„Středeční večer připomíná, že 28. května uplynulo 140 let od narození Václava Talicha, největší osobnosti českého dirigentského umění.“
„V pátek večer se opakuje blok cele věnovaný geniálnímu francouzskému skladateli Henri Dutilleuxovi…“
„Puccini na Triptychu intenzivně pracoval v letech 1917-1918 a už 18. listopadu 1918 mělo dílo premiéru v newyorské Metropolitní opeře. Ohlas u publika a hudební kritiky byl smíšený…“
Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to 24/7, tedy nepřetržitě. Hudbu vybírají, ohlašují a přibližují konkrétní lidé s jedinečným zázemím, preferencemi a vkusem. Ve všední dny „od čtyř do osmi“ je v projektu Klasika na dosah dokonce prostor pro nenápadné vzdělávání. Stanice s hudebním názvem je pro portál KlasikaPlus.cz synonymem pro „samou hudbu“. Pravidelně proto nahlíží do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 5. 6. do 11. 6. 2023?
„Viděli jsme šest necelých půlhodinových portrétů našich dirigentů.“
„Jednotlivé díly se od sebe nelišily příliš svým zpracováním, ale především tím, že každý z portrétovaných dirigentů je nezaměnitelnou osobností.“
„Nezbývá než doufat, že Česká televize na svůj šestidílný záslužný cyklus v budoucnu naváže a připraví další dirigentské profily.“
Od 25. ledna do 1. března odvysílala Česká televize šestidílný dokumentární cyklus o našich dirigentských osobnostech, a sice pod jednoduchým názvem Dirigenti. Viděli jsme portréty umělců různých zaměření: od specialisty na historicky poučenou interpretaci staré hudby přes dirigenty zabývající se operou až po dirigenty působící především v zahraničí. Režie byla svěřena šesti režisérům (Markéta Ekrt Vílková, Miroslav Janek, Jakub Sommer, Petra Všelichová, Šimon Šafránek, Slobodanka Radun), kteří vytvořili velice zdařilé portréty daných osobností, v nichž jsme mohli nahlédnout i do soukromí a podívat se na jejich dirigentskou práci u nás i v zahraničí.
„Provedení bylo naprosto přesvědčivé, jistě i díky bohaté dirigentské zkušenosti Leoše Svárovského.“
„Někteří posluchači klasických koncertů mají duchovní kantátu Stabat Mater spojenu pouze s Antonínem Dvořákem.“
„Přestože poslech díla mohl být pro některé posluchače doslova emočně vyčerpávající, nezbývá než smeknout jak před dílem samým, tak před náročností jeho nastudování a provedení.“
Bohatá a žánrově pestrá 45. koncertní sezóna Filharmonie Hradec Králové nabídla kromě šesti abonentních řad i tři mimořádné koncerty. Ten, který se uskutečnil 3. dubna 2023, byl mimořádný. Hradecká filharmonie pod vedením zkušeného Leoše Svárovského uvedla Stabat Mater Petra Fialy (*25. 3. 1943), světově uznávaného brněnského sbormistra, skladatele a pedagoga, zakladatele proslulého Českého filharmonického sboru Brno. Stalo se tak krátce po světové premiéře tohoto díla ve Zlíně (Filharmonie Zlín, Robert Kružík, 22. 3. 23) a následném slavnostním provedení k autorovu jubileu v brněnském Besedním domě, dne 26. března za přítomnosti předsedy vlády Petra Fialy, skladatelova jmenovce. Aktuálnímu vyznění přispělo i vhodné načasování. Dílo je věnováno památce Jiřího Bělohlávka, přičemž na podzim se na jeho provedení chystá i Jakub Hrůša s Bamberskými symfoniky. Kromě obligátního spojení orchestru se smíšeným sborem, svěřil Petr Fiala významnou úlohu i sólové viole, tedy trpící Matce Boží, jejíhož náročného partu se ujala autorova dcera Kristina Fialová, v současné době i ve světovém měřítku špičková interpretka tohoto nástroje.
„Experimentováním a usilovným snažením začal Josef Horák postupně odhalovat dosud nevyužité schopnosti nástroje. Zjistil, že jich není málo.“
„Barevnost tónu se stala předmětem jeho celoživotního, nikdy neutuchajícího, až vášnivého hledačství.“
„Tak započalo nové, více jak tři a půl desítky let trvající období činnosti Due Boemi, kdy jak koncertně, tak po určitou dobu i pedagogicky působili současně na dvou místech, více než 500 km od sebe vzdálených a železnou oponou vzájemně oddělených.“
Na 24. března 2023 připadá nedožité 92. výročí narození Josefa Horáka, objevitele a neúnavného propagátora nových možností basklarinetu. Ve stejném roce si rovněž připomínáme 60 let od založení souboru Due Boemi di Praga: Dua Josef Horák (basklarinet), Emma Kovárnová (klavír), které celých 42 let systematicky propagovalo sólovou, komorní a koncertantní roli tohoto nástroje jak na domácí scéně, tak i ve světě. Historií a úspěšnou cestou sólového basklarinetu na koncertní podia a vším, co se kolem toho událo, se podrobně zabývá rozsáhlá monografie s názvem Příběh nového basklarinetu. Připravuje ji k vydání PhDr. Vojtěch Mojžíš, hudební skladatel, muzikolog a hudební režisér, který se tématem sólového basklarinetu systematicky zabývá již řadu let. Několik převzatých odstavců a fotografií, doplněných komentáři, je upoutávkou na připravovanou publikaci i poctou jubileu.
