„Zimerman je pověstný perfekcionista a každé jeho provedení se dá považovat za vzorové, vládne neuvěřitelnou technikou, vkusem a smyslem pro styl. Rafał Blechacz se snaží jít v jeho stopách.“
„Připomeneme zlaté období houslisty Václava Hudečka a jeho podání Brahmsova Houslového koncertu s Orchestrem FOK a Jiřím Bělohlávkem coby šéfdirigentem.“
„Velmi zajímavý dramaturgický moment se objeví v úterý, kdy zazní nejprve Lullyho Měšťák šlechticem a pak zpracování stejného námětu od Richarda Strausse.“
Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to 24/7, tedy nepřetržitě. Hudbu vybírají, ohlašují a přibližují konkrétní lidé s jedinečným zázemím, preferencemi a vkusem. Ve všední dny „od čtyř do osmi“ je v projektu Klasika na dosah dokonce prostor pro nenápadné vzdělávání. Stanice s hudebním názvem je pro portál KlasikaPlus.cz synonymem pro „samou hudbu“. Pravidelně proto nahlíží do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 24. do 30. dubna?
Pořadatelé Břevnovských hudebních setkání zahajují řadu letošních devíti koncertů. První koncert bude netradiční, hlavní roli v něm představuje mluvené slovo, samozřejmě doprovázené hudbou. Jan Kolář a Jiří Vejvoda vytvořili mozaiku příběhů umělců s českými kořeny žijících ve Vídni. Potkávají se ve fiktivní vídeňské kavárně v roce 1911. A mihne se v ní i odmítnutý adept studia malířství na vídeňské akademii s ulízanou patkou a typickým knírkem pod nosem. Akce se bude konat v Tereziánském sále Břevnovského kláštera v úterý 21. února od sedmé hodiny večerní.
Závěrečný koncert čtrnáctého ročníku Hudebního salónu Café crème, připravený na neděli 11. prosince do pražského kostela sv. Vavřince, pootevře posluchačům dveře do uměleckého prostředí první poloviny devatenáctého století, do světa hudby a poezie. Ústřední postavou programu je básník Karel Hynek Mácha – osobnost, jevící se současníkům jako múzická a muzikální a představující tedy lákavou výzvu pro spojení s hudbou. V rámci večera vystoupí mezzosopranistka Kamila Mazalová a cembalistka a hráčka na klávesové nástroje Monika Knoblochová a o umělecký přednes se postará Štěpán Kaminský.
V Městském divadle v Mladé Boleslavi se bude ve středu 7. prosince od 19 hodin konat pásmo melodramů, ve kterém se o hudební složku postará klavírista Miroslav Sekera. V dílech skladatelů Richarda Strausse, Zdeňka Fibicha, Josefa Bohuslava Foerstera či Jaroslava Jeremiáše budou jeho hereckými kolegy Karolina Frydecká, Jaromír Meduna a Petr Mikeska. Pořadatelem je spolek 4ART.
„Dramatický příběh nevyzněl o nic méně přesvědčivě než originál.“
„Perfektní souhra obou instrumentalistek udržovala potřebné napětí.“
„Název cyklu naznačuje spíše odlehčenou hudební nadílku, ale publiku se tu dostává závažných a zajímavých témat.“
Nápaditost Moniky Knoblochové při vytváření dramaturgie programů „Hudebního salónu Café créme“ získala v průběhu let zaslouženě svou popularitu i publikum. Svědčí o tom i koncert, konaný již tradičně v bývalém pražském kostele svatého Vavřince 13. listopadu tohoto roku. Původně orchestrální podoba melodramu Jiřího Antonína Bendy „Ariadna na Naxu“ zazněla tentokrát v citlivé úpravě pro dva recitátory, flétnu a cembalo.
„Pokud bratr nebyl na nějakém zahraničním turné, každoročně vystupoval v křečovickém kostelíku svatého Lukáše a hrál především díla Dvořákova a Sukova.“
„Sukova symfonická tetralogie, mám na mysli Asrael až Epilog, je velmi nadčasová.“
„Hrubín byl krásný, ušlechtilý člověk, a hlavně, na rozdíl od jiných, neodradil člověka od poezie.“
Jan Suk, básník, esejista, filozof a literární kritik, je hudebnímu světu možná známější jako pravnuk Antonína Dvořáka, vnuk Josefa Suka skladatele a nevlastní bratr houslisty Josefa Suka. O svém rodu píše vzletnou esejistickou prózou v knize Melancholické století oblaku, která byla vydána před dvěma lety. Sešli jsme se u něj doma v Křečovicích, aby téma přiblížil širší veřejnosti a možná dal na něj nahlédnout z jiného úhlu.
