Houslista Jan Mráček bude coby dirigent debutovat v pátek 17. února u Západočeského symfonického orchestru v Mariánských Lázních. Spolupráci mu nabídl šéfdirigent tělesa a hornista Radek Baborák. Koncert se bude konat od půl osmé večer ve Společenském domě Casino a Jan Mráček se zároveň ujme sólového partu v méně známém Mendelssohnově Houslovém koncertu d moll. Ten orámují předehra k Mozartově opeře Don Giovanni a Schubertova Pátá symfonie B dur.
„Přišlo mi symbolické,“ uvedl Pablo Barragán, „že Kramářův koncert provedu s místním orchestrem v kraji, ze kterého skladate pocházel.“
„Brahms, celkově plachý a často o sobě pochybující,“ připomněl šéfdirigent Szolt Hamar, „se dlouho obával poměřit s tvorbou velikánů, které uznával.“
„Kromě tří skladeb, uvedených v programu, zazněly i přídavky; překrásně tklivou náladu získala Piazzollova skladba Oblivion.“
Náhody, jak známo, neexistují. A tak jsem cestou za dvěma obsahově totožnými koncerty Moravské filharmonie Olomouc, které se uskutečnily v sále Reduta 9. a 10. února 2023, vyslechl aktuální zprávu. Ubytovací portál booking.com zveřejnil svůj tip na deset nejzajímavějších míst planety, která by letos stálo za to navštívit. A vedle brazilské megalopole Sao Paulo, tasmánského přístavu Hobart či jihotyrolského Bolzana se na seznamu vyjímá i hanácká Olomouc. Jako by toto sdělení, vonící nečekanou světovostí, předznamenalo personální aspekt obou vystoupení. Jev, který byl zmiňován též v přilehlém Mozartově sále, kde tradičně probíhají debaty s protagonisty.
„Abonentní koncert, který zazněl 9. února 2023, přinesl posluchačům překvapení. Promyšlená dramaturgie postavila koncert tak, aby jednotlivé skladby zvyšovaly náročnost interpretace a aby se stále více zvyšovalo i vnímání publika.“
„Mladý hudebník ze Sevilly žije v současné době v Berlíně a jako vítěz evropských soutěží spolupracuje s mnoha slavnými orchestry.“
„Obecenstvo uváděl do úžasu především rubaty, které hudbu dostávaly do většího napětí a euforie. Byl to skvělý a stylový závěr večera, který předčil veškerá očekávání.“
„Touha po ideálu a věčná cesta k dokonalosti“. Tak zněl název abonentního koncertu, který nabídla svým fanouškům Moravská filharmonie Olomouc ve čtvrtek 9. února. V sále Reduty vystoupil orchestr s maďarským šéfdirigentem Zsoltem Hamarem a nabídli Symfonii č. 35 D dur „Haffnerovu“ Wolfganga Amadea Mozarta, Koncert pro klarinet Es dur Františka Kramáře-Krommera a Symfonii č. 1 c moll Johannesa Brahmse. Sólo hrál španělský klarinetista Pablo Barragán. Obecenstvo si vynutilo přídavek, který ho následně zvedl ze sedadel: Brahmsův Uherský tanec č. 5. Vybuchoval jako šampaňské.
„Komorní hudba má ale mnohem více podob, skladatelé vytvářeli nejrůznější sestavy, smyčcové i dechové, podle svých zálib i podle toho, jaká kde byla poptávka. Často bylo složení ansámblu (zvláště v menších místech) závislé na tom, jaké hudebníky měl autor k dispozici.“
„Dvořák psal své dílo ve svém prvním velkém rozmachu tzv. „Slovanského období“, vzniklo mezi první řadou Slovanských tanců a prvními dvěma Slovanskými rapsodiemi. Byla to první Dvořákova komorní skladba uvedená v zahraničí, která stejně jako tenkrát dodnes budí opravdové nadšení.“
„A ještě na dvě téměř „rarity“ z ranku komorní hudby bych rád upozornil. Tou první je skladba pro těremin, hoboj, klavír a smyčcové kvarteto Jakuba Rataje Aether. Lev Sergejevič Těremin, ruský fyzik a průkopník elektroniky, současně též hudebník, vynalezl v roce 1920 nástroj, který je podobně jako Martenotovy vlny založen na využití vlastností elektrických kmitů.“
Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to 24/7, tedy nepřetržitě. Hudbu vybírají, ohlašují a přibližují konkrétní lidé s jedinečným zázemím, preferencemi a vkusem. Ve všední dny „od čtyř do osmi“ je v projektu Klasika na dosah dokonce prostor pro nenápadné vzdělávání. Stanice s hudebním názvem je pro portál KlasikaPlus.cz synonymem pro „samou hudbu“. Pravidelně proto nahlíží do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 13. 2. do 19. 2. 2023?
