„Sbor nesezpíváte do určité podoby za rok či za dva, je tu důležitá kontinuita a dlouhodobá, trpělivá, stabilní práce. Člověk musí myslet pozitivně, s vizí do budoucna. Dokud se zpívá, je dobře!“
„Napsal jsem vokálně-instrumentální kompozici pro violu sólo, smíšený sbor a orchestr, Stabat mater, na liturgický text. V rámci mého jubilea ji budou uvádět české symfonické orchestry, samozřejmě s Českým filharmonickým sborem Brno.“
„Běžně jsou skladby na toto téma zpracovány pro pěvecký kvartet, sbor a orchestr. Já jsem eliminoval sólovou pěveckou složku a nahradil ji sólovou violou. Viola je tedy Mater Dolorosa, která dojímá svým nářkem a zpěvem, ale je meditativní, ne koncertantní.“
Český filharmonický sbor Brno založil Petr Fiala před 33 lety a dokázal ho vypracovat na přední české a evropské těleso. Přitom byl schopen si najít čas i na komponování a mnohé skladby vznikly právě pro jeho sbor. Letos 25. března slaví skladatel a sbormistr 80. narozeniny a k jubileu bude 22. a 26. března ve Zlíně a v Brně uvedeno v premiéře jeho nové dílo – Stabat mater. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz Petr Fiala hledí dopředu i bilancuje a především podrobněji přibližuje svou novou skladbu s velikonočním textem.
„Maestro Christian Thielemann modeloval svou nesmírně pestrou škálou gest velmi nuancovitě každou frázi, propojení motivů, témat a vrstev…“
„Na rozdíl od Vídeňských filharmoniků užívali orchestrální hráči v Berlíně často a intenzivně ve své technice vibrato, ale skvěle kompaktně.“
„Ve skvostné a mnohovrstevnaté architektuře znění krásně dýchaly fráze.“
V době velké návštěvnosti německé metropole, která láká zájemce z různých zemí světa na své kouzelné adventní trhy na mnohých náměstích Berlína, vystoupili ve svém domovském sále ve dnech 15. až 17. prosince 2022 Berlínští filharmonikové se sopranistkou Camillou Nylund a s Maestrem Christianem Thielemannem. Společně nastudovali Čtyři poslední písně Richarda Strausse. Světoznámý orchestr s proslulým dirigentem představili před vyprodaným sálem i operní hudbu Richarda Wagnera a Hanse Pfitznera. S publikem se rozloučili Preludiem a fugou Es dur pro varhany, BWV 552 Johanna Sebastiana Bacha, která zazněla v orchestraci Arnolda Schönberga. Interpretace skladeb byla mimořádná.
„Na programu bylo koncertní provedení Fidelia a mezi světově uznávanými interprety lákalo především jméno světového tenoristy Jonase Kaufmanna.“
„Gstaad je švýcarské alpské město, ve kterém se koná v letní sezóně prestižní festival založený roku 1957 Yehudim Menuhinem.“
„Byl to náš poslední koncert letošní sezóny. Pak už následovala konečně čtrnáctidenní dovolená, víc času nám na ni nevyšlo“.
Český filharmonický sbor Brno je profesionální těleso, kterému se podařilo během třiceti let existence vypracovat se mezi světovou špičku. Od roku 1990, kdy byl založen sbormistrem, dirigentem a skladatelem Petrem Fialou, zpíval na mnoha domácích i zahraničních koncertech a vydobyl si pověst kvalitního, spolehlivého a profesionálního tělesa. Stvrdilo to i pozvání ke spoluúčinkování na projektu k 250. výročí Ludwiga van Beethovena – při koncertním provedení jeho opery Fidelio.
Cyklus symfonických básní Má vlast Bedřicha Smetany zazní ve středu 10. srpna na slavném Salcburském festivalu, a to od 21 hodin ve Velkém festivalovém domě. Dílo přednese West-Eastern Divan Orchestra v čele s dirigentem Danielem Barenboimem. Ještě je k mání několik vstupenek. Mou vlast uvedlo toto mezinárodní těleso mladých už letos v květnu na festivalu Pražské jaro, tehdy však Barenboima narychlo nahradil mladý dirigent Thomas Guggeis. Argentinsko-izraelský dirigent Daniel Barenboim a palestinsko-americký literát Edward Said založili v roce 1999 Západovýchodní díván jako těleso, ve kterém se k pravidelným koncertním projektům, a to až demonstrativně nekonfliktně, scházejí převážně izraelští, palestinští a arabští hráči – tedy příslušníci národů, které jsou jinak aktéry roky trvajícího blízkovýchodního napětí. Byl to idealistický čin hlásící se k mírovému úsilí, mající nicméně díky Barenboimově náročnosti a pracovitosti i jasné umělecké klady. Jde o zajímavé těleso, regulérně vystupující na nejlepších světových pódiích zdaleka ne pouze kvůli politickému poselství, jehož je nositelem, ale i pro své vynikající interpretační kvality... V neděli 7. srpna se na festivalu v Salcburku konala premiéra Janáčkovy opery Káťa Kabanová, kterou dirigoval Jakub Hrůša. ReflexiPlus Petra Vebera si můžete přečíst zde. Chystáme pro Vás i reflexe z úterního koncertu ORF Radio-Symphonieorchester Wien s dirigentkou Marin Alsop, na kterém mimo jiné zazní Janáčkova Sinfonietta, a pak během srpna i z několika operních představení.
