„Kocánův hlas má impozantní volumen, je nosný a znělý, probarvený do nejhlubších pater a dostatečně mocný i v těch nejvyšších.“
„Pučálková nabídla zajímavý hlasový témbr, vokální i pódiovou jistotu, temperament a šarm.“
„Zámečníková dala jasně najevo, že je suverénní hotová umělkyně.“
K závěru prázdnin každoročně patří Litoměřické svátky hudby. Stojí za nimi jako garant Václav Hudeček, diskrétně organizačně Radek Hrabě a přímo ve městě srdcem zainteresovaní iniciátoři manželé Kuldovi. Daří se zvát moc zajímavé hosty. Letos to byli při druhém ze tří koncertů skvělí pěvci – Štefan Kocán, Štěpánka Pučálková a Slávka Zámečníková. A s nimi dirigent Tomáš Brauner a právě stoletá Plzeňská filharmonie.
„Součástí koncertu bylo rovněž předání cen za jedinečné výkony v rámci Letní hudební akademie v Kroměříži.“
„Od prvních tónů, demonstrujících krásný sytý témbr uskupení, byla patrná síla a profesionalita Moravských komorních sólistů v mnohých směrech.“
„Tomáš Netopil přesností svých gest udržel sólisty i orchestr v rytmické souhře.“
Letní hudební akademie a stejně tak i festival Hudby v zahradách a zámku pro tento rok dospěly do finále. Řadu poutavých koncertů a různých akcí sobotním večerem ukončil jejich společný Závěrečný koncert. Tentokrát přivedl posluchače do nádherných prostor Sněmovního sálu kroměřížského zámku. Programem provázeli Moravští komorní sólisté v čele s dirigentem světového renomé Tomášem Netopilem. Hlavní pozornost ale patřila výjimečným hudebním talentům, kteří se na letošní hudební akademii sjeli z různých koutů světa.
„Orchestr sice hrál, seč mohl, ale kvůli ne příliš šťastnému nazvučení mu to nebylo nic platné.“
„Dirigent Kryštof Marek svou přítomností a počínáním na pódiu rozhodně bavil publikum.“
„Český národní symfonický orchestr je jedním z mála těles, které ve svém repertoáru sdružují díla klasiků i filmovou hudbu.“
Předposlední koncert dvacátého ročníku Mezinárodního hudebního festivalu Špilberk v Brně nabídl posluchačům nevšední program. Český národní symfonický orchestr pod taktovkou Kryštofa Marka uvedl vybrané skladby z filmů Miloše Formana. Během večera zazněla rozmanitá škála skladeb tzv. klasických i populárních, instrumentálních i vokálních, skladeb zkomponovaných přímo pro účely daného filmu i těch přejatých. Večer obohatili svým zpěvem sopranistka Jana Sibera a několik vokalistů, mimo jiné Alžbeta Stanková, Michaela Glagoličová, Tereza Hálová, Gabriela Urbánková, David Holý, Viktor Dyk, Michal Cerman a Dušan Kollár.
„Telemannově Koncertu D dur sólisté věnovali mimořádně pečlivou souhru a podrobně sjednocenou artikulaci, hráli perlivě a bez kazů.“
„Cyklu šesti písní sólovou linku vede v líbezných i vzrušujících zákrutech melodií k jedinečnosti, která si pro autora charakteristicky pohrává s tradicí i novátorstvím, s virtuozitou a poezií, s měkkostí a přímočarostí.“
„Vnímavému posluchači je zřejmé, že Benjamin Britten sáhl do říše tónů geniálním způsobem.“
Festival Za poklady Broumovska nabízí v památkově významných kostelích mikroregionu od konce června do konce srpna celkem deset komorních koncertů. První srpnovou sobotu pořadatelé ambiciózně zařadili program s orchestrem L´Armonia Terrena. Očekávatelný repertoár z osmnáctého století v něm zásadně rozšířila a obohatila hudba Benjamina Brittena.
„Učinit operu přístupnou skutečně všem? Toho se dá dosáhnout pouze skrze umělecké obsahy a kvalitu.“
„Každá ze čtyř scén musí mít svůj jasný profil, ale uvnitř každého domu musí být přítomna rozmanitost.“
„Opera musí pojmout všechny formy umění - být zajímavá pro všechny lidi zajímající se o umění.“
Od srpna je uměleckým ředitelem Opery Národního divadla a Státní opery norský manažer a režisér Per Boye Hansen. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus zdůrazňuje, že pražská operní dispozice se dvěma soubory, čtyřmi budovami a českými a německými tradicemi je snem každého ředitele… Post hudebního ředitele Státní opery začal od srpna vykonávat dirigent Karl-Heinz Steffens. Andreas Sebastian Weiser zůstává dirigentem české první scény, dirigent Jaroslav Kyzlink bude dál působit jako hudební ředitel Opery ND. Správní ředitelkou Opery ND a Státní opery je od června Bohdana Malik. Ředitel divadla Jan Burian však už řadu týdnů čelí v souvislosti s Hansenovým nástupem nesouhlasu odborů, hrozících dokonce stávkou.