Moravská filharmonie Olomouc ve čtvrtek 9. a v pátek 10. února nabídne od sedmé hodiny večerní program, který snoubí hudbu Mozarta, Kramáře-Krommera a Brahmse. Společným jmenovatelem jejich vybrané tvorby je Touha po ideálu a věčná cesta k dokonalosti. Právě tak zní titul nadcházejících koncertů s šéfdirigentem Zsoltem Hamarem a španělským klarinetistou Pablem Barragánem. Oba večery zahájí beseda s umělci v Mozartově sále s moderátorem Jiřím Vejvodou.
České centrum New York informuje o účinkování našich hudebníků v New Yorku: Ve slavné Carnegie Hall, která patří k nejvýznamnějším světovým koncertním sálům, vystoupí v první části letošního roku hned několik českých umělců a uskupení. Už zítra se tam uskuteční koncert Filharmonie Brno pod vedením dirigenta a uměleckého ředitele Dennise Russella Daviese, která přijede na americké turné. V únoru vystoupí tamtéž pražský pěvecký sbor Cancioneta Praga a Český národní symfonický orchestr s houslistou Robertem McDuffiem. Čtvrtou hudební událostí prvního pololetí tohoto roku bude dubnový koncert českého zpěváka Jana Smigmatora.
„Praze dal Eduard navždy sbohem v sedmadvaceti letech, kdy se v roce 1852 přesunul natrvalo do Vídně.“
„Jak moc Richard Wagner Hanslicka nesnášel, dosvědčují dvě okolnosti. Zatímco první je spíše domnělá, druhá naopak zcela průkazná.“
„Přestože do Prahy se Hanslick už nikdy nevrátil, českému hudebnímu životu prokázal neocenitelnou službu. Patřil ve Vídni k prvním, kteří si povšimli nadání Antonína Dvořáka.“
Sám složil pouhé dvě skladby, kupodivu na verše v češtině. Milostnou píseň pod Vyšehradem a Českého houslistu. Měl ale dost rozumu na to, aby si uvědomil, že hudbu nemá tvořit, nýbrž o ní zasvěceně a v širokých souvislostech psát a přednášet. Pražský rodák Eduard Hanslick se především po přestěhování do Vídně, kde prožil převážnou část svého života, stal – slovy českého muzikologa a estetika Jaroslava Stříteckého – „ničitelem starých předsudků a konstruktérem nových pověr“. Také však „předmětem ojediněle koncentrované nenávisti“. Čím tak zaujal, ale zároveň provokoval autor bezpočtu kritik, esejí a knih o čemsi tak relativně okrajovém, jako je klasická hudba? Odpovědi je třeba hledat v jeho barvitém životopise.
„Šestnásťročný Ryan Martin Bradshaw je bezosporu unikátnym interpretačným zjavom na domácej pianistickej scéne.“
„Sólistov prednes Brahmsovho Intermezza A dur, op.118 musel uspokojiť aj náročného hudobnmého znalca.“
„Ondrej Lenárd znova presvedčil, že je ideálnym interpretom diel ruského romantického symfonizmu.“
V bratislavskom Veľkom koncertnom štúdiu Slovenského rozhlasu sa v piatok, 27. januára 2023 konal ďalší, v poradí už piaty abonentný koncert Symfonického orchestra Slovenského rozhlasu v tejto sezóne. Pod taktovkou šéfdirigenta Ondreja Lenárda odzneli dve ťažiskové diela ruského romantického symfonizmu – Druhý klavírny koncert c mol, op.18 Sergeja Rachmaninova a Symfónia Manfred, op. 58 P.I. Čajkovského. Sólový part Rachmaninovovho koncertu predniesol mladý slovensko-austrálsky klavirista Ryan Martin Bradshaw, v súčasnosti rezidenčný umelec SOSR-u, ktorý s naším rozhlasovým orchestrom pod dirigentskou kuratelou O. Lenárda v posledných sezónach pomerne často koncertuje (v novembri 2021 účinkoval s ním ako sólista Čajkovského Klavírneho koncertu b mol, v apríli 2023 ho premiérovo čaká uvedenie Klavírneho koncertu a mol Roberta Schumanna).
