2023-01-11-MenArt2023-01

Stipendijní Akademie MenART, která podporuje vyhledávání, rozvoj a podporu mladých talentů, přijímá od 11. ledna přihlášky do nadcházejícího šestého ročníku. Až do 31. března se tak mohou přihlásit žáci základních uměleckých škol, žáci druhého stupně základních škol nebo studenti gymnázií a středních škol, a to i společně se svými pedagogy. I ti mají v MenARTu tradičně své místo a mohou rozvíjet své znalosti a čerpat novou inspiraci.

 
Zveřejněno v MladíPlus
2023-01-11-Janacek-v-zahranici-01

„V londýnském koncertním uvedení Káti Kabanové zpívá Varvaru mezzosopranistka Magdalena Kožená.“

„Filharmonie Brno zahraje v Americe vedle Glasse, Dvořáka a Martinů také Janáčkovu rapsodii Taras Bulba, Sinfoniettu a Glagolskou mši.“

„Konvergencie nabídnou v Bratislavě od 9. do 12. března všechny zásadní Janáčkovy komorní opusy.“

Březnový komorní festival Konvergencie je letos věnován v Bratislavě Leoši Janáčkovi. Tři jeho klíčové symfonické skladby, spolu s partiturami Antonína Dvořáka, Bohuslava Martinů, Philipa Glasse a dalších autorů, poveze v únoru na americké turné Filharmonie Brno. A v Evropě se jen do konce května uskuteční desítka premiér nových inscenací Janáčkových oper. Nejbližší událostí je nicméně opera na koncertním pódiu – Káťa Kabanová už dnes v britské metropoli.

 
Zveřejněno v VýhledPlus

2022-12-09-M-Kozena-1 Mezzosopranistka Magdalena Kožená vystoupí v sobotu 10. prosince v rodném Brně. Koncert v Besedním domě pořádá jako svůj mimořádný projekt jihomoravský festival Concentus Moraviae, jehož je pěvkyně patronkou. Program připravil režisér Ondřej Havelka. Magdalena Kožená sama pěvecky i herecky ztvární Monteverdiho Souboj Tankreda s Klorindou, a to obě postavy díla i vypravěče. Doprovodí ji basilejský barokní orchestr La Cetra s dirigentem Andreou Marconem, s nimiž už toto dílo interpretovala mnohokrát, například v roce 2014 také v pražském Rudolfinu. Pořadatelé nyní slibují výrazný posun od běžného koncertního provedení k divadelní performanci, která díky scénografii, kostýmům, světlu a hereckému projevu přesáhne i rámec obvykle nazývaný poloscénické nastudování. „Ve skladbách Arianna has a problem a Sequensa III jsem vedl Magdalenu k hereckému projevu ve stylu takzvané stand-up comedy, ovšem v míře a vkusu, jež jsou adekvátní světu klasické hudby. Ve druhé části se odehraje v podstatě regulérní divadelní představení Monteverdiho dramatické scény,“ uvedl Ondřej Havelka. Osmadvacátý ročník festivalu Concentus Moraviae, unikátního kurátorským konceptem příprav programů, se pak uskuteční od 30. května 27. června 2023.

Zveřejněno v AktuálněPlus
2022-11-26-CF-Rattle-Kozena-koncert-3

„V rozezpívaném orchestru zaznívaly poetické tóny a Magdalena Kožená dala písním punc slovní i hudební poezie, milou výslovnost a lahodné hloubky i výšky.“

„Simon Rattle neomylně a jasně podněcuje drobné detaily vystupující na pozadí zásadnějších proporcí, nachází neobvyklá nasvícení známých, nenápadných či zdánlivě nedůležitých míst nebo dokonce přináší celé nové pohledy.“

„Málokdy je možné slyšet partituru Tarase Bulby rozehranou do takových nuancí, do takové jemnosti i ráznosti, básnivosti i reálnosti, do tak podrobně dynamicky tvořené polyfonie, jak se ten večer podařilo.“

Druhý týden rezidence, kterou v této sezóně realizují u České filharmonie Magdalena Kožená a Sir Simon Rattle, přinesl méně známé písňové cykly a nesmírně zajímavě provedené symfonické skladby českých klasiků – Dvořákovu báseň Holoubek a Janáčkovu rapsodii Taras Bulba.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
20

„Sólistka poskytla písním všechny charakteristické znaky svého projevu: lahodnost, emotivnost a pečlivou deklamaci dávající slovům nejen jejich vlastní, ale i hudební smysl.“