„Nejhorší je, když dirigent lpí na své představě navzdory tomu, ač vidí, že nefunguje.“
„Myslím, že zpívání je pro člověka niternější než hra na nástroj. Když člověk zpívá na pódiu, více se otevírá.“
„V osobě sbormistra se asi vždy snoubily role dirigenta, produkčního i personalisty.“
Dirigenta Jakuba Piklu mám to štěstí znát od počátků studia na HAMU. Vždy jsem přitom obdivovala, jak pečlivě a s rozvahou k hudbě přistupoval. A jelikož byl jeho hluboký zájem o obor vždy naprosto zřejmý, nepřekvapilo mě, že se již brzy po studiích stal sbormistrem prestižního Kühnova smíšeného sboru. Zároveň byla jeho nová pozice dobrou příležitostí k rozhovoru, v němž prozrazuje více o tom, jak se se sborem sžívá nebo jak vnímá svoji roli sbormistra, ale i o studiu dirigování a pohledech na různé podoby interpretačního umění.
Německo-francouzský program má na programu Filharmonie Bohuslava Martinů ve čtvrtek 19. ledna. Připomene staré hudební formy i odkaz mistrů hudebního baroka a klasicismu. Orchestr a jeho hlavní hostující dirigent Leoš Svárovský nabídne proslulou Toccatu a fugu d moll Johanna Sebastiana Bacha v pozoruhodné orchestrální transkripci významného anglického dirigenta Leopolda Stokowského. Následovat bude Koncert pro hoboj a orchestr C dur Wolfganga Amadea Mozarta, kde se jako sólista představí někdejší vítěz soutěže Pražského jara Martin Daněk. V druhé polovině koncertu pak budou na programu díla dvou mistrů hudebního impresionismu Clauda Debussyho a Maurice Ravela. Koncert se koná ve Velkém sále Kongresového centra Zlín od 19 hodin.
„Generace dirigentů, kteří jsou dnes na vrcholu, vystudovala na AMU. Jakub Hrůša, Tomáš Hanus, Jakub Klecker a ještě i já, všichni pocházíme z moravské metropole a šli jsme do Prahy za možnostmi, které AMU poskytovala.“
„Především vím, že nikdy nesmím orchestr podceňovat. Hráči poznají hned, jak je dirigent připraven a taky jak slyší. Poznám, kdy mne zkouší a kdy si dělají legraci, nebo naopak mlží.“
„Mám rád nová prostředí a kolektivy a rád poznávám jejich specifika, která jsou dána jednak krajem, kde orchestr působí, a samozřejmě hlavně lidmi, kteří tu hrají.“
Robert Kružík je dirigent, který vzešel z brněnského hudebního prostředí a přes své mládí se už stačil etablovat u několika divadel a orchestrů. Všude překvapuje svým nadhledem, precizností a spolehlivými uměleckými výkony.
„Mě hlavně baví ta cesta. Baví mě pracovat na sobě tak, abych se posouvala neustále dál, abych svoje povolání mohla dělat co nejlépe.“
„V současné době je na nás dirigentky upřena záře reflektorů, a až tahle vlna zájmu přejde, věřím, že se to srovná a nebudeme mluvit o pozitivní diskriminaci žen.“
„Nechci, aby mé dirigování vypadalo nacvičeně. Takže se snažím co nejvíce sladit všechny složky dirigování tak, abych to byla já, a ne cvičená opice.“
Dirigentka Alena Jelínková má sympatický životní cíl – dělat svou práci co nejlépe, tak, aby to bavilo ji i posluchače. Její hudební dráha začala ve Valašském Meziříčí, odkud pochází, vedla na Pražskou konzervatoř a Hudební a taneční fakultu Akademie múzických umění a zdaleka nekončí u proslulého pedagoga Johannese Schlaefliho v Curychu, k němuž nastoupila letos v září. Muzikalitou, pracovitostí, smyslem pro humor i nadhledem okouzluje spolupracovníky i návštěvníky koncertních sálů a opavské opery. Upozornila na sebe na letní Ševčíkově akademii v Horažďovicích, spolupracuje s Janáčkovou filharmonií Ostrava a s Pražským filharmonickým sborem... a květnu 2023 ji čeká koncert nazvaný Debut Pražského jara.