„Collegium 1704 až doposud uvádělo české autory v kontextu s nějakým velkým jménem světového repertoáru. Až nyní stojí na programu jedno jediné jméno – Josef Mysliveček.“
„Spolu s Jakubem Hrůšou je tvůrcem inscenace Janáčkovy Káti Kabanové mezinárodně proslulý australský režisér Barrie Kosky.“
„West-Eastern Divan Orchestra s dirigentem Danielem Barenboimem zahrají Smetanovu Mou vlast.“
Na Salcburském festivalu, který v Mozartově rakouském rodišti začíná právě dnes a potrvá tam do 31. srpna, jsou letos v programu významné české stopy. Jakub Hrůša nastuduje s Vídeňskými filharmoniky a mezinárodní sestavou pěvců Janáčkovu operu Káťa Kabanová a Václav Luks tam s Collegiem 1704 uvede Myslivečkovo oratorium Abramo ed Isacco. Zazní i Smetanova Má vlast.
Dnes večer v Praze, ve čtvrtek a v pátek na Rheingau Musik Festivalu a skoro po celé léto na dalších pódiích nebo jevištích stráví Český filharmonický sbor Brno. Dnes vystoupí na Prague Proms (bližší informace ZDE), další dva dny budou následovat koncerty na počest výročí úmrtí Carla Orffa a po nich také účinkování v rámci operního festivalu v německém Heidenheimu.
„Na Smetanově Litomyšli budu potřetí, je to opět výzva. Ale byla bych ráda, kdyby mě pan Stříteský někdy pozval třeba na nějaký smetanovský koncert.“
„Už jsem dospěla do věku, kdy se ráda zklidním a zkomorním. I hlasu velice prospěje, když se může více koncentrovat na jemnější formu, jako jsou písně.“
„Rolí mám strašně moc, to je pravda. Ale myslím, že se mi hlas vyvíjí tak, jak má.“
Vystupuje na koncertních pódiích i v operních inscenacích, nedávno má úspěšně za sebou Manon v Ostravě nebo Micaëlu v Praze, teď ji čeká mimo jiné její osobní písňový debut v rámci pražského cyklu Lieder Company a vzápětí mimořádný koncert na festivalu Smetanova Litomyšl. Tam 16. června večer zazní v chrámu Nalezení sv. Kříže Requiem za mého přítele, které napsal významný polský skladatel Zbigniew Preisner, držitel dvou Cézarů za nejlepší filmovou hudbu. Kompozici dedikoval zemřelému příteli, slavnému režisérovi Krzysztofu Kieślowskému. V RozhovoruPlus se Jana Sibera zamýšlí nad svými rolemi i nad budoucností.
„Dnes režiséři nepotřebují osobnosti, oni potřebují ‚tělo‘.“
„Mým úkolem je přenést bel canto do českého jazyka, protože pražština je naprosto odlišná od italštiny.“
„Já bych se mohl stát lakmusovým papírkem pro jevištní mluvu.“
S barytonistou Vladimírem Chmelem jsem se poznal před mnoha lety coby člen sboru v produkcích režiséra Martina Otavy, se kterými jsme jezdívali do zahraničí. Velmi dlouhou dobu jsme se neviděli a dohromady nás po letech svedla letošní premiéra Carmen v Národním divadle, ve které hlavní úlohu ztvárnila Ester Pavlů, která je Vladovou pěveckou svěřenkyní. Slovo dalo slovo a my jsme se s Vladem konečně setkali v rozhlasové kavárně. Povídali jsme si o pěvecké technice, o bel cantu, o italštině, ale i jeho krumlovských kurzech, o zpěvácích, těžké zkoušce osudu a také o jeho cestě k Metropolitní opeře a o mnoha dalších věcech.
