„Bude to možná znít jako klišé, ale opravdu mám nejraději Leoše Janáčka a jeho operu Z mrtvého domu. Dalším mým oblíbencem je Richard Strauss, jehož Salome právě připravujeme. Je to náročná, ale ve finále nejvíc vzrušující práce, a to jak s orchestrem, tak se zpěváky.“
„Jestli má nějaký režisér potřebu sdělit něco z moderní doby moderním způsobem, není myslím lepší cesty, než je nová, moderní opera. Z historického hlediska taky chceme zanechat dějinám hudby vzorky dnešní doby.“
„Musíme si upřesnit, co jsou současní autoři, já bych to období vymezil na posledních sto let. V této poslední době existovala spousta skvělých skladatelů, které ještě vůbec neznáme a kteří propadli sítem dějin zcela nezaslouženě. Takový Otakar Jeremiáš, Josef Bohuslav Foerster, Mieczysław Weinberg, nebo brněnský František Gregor Emmert, Alois Piňos, Arnošt Parsch… je tu spousta krásné hudby, na kterou by se nemělo zapomínat.“
Ondrej Olos je dirigentem Janáčkovy opery a je pověstný svojí důkladností a pečlivostí. Patří ke střední generaci dirigentů, kteří prošli brněnskou JAMU a kterým se daří prosazovat nejen v domácím prostředí. Působí v souboru již dvacet let a stojí za nastudováním většiny operních titulů, i když ne vždy jako hlavní dirigent. Je to on, na kterého se mohou hudebníci i pěvci vždy spolehnout a který vytváří stabilní a bezpečné klima v souboru.
„Máme naplánováno si všímat skladatelů a kompozic dosud spíše opomíjených, přesto však zajímavých. V této souvislosti si i pokládáme otázku, kdo všechno tvoří pojem česká hudba, kdo jsou vlastně čeští skladatelé? Jsou to i ti, kteří se narodili na území dnešní České republiky ale život prožili jinde?“
„V této souvislosti bych ráda vyzdvihla koncert z děl málo uváděných autorů, na kterém zazní Jarní symfonie Jana Nováka spolu s Novým žalmem Antonína Rejchy, který zazní pravděpodobně v premiéře. Zde se v sobě pojí dvě myšlenky, pocta české hudbě a také koncepční péče o méně uváděné, avšak vynikající autory.“
„Rok 2024 by se mohl zapsat do historie brněnské kultury jako počátek nové éry – rok, kdy se začalo stavět Janáčkovo kulturní centrum. Mé velké přání je, aby se tento plán stal skutečností a abychom si užili hudbu z pódia světových parametrů v některé z nejbližších sezón. (Markéta Vaňková, primátorka Města Brna v Katalogu sezóny 2023/24.)“
Marie Kučerová je ředitelkou Filharmonie Brno již deset let. Za tu dobu se jí podařilo dostat brněnskou filharmonii do povědomí evropské i světové veřejnosti a získat větší návštěvnost brněnského publika zajímavou dramaturgií. Pro nadcházející sezónu již filharmonie dramaturgii odtajnila a proto jsem se s ní nad programy koncertů sešla. Současně mne zajímalo, jak vypadá příprava na stavbu nového koncertního sálu.
„Dirigent s orchestrem dokázal pracovat s citem; mohutný efekt orchestru střídal jemný podklad určený zpěvákům.“
„Výsledkem je plnokrevné divadlo, ve kterém pěvci zastávají své role s plným hereckým nasazením a psychologickým prožitkem rolí i v jejich vývoji.“
„Inscenaci šperkují nenadálé efekty, z nichž nejsilnější je oheň na klavíru, ve kterém Nastasja pálí balík se sto tisíci rubly.“
Ve vídeňském Divadle na Vídeňce, či Theater an der Wien, uvedli další operu, která zvedá publikum ze sedadel. Je to opera Mieczysława Weinberga Idiot podle románu Fjodora Michajloviče Dostojevského. Realizace se ujali převážně ruští umělci a představení je i zpíváno rusky, mužské sborové scény obstarává Arnold Schönberg Chor. Premiéra se konala 28. dubna 2023 na scéně Museumquartiers, recenze je psána z první reprízy 30. dubna 2023.
Filharmonie Brno představuje svoji osmašedesátou sezónu s pokračujícími dlouhodobými koncepcemi i novinkami pro abonenty. Má jít o „Rok české hudby“, avšak ne prvoplánově, spíše půjde o systematickou péči o neprávem opomíjené autory. Zaznějí také velké symfonie rakouských a německých skladatelů a připomenuta budou i významná výročí.