Festival Klášterní hudební slavnosti zve na tento víkend. V sobotu od 19 hodin v chrámu Zvěstování Panny Marie ve Šternberku vystoupí chlapecký sbor Boni pueri a orchestr Wranitzky Kapelle s dirigentem Markem Štilcem. V neděli 18. září v jesenickém Kongresovém sále PLL od 19 hodin zaznějí melodramy v podání herce Petra Mikesky a klavíristy Miroslava Sekery.
Druhý ročník festivalu Varhanní Vysočina nabídne pět koncertů napříč generacemi, v podání varhaníků z České republiky, ale také ze Slovenska a Ukrajiny. Koncerty se budou konat v Polné, Želivě, Obyčtově, Moravských Budějovicích, Humpolci a Jihlavě. Pořadatelem festivalu je spolek Život pro varhany. Jeho cílem je představit zajímavé varhany a místa Kraje Vysočina.
Festival Rosa Bohemica nabízí v letošním programu další koncert. Tentokrát se návštěvníci mohou vydat na letní sídlo do Vysoké u Příbramě, do místa, kam často a rád zajížděl Antonín Dvořák, ale i Josef Václav Sládek. Oba tyto velikány spojovala láska k Americe a společné přátelství s majitelem zámečku ve Vysoké, hrabětem Václavem Kounicem. Sládkovským večerem, jehož program budou tvořit zhudebněná díla Josefa Václava Sládka doplněná o písně Antonína Dvořáka, budou provázet mladí hudebníci – barytonista Roman Hoza a klavírista Ahmad Hedar. Zaznějí i velmi zřídka uváděné melodramy Josefa Bohuslava Foerstera. Při této příležitosti budou také vystaveny neznámé Sládkovy a Dvořákovy rukopisy. Koncert se koná v sobotu 30. července v místním Památníku Antonína Dvořáka od 19 hodin.
„V Hamburku soubor dovedl k mezinárodní proslulosti, v neposlední řadě i díky velkolepému londýnskému hostování s Wagnerovým Prstenem Nibelungovým.“
„Mahler přestoupil ke katolicismu především proto, aby ve Vídni dostal místo operního ředitele. Ani po deseti letech však přesto úplně nezmizely antisemitské podtóny výpadů a tlaků, které proti němu směřovaly.“
„Povolání do Vídně bylo důsledkem Mahlerova vzrůstajícího věhlasu, dirigentského i kompozičního.“
Před 125 lety, v roce 1897, prožíval Gustav Mahler důležitou etapu svého nedlouhého života, pro který mu osud vyměřil necelých jedenapadesát let. Působil šestým rokem v Hamburku, ale směřoval už do Vídně. Na různých koncertech zaznívaly jednotlivé věty jeho Druhé a Třetí symfonie, hostoval jako dirigent v Mnichově, Budapešti a Moskvě, tiskem mu vyšly Písně potulného tovaryše… Na jaře konvertoval ke katolicismu, a tak nakonec mohla Mahlerovo jméno vídeňská Dvorní opera oznámit jako jméno nového kapelníka. Stalo se tak jen pár dní po dubnovém úmrtí a pohřbu Johannesa Brahmse. Na podzim se pak sedmatřicetiletý skladatel a dirigent stal na celých deset let ředitelem divadla.
„Byla usměvavá, vyrovnaná, byla i přísná, ale vždy s pochopením pro děti a mladé lidi, jichž bylo kolem stále plno.“
„Byla sama výrazným dramaturgem, sbormistrem a pedagogem, dokázala tyto tři profese skloubit a povýšit svou pracovitostí, lidskostí a empatií.“
„V dramaturgii dětského rozhlasového sboru se Blanka Kulínská orientovala zejména na soudobou českou hudbu a úpravy lidových písní, ale také na produkci minulých staletí.“
Dětský pěvecký sbor Českého a předtím Československého rozhlasu a vedle toho Bambini di Praga. To jsou vokální tělesa, ke kterým neoddělitelně patří jméno legendární sbormistryně Blanky Kulínské. Ovlivňovala a vedla je po šest desetiletí. Letos na začátku léta se její život uzavřel. Na umělkyni a pedagožku, díky které si zamilovaly hudbu tisíce dětí a mladých lidí, vzpomíná někdejší rozhlasová redaktorka, hudební publicistka Stanislava Střelcová.