„Asi nejrozsáhlejší síť edukačních programů pro děti a mládež má Česká filharmonie, která se hudebnímu vzdělávání dětských posluchačů věnuje už po neuvěřitelné jedno celé století.“
„Obdivuhodně dlouhou tradici výchovných koncertů drží také Symfonický orchestr hlavního města Prahy FOK. Ten začal s edukačními koncerty přibližně kolem roku 1947.“
„Nejmladším z těchto tří orchestrů je PKF – Prague Philharmonia. Ani ta nezapomíná na své dětské posluchače a cykly koncertů pro rodiče s dětmi vytváří souvisle už od roku 1999.“
Tradice vzdělávacích koncertů, vedených významnými orchestry, je v naší zemi velice silná a její kořeny sahají až do časů první republiky. Přední české orchestry tuto tradici zachovávají dodnes a patří jim za to veliký dík. Hudba je jedním z nejstarších kulturních dědictví lidstva a přivádět děti k lásce k hudbě je jedním z nejdůležitějších uměleckých poslání. Výchova nové generace posluchačů vážné hudby začíná už od útlého dětství a je prakticky nezbytnou součástí zachování klasické hudby jako „živého umění“. Trojice nejvýznamnějších orchestrů se sídlem v Praze – Česká filharmonie, Symfonický orchestr hlavního města Prahy FOK nebo PKF – Prague Philharmonia mají proto kromě klasických koncertních řad také speciální cykly věnované právě dětem. V rubrice MladíPlus se těmto pražským vzdělávacím koncertním řadám budeme pravidelně blíže věnovat. Můžete se těšit na recenze vybraných koncertů nebo například na rozhovory s tvůrci edukačních programů.
Zahajovací koncerty čtyřiasedmdesáté koncertní sezóny Slovenské filharmonie se budou konat ve čtvrtek 20. a v pátek 21. října v Koncertní síni bratislavské Reduty, vždy od 19 hodin. Spoluúčinkovat bude Slovenský filharmonický sbor pod vedením Jozefa Chabroně a holandská houslistka Simone Lamsma, která hraje na vzácný nástroj „Mlynarski“ Stradivarius z roku 1718. V nastudování šéfdirigenta SF Daniela Raiskina zaznějí díla Egona Kráka, Ericha Wolfganga Korngolda a Gustava Mahlera.
Nokturnem na Dianě v Karlových Varech v pátek 19. srpna od 20:30 hodin odstartuje osmý ročník Mezinárodního hudebního festivalu J. C. F. Fischera. Nokturno se tradičně koná ve spolupráci s Karlovarským symfonickým orchestrem a zazní pod taktovkou Vojtěcha Spurného. Festival s působností zejména v západočeském regionu do října nabídne celkem sedm koncertů.
Čtyřiadvacátý ročník a přeloženou část minulého ročníku Mezinárodního hudebního festivalu České doteky hudby zahájí pořadatelé v neděli 5. června v 15 hodin v klášteře bosých karmelitánů v Praze na Hradčanech. V programu nazvaném Na křídlech písně tam vystoupí sopranistka Karolína Janů s Duem Beautiful Strings. Festival nabídne celkem čtrnáct projektů, které se budou konat převážně v Praze, a potrvá až do ledna příštího roku.
„Dirigent Svárovský sa už v minulosti prejavil ako zasvätený interpret českej symfonickej hudby.“
„Milan Al-Ashhab sa predviedol ako huslista s bravúrnou technikou, no pomerne úzkym tónom.“
„Foersterova Tretia symfónia zaznela pod Svárovského taktovkou na Slovensku v premiére.“
Po ročnej pauze sa za dirigentský pult na abonentných koncertoch Slovenskej filharmónie v dňoch 19. a 20. mája 2022 znova postavil skúsený doyen taktovky Leoš Svárovský, ešte donedávna stály hosťujúci dirigent filharmonického orchestra. Pred svojím minuloročným vystúpením v júni 2021 o dva plánované koncerty so SF kvôli nepriaznivej epidemiologickej situácii prišiel, program sa niekoľkokrát menil a napokon sa ustálil na zostave, ktorú tvorila virtuózna miniatúra Ilju Zeljenku, romantický inštrumentálny evergreen a premiérové uvedenie jednej zo symfónií Josefa Bohuslava Foerstera. Ako sólista sa po prvýkrát v Bratislave predstavil mladý český huslista Milan Al-Ashhab.
„Před orchestr se postavil dirigent Leoš Svárovský, který se na Talentinu představil už v roce 1986, tehdy v roli flétnisty. Dnes patří k žádaným dirigentům.“
„Hlavním magnetem večera byl Josef Špaček, který hrál v Talentinu poprvé před šestnácti léty jako devatenáctiletý a od té doby se stal houslovou hvězdou.“
„Publikum sedělo jako přimražené a zareagovalo, až se k němu dirigent otočil s tázavým gestem. Teprve poté bouřlivý potlesk ukončil slavnostní koncert, který byl příslibem dalších výjimečných hudebních zážitků.“
Festival Talentinum otevřel ve čtvrtek 5. května své brány a hostí ve zlínském Kongresovém centru umělce, kteří svým talentem okouzlují zlínské publikum už 26. sezónu. Zahajovací koncert patřil těm, kteří prošli tímto festivalem před léty a nyní potvrzují, že naděje do nich vložené přinesly ovoce.
Cestovatelským legendám Jiřímu Hanzelkovi a Miroslavu Zikmundovi věnuje svůj nadcházející koncert Filharmonie Bohuslava Martinů Zlín. Koná se v pátek 22. dubna od 19 hodin ve Velkém sále Kongresového centra a je součástí celodenního programu akcí pořádaných Klubem H+Z, Muzeem jihovýchodní Moravy a zlínskou filharmonií u příležitosti nedožitých 100. narozenin Jiřího Hanzelky, nedávného úmrtí Miroslava Zikmunda a 75. výročí startu první cesty H+Z do Afriky a Jižní Ameriky. Zazní skladby Antonína Dvořáka a Alexandra Borodina, sólistou bude houslista Václav Hudeček. Orchestr povede jeho hlavní hostující dirigent Leoš Svárovský. Mluvené slovo přednesou herci Městského divadla Zlín Pavel Vacek a Zdeněk Lambor. Celodenní pieta je připomínkou dvou mužů, kteří výrazným způsobem ovlivnili město, kraj i celou republiku.
Zlínská Filharmonie Bohuslava Martinů zve na dubnové koncerty. Zítra se od 19 hodin v rámci řady komorních koncertů sólově představí koncertní mistr orchestru, houslista Pavel Mikeska. Na klavír ho doprovodí Libuše Pančochová, která působí na Konzervatoři Brno a rovněž na Janáčkově akademii múzických umění jako odborná asistentka na Katedře strunných nástrojů. Program bude zajímavou ukázkou konfrontace české, norské a francouzské skladatelské školy. V průběhu večera zazní dvojice miniatur pro housle s doprovodem klavíru Bedřicha Smetany souhrnně nazvaná Z domoviny. Následovat bude neméně hodnotná Romance pro housle a klavír norského skladatele Johana Svendsena. Uvedený program doplní slavná houslová sonáta Césara Francka, která dle mnohých patří k nejvýraznějším počinům svého druhu. Všechny dubnové koncerty se odehrají v Kongresovém centru Zlín.
Zítra, ve čtvrtek 3. března, se bude od 18:30 hodin v KD Ládví konat benefiční koncert na podporu Ukrajiny orchestru PKF — Prague Philharmonia. Veškerý výtěžek poputuje přímo na Ukrajinu. Na programu je Meditace na chorál „Svatý Václave“ Josefa Suka a Symfonie č. 7 A dur Ludwiga van Beethovena. Orchestr bude dirigovat Leoš Svárovský. Vstupné je v dobrovolné výši a všechny vybrané peníze budou poslány na účet Velvyslanectví Ukrajiny v Praze (č. ú.: 304452700/0300). Všichni účinkující a zúčastněné strany se vzdali nároku na honorář. „Nechtěli jsme jen nečinně přihlížet. Proto jsme ve spolupráci s KD Ládví a MČ Praha 8 připravili benefiční koncert, abychom mohli co nejdříve pomoci válkou zasažené Ukrajině,“ uvádí PKF – Prague Philharmonia.
„K osobní rovině celého večera přispěl houslista Ivan Ženatý, Filasův blízký přítel, který mimo jiné premiéroval několik jeho skladeb.“
„Kompozičně zajímavá a emocionálně nabitá skladba je vystavěna na tradiční sonátové formě.“
„Státní filharmonie Košice překvapila po všech stránkách a zaslouží si uznání za výkon i zvolený repertoár.“
Státní filharmonie Košice věnovala jeden ze svých abonentních koncertů památce košického rodáka a profesora pražské AMU, nedávno zesnulého skladatele Juraje Filase. Pod vedením dirigenta Leoše Svárovského uvedla ve čtvrtek 17. února ve světové premiéře Filasovo poslední dílo Koncert pro housle a orchestr „Za stratené lásky“ za přítomnosti skladatelova dvorního houslisty Ivana Ženatého. Další skladba v programu, Novákova Slovácká suita, orámovala tento neobyčejný večer.