„Jak nejlépe je možné - a k tomu ještě o kousek víc...“
„Snahou tu vždycky bylo poskytnout takové pracovní prostředí, jaké umělcům umožní podávat ty nejlepší výkony.“
„Žijeme opravdu překotné životy. Zdejší klid je skvělá věc. Včetně toho, že tu je špatný telefonní signál.“
Umělecký ředitel operního festivalu v Glyndebourne na jihu Anglie je ve funkci jen pár týdnů, ale s místem je spjat od dětství a díky své pozdější režijní práci vlastně už nepřetržitě. V rozhovoru pro KlasikuPlus přibližuje filozofii tamních operních produkcí, organizovaných od května do srpna a nezávislých na penězích od vlády. V sídle rodiny Christie začaly roku 1934 jako soukromá představení a postupně se staly světoznámou událostí, aniž by se vytratily výhody jejich privátní atmosféry. Stephen Langridge, doposud povoláním režisér, uvažuje o slovu tradice, přibližuje, jak majitel rozlehlé historické usedlosti uplatňuje svůj vliv na program, odpovídá na otázku, jak organizátoři mysleli slogan „Glyndebourne – No Ordinary Opera“ a vrací se do let dětství a mládí, když býval jeho otec mezi účinkujícími.
„Festivalový koncert z května 1990 je z těch, na které se nezapomíná.“
„Nadchne technikou, kterou nikdy nějak okázale nezdůrazňoval, ale vždy jen diskrétně používal, noblesou a bezpečným nadhledem.“
„Zůstává největším českým pianistou.“
Rudolf Firkušný, stejně jako Rafael Kubelík, se v emigraci dožil pádu komunistického režimu v roce 1989. Oba stačili symbolicky vystoupit v roce 1990 na prvním svobodném Pražském jaru – festivalu, u jehož zrodu v roce 1946 osobně jako mladí umělci plní sil byli. Čechoameričan Firkušný plánoval na počátku 90. let, že se usadí ve vlasti. Nestihl to, jeho život se v USA uzavřel 19. července 1994, tedy před 25 lety. Bylo mu dvaaosmdesát. O dva roky později, také v dvaaosmdesáti, zemřel v létě ve Švýcarsku Kubelík.
Zítra začíná jeden z tradičních letních festivalů Třeboňská nocturna, a to v půl osmé v konírně místního zámku. Přesto program začal už v neděli, a to koncertem rakousko-chilského dua hrajícího na violoncello a kytaru Duo Lioren a uskupení Francisextet, souboru mladých muzikantů složených převážně z bývalých a současných studentů českobudějovické konzervatoře, se zaměřením především na moderní hudbu. Dnes od 19:30 hodin v Divadle J. K. Tyla vystoupí žáci a absolventi ZUŠ Třeboň a zítra dojde k avizovanému slavnostnímu zahájení festivalu. Představí se Wihanovo kvarteto s hostem, hráčem na lesní roh Alexandrem Collardem, vítězem soutěže MHS Pražské jaro 2018. Na koncertě zazní Kvartetní věta c moll Franze Schuberta, Mozartův Kvintet pro lesní roh, housle, dvě violy a violoncello Es dur, K 407, Messiaenův Appel interstellaire a Smyčcový kvartet E dur, op. 80 Antonína Dvořáka.
„Je-li někde prováděna Má vlast právem, pak je to historicky samozřejmě Pražské jaro a právě Smetanova Litomyšl, tedy rodiště Bedřicha Smetany.“
„S Kubelíkem nešlo jenom o muziku, najednou jsme to slyšeli v úplně jiném kontextu. Jako když se po druhé světové válce hrála Prodaná nevěsta.“
„Šokovat umí každý hlupák, ale udělat operu tak, jak ji skladatel a libretista zamýšleli, a představit jí dnešnímu divákovi? Géniům je to dáno.“
Právě dnes vrcholí 61. ročník Národního festivalu Smetanova Litomyšl. Uzavře se tak další etapa práce pro Vojtěcha Stříteského, dramaturga a uměleckého ředitele, který se navíc, stejně jako loni, objeví i na pódiu závěrečného koncertu v roli průvodce Velkým finále. Další část rozhovoru pro KlasikuPlus (první si můžete připomenout ZDE) jsme věnovali zejména pohledu do dramaturgické kuchyně jednoho z nejstarších našich festivalů.