„Zvolit si pro vstupní část koncertu Schubertovu Osmou symfonii h moll je jistě skvělý dramaturgický tah. Jedná se o dílo mimořádné v celém symfonickém světě po Beethovenovi.“
„Klavírista Miroslav Sekera disponuje bravurní klavírní technikou, naprostým nadhledem nad technickou nesnadností obtížného partu.“
„Bravo Radku Baborákovi a celému Západočeskému symfonickému orchestru za vydařenou sezónu.“
V pátek 3. června zažil sál Casina v Mariánských Lázních krásný koncert Západočeského symfonického orchestru s jeho šéfem Radkem Baborákem. Atraktivní program zahrnoval díla epochy romantismu – Franze Schuberta, Franze Liszta a Gustava Mahlera. Nedokončená 8. symfonie h moll Schubertova je zajisté jednou z nejpopulárnějších symfonií světové literatury. Pro Lisztův virtuózní První klavírní koncert Es dur pozval Radek Baborák znamenitého sólistu, klavíristu Miroslava Sekeru, kterého zdobí krom mnoha jiných cen také první cena z Chopinovy soutěže v Mariánských Lázních. Večer vhodně doplnila kompozice Totenfeier od Gustava Mahlera. Koncert de facto zakončil první sezónu v historii ZSO, kdy šéfovské žezlo převzal v Mariánských Lázních vynikající světový hornista a výborný dirigent Radek Baborák. Je tedy možnost se spolu s reflexí koncertu poohlédnout za končícím prvním rokem působení nového šéfa orchestru.
„Dirigent Svárovský sa už v minulosti prejavil ako zasvätený interpret českej symfonickej hudby.“
„Milan Al-Ashhab sa predviedol ako huslista s bravúrnou technikou, no pomerne úzkym tónom.“
„Foersterova Tretia symfónia zaznela pod Svárovského taktovkou na Slovensku v premiére.“
Po ročnej pauze sa za dirigentský pult na abonentných koncertoch Slovenskej filharmónie v dňoch 19. a 20. mája 2022 znova postavil skúsený doyen taktovky Leoš Svárovský, ešte donedávna stály hosťujúci dirigent filharmonického orchestra. Pred svojím minuloročným vystúpením v júni 2021 o dva plánované koncerty so SF kvôli nepriaznivej epidemiologickej situácii prišiel, program sa niekoľkokrát menil a napokon sa ustálil na zostave, ktorú tvorila virtuózna miniatúra Ilju Zeljenku, romantický inštrumentálny evergreen a premiérové uvedenie jednej zo symfónií Josefa Bohuslava Foerstera. Ako sólista sa po prvýkrát v Bratislave predstavil mladý český huslista Milan Al-Ashhab.
Hudební festival Zbraslav je nový projekt, který vzniká jako reprezentativní přehlídka koncertního umění s cílem pravidelně představovat publiku na pražské Zbraslavi zajímavé umělce, přitažlivé hudební programy a profesionální výkony. Festival založil violoncellista a skladatel Štěpán Filípek se svými kolegy ze Zbraslavského tria. Akce je primárně zaměřena na klasickou hudbu, má ale ambice být platformou otevřenou perspektivně i jiným žánrům, jazzu, rocku nebo alternativě. První ročník festivalu se bude konat od pátku 6. do neděle 8. května v Městském domě na Zbraslavi.
Dirigent Vojtěch Jouza zve na Postní koncert spojených sborů En Arché a Česká píseň za doprovodu varhanice Jiřiny Dvořákové Marešové. Bude se konat v pondělí 11. dubna od 19:30 hodin v kostele U Salvátora v Salvátorské ulici na Praze 1. Zaznějí tam Palestrinovy Nářky proroka Jeremiáše, Gounodovo dílo Sedm posledních slov Ježíše Krista na kříži a Stabat mater Josefa Bohuslava Foerstera.
