sobota, 30 červenec 2022 18:04

Marek Kopelent inspirativní a srozumitelný

01

„Koncert věnovaný Marku Kopelentovi posluchače seznámil s mnoha polohami skladatelovy tvorby, která oslovuje dosud, protože je nadčasová.“

„Večer otevřel hobojista Vilém Veverka, Kopelentovi blízký interpret, který skladatelovým dílům rozumí.“

„Čtvrtý kvartet předneslo Kvarteto FAMA Quartet s velkou emocionální silou a hráčskou erudicí, v posluchačích přetrval znepokojující až drtivý pocit…“

Patří k nejrespektovanějším a nejpozoruhodnějším českým skladatelům. Marek Kopelent se letos 28. dubna dožil devadesáti let. Na oslavu tohoto jubilea se v Anežském klášteře v Praze uskutečnil před prázdninami koncert, jehož dramaturgie přinesla to nejzajímavější z komorní a sólové skladatelovy tvorby. Gratulační večer, ke kterému se s odstupem vracíme, uspořádali Kopelentovi přátelé ze sdružení Ateliér 90 s vydatnou pomocí Jarmily Tauerové.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
00001

„Dirigent Rustioni Berliozovu operu výstižně charakterizoval třemi slovy: efektní, spektakulární, naturalistická.“

„Jestliže Trójané se vyznačovali režijní bezradností, inscenace Ďáblů z Loudunu byla po této stránce dokonalá.“

„Na těchto dvou inscenacích si divák mohl zcela jasně uvědomit, co je to moderní operní divadlo 21. století a co jen sled prázdných nápadů s vnějším kalkulem zaujmout.“

Mnichovskými slavnostními hrami každoročně vrcholí operní a baletní divadelní sezóna v Bavorské státní opeře. Na mezinárodní festival, který se letos pořádá ve dnech 24. června až 31. července, se každoročně sjíždějí milovníci oper doslova z celého světa. Však také má festival každoročně co nabídnout. Letos jsou vedle třinácti oper uvedeny také čtyři balety, pět komorních koncertů, písňové recitály… Podívejme se blíže na dvě inscenace první poloviny letošního programu – operní bilogii Les Troyens od Hectora Berlioza, uvedenou 6. a 10. července, a na festivalovou premiéru inscenace opery Ďáblové z Loudunu od Krzysztofa Pendereckého.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
JB-43-1

„Dirigent má nejvyšší možný podíl jak autorovu zakódovanou informaci v notách interpretovat: přesvědčit o ní interprety, motivovat je, strhnout… a přesvědčit i posluchače, že taková byla autorova představa.“

„Lze očekávat, že tak velcí komunikátoři, jakými jsou dirigenti, budou typicky obklopeni kruhem přátel?“

„Jiří nahlížel na svou profesi jako na samotářskou.“

V roce pátého výročí úmrtí dirigenta Jiřího Bělohlávka pokračuje portál KlasikaPlus.cz v loni započatém seriálu, který využívá texty a fotografie publikované dosud jen soukromě nebo na sociálních sítích. Shromáždil je publicista, producent a skladatel Alexander Goldscheider, který žije od roku 1981 v Londýně. Do sesbíraného materiálu dává nyní postupně nahlížet. V dnešním dílu už potřetí pokračuje v prezentaci obrazového materiálu ze své knihy A Life in Pictures a zamýšlí se k tomu z hlediska dirigentské profese i osobního nastavení člověka nad tématem přátelství. Měl Jiří Bělohlávek hodně přátel…?