„Bylo vidět, že dirigent má dílo skutečně prožité.“
„Krček stavěl na soudobé hudbě XX. století i na jeho oblíbeném folkloru.“
„Brahmsovy skladby se vyznačují originalitou i technickou dokonalostí.“
Všechny významné symfonické orchestry v naší vlasti si nad koncertní činnost daly ještě dva závazky. Jednak výchovu nových posluchačů, vytvářením speciálních edukačních programů pro děti a mládež, jednak propagaci soudobé hudby. Nabízejí rezidenční pobyty, objednávají opusy, trvale mají kontakty s řadou současných skladatelů. Jedním z těch, s nimiž dlouhodobě spolupracuje Symfonický orchestr hl. města Praha FOK, je i Jaroslav Krček. Ve světové premiéře orchestr uvedl ve středu 25. a ve čtvrtek 26. ledna 2023 ve Smetanově síni Obecního domu jeho Koncert pro hoboj a orchestr op. 161.
„Slyšet Bachův dvojkoncert v podání Itzhaka Perlmana a Pinchase Zukermana je skutečná lahůdka.“
„Beethovenova Pastorální je nepochybně nejen dokladem Karajanovy legendární preciznosti, ale především umění přenést ji na svůj orchestr.“
„Na nahrávce můžeme slyšet Dagmar Peckovou v její vrcholné formě, která z ní už dnes dělá živoucí legendu.“
Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to 24/7, tedy nepřetržitě. Hudbu vybírají, ohlašují a přibližují konkrétní lidé s jedinečným zázemím, preferencemi a vkusem. Ve všední dny „od čtyř do osmi“ je v projektu Klasika na dosah dokonce prostor pro nenápadné vzdělávání. Stanice s hudebním názvem je pro portál KlasikaPlus.cz synonymem pro „samou hudbu“. Pravidelně proto nahlíží do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 30. 1. do 5. 2. 2023?
Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK zahraje ve světové premiéře Koncert pro hoboj a orchestr Jaroslava Krčka, v němž se sólového partu ujme renomovaná hobojistka a členka orchestru Liběna Séquardtová. Na programu bude také symfonická báseň Útes Sergeje Rachmaninova a Symfonie č. 4 Johannesa Brahmse. Koncerty pod taktovkou dirigenta Petra Altrichtera se budou konat ve středu 25. a ve čtvrtek 26. ledna od 19:30 hodin ve Smetanově síni Obecního domu.
V programu Pražských symfoniků má 25. ledna premiéru nová skladba Jaroslava Krčka – Koncert pro hoboj a orchestr. Zazní v Obecním domě v podání Liběny Séquardtové a pod taktovkou dirigenta Petra Altrichtera vedle děl Sergeje Rachmaninova a Johannesa Brahmse. Skladatel, jehož Sedmou symfonii uvedla v prosinci v premiéře Česká filharmonie, proslul v uplynulých desetiletích nejen koncertními a dalšími vlastními díly, ale výrazně také nezaměnitelnými úpravami tuzemského folklóru a nejstarších památek české hudby pro soubor Musica Bohemica. Na prahu roku, ve kterém se dožívá čtyřiaosmdesáti, bilancuje Jaroslav Krček ve videorozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz svůj přístup ke komponování, vysvětluje, co znamená sloužit lidové písni, vyznává se, proč si celoživotně zamiloval profesi hudebního režiséra pracujícího s interprety v nahrávacích studiích, a samozřejmě hovoří i o Hobojovém koncertu. Jak říká, tento nástroj byl stvořen pro krásu a hráči na hoboj jí také chtějí docílit. A tak se i on snažil, aby ve skladbě byla přítomna... Rozhovor připravil Lukáš Hurník.
"Na varhanním matiné FOK ve Smetanově síni Obecního domu vystoupila Markéta Schley Reindlová. Je vítězkou mezinárodní varhanní soutěže v belgických Bruggách, v Dudelange v Lucembursku a cenu získala také na soutěži Musashino-Tokio."
"Mimo bohaté koncertní činnosti působí v Plzni, kde vede kurzy pro chrámové varhaníky a v bavorském Bamberku, kde zastává místo ředitelky chrámové hudby v Erlöserkirche a tam také žije."
"Program matiné zvolila z německé a české hudby a provedla ho brilantně s velkým zaujetím a temperamentem."