„Sólista je pánem situace.“
„Lidé, kteří jsou skutečnými hvězdami, jsou jimi nejen na pódiu, ale i v soukromí.“
„V letošním kalendářním roce budu mít celkem osmdesát sedm koncertů, což je docela velké penzum…“
Dirigent Leoš Svárovský se v sobotu vrací po třech týdnech na festival Smetanova Litomyšl, aby dirigoval Sólo pro sto smyčců - vděčný koncertní formát, jehož protagonisty jsou hráči na smyčcové nástroje tří orchestrů – z Ostravy, Olomouce a Pardubic. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus si vybavuje začátek letošní přehlídky, kdy na pódiu svedl zápas s deštěm, přibližuje zkouškový proces s třemi filharmoniemi, který v těchto dnech předcházel a předchází předposlednímu koncertu festivalu, vzpomíná, kde všude už letos dirigoval, a prozrazuje, co všechno ho poutá k Litomyšli.
„Režisér Tomáš Pilař se netajil ještě před představením tím, že se bude jednat o velkolepou podívanou s velkým množstvím účinkujících, komparsem a živými zvířaty.“
„V titulní roli zazářil maďarský barytonista Michele Kalmandy.“
„Nezapomenutelná atmosféra, kvůli jaké je i spousta českých návštěvníků ochotna cestovat například do Verony…“
Verdiho operu Nabucco sledovalo v Plzni pod širým nebem poslední červnový pátek na 7500 diváků. Na náročné produkci se podílely stovky účinkujících a umělecko-technických pracovníků. Tradice Divadla Josefa Kajetána Tyla pořádat na začátku léta velkolepé divadelní představení v nově zrekonstruovaném amfiteátru na Lochotíně tak úspěšně pokračovala už pátým ročníkem. Loni návštěvníci z řad operních nadšenců i z řad diváků, kteří by do tradičního divadelního prostředí nikdy nešli, mohli zhlédnout Pucciniho Turandot. Již nyní se ví, že se napřesrok mohou těšit na Dvořákovu Rusalku. Představení je naplánováno na 26. června 2020.
„Štefan Kocán je ve věku, který je pro basisty nejplodnější.“
„Slávku Zámečníkovou zná daleko vice německé publikum než publikum české nebo slovenské.“
„Árie Assura z opery Semiramis od Giocchina Rossiniho to byl neuvěřitelný gejzír.“
Staří latiníci mívali úsloví „finis coronat opus“. Našinci si je přetvořili na „nakonec to nejlepší“. Tím se zcela jistě řídila dramaturgie koncertů Pražského komorního orchestru, když na závěr úspěšné koncertní sezóny připravila mimořádný koncert dvou slovenských umělců, špičkového basisty Štefana Kocána a mladé sopranistky Slávky Zámečníkové. Když se k tomu přidal program, sestavený z Mozartových árií a také trochu Rossiniho, pak nelze říci nic jiného, než že to byl skutečný vrchol sezóny.
„Milada je těžká role, taková vypečená, špekózní.“
„S panem dirigentem Bělohlávkem se pracovalo tak nádherně, že na to stále dodnes s láskou vzpomínám.“
„Co má přijít, to přijde. Nemám vysněné role. Ale Taťána z Oněgina byla druhá kůže. Jen jsem si ji natáhla a žila v ní.“
Národní divadlo v Praze přichází s dalším typicky českým titulem – na závěr letošní sezóny připravilo premiéru Dalibora. Tato třetí opera Bedřicha Smetany je úzce spojena s budovou Národního divadla podobně jako pozdější Libuše. Premiéru měla 16. května 1868 v pražském Novoměstském divadle v rámci oslav spojených s položením základního kamene Zlaté kapličky. Tuto nejnovější inscenaci nastudoval režisér Jiří Nekvasil, pražské premiéry má zítra a v sobotu 29. června a soubor s ní pak vzápětí jede na festival Smetanova Litomyšl, kde se obě obsazení představí 4. a 5. července. Roli Milady budou alternovat Kateřina Hebelková a Dana Burešová, kterou jsme zastihli během vrcholících příprav.