 
Zveřejněno v SeriálPlus
1004

Zítra na pódiu společenského sálu Domu kultury města Ostravy od 19 hodin vystoupí Vadym Kholodenko, ukrajinský pianista a držitel významného ocenění Zlatá medaile Cliburn Competition z roku 2013. Sólistu při provedení Rachmaninovova Koncertu pro klavír a orchestr č. 1 doprovodí Janáčkova filharmonie Ostrava pod taktovkou uznávaného polsko-ruského dirigenta Andreye Boreyka, který ve svém prohlášení vyjádřil otevřeně podporu Ukrajině. Vedle Rachmaninovova díla zazní v úvodu Hymn – 2021 ukrajinského současníka Valentyna Silvestrova a v závěru Pendereckého Druhá symfonie. Podporu Ukrajině vyjádřil také šéfdirigent JFO Vasilij Sinajskij: „Současné události působí jako odporná invaze do suverénního státu, která způsobuje jen smutek a tragédii tisícům lidí. Těm, kteří to všechno začali, by prospělo poslechnout si ukrajinskou hymnu. Jaká čistá, silná a jasná melodie, která tak dobře ukazuje charakter tohoto národa.“ Právě ukrajinská hymna zazní spolu s tou českou hned v úvodu koncertu.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
900

„Vše je soustředěno jen na vlastní soutěž, kdy je sbor hodnocen netypicky ze záznamu.“

„V kategorii vysokoškolských sborů byla zjevně konkurence vyrovnanější, když do zlatého pásma dosáhly dokonce tři zúčastněné sbory výbornými výkony i zajímavě pojatou dramaturgií.“

„Tento ročník musel stát mnoho úsilí, vůle a přesvědčení, že dobrá věc se musí podařit. Bravo!“

Ve dnech 11. a 12. února se konal devatenáctý ročník festivalu Akademická Banská Bystrica, kterého se zúčastnilo deset pěveckých sborů. Poprvé v historii soutěže se přitom sborové klání uskutečnilo online formou.

 
Zveřejněno v MladíPlus
Home-3

„Skladba byla takovým mým tajným snem.“

„Škola zajistila pro celý ročník nahrávání absolventských prací s orchestrem v londýnském studiu Abbey Road, kam jsme se všichni vypravili.“

„Zpěv mě vždycky hodně bavil.“

Všestranně vzdělaná a nadaná umělkyně Zuzana Michlerová směřuje svou profesní kariéru především na hudbu vázanou k filmovému světu. Tato mezinárodně etablovaná skladatelka se však intenzivně věnuje také klasické artificiální kompozici. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz Zuzana Michlerová přibližuje, jak se k tvorbě hudby pro film dostala, vysvětluje roli moderních technologií ve filmové hudbě a také zmiňuje zajímavé projekty, na kterých se podílela.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
33

„V květnu 2020 uplynulo pětasedmdesát let od konce války. Evropský koncert měl kvůli tomu loni poprvé překročit hranice světadílu. A zamířit do Tel Avivu. Pandemie to zrušila.“

„Letos 1. května měla Berlínské filharmoniky přivítat Gaudího barcelonská bazilika Sagrada Família; jenže 1. dubna vydali zprávu, která bohužel nebyla aprílem.“

„Ze známých příčin se Evropský koncert 2021 uskuteční znovu v jejich sídle, bohužel opět bez diváků. Jako by se záslužný projekt točil kvůli covidu v začarovaném kruhu.“

Evropský koncert orchestru Berlínských filharmoniků, připomínající na prvního máje jejich založení v roce 1882, bude tento rok v řadě už třicátý. Už podruhé bez publika. A místo konání se letos našlo až napodruhé.