V cyklu varhanních matiné FOK ve Smetanově síni Obecního domu v Praze, vystoupila Markéta Schley Reindlová. Vystudovala klavír a varhany na konzervatoři v Plzni, hru na varhany na pražské AMU, následně ještě obor varhany na Hochschule für Kirchenmusik v Heidelbergu u Martina Sandera a také obor chrámová hudba. Je vítězkou mezinárodních varhanních soutěží v belgických Bruggách (2003) a v Dudelange v Lucembursku (2007). Ocenění i cenu publika získala také na soutěži Musashino-Tokio (2004). Svoji hudební činnost dělí mezi bohatou koncertní činnost, působení v Plzni, kde už 13 let vede kurzy pro chrámové varhaníky a Německo. Právě zde nejen trvale žije, ale také zastává místo ředitelky chrámové hudby, konkrétně v Erlöserkirche v bavorském Bamberku.
„Slíbil, že se bude hudbě věnovat i nadále a že bude v budoucnosti připraven Staatskapelle Berlin s radostí dirigovat.“
„Všem pochybovačům a kritikům ukázal, že věk a nemoc nemusí být důvodem k tomu, aby se vzdal aktivního hudebního života.“
„Praha Barenboima naposledy zažila na Pražském jaru 2017, kdy s Vídeňskými filharmoniky dirigoval Mou vlast.“
Novoroční koncert orchestru Staatskapelle Berlin s Beethovenovu Devátou symfonií řídil v Deutsche Staatsoper s mimořádným ohlasem Daniel Barenboim. Bylo to po několika měsících nemoci a listopadových osmdesátinách jeho první dirigentské vystoupení. Jen o několik dní později nicméně oznámil, že se k 31. lednu ze zdravotních důvodů vzdává funkce hudebního ředitele divadla na třídě Pod lipami, kterou vykonává od roku 1992.
„Věděli jste, že první učitel hudby Antonína Dvořáka, pomocný učitel a regenschori ve Zlonicích Antonín Liehman, byl docela pilným skladatelem?“
„Opera Dianin strom od Vicente Martína y Soler na libreto da Ponteho měla premiéru v roce 1787. Pokud se s ní chcete seznámit, musíte si na ni vyhradit noční čas.“
„Úplnou raritou jsou skladby, jejichž autory jsou dva naši slavní dirigenti: cyklus pro klavír Skizzy složil Václav Talich a další klavírní cyklus s názvem Náladové obrázky je od Václava Smetáčka.“
Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to 24/7, tedy nepřetržitě. Hudbu vybírají, ohlašují a přibližují konkrétní lidé s jedinečným zázemím, preferencemi a vkusem. Ve všední dny „od čtyř do osmi“ je v projektu Klasika na dosah dokonce prostor pro nenápadné vzdělávání. Stanice s hudebním názvem je pro portál KlasikaPlus.cz synonymem pro „samou hudbu“. Pravidelně proto nahlíží do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 2. do 8. ledna 2023...?
Slovenská filharmonie ve spolupráci s Bratislavskými hudebními slavnostmi přichystaly vánoční online dárek pro své příznivce. Ještě poslední dnes a zítra, tedy 30. a 31. prosince, bude k dispozici stream koncertu ze sedmapadesátého ročníku festivalu, který se konal v říjnu letošního roku. Tehdy po boku Slovenské filharmonie pod taktovkou Markuse Poschnera vystoupil náš hornista Radek Baborák, a to v Koncertu pro lesní roh a orchestr č. 2 Es dur Richarda Strausse. Jako přídavek uvedl Kaddish Lva Kogana. Koncert orámovaly Beethovenova předehra Egmont a Brahmsova Symfonie č. 4 e moll.
Podél Dunaje – to je název dvou koncertů, na které láká do svého sálu Filharmonie Hradec Králové. Mají podtituly Malý a Velký Silvestr, jelikož se budou konat v pátek 30. prosince od 18 hodin a v sobotu 31. prosince od 15 hodin. Dirigent Kaspar Zehnder přizval sopranistku Marion Grange a barytonistu Wolfganga Resche, aby společně umocnili silvestrovskou náladu inspirovanou zejména operetními melodiemi. Svou hudbou publikum potěší autoři jako Johann Strauss mladší, Johannes Brahms, Franz Lehár, Béla Kéler, Emmerich Kálmán, George Enescu, Paul Abraham, Iosif Ivanovici či Robert Stolz.