„Dirigent vytvářel hudební obrazy plné výrazu, nálad, obsahů a průhledů k věčnosti.“

„Hudba se nekonečně dlouho vytrácela, až se nesmírně jemně vytratila do ticha.“

Koncert pro svobodu a demokracii Česká filharmonie naplnila v Rudolfinu 17. listopadu hudbou zdánlivě, na první i na druhý pohled, se sametovou revolucí nesouvisející. Nicméně skutečnost, že dirigoval Sir Simon Rattle a že zpívala Magdalena Kožená, byla zcela výjimečná, skutečně sváteční. A takové bylo i provedení Mahlerovy Deváté symfonie.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
úterý, 15 listopad 2022 13:28

Koncerty k výročí 17. listopadu

4002

Hudební a taneční fakulta Akademie múzických umění v Praze a Společnost koncertních umělců tradičně 17. listopadu pořádá Koncert proti totalitě k připomínce Dne boje za svobodu a demokracii a Mezinárodního dne studentstva v Sále Martinů. Program představí díla skladatelů perzekvovaných totalitními režimy dvacátého století. Koncertu bude předcházet vernisáž výstavy fotografií Sametová revoluce > 1989 Dany Kyndrové a Radovana Bočka v Respiriu HAMU. Česká filharmonie vystoupí k výročí sametové revoluce se Simonem Rattlem a Magdalenou Koženou 16. i 17. listopadu. V pátek 18. listopadu zazní ke stejné příležitosti tradiční koncert Univerzity Pardubice a Komorní filharmonie Pardubice. Ve čtvrtek 17. listopadu v Sukově síni hudby v Pardubicích, v sobotu 19. a v neděli 20. listopadu v sokolovně v Novém Městě nad Metují se smetanovsko-dvořákovským programem vystoupí mládežnický orchestr Novoměstská filharmonie (NoFi) s dirigentem Markem Klimešem.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
3

Česká filharmonie na Koncertech pro svobodu a demokracii 16. a 17. listopadu od 19:30 hodin ve Dvořákově síni Rudolfina uvede Řecké a Maďarské lidové písně v úpravě Maurice Ravela a Bély Bartóka a Devátou symfonii Gustava Mahlera. K prvnímu českému orchestru se připojí rezidenční umělci letošní koncertní sezóny, dirigent Simon Rattle a mezzosopranistka Magdalena Kožená. Druhý koncert vysílá Česká televize na programu ČT art v opožděném přímém přenosu.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
7

„Po letech zazní Beethovenova Devátá s Ódou na radost, ale nestane se z toho nová tradice.“

„Česká filharmonie vystoupí se dvěma pražskými debutanty. Jsou jimi šestadvacetiletý dirigent Klaus Mäkelä a americký skladatel a dirigent John Adams.“

„Koncert nazvaný již tradičně Debut Pražského jara představí mladou dirigentku Alenu Jelínkovou.“

Láska a hudba jako podtitul a stopy české interpretační školy v zahraničí jako téma, to budou dva z hlavních motivů festivalu Pražské jaro v roce 2023. Mou vlast na úvodním koncertě přednese Orchestr Velšské národní opery z Cardiffu se svým šéfdirigentem Tomášem Hanusem. Hostovat mají v české metropoli také Essenští filharmonikové s šéfdirigentem Tomášem Netopilem a pak i Symfonický orchestr Bavorského rozhlasu, který kdysi léta vedl Rafael Kubelík. Na dobu od 12. května do 2. června je připraveno více než třicet koncertů.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
000

Česká filharmonie oslavuje mimořádným koncertem události, které měly klíčový význam pro nové hodnotové směřování naší společnosti. Sametová revoluce roku 1989 bezesporu k takovýmto milníkům patří. Náš první orchestr uvede symbolický Koncert pro svobodu a demokracii, který se bude konat ve čtvrtek 17. listopadu od 19:30 hodin ve Dvořákově síni Rudolfina. Program večera sestavili rezidenční umělci sezóny, renomovaný dirigent Simon Rattle a světově uznávaná česká mezzosopranistka Magdalena Kožená. Pro tuto jedinečnou příležitost vybrali písně Maurice Ravela a Bély Bartóka a Devátou symfonii Gustava Mahlera, významného hudebního skladatele s českými kořeny.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
02