„Znovuobjevené operní dílo bude uvedeno na mahlerovském festivalu.“
„Bártův singspiel zazní v podání mladých pěvců po téměř 250 letech.“
„Děj vychází z modelů, které jsou známé z Prodané nevěsty nebo z postav commedia dell'arte.“
Joseph Barta: Da ist nicht gut zu rathen. Česky Josef Bárta: Dobrá rada drahá. Tak zní název komorního operního díla pražského skladatele, který se v osmnáctém století jako mnoho dalších hudebníků z Čech prosadil ve Vídni. Jeho komická zpěvohra byla v rakouské metropoli v roce 1778 opravdu úspěšná. Zazní v úterý a ve středu v novodobé obnovené premiéře v Horáckém divadle v rámci festivalu Hudba tisíců - Mahler Jihlava.
„Chuť dětí objevovat je neunavená „životní prózou“, což je odzbrojující.“
„Litomyšl vzkvétá a lidem se tam žije dobře.“
„Mozart (a také Bach) jsou v podstatě studnice hudby, stejně jako se říká, že celá evropská filosofie jsou jen poznámky k Platónovi.“
Na prázdniny se těší, ale jak postupně vyplývalo z našeho rozhovoru, bude i přes ně mít pěkně napilno! Ivo Kahánek patří v současné době mezi nejžádanější české klavíristy a zároveň jeho jméno zaznívá stále častěji i s pedagogickou činností. Učí na HAMU i soukromě, vede několikery mistrovské kurzy a také se stal jedním z mentorů projektu MenART. A právě v rámci nich se s ním můžete setkat v sobotu 22. června na festivalu Smetanova Litomyšl.
„Pro skladatelský styl Lukáše Hurníka je typická stylová syntéza.“
„Byl to klasicky pojatý Schubert, bez tempového nebo harmonického experimentování, který plně odpovídal náladě publika.“
„Jiří Bárta je violoncellista velmi emotivní, rád tvoří přímo na koncertě.“
Jedno ze čtyř nejstarších komorních těles v Evropě, Pražský komorní orchestr, kromě běžného klasického repertoáru už několik let uvádí díla soudobých skladatelů. Zatím premiéroval přes stovku děl českých i zahraničních autorů a dokonce si skladby přímo objednává. Jednu světovou premiéru slyšeli i posluchači v Rudolfinu 18. června. Jako sólistka vystoupila Barbora Řeřichová.
„U nás v rodině byli všichni doktoři.“
„Člověk vypuštěný ze školy musí sám sobě být velmi tvrdým trenérem.“
„Nedokážu mít malou radost nebo malý smutek, vždycky to musí být veliké!“
Těší se na zítra, na Alpskou symfonii se Symfonickým orchestrem hl. m. Prahy FOK, miluje své studenty a už pátým rokem pro ně chystá mistrovské kurzy v Broumově, kde také vystoupí na festivalu Za poklady Broumovska, snaží se hrát výjimečné skladby, které se u nás dlouho neobjevily. Horna se jí zaryla pod kůži už v dětství. A jak dodává v rozhovoru pro KlasikuPlus, až v momentě, když se něco v životě stane, tak člověk začne vnímat sám sebe.
„Recitál začal rovnou naplno – slavnou árií Casta Diva z Belliniho Normy.“
„Osušování židlí a bicích nástrojů… a v zákulisí zřejmě napínavé vyjednávání, co dál a jak dál…“
„Přesné koloratury a intonace… Jedna přednost vedle druhé. A k tomu jasné profesionální poselství pohody.“
Světoznámá hvězdná ruská sopranistka Olga Peretyatko nadchla v Litomyšli čistým hlasem, vokálním uměním i milým projevem. Prožila ve Smetanově rodišti pár hodin, ale stihla v nich poznat nejen upřímnost posluchačských reakcí, ale také sílu živlů, jakou v kamenných divadlech sotva potká, a zažít cestu z tropů do středoevropského jara. Večerní sobotní bouře, která nezadržitelně přišla hned po začátku jejího operního recitálu, přinesla totiž dramatický pokles teplot z extrémních nejméně třiceti dolů pod dvacet.
„Mozartova hudba zazněla v Rudolfinu dostatečně stylově, s nábojem dobrého rozmaru.“
„Charakteristické, typicky francouzské, je ve Faurého Requiem zdůraznění tématu věčného odpočinutí a slov útěchy.“
„Slova Pie Jesu obdařil Fauré chytlavou melodií toho typu, který si zapamatujete po prvním poslechu.“
PKF-Prague Philharmonia uzavřela ve středu jubilejní 25. sezónu se svým francouzským šéfdirigentem Emmanuelem Villaumem tím nejkrásnějším možným způsobem – svátečním uvedením kouzelného francouzského díla, Faurého Requiem. Debussyho Faunovo odpoledne bylo v úvodu koncertu logickým protějškem a Mozartova Symfonie č. 29 před přestávkou připomínkou původní nejvlastnější domény tělesa.
