KolonadaLuhacovice

Už napotřetí připravují pořadatelé devětadvacátý ročník Festivalu Janáček a Luhačovice. Měl by se konat od 11. do 15. července, doprovodné programy pak až do konce sedmého měsíce. O Slavnostní zahájení u busty Leoše Janáčka se postará Žesťová harmonie Zlín. Večer prvního dne festivalu bude na Lázeňském náměstí patřit opernímu souboru, orchestru a baletu Slezského divadla v Opavě pod taktovkou Vojtěcha Spurného, v režii Jany Andělové Pletichové. Na pořadu bude Mozartova opera Figarova svatba. Lázeňské divadlo druhý den večer rozezní soubory Moyzesovo kvarteto a Mucha Quartet s klavíristou Marošem Klátikem. Umělci přednesou skladby Leoše Janáčka, Antonína Dvořáka a Felixe Mendelssohna-Bartholdyho. Ve středu 13. července večer v Kostele Svaté rodiny vystoupí Czech Ensemble Baroque s duchovními díly Františka Ignáce Tůmy. Hned druhý den budou v tom samém kostele odpoledne účinkovat Magdaléna Múčková s cimbálovou muzikou Danaj a pěvecký sbor Spinek s varhaníkem Martinem Jakubíčkem. Program koncertu bude uspořádaný ze sbíraných písní Hynka Bíma, který úzce spolupracoval s Leošem Janáčkem. Philharmonia Octet Prague vystoupí večer v Lázeňském divadle a přednese skladby Mozarta, Pavlorka a Dvořáka. V pátek 15. července večer uzavře koncertní část festivalu balet Rákos Rákoczy s podtitulem Obrázek z moravského Slovenska s tanci a zpěvy od Augustina Bergera, Jana Herbena a Leoše Janáčka. V první polovině večera na Lázeňském náměstí zazní Novákova Slovácká suita. Publikum se může těšit na soubor Lúčnica a Filharmonii Bohuslava Martinů Zlín s dirigentem Tomášem Braunerem.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
99

„Orchestr podal od prvních tónů soustředěný výkon.“

„Kaňka svým pojetím přesvědčil publikum, že je stále na vrcholu své umělecké formy.“

„Hudební vtip Weinberga vyzněl v provedení Plzeňské filharmonie výborně.“

Dramaturgicky zajímavý a interpretačně svrchovaně provedený byl další z abonentních koncertů řady Platina v Plzni. Plzeňská filharmonie uvedla díla Leoše Janáčka, Petra Iljiče Čajkovského a zřídka uváděného autora 20. století Mieczysława Weinberga. Magnetem večera bylo přizvání violoncellisty Michala Kaňky jako sólisty.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
IMG0148

„Budu absolutně šťastný, když se teď po Filasově Requiem ještě podaří dva koncerty na závěr roku.“

„Musíme mít kontakty. Nesmíme sázet na to, že České centrum samo osloví širší publikum.“

„O interpretaci české hudby mají zájem i Asiaté, kterých je na amerických školách opravdu hodně. Neznají naše emoce, ale nahrazují je nesmírnou pílí.“

V New Yorku se letos koná řada akcí ke 180. výročí narození Antonína Dvořáka, který se ve Spojených státech nesmazatelně zapsal světovou premiérou Novosvětské symfonie Také už bylo a je více akcí k osmdesátému jubileu příjezdu Bohuslava Martinů do amerického exilu. A v těchto dnech i ke smutnému dvacátému výročí teroristických útoků z 11. září 2001, při nichž bylo zničeno Světové obchodní centrum a zahynulo několik tisíc lidí. Vpředvečer výročí je to multimediální projekt s hudbou Juraje Filase – jeho Requiem Oratio Spei věnovaného obětem teroristických útků. Za mnoha kulturními projekty v těch souvislostech stojí newyorské České centrum. Jeho ředitel Miroslav Konvalina, někdejší rozhlasový zpravodaj, přibližuje v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz hlavně ty hudební.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
krom-3

Studenti Letní hudební akademie Kroměříž se představí veřejnosti na dvou koncertech. Programy mají název Budoucí mistři a uskuteční se v pondělí a v úterý. Součástí programu akademie jsou také besedy o Leoši Janáčkovi a fórum o budoucnosti kultury. 

 
Zveřejněno v VýhledPlus
Petra-11

„Pocházím z rodiny, kde je hudba důležitou součástí života.“

„Hodně spontánní byly Žítkovské elegie pro cimbál.“

„Na Mannheim vzpomínám moc ráda.“

Přinášíme rozhovor s další představitelkou mladé generace českých skladatelů – Petrou Čtveráčkovou. Její profesní zaměření je však daleko širší – pro portál KlasikaPlus si se Štěpánem Filípkem povídala o svých studiích, kompozici, hudební vědě, výuce hudby, dramaturgii, projektu Hudebníček a dalších tématech.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
5-23

„Leoš Janáček patřil ke skladatelům takzvaným všetečným a nedůtklivým, kteří v divadle nevynechají ani jednu zkoušku na své dílo.“

„Je nutné chápat Neumannovo nastudování do jisté míry jako vzorové a nepodceňovat důležitost jeho poznámek a doplňků v partituře.“

„Premiéra, jak předurčila divadelní pranostika, měla mimořádný (kanónový) úspěch.“

V tomto roce uplyne rovné století od premiéry Janáčkovy opery Káťa Kabanová. Dílo si prorazilo cestu na divadelní prkna záhy po svém dokončení