Česká filharmonie pod vedením svého šéfdirigenta a hudebního ředitele Semjona Byčkova uvede tento týden od 2. do 4. listopadu Sedmou symfonii Gustava Mahlera. Byčkov Mahlerovu Sedmou symfonii s Českou filharmonií poprvé provedl letos v srpnu na letních festivalech ve skotském Edinburghu a španělských městech San Sebastian a Santander a před několika dny v Paříži a Lucemburku. V Praze ji nyní nahraje pro Pentatone, u něhož pod jeho taktovkou v podání prvního českého orchestru zatím vyšly dvě Mahlerovy symfonie, Čtvrtá a Pátá. V letošní sezóně pak ještě nahraje Šestou symfonii, která po koncertech v Rakousku, Srbsku, Itálii, Francii a Německu zazní v červnu i ve Dvořákově síni Rudolfina.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
50

„Brněnské hudební školství by se bez Janáčkovy celoživotní dřiny začalo rozvíjet později.“

„Stejně jako JAMU, i Janáčkovo kvarteto slaví letos pětasedmdesáté narozeniny.“

„Kniha s názvem ‚…vždy svou hřivnou přispívat…‘ je věnovaná devatenácti držitelům titulu doctor honoris causa.“

Přestože se jejího založení Janáček nedožil, dnes by na její počest jistojistě složil nějakou oslavnou skladbu a byl by nadšen z toho, že jeho celoživotní snažení založit vysokou uměleckou školu mělo přece jen nějaký smysl. Historie Janáčkovy akademie múzických umění v Brně je dlouhá tři čtvrtiny století a za tu dobu se toho opravdu hodně událo. Institucí prošla řada významných pedagogů, absolventů a jiných předních hudebních a divadelních osobností. Koncerty k oslavám výročí pětasedmdesáti let od založení akademie probíhaly po celý rok a vygradovaly 16. října, kdy vystoupilo v Besedním domě v Brně nemalé osazenstvo z obou fakult v čele s dirigentem Jakubem Kleckerem. Na programu nemohl chybět Leoš Janáček. Zazněla ale i díla jiných českých a světových skladatelů. „JAMU na cestě k uzavření kruhu přeji odvahu, nasazení a schopnosti táhnout za jeden provaz. JAMU je 1,“ vzkazuje rektor Petr Michálek.

 
Zveřejněno v SouvislostPlus
003

„Založili jsme Cello Republic s určitou vizí rovnosti a demokracie pro všechny členy kvarteta. Aby v něm každý z nás měl pocit bezpečí, jistoty, volnosti a tvůrčí svobody.“

„Díky Matějovi můžou být do budoucna koncerty Cello Republic daleko víc o improvizaci, o větší interpretační volnosti a už teď je jisté, že umělecky nás to posune zase dál.“

„Je to tak, že my si pódiové texty necháme dopředu přeložit do japonštiny, naučíme se je nazpaměť a na koncertech pak skutečně mluvíme japonsky.“

Přestože crossoverové violoncellové kvarteto s názvem „Cello Republic“ je na české hudební scéně momentálně žhavou novinkou, jeho členové jsou naopak už zasloužilé stálice, mající za sebou vyprodané koncerty po celém světě, desítky milionů zhlédnutí na YouTube, několik mimořádně úspěšných CD nahrávek a nespočet nadšených fanoušků. Tři ze čtyř členů Cello Republic jsou totiž zároveň i bývalí členové Prague Cello Quartet, ve kterém působili bezmála deset let. Nyní, po rozpadu souboru se rozhodli pokračovat ve své původní vizi – na nejvyšší umělecké úrovni provádět originální, kvalitně propracované aranže známých světových melodií a s vysokou dávkou humoru přibližovat širokému publiku svět klasického violoncella, které zdaleka nemusí být jen „vážné“. Přes svoje krátké působení pod novým názvem mají už Cello Republic plný diář koncertů (včetně nadcházejícího turné po Japonsku) a právě vydávají své první CD. V RozhovoruPlus jsme si o jejich novém souboru povídali se dvěma zástupci kvarteta – Janem Zemenem a Matějem Štěpánkem.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
001

„Vrcholem festivalu byl bezesporu písňový koncert mezzosopranistky Magdaleny Kožené, ve kterém vystoupila společně s manželem Sirem Simonem Rattlem, který se ujal partu klavíru.“

„Magdalena Kožená se představila jako královna písní, výsostná interpretka se smyslem pro hudební sdělení, pro efekt i vyjádření vnitřních emocí.“

„Byl to kouzelný večer plný poezie a niterného výrazu, který pomáhali velkou měrou nastolit spoluúčinkující špičkoví instrumentalisté.