„Wellberovi se podařilo dostat ze všech nástrojových skupin Staatskapelle doslova maximum, takže se Pucciniho partitura zaskvěla v celé své orientální nádheře.“
„Intendant Nikolaus Bachler se rozhodl tvář festivalu do budoucna zásadně změnit a kontrakt už Staatskapelle Dresden neprodloužil... Labutí rytíř Lohengrin tedy přiletěl udělat pomyslnou tečku za festivalovou kapitolou číslo dvě.“
„Pokud bych měl inscenaci Lohengrina posuzovat podle jejích hudebních kvalit, neubránil bych se (a také se neubráním) pouze superlativům.“
Zkraje dubna se Staatskapelle Dresden zhostila hned dvou výsostných operních titulů. Ve středu 6. dubna se v Semperově opeře konala premiéra Madamy Butterfly Giacoma Pucciniho, v sobotu 9. dubna Staatskapelle Dresden zahájila Velikonoční festival v Salcburku Wagnerovým Lohengrinem, a to v koprodukci s Vídeňskou státní operou. V prvním případě byl autorem hudebního nastudování dirigent Omer Meir Wellber, ve druhém šéfdirigent Christian Thielemann.
„Na chedívův příkaz měla v Káhiře vzniknout národní opera. Koho oslovit? Volba padla na toho, jehož Rigoletto zde zaznělo už při otevření Khedivial Opera House – Giuseppe Verdiho.“
„Mezitím se vše bohužel prodlužovalo; došlo ke sporům, v jejichž blízkosti se pohybovala Češka vybraná Verdim do titulní role Aidy, Tereza Stolzová.“
„V hvězdném obsazení zazněla Aida letos na jaře v Opéra Bastille a posluchači si ji mohou vychutnat na stanici D Dur 19. prosince od 16 hodin.“
„Kontext je vším,“ učíval mě můj dlouholetý přítel a guru Miroslav Zikmund. A tak jím tedy Aidin příběh začnu. Slavná a všeobecně oblíbená opera Giuseppe Verdiho měla totiž svou světovou premiéru před půldruhým stoletím, 24. prosince 1871 v zajímavých souvislostech. Konala se na Štědrý den, což ale v muslimské zemi – byť s menšinou koptských křesťanů – nebylo na překážku. Jak ovšem tehdy Káhira vypadala? Co se odehrávalo v samotném Egyptě? Leccos z toho má ohledně Verdiho Aidy vypovídací hodnotu, ať už přímou či nepřímou.
„Náznak, pěvci nicméně zazpívaný i zahraný skvěle, jako skutečné drama.“
„Kristine Opolais má výhodu mladšího neopotřebovaného hlasu, schopného lyričtějších poloh stejně jako dramatického vzepětí.“
„Kaufmannův projev je emotivní, silný, postava Cavaradossiho má v jeho pojetí sebevědomí i nadhled.“
Očekávaná událost, hvězdná, lákavá. Taková byla Pucciniho Tosca ohlášená na letní scénu Kasematy ve Štýrském Hradci. Nejdříve se s velkým předstihem na oznámení skvěla jména Nětrebko, Kaufmann, Terfel. Později se to první vyměnilo za Kristine Opolais. Na první uvedení 22. srpna pak nakonec zbyl z původní trojice už jen Jonas Kaufmann – Bryn Terfel sice o den dříve odehrál neveřejnou televizní generálku, ale pro premiéru, s malým zpožděním živě přenášenou Rakouskou televizí, ho musel nahradit Ludovic Tézier.
„Trojici hlavních postav ztvárňují nejžádanější pěvci současnosti – sopranistka Opolais, tenorista Kaufmann a basbarytonista Terfel.“
„Scéna Schloßbergbühne Kasematten nad historickým centrem města byla dějištěm divadelního představení poprvé už v roce 1927.“
„Produkci plánovali pořadatelé v nejistotě z pandemické situace, nyní ji prezentují jako velkolepý návrat kulturního dění.“
Letní scéna na Zámeckém vrchu ve Štýrském Hradci je v příštích dnech dějištěm uvedení Pucciniho opery Tosca. Hvězdné obsazení s Kristine Opolais, Jonasem Kaufmannem a Brynem Terfelem velmi rychle vyprodalo vstupenky, pořadatelé z Grazer Spielstätten přidali třetí termín. Tosca se tak hraje 22., 24. a 25. srpna, bude ji také vysílat Rakouská televize ORF-III a ve městě je v letním kině Lesliehof v Joanneumsviertel připravena velkoplošná projekce.
„Výčet operních superstars, které se slétnou do La Scaly, aby tam společně prožily večer nazvaný Znovu hledět ke hvězdám, bere dech.“
„Nejsem si jist, zda je opravdu nutné kořenit árie recitací náročných veršů Cesare Paveseho či Eugenia Montaleho, o plamenných úvahách marxisty Antonia Gramsciho nemluvě.“
„La Scala je symbol umění, divadla a kultury, která nám pomáhá vyjít ven a znovu hledět ke hvězdám.“
Na sedmý den posledního měsíce v roce připadá svátek svatého Ambrože, patrona italského Milána. Ve stejný den tradičně zahajuje novou sezónu milánská La Scala. Letos z pochopitelných důvodů pouze prostřednictvím televizního přenosu do celého světa.
