„Skrytou krásu Elgarova díla objevila publiku cellistka Jacqueline du Pré.“

„Má v sobě intenzivní hloubku a nostalgii… a určitě i smutek nad válkou poničenou Evropou.“

„Mahlerova nebo Janáčkova neopakovatelného novátorství však přece jen nedosáhl.“

V Praze je dnes mladý maďarský sólista István Várdai. Se Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu nastudoval a hraje Violoncellový koncert Edwarda Elgara, letos stoletý. Abonentní večer je možné sledovat v Rudolfinu či v přímém přenosu na stanici Vltava, nebo pak ve středu v záznamu na stanici D dur. Várdai hraje na Stradivariho nástroj patřící kdysi violoncellistce, díky níž se skladba dostala do mezinárodního povědomí. Jmenovala se Jacqueline du Pré a její život se předčasně uzavřel v roce 1987.

„Už v první skladbě z odkazu Václava Riedlbaucha – Instrumentální mši – lze zavzpomínat na události roku 1968 a následné nejisté období.“

„Hudebně-literární pořad Dvořákův americký sen bude zajímavým způsobem reflektovat dobu, kdy k jeho žákům patřili Afroameričani i původní obyvatelé kontinentu – indiáni.“

„Závěrečný koncert festivalu ovládne Třetí symfonie Gustava Mahlera.“

Už po osmnácté se letos koná mezinárodní hudební festival Dvořákova Olomouc. Začne 16. května a nabídne sedm koncertů v jednom týdnu, závěrečný 24. května. V programu nechybí tradiční film-koncert v kině Metropol, Janáčkova filharmonie Ostrava přijede s Třetí symfonií Gustava Mahlera, v plánu je česko-americký jazzový večer, ale zazní i komorní hudba v podání Acelga Quintettu. Přehlídku pořádá místní Moravská filharmonie.

„Počet premiér nově uváděných děl se nedá s dnešní situací srovnat.“

„Když si Hába vzal do hlavy, že dá postavit čtvrttónové křídlo, podařilo se mu myšlenku realizovat během dvou let.“

„Došlo k násilnému řezu, který je znát i dnes, po osmdesáti letech.“

Jaká byla první republika? V čem jsme byli dobří a zajímaví? A o co vše jsme přišli za druhé světové války? To jsou otázky, které jako druhá strana mince rozhodně patří k připomínkám letošního stého výročí vzniku Československa. Odpovídá na ně muzikoložka a překladatelka Vlasta Reittererová, která byla v říjnu jedním z hostů orchestru PKF-Prague Philharmonia v cyklu koncertů a debat Krása dneška.

„Po 60-ti letech byl pořízen druhý rozhlasový a vůbec první televizní záznam tohoto díla.“

„Předehry k jednotlivým částem až impresionisticky vykreslovaly atmosféru jednotlivých dílů.“

„Foerster je považován za mistra sborové tvorby.“

Jeden z pilířů Podzimního festivalu duchovní hudby v Olomouci vytvořil koncert věnovaný oslavám stého výročí vzniku Československé republiky. V chrámu svatého Mořice zazněla kantáta pro sóla, smíšený sbor, orchestr a varhany SVATÝ VÁCLAV od Josefa Bohuslava Foerstra. Během koncertu byl po 60-ti letech pořízen druhý rozhlasový a vůbec první televizní záznam tohoto díla. Jediná dosud existující rozhlasová nahrávka kantáty pochází z roku 1948. Ta však byla po repríze (1949) uložena do trezoru Československého rozhlasu, kde měla zůstat navždy, protože byla politicky nevyhovující.