Písňový recitál Magdaleny Kožené uzavřel v pondělí 27. června festival Concentus Moraviae. Zlínské Kongresové centrum spolu s ní přivítalo mezinárodní seskupení hudebníků v čele se Sirem Simonem Rattlem a dramaturgem letošního ročníku Kasparem Zehnderem.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
0004

„Podobně jako Salcburk, je i Litomyšl nejen malebným městem a rodištěm hudebního génia, ale také městem, které po několik festivalových týdnů doslova dýchá hudbou a které se stává po dobu trvání festivalu hudebním srdcem země.“

„Provedení Mesiáše na nádvoří zámku není důsledkem úvah, jak koncert zatraktivnit, ale naopak reakcí na očekávaný zájem publika, který by mohl být v případě koncertu v kostele uspokojen pouze částečně.“

„Domnívám se, že jsme již natolik známí, že posluchač, který si kupuje vstupenku na náš koncert, celkem přesně ví, jaký druh interpretace od nás lze očekávat.“

Myslivečkův Abrahám a Izák na Salcburském festivalu, o měsíc dřív, právě tento víkend, Händelův Mesiáš na Smetanově Litomyšli… V srpnu Chopinův festival ve Varšavě, v září Svatováclavský festival v Ostravě… I léto je pro Collegium 1704 naplněno prestižními úkoly. O jejich nesamozřejmosti, o staré hudbě v kontextu velkých letních koncertů, o hledání a objevování repertoáru, o plánování i o akustice při open air akcích přemýšlí v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz Václav Luks, zakladatel, umělecký vedoucí a dirigent předního tuzemského barokního orchestru a jeho sboru.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
1

„Úpravy pana Temla se opravdu povedly, jsou krásné, udělané s citem a velkou pokorou, není to nic svévolného.“

„Barokní hudba vyžaduje určitou kázeň, kterou v romantické hudbě zpěvák ne vždycky musí mít. Myslím kázeň technickou.“

„Do velkého operního světa jsem ještě nepronikla. Člověk se vyvíjí, budu ráda, když se budu moci romantické operní tvorbě věnovat víc.“

Na křídlech písně. Tak je nazván koncert festivalu České doteky hudby, jehož pěveckou protagonistkou je první červnovou neděli v Praze na Hradčanech Karolína Janů. Mladá sopranistka, kterou si publikum v Plzni pamatuje ze dvou Monteverdiho oper a se kterou se mnozí setkali také na nejrůznějších pódiích jako s koncertní umělkyní. Sólistka, která bude v srpnu zpívat ve scénickém projektu Jihočeského divadla na Otáčivém hledišti v Českém Krumlově v Händelově Mesiáši. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz se zamýšlí nejen nad vztahem k barokní a k romantické hudbě, ale také nad repertoárem svého CD, natočeného s Plzeňskou filharmonií a věnovaného z větší části písním. Hovoří o něm jako o typickém „covidovém dítku“.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
101

Letošní Mezinárodní hudební festival Concentus Moraviae zve na zázračné putování prostorem i časem. Od úterý 31. května do pondělí 27. června nabídne cestu kolem hudebního světa. Na třech desítkách koncertů a v množství doprovodných akcí zamíří k hudebním kořenům umělců a nabídne možnosti, jak lze tímto jedinečným dědictvím okouzlit současného posluchače. K množství výjimečných účinkujících se připojí i patronka festivalu Magdalena Kožená společně se Simonem Rattlem.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
00006

Festival ZUŠ Open nabídne od zítřejší neděle 22. května do té příští bohatý a zdarma přístupný program nejrůznějších koncertů, divadelních či tanečních představení a výstav v podání nejmladších umělců z více než čtyř set základních uměleckých škol z celé republiky. Po celé republice uměním ožijí parky, náměstí, kostely a celá řada dalších veřejných míst, kde žáci ZUŠ představí to nejlepší ze své tvorby. Cílem festivalu ZUŠ Open, který ve spolupráci se základními uměleckými školami pořádá Nadační fond Magdaleny Kožené, je nejen představit práci jednotlivých škol, ale také upozornit na šíři a kvalitu celosvětově unikátního systému základního uměleckého školství u nás. Operní pěvkyně Magdalena Kožená osobně přijede podpořit vystupující žáky ZUŠ v Ústeckém kraji, a to v úterý 24. května. Vybrané akce se uskuteční i v letních měsících a také v Evropském parlamentu v rámci nadcházejícího českého předsednictví v EU. Více informací o programu je k dispozici na webu www.zusopen.cz.