Sedmý prosinec je tradičním datem zahájení operní sezóny milánské Scaly. Otevřít tak řadu představení chtělo divadlo i letos, a to Donizettiho operou Lucie z Lammermooru, ale v důsledku koronavirové pandemie musely být všechny přípravy zrušeny. A tak dramaturgie této světové scény přišla s nápadem upořádat velký operní a baletní večer z árií, duetů a sólových tanečních vystoupení. Živé operní a baletní gala bude vysílat v pondělí 7. prosince od 20:20 hodin Česká televize na programu ČT art. Sbor a orchestr divadla La Scala bude řídit slavný dirigent Riccardo Chailly, baletní čísla pak Michele Gamba. Večerem diváky provede Jiří Vejvoda.
Německá tenorová legenda Fritz Wunderlich by v srpnu letošního roku oslavil devadesát let. Bohužel se nedožil vysokého věku. Zemřel v pouhých šestatřiceti letech, ale stačil na sebe upozornit svým překrásným hladkým, mladistvým a hlavně podmanivým hlasem s technikou, která oslnila celý operní svět. Vedle dalšího německého tenoristy Rudolfa Schocka, od jehož narození letos uplynulo dokonce 105 let, překvapoval svou schopností deklamace pod legatem a ve své podstatě dokázal nemožné – belcantový princip zpěvu v jazyce, který údajně není s italským způsobem zpěvu slučitelný. Byli tak s Rudolfem Schockem vlastně průkopníky a dodnes jsou oba velmi uznávanými pěvci. Bavorský rozhlas připomenul Wunderlichovo umění pěti snímky, které vám chceme zprostředkovat i my.
V pondělí Česká televize na svém programu ČT art odvysílala Pucciniho operu Manon Lescaut v nastudování londýnské Královské opery Covent Garden z roku 2014 a záznam nyní zpřístupnila ve svém archivu. Příští týden televize divákům nabídne Koncert k pádu Berlínské zdi v podání Daniela Barenboima a Berlínských filharmoniků.
„Parta kolegů, vědomých si, že hrají první ligu, s nadějí, že se zase sejdou při práci, kterou evidentně milují.“
„Něco podobného asi ještě nikdo nezažil ani neviděl.“
„Signál se občas vytrácí, hlas se mění. Ale stejně jste rádi, že se vzájemně nejen slyšíte, ale také vidíte.“
Metropolitní opera je jedno z nejlepších a nejznámějších světových divadel a určitě i divadlo na první světové příčce co do velkorysosti a ambicióznosti. Velkoměsto dostředivé síly New Yorku ani nic jiného neumožňuje a značka navíc zavazuje. Pokud nikdo nikdy předtím nerozjel nic, co by bylo podobné operním přenosům do kin po celém světě, pak ani v době pandemie nepřekvapí, že to byla právě Met, kdo uspořádal bezprecedentní celosvětový operní telemost.
V sedm hodin středoevropského času začíná dnes večer na webu newyorské Metropolitní opery čtyřhodinový virtuální koncert, do kterého se postupně ze svých domovů po celém světě budou připojovat slavní pěvci. Účast jich přislíbilo na čtyřicet. Program mají uvádět generální ředitel divadla Peter Gelb, který žije v New York CIty, a hudební ředitel a šéfdirigent Yannick Nézet-Séguin, který je doma v Montréalu.
„Koncerty kopírovaly obsah stejnojmenného nového alba, na kterém Kaufmann zpívá árie a duety ze Straussových operet.“
„Dirigoval - jako při většině Kaufmannových koncertů - Jochen Rieder.“
„Babička mu zpívávala Straussovy, Lehárovy a Stolzovy evegreeny.“
Desítka koncertů v prestižních sálech Německa, Francie, Belgie, Švýcarska a Maďarska, na nich bezmála dvacet tisíc posluchačů. Taková je bilance čtyřtýdenního evropského turné Jonase Kaufmanna s programem nazvaným Mein Wien – Moje Vídeň. Při všech vystoupeních mezi 7. lednem a 1. únorem doprovázel německého tenoristu orchestr PKF-Prague Philharmonia.
Orchestr PKF – Prague Philharmonia vyjíždí na začátku ledna na prestižní turné, kde bude partnerem tenoristy Jonase Kaufmanna. V programu s názvem Mein Wien bude pod taktovkou dirigenta Jochena Riedera účinkovat také sopranistka Rachel Willis-Sørensen. Zazní sólová čísla i duety různě spjaté s Vídní autorů Johanna Strausse mladšího, Roberta Stolze, Emmericha Kálmána, Franze Lehára a Rudolfa Sieczynského. Společně zavítají umělci do nejprestižnějších hudebních sálů v Německu, Maďarsku, Francii, Belgii a Švýcarsku.