„Osmou symfonii veřejnosti poprvé představil v září 1910 v Mnichově – a byla to vlastně jediná příležitost, kdy byl plně uznán jako skladatel.“
„Ve Vídni a v Mnichově připravoval premiéru Osmé symfonie s jasným postojem, který ho jako dirigenta provázel po celý život, že ´nebude tolerovat žádné umělecké lajdáctví´.“
„V Praze zazněla poprvé 20. března 1912 za řízení Alexandera Zemlinského.“
Dva roky po mnichovské premiéře, v březnu 1912, zazněla i v Praze Mahlerova Osmá symfonie, zvaná Symfonie tisíců. Dělí nás od té koncertní události sto deset let. Výlučné dílo za tu dobu na pódiích, ani na těch pražských, nezdomácnělo. Nejen pro enormní nároky na velikost interpretačního aparátu, ale asi i pro svou velikášskou monumentalitu a možná i pro texty z druhého dílu Goethova Fausta, jejichž filozofující poselství nemá pro posluchače takovou bezprostřední emotivní sílu jako Mahlerovy písňové texty nebo chorál v jeho Druhé symfonii.
„Hned v ten okamžik mě napadlo, že jediné, co městu chybí, je profesionální orchestr zaměřený na hudbu osmnáctého století.“
„Oprostit se na týden od shonu a neklidu moderní doby, věnovat se pouze hudbě a prožít takový týden v klášteře je myslím mimořádně duchovně obohacující.“
„Pro provozování má Rybovka nevýhodu díla, které ‚každý zná a každý to hrál‘. O to více je ale potřeba se nad její interpretací zamýšlet.“
Činorodý dirigent Marek Štilec nezahálí. Hudba je jeho hlavním zájmem, zejména ta z osmnáctého století. Za poslední dobu v rámci projektu nazvaného Češi ve Vídni vydal několik CD s hudbou Leopolda Koželuha a Pavla Vranického. Založil Wranitzky Kapelle a právě v těchto dnech vyšla nová nahrávka se světovými premiérami Vranického orchestrálních děl se sólovým hobojem a flétnou. O tom a o dalších hudebních projektech přináší KlasikaPlus s renomovaným umělcem rozhovor.
„Festival Opera, který tradičně pořádá Jednota hudebního divadla, je společnou akcí všech divadel, a to z pohledu ekonomického i uměleckého.“
„Rozhodnutí, jakou inscenací se prezentují, je od prvního ročníku zcela na vedení divadel.“
„Slováci nabídnou české tituly – Slovenské národní divadlo inscenaci Dvořákovy opery Čert a Káča a banskobystrická Státní opera inscenaci Foersterovy Evy.“
Operní soubory z České republiky a ze Slovenska představí od 16. ledna do 29. března své nejlepší inscenace v Praze, převážně na scénách Národního divadla, ale i v dalších divadelních či nedivadelních prostorách. Festival hudebního divadla Opera 2022 je od roku 1993 jako bienále už patnáctým ročníkem. Vedle projektů velkých operních domů jsou v programu obsaženy také komorní produkce vzniklé nezávisle na tradiční síti kamenných divadel.
„Dramaturgický přínos večera nelze označit jinak než jako mimořádný.“
„Provedení Potulného šílence vedené Lukášem Vasilkem mělo všechny parametry dokonale propracované janáčkovské partitury a publikum odměnilo účinkující srdečným potleskem.“
„Suverénní způsob, jakým se zhostili svých partů sólisté, mohutně obsazený sbor a instrumentální ansámbl, nenechával posluchače ani chvíli v klidu.“
Janáčkův festival v Brně měl z loňského roku nevyrovnané účty vůči svému publiku, způsobené covidovou epidemií, avšak sobotní koncert v Besedním domě se podílel na zrušení onoho manka zásadním způsobem. Lze pravděpodobně už nyní konstatovat, že byl vrcholem festivalu. Vystoupil na něm Pražský filharmonický sbor se sbormistrem Lukášem Vasilkem, sólisty Kateřinou Kněžíkovou, Janou Hrochovou, Borisem Stepanovem a Jiřím Brücklerem a pianisty Stanislavem Gallinem, Marcelem Javorčekem, Martinem Levickým a Karlem Vrtiškou. Na programu byla díla Josefa Bohuslava Foerstra, Vítězslava Nováka a Leoše Janáčka a ve druhé polovině Igora Stravinského.
