na světě!“ 

„Senta je mladá dívka a i já s ní můžu zavzpomínat na to, jaké to bylo, být teenager, mladý člověk vržený do velkého světa.“

„Pražská Senta je z mého hlediska nejtemnější – mnohovrstevná, dětinská i pokřivená zároveň.“

Představitelka Senty v pražské produkci Bludného Holanďana, norská sopranistka Elisabeth Teige, se nezastaví. Jde z role do role, a to zejména v případě wagnerovských hrdinek. Ve Státní opeře v Praze je možno ji slyšet 4. března, potom dvakrát v polovině května a znovu v červnu. Na přelomu letošního července a srpna zpívá na Bayreuthském festivalu v tamní nové inscenaci Wagnerova Prstenu Nibelungova Freiu ve Zlatu Rýna a Gutrune v Soumraku bohů a k tomu i Sentu v Bludném Holanďanovi režiséra Dmitrije Černiakova s Tomaszem Koniecznym v titulní roli… Přitom její cesta k opeře nebyla vůbec přímá a jednoduchá.

Další přímé přenosy z Metropolitní opery v New Yorku do kin pořadatelé nabídnou i v sezóně 2022–2023. Diváci se mohou těšit na světovou premiéru opery Hodiny, v Metropolitní opeře budou premiérově uvedena díla Šampion a Médea a další čtyři inscenace ve zbrusu nové režii. V přenosech uvidí návštěvníci takové operní hvězdy, jako jsou Sondra Radvanovsky, Renée Fleming, Anna Netrebko, Joyce DiDonato, Sonja Jončeva, Piotr Beczała, Ryan Speedo Green, Anita Rachvelishvili, Rosa Feola, Christine Goerke, Nadine Sierra, Russell Thomas a další. Čeští diváci jistě ocení Adama Plachetku v úloze Leporella v inscenaci Don Giovanni.

„Hrůša má schopnost učinit z rarit hudbu, kterou si publikum užije, i když si ji vysloveně nevyžádalo.“

„Bylo povzbuzující vidět, že na hudbu Bohuslava Martinů zůstali v sále všichni – i když byl jasné, že hlavním důvodem, proč se kupovaly lístky, bylo předtím účinkování pianistky Yuji Wang.“

„Vstupní pasáže 1. symfonie Bohuslava Martinů přirovnává kritik k zahradě podivně krásných květů.“

Jakub Hrůša hostoval počtvrté u Newyorských filharmoniků. A protože v roce 2024 končí dosavadní šéfdirigent orchestru Jaap van Zweden, upozornil list New York Times, že byl český dirigent prvním z řady hostů, která by pro následující týdny mohla vypadat jako série neoficiálních konkursů pro vytipování nového šéfa… Jakub Hrůša se dělil o pozornost publika s čínskou pianistkou Yujou Wang. Dirigoval od 10. do 12. února ve třech večerech program sestavený z děl Zoltána Kodályho a Franze Liszta a První symfonie Bohuslava Martinů.

„Temná legenda o tajemném přízraku putujícím světovými moři a vysvobozeném teprve u norských břehů ženou, která se pro něj obětuje, nabízí hudební hody a vizuálně spektakulární řešení.“

„Premiérový večer byl vrchovatě naplněn symfonickým zvukem, mohutnými sbory a dvěma skvělými sólovými hlasy.“

„Stylizace, která určitě může něco znamenat, ale dodává inscenaci prazvláštní, bizarní a uživatelsky nijak přátelskou poetiku.“

Wagnerův Bludný Holanďan je magicky vemlouvavé, přízračné, krásné, romanticky vznícené, posluchačsky a divácky vděčné dílo. Národní divadlo k němu sáhlo jako k oblíbenému titulu, který ztělesňuje to nejlepší, co opera může nabídnout: skvělou hudbu i podívanou, melodický zpěv i příběh, emoce i vznešené myšlenky. Hraje ho od čtvrtka v budově Státní opery, kde se za půlstoleté existence pražského Nového německého divadla wagnerovský kult pěstoval docela intenzivně. Na působivé inscenaci, hrané bez pauzy, se nyní podíleli němečtí, norští a čeští umělci.