 
Zveřejněno v SeriálPlus
446

„Premiéra oratoria Quo vadis v amsterdamském sále Concertgebouw v roce 1909 přinesla Nowowiejskému mezinárodní uznání, následovaly desítky provedení po Evropě i v Americe.“

„Úvahy, jestli avantgardu svým úkrokem k postmodernímu neoromantismu takzvaně zradil, nebo jasnozřivě opustil, můžeme nechat otevřené. Penderecki patří a bude v hudebních dějinách patřit do sousedství Beethovena a Mahlera.“

„Do trojice polských skladatelů druhé poloviny 20. století, kteří respektovaným způsobem, výraznějším než většina ostatních autorů ze střední Evropy, spoluutvářeli charakter a stylový vývoj moderní hudby, patří vedle Pendereckého a Lutosławského ještě Górecki.“

Feliks Nowowiejski je dobrým příkladem toho, jak málo známe své severní sousedy. Polsko se svou kulturou nebylo a není pro Čechy tak zajímavé jako Západ, jako Německo, Rakousko. Říká se dokonce, že Poláky nemáme rádi. Ať už to má nějaké důvody, nebo nemá, ať už je to pravda, nebo ne, skutečností je, že toho o nich víme méně, než bychom mohli. A platí to i o polské hudbě. Penderecki, Lutosławski, Górecki, Kilar… to jsou komponisté, jejichž význam v hudbě druhé poloviny dvacátého století si snad uvědomujeme. Totéž v případě Szymanowského a první poloviny století. A Moniuszka (a samozřejmě Chopina) ve století devatenáctém. Ale skladatel Feliks Nowowiejski, od jehož úmrtí právě dnes uplynulo pětasedmdesát let? Ten je jménem, o jehož existenci tuší v Česku málokdo. Že zrovna jeho teprve teď znovu objevují i sami Poláci, není příliš velkou polehčující okolností.

 
Zveřejněno v SeriálPlus
4

„Haas, žiak Leoša Janáčka, v Studii strieda zemitejšie, často folklórom inšpirované myšlienky s melodickými, jemnejšími úsekmi.“

„Výraznejšie gestá si dirigent akoby „šetril“ na záverečného Janáčka.“

„V nežne ladenom Dvořákovom opuse pôsobil ansámbel azda najuvoľnenejšie z celého programu.“

Všimla som si, že je celkom populárne počítať, na koľko dní sme sa počas karantény museli vzdať niečoho, čo je inak úplne bežné. Tak som si to spočítala aj ja. Živú hudobnú produkciu som nepočula 85 dní. Do včera, 27. mája. Mojím prvým koncertom „po“ sa stal večer Pražského jara v Studiu 1 Českého rozhlasu, kde hrala sláčiková sekcia SOČR-u pod vedením Roberta Kružíka.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
0

Od pondělí 1. června obnoví Česká filharmonie a Český spolek pro komorní hudbu koncertní činnost pro veřejnost. Nově koncipovaná série s názvem Letní koncerty představí ve Dvořákově síni Rudolfina až do konce srpna v pětadvaceti programech koncertní mistry a Komorní orchestr České filharmonie i komorní soubory orchestru. Symfonické programy celého orchestru ještě možné nejsou.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
112

„Budeme hrát už od srpna, a diváci tedy uvidí téměř vše, jen v náhradním termínu.“

„Proč bychom se netěšili, když nám Pán Bůh zdraví dá! je docela pádný argument, proč tuto operu opět nasadit do repertoáru.“

„Melodramfest je světově unikátní platforma pro interpretaci melodramu.“

Dlouholetý šéf opery plzeňského Divadla Josefa Kajetána Tyla Tomáš Ondřej Pilař se rozhodl věnovat svým aktivitám. Na uvolněné místo vedoucího operního souboru jmenoval ředitel DJKT Martin Otava dirigenta Jiřího Petrdlíka. Jiří Petrdlík umělecky působí v plzeňském divadle od roku 2005. V minulých sezónách nastudoval 41 operních a operetních představení. V té letošní, kterou bryskně ukončil koronavirus, dirigoval Pařížský život Jacquese Offenbacha, Veselou vdovu Franze Lehára, Zkrocení zlé ženy Jana Kučery, Šelmu sedláka Antonína Dvořáka, Sweeney Todd od Stephena Sondheima, Broučky Jana Jiráska a balet Korzár od Adolpha-Charlese Adama. Na jeho plány jsme se ho ptali prostřednictvím e-mailu.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
1