„Výsledkem souznění nástroje a klavíristky se v Zahradníkově „salónu“ stal krásný hudební večer.“
„I této výzvě však Aneta Majerová dostála s bravurou a elegancí.“
„A i když celý cyklus je intimní zpovědí zamilovaného mladého muže, i žena-klavíristka Aneta Majerová přetlumočila tuto navýsost emocionální hudbu přesvědčivě, s vyhraněným smyslem pro její výrazovou barevnost.“
Epocha měšťanských salónů, k nimž neodmyslitelně patřily i klavírní produkce (tehdy většinou v podání domácích dcerušek nebo synků), patří v současné době minulosti. Jejich duch, tedy setkávání hudbymilovných přátel v příjemném komorním prostředí, které velmi přeje soustředěnému poslechu hudby, naštěstí nezanikl. Dnes už navíc bývá prováděn i na nejvyšší profesionální úrovni.
Na prosincových abonentních koncertech v Komorní filharmonii Pardubice pod vedením Stanislava Vavřínka se po tři za sebou jdoucí večery představí jako host violoncellista Emil Rovner. Půjde o jeho vůbec první vystoupení s místním orchestrem a při této příležitosti v jeho podání zaznějí hned dvě díla – v české premiéře uvede Koncert pro violoncello a orchestr Jakobův sen od Barucha Berlinera a Concertino pro violoncello a orchestr Mieczysława Weinberga. Koncerty nazvané Jedinečné příběhy v hudbě se uskuteční v pondělí 12., v úterý 13. a ve středu 14. prosince v Sukově síni Domu hudby, vždy od 19 hodin.
„Mladé interprety doprovázela na koncertě v Rudolfinu Ukrajinsko-Česká Sinfonietta pod vedením Radka Baboráka.“
„Hra Paulové vynikala neselhávající jistotou v brilantně vyvedených pasážích skladby, hbitých škálách a úžasných efektech.“
„Klavírista Matěj Pinkas je technicky skvěle vybaven, jak ukázal hned po úvodu s působivě truchlivými akordickými údery i v následujících sólistických pasážích.“
V rámci programu hudebního festivalu Dvořákova Praha odstartovala ve čtvrtek 22. 9. 2022 první přehlídka úspěšných nadějí českého interpretačního a kompozičního umění s výmluvným titulem SHOWCASE 2022. Podtitul upřesňuje, že se jedná o Tvůrčí dílnu mladých českých autorů a interpretů a akce byla rozložena do tří dnů od 22. do 24. září.
„Program byl pro orchestr natolik exponovaný, že by se dal nazvat koncertem pro orchestr.“
„Vynikajícím způsobem vyzněly sólové výstupy jednotlivých hráčů orchestru.“
„Dirigent a orchestr výtečně spolupracovali na vystižení charakteru jednotlivých kontrastních částí díla.“
Posledním abonentním koncertem řady Platina skončila koncertní sezóna Plzeňské filharmonie. Vzhledem k několika odloženým koncertům z doby pandemie však bude orchestr účinkovat i během letních měsíců jinde, doma pak na festivalu Živá Plzeň v srpnu. Orchestr letos pro své publikum připravil bohatý program ve dvou klasických řadách Platina a Diamant, řadě napříč žánry Crossover a řadě speciálních interaktivních programů pro děti Duha. Mimo to se systematicky snaží pracovat s mladými hudebníky v projektu Muzikantská naděje, kdy se nadaní žáci Plzeňského kraje zapojují do orchestrální hry pod vedením jednotlivých nástrojových skupin hráči orchestru.
Plzeňská filharmonie představila nadcházející sezónu. Ve čtvrtek 22. září ji otevře nizozemský barytonista Thomas Oliemans cyklem písní Chlapcův kouzelný roh Gustava Mahlera. Zahajovací koncert povede šéfdirigent orchestru Chuhei Iwasaki, který se podílel i na celé dramaturgii a uspořádání koncertních řad. Jako sólisté se pak v dalších programech objeví třeba pěvci Yukiko Kinjo, Karolína Janů, Václava Krejčí Housková, Roman Janál, Alžběta Poláčková nebo Josef Moravec, klavíristé Frank Braley a Igor Ardašev, který se stane rezidenčním sólistou sezóny, houslisté Jan Mráček a Mayumi Kanagawa, violoncellistky Camille Thomas a Senja Rummukainen, akordeonistka Markéta Laštovičková nebo klarinetista a vítěz soutěže Pražské jaro 2022 Lilian Lefebvre.