 
Zveřejněno v MladíPlus
1200

Festival Košické hudební jaro plánoval na středu 18. května koncert Magdaleny Kožené v doprovodu Ondřeje Havelky a jeho Melody Makers. Kvůli zdravotní indispozici sólistky však nyní oznámil jeho zrušení. Zaplacené vstupné bude navráceno v plné výši.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
pondělí, 16 květen 2022 12:58

Salon ZUŠ – stále se zvyšující laťka

001

„Umělecké školství je z hlediska rozvoje osobnosti i kultivování společnosti velice důležité – věnuje se pěstování talentů, ale vychovává i budoucí příjemce kultury.“

„Dvanáctiletý Adam Znamirovský zahrál Etudu č. 6 d moll ‚Omaggio a Domenico Scarlatti‘ Marca-Andrého Hamelina tak suverénně, že vzbudil největší aplaus obecenstva.“

„Chuť, nadšení, píle i jistá dávka talentu a štěstí jsou dobrými předpoklady pro budoucí uplatnění těchto mladých hudebníků.“

Popáté zařadilo Pražské jaro do svého programu Salon ZUŠ – koncert stipendistů MenARTu, nadaných žáků základních uměleckých škol, kteří rok pracovali pod vedením mentorů sopranistky Kateřiny Kněžíkové, houslisty Jana Fišera, flétnisty Jana Ostrého a klavíristů Iva Kahánka a Karla Košárka. Koncert, z něhož čišela nejen mladistvá energie a nadšení, ale ozdobily ho i pozoruhodné výkony, proběhl v neděli 15. května v kostele svatých Šimona a Judy.

 
Zveřejněno v ReflexePlus

BBC-KnkovNejlepším albem na světě v kategorii Vokální umění je CD sopranistky Kateřiny Kněžíkové, dirigenta Roberta Jindry a Janáčkovy filharmonie Ostrava nesoucí název Phidylé. Nahrávka písní z přelomu 19. a 20. století, díla Bohuslava Martinů, Henriho Duparca, Maurice Ravela a Karola Szymanowského, první sólové CD této pěvkyně, získala cenu BBC Music Magazine Award, ocenění udělované výhradně ve sféře klasické hudby. Nominována byla ve vokální kategorii spolu s alby Tiranno sopranistky Kate Lindsey a Baritenor pěvce Michaela Spyrese. Deska Supraphonu byla v kategorii Klasika nominována i na českou Ceny Anděl, tam však neuspěla. Kateřina Kněžíková zpívá v Národních divadlech v Ostravě, Brně i v Praze, kde se objeví koncem května v premiéře nové inscenace Smetanovy Prodané nevěsty. S Robertem Jindrou, který nastupuje do funkce hudebního ředitele Opery Národního divadla, se společně představí na konci srpna v září při sérii představení Dvořákovy Rusalky. Mezi dosavadními nositeli výročních cen BBC Music Magazine, celosvětově nejprodávanějšího britského časopisu o klasické hudbě,  jsou z českých umělců dirigent Jakub Hrůša, klavírista Ivo Kahánek, Pavel Haas Quartet nebo mezzosopranistka Magdalena Kožená. V nominacích na letošní ceny bylo vedle nahrávky Kateřiny Kněžíkové také CD Franka Petera Zimmermanna, Bamberských symfoniků a jejich šéfdirigenta Jakuba Hrůši s oběma houslovými koncerty Bohuslava Martinů. Titul soupeřil v kategorii Koncert jednak s kompletem Beethovenových klavírních koncertů v podání Krystiana Zimermana, London Symphony Orchestra a dirigenta Simona Rattla, jednak s nahrávkou Plaisirs illuminés, kterou pořídily houslistka Patricia Kopatchinskaja a violoncellistka Sol Gabetta s Cameratou Bern a Franciscem Collem; právě ta cenu nakonec získala. Další kategorie vyhráli klavírista Igor Levit, tenoristé Nicky Spence a Freddie De Tommaso, Sinfonia of London, Dunedin Consort a Sitkovetsky Trio. V operní kategorii vyhrála nahrávka Glassova díla Akhnaten pořízená v Metropolitní opeře. Nominováno bylo celkem 27 alb z loňské produkce sedmnácti vydavatelství, vybraných ze zhruba 175 nahrávek, loni časopisem recenzovaných. O vítězích v devíti kategoriích rozhodoval prostřednictvím celosvětového internetového hlasování veřejnost.

Zveřejněno v AktuálněPlus
Strana 1 z 4