„Open air koncerty, zámky, zahrady – věřím, že lidé budou na takové akce natěšeni.“

„Pořad „Varhany v karanténě“, který vysíláme každou neděli, má pěkný ohlas. Za to jsem rád.“

„V příští sezóně se moc těším na premiéru kantáty Juraje Filase „Záhořovo lože“ podle básně Karla Jaromíra Erbena.“

V době koronavirové spustila Filharmonie Hradec Králové online cyklus Varhany v karanténě, který čítá nakonec sedm koncertů. Orchestr vymýšlí různorodé aktivity, přesouvá alespoň na chvíli svou pozornost ke komorní hudbě, zároveň ale filharmonie zveřejnila v těchto dnech program příští sezóny. Nad čím přemýšlí ředitel orchestru Václav Derner a jaké má plány nejen na nejbližší období?

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
0

„Pašije podle Lukáše posloucháme dnes nejen jako svědectví doby, ale i jako dílo jednoznačně nadčasové.“

„Hudbu měl rád. Ale stromy podle svých slov také. Moc.“

„Úvahy, jestli avantgardu zradil, nebo jasnozřivě opustil, nechme otevřené.“

Krzysztof Penderecki, jehož život se uzavřel přesně před měsícem, 29. března, byl bezpochyby jedním z nejznámějších Poláků. Až skončí pandemie a odezní návazná opatření přijatá proti jejímu dalšímu šíření, uspořádá Polsko státní pohřeb. Zatím se na počátku dubna v Krakově v kostele Nejsvětější Panny Marie Královny Polska uskutečnila zádušní mše jen v rodinném kruhu. Urna je nyní v bazilice sv. Floriana, ve které podle staleté tradice začínala Královská cesta a slavná procesí a pohřby. Popel významného tvůrce bude ale nakonec uložen v Národním Pantheonu, v kryptě pod presbytářem krakovského kostela svatých Petra a Pavla.

 
Zveřejněno v SeriálPlus
1

„Pražské jaro on-line také on-line vzniká. O dalších položkách programu se jedná.“

„Festivalový koncert se vůbec poprvé uskuteční i v Brně.“

„Má vlast sice nebude moci zaznít živě, ale 11. a 12. května ji odvysílají televize a rozhlas.“

Více než deset koncertů živě přenášených z pódií pěti pražských koncertních síní, z Brna a ze Spojených států amerických a k tomu záznamy legendárních festivalových programů z uplynulých dekád, rozhovory s umělci a pohled do zákulisí příprav netradičního ročníku. To vše bude tvořit jedinečnou formu 75. ročníku Mezinárodního hudebního festivalu Pražské jaro, který se v obvyklé podobě kvůli opatřením majícím pomoci čelit pandemii nemůže v květnu uskutečnit. Hudba bude znít na internetu a na sociálních sítích a zapojí se i Český rozhlas a Česká televize.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
1

„Publiku neváhal nabídnout trochu efektu i hodně afektu, trochu skandálnosti či senzačnosti.“

 „Koupil zámeček u Krakova, skoupil pozemky všude kolem, založil arboretum a začal obchodovat se stromy. „Stromy už mě zajímají víc než hudba“, dal se slyšet, nevděčník.“

„Géniem byl spíše notograf, který malůvky mladého Pendereckého převedl do hratelné partitury.

Březen 2020 se do historie zapíše nejen kvůli pandemii koronaviru, ale také jako datum odchodu jednoho z hudebních velikánů. 29. 3. zemřel Krzysztof Penderecki. Nad jeho osobností, dílem a odkazem jsme se zamysleli nejen my, ale také hudební skladatel a šéfredaktor Českého rozhlasu D-dur Lukáš Hurník pro naši rubriku OsobnostPlus.