„Budiž tento večer důkazem skutečnosti, že se pomalu, ale jistě zvyšuje počet žen s taktovkou v čele symfonických orchestrů či operních domů první velikosti.“
„Do sestavy současných dirigentek, mezi jejichž smetánku Gražinytė-Tyla patří, výraznou měrou promlouvají zástupkyně bývalé východní Evropy či Skandinávie.“
„Za nimi se šikují v překvapivém množství pokračovatelky nově seskupené kolem pařížské mezinárodní soutěže La Maestra; výrazný úspěch přinesla letos našim barvám Nikol Kraft, která se probojovala až do čtvrtfinále.“
Až 18. května večer ve Smetanově síni Obecního domu v rámci festivalu Pražské jaro pozdvihne taktovkou před „svým“ Symfonickým orchestrem města Birmingham dirigentka Mirga Gražinytė-Tyla, bude to nesporně událost širšího dosahu.
„Všechna čest Lukáši Pospíšilovi i Filipu Martinkovi, s jakým vhledem, citovou angažovaností a hráčským uměním Weinbergovu skladbu přednesli.“
„Je známo, že orchestrální hráči si rádi duševně odpočinou u komorní hry. Ten večer jistě přinesl Lukáši Pospíšilovi mnoho radosti!“
„Filip Martinka upoutal svou technickou suverénností, byl citlivým a ohleduplným komorním partnerem s velkým smyslem pro souhru.“
Zralost a mládí se v neobyčejné synergii protnuly na koncertě komorního cyklu PKF – Prague Philharmonia. S koncertním mistrem violoncell Lukášem Pospíšilem vystoupil student HAMU, nadějný klavírista Filip Martinka. Zaplněný barokní refektář Profesního domu MFF UK tleskal v pondělí 25. dubna nejen skladbám Fanny Mendelssohn a Mieczysława Weinberga, ale též Antona Weberna a Ludwiga van Beethovena.
„K Weinbergovu zajímavému, teprve postupně objevovanému a doceňovanému uměleckému odkazu se čtvrtstoletí po jeho úmrtí nyní hlásí jak Rusko, tak jeho rodné Polsko.“
„Bezmála hodinová skladba je nesena převažujícím klidným a vesměs i tichým, ale nesmírně vážným, posmutnělým výrazem. Je poměrně přehledná a zcela sdělná.“
„Weinberg může být vnímán jako zajímavý příklad osobnosti vynořující se teprve s odstupem ze složitých vrstev kultury sovětského Ruska.“
Obětem povstání ve varšavském ghettu z jara roku 1943 i všem obětem holocaustu, mezi nimiž byli také jeho rodiče a sestra, věnoval před třemi desetiletími skladatel Mieczysław Weinberg svou 21. symfonii Kadiš, nazvanou podle židovské modlitby. Dílo zaznělo v české premiéře v sobotu v pražském Národním divadle při mimořádném koncertě operního orchestru, zařazeném do projektu Musica non grata.
„Síla a hloubka Symfonie Kaddish mě opravdu překvapila.“
„V Rusku se mu prý smáli, že mluvil s polským přízvukem. Ruská kulturní obec ho teď ale považuje za svého třetího největšího skladatele.“
„Poláci velmi rádi hrají své skladatele. Myslím, že si budou Weinberga dobře hlídat.“
Pražské Národní divadlo v rámci projektu Musica non grata, mapujícího tvorbu skladatelů označovaných totalitními režimy dvacátého století za nežádoucí, uvede na sobotním večerním mimořádném koncertě v české premiéře 21. symfonii „Kaddish“ původem polského hudebníka Mieczysława Weinberga (1919-1996), dříve psaného Mojsze Wajnberg a v Rusku známého jako Moisej Samuilovič Vajnberg. Dirigent Tomáš Brauner v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz přibližuje skladbu a její kontext, uvažuje o časovém odstupu, který pomáhá nacházet hodnotu děl, a vyjadřuje přesvědčení, že Weinbergovu hudbu bude publikum určitě ještě víc a víc objevovat.
Cyklus Musica non grata, jehož hlavním cílem je znovuobjevovat díla autorů pronásledovaných nacionálním socialismem, uvede v sobotu 23. dubna od 19 hodin v historické budově Národního divadla v české premiéře Symfonii č. 21 „Kaddish“ Mieczysława Weinberga. Orchestr Národního divadla zahraje pod taktovkou Tomáše Braunera. Sólového partu se ujme sopranistka Marie Fajtová, na úvod o kontextu díla promluví ředitel Polského institutu v Praze Maciej Ruczaj.
Mladé rumunské kvarteto Arcadia Quartet vystoupí v Praze v rámci festivalu EuroArt Praha. Na programu bude mít Smyčcový kvartet č. 4 Es dur Mieczysława Weinberga a Smyčcový kvartet e moll č. 2 „Razumovský“ Ludwiga van Beethovena. Kritikou oceňovaný soubor, především za nedávnou nahrávku Weinbergova díla, vystoupí v Sále Martinů v úterý 12. dubna od půl osmé.
Cyklus Musica non grata vstupuje letos do své třetí sezóny. Tento mezinárodní hudební a kulturní projekt České republiky a Německa je iniciovaný a organizovaný Národním divadlem s finanční podporou Velvyslanectví Spolkové republiky Německo v České republice. Jeho poselstvím je oživovat umělecký odkaz skladatelů a skladatelek významných pro hudební život meziválečného Československa, kteří byli pronásledováni nacionálním socialismem či jiným způsobem perzekuováni z důvodů náboženských, rasových, politických nebo genderových. V centru jeho pozornosti stojí především tvorba českých skladatelů a skladatelů vázaných na německy mluvící prostředí, kteří měli význam pro pražský hudební život mezi léty 1918 až 1938. V kontextu aktuálních událostí, ve kterých je vnímatelná jasná paralela s tragickými dějinami dvacátého století, které cyklus Musica non grata mapuje, vnímá Národní divadlo o to intenzivněji jeho poselství: poselství práva na svobodný život v demokraticky smýšlejícím světě a práva na svobodné, pluralitní tvůrčí prostředí.
„Adagio pro orchestr Leoše Janáčka bylo příležitostí pro orchestr, jak naladit publikum a připravit ho na další program.“
„Orchestrální Žítkovská bohyně není ovšem dílo folklorní, je to zvukomalebná fantazie a převažují zde soudobé kompoziční postupy, včetně těch osobních.“
„Zpěvačka Barbora de Nunes-Cambraia zpívala part už potřetí, dvakrát pod jménem Barbora Polášková. Vědmě Surmeně dala hloubku a barevnost sametového altu, pevnost a údernost.“
Hudba má jednu velkou přednost, probouzí v lidech imaginaci, a i když není nablízku nic hmatatelného, posluchači mohou prožívat společné vjemy. Koncert, který pořádala Filharmonie Bohuslava Martinů ve čtvrtek 27. ledna v Kongresovém centru Zlín, měl přitažlivou dramaturgii. Všechny skladby se nesly ve znamení inspirace folklorem, který byl ve všech případech osobitě zpracován. Až na první skladbu, která se z tohoto rámce vymykala, přestože její autor měl k folkloru velmi blízko.
Zítra, ve čtvrtek 27. ledna, v 19 hodin bude Velký sál Kongresového centra Zlín patřit dalšímu koncertu Filharmonie Bohuslava Martinů. Tentokrát pod taktovkou Tomáše Braunera zazní hudba čtyř skladatelů, kteří se často nechali inspirovat folklorními náměty či přímo lidovými melodiemi. Koncert otevře Adagio pro orchestr Leoše Janáčka. Neobyčejná schopnost zpracovat lidovou píseň do mimořádné podoby proslavila skladatele téměř po celém světě. Vášnivým sběratelem lidových písní byl i Maďar Zoltán Kodály, od kterého zazní orchestrální suita z opery Háry János. Další dílo, orchestrální fantazie Žítkovská bohyně, je kompozicí pocházející z pera olomouckého skladatele, muzikologa a pedagoga Jana Vičara. Už svým názvem odkazuje na magickou vědmu z oblasti Moravských Kopanic. V roli podmanivé Žítkovské bohyně zaříkávající bouři se představí česká mezzosopranistka Barbora de Nunes-Cambraia. Večer uzavře bryskní Rapsodie na moldavská témata původem polského skladatele Mieczysława Weinberga. Ve foyer Kongresového centra je uspořádána výstava kreseb, maleb a fotografií studentů Střední uměleckoprůmyslové školy v Uherském Hradišti, kteří se také nechali inspirovat malebnou Žítkovou a jejím tajemstvím.