 
Zveřejněno v OsobnostPlus
neděle, 29 březen 2020 11:52

Zemřel Krzysztof Penderecki

z25828179VKrzysztof-Penderecki

Ve věku 86 let se v Krakově uzavřel život Krzysztofa Pendereckého (23. 11. 1933 – 29. 3. 2020), jednoho z nejvýznamnějších světových skladatelů současnosti. V evropských hudebních dějinách je nesmazatelně spojen s avantgardou šedesátých let, s polskou národní školou, která tehdy řekla k vývoji umění výrazné slovo.

 
Zveřejněno v SouvislostPlus
12

„Buchbinder hrál v Praze opravdu nesmírně brilantně a lehce, ostatně jako vždycky.“

„Na někoho může Buchbinderova hra působit rutinně, pro mne osobně je to vysoce sofistikovaná záležitost.“

„Hráčky a hráči sice podali dobrý výkon, ale v jubilejním beethovenovském roce to k uvedení Beethovenova díla nestačí.“

Česká filharmonie pokračuje v oslavě Beethovenova výročí. Tentokrát si k tomu přizvala toho nejpovolanějšího: Rudolf Buchbinder uvedl První klavírní koncert C dur. Program doplnila Beethovenova Čtvrtá symfonie B dur a orchestrální suita z opery Hippolytos a Aricia Jean-Philippa Rameaua.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
neděle, 05 leden 2020 06:41

Zemřel operní režisér Harry Kupfer

Harry-Kupfer-2

„První opera, kterou režíroval, byla Dvořákova Rusalka.“

„V Bayreuthu vzbudil pozornost v roce 1988 tetralogií Prsten Nibelungův.“

„Jeho poslední režií byl Händelův Poros v Komické opeře.“

Předposlední den roku zemřel světoznámý německý operní režisér Harry Kupfer, představitel režijního realismu, invenčního, někdy provokativního. Jeho život se uzavřel v 84 letech. Proslavil se jako dlouholetý šéf berlínské Komické opery, ale také inscenacemi v dalších významných divadlech v Evropě a USA a na nejdůležitějších evropských festivalech. Operní režii rovněž vyučoval.

 
Zveřejněno v SouvislostPlus
středa, 27 listopad 2019 11:52

Česko-polské poděkování za svobodu

13

„Zaznívá tu výrazné dílo nestora moderní evropské hudby – Pendereckého Credo.“

„Část publika koncert vnímá především jako okamžik plný symboliky.“

„Od začátku je jasné, že postava, která stojí před orchestrem a sborem, není Krzysztof Penderecki.“

Credo. Věřím. Vyznání víry zhudebnil Krzysztof Penderecki se samozřejmostí polského katolíka a současně s tvůrčí jistotou světoznámého skladatele jako slavnostní duchovní hudbu. Padla na ni nápaditě volba jako na skladbu vhodnou k připomínce třicátého výročí pádu komunismu. Do Prahy ji spolu se smíšeným a chlapeckým sborem krakovské filharmonie přijelo v pondělí provést mezinárodní těleso I, Culture Orchestra. Scházejí se v něm z polské iniciativy mladí hudebníci ze střední a východní Evropy a Zakavkazska. Koncert se uskuteční za řízení autora, říkala pozvánka.

 
Zveřejněno v ZazněloPlus
0

Od poloviny prosince do začátku ledna příštího roku se v Praze koná už 21. ročník festivalu České doteky hudby. Slavnostní zahájení chystá na 16. prosince do Španělského sálu Pražského hradu. Na festivalu vystoupí například Janáčkova filharmonie Ostrava, Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK, violoncellista Václav Petr, houslistka Tatiana Samouil, mezzosopranistka Eva Garajová, dirigenti Zsolt Hamar a Marius Stravinský, španělský flétnista Claudi Arimany, vídeňský chlapecký sbor Wiener Sängerknaben nebo popová stálice Dasha.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
Strana 1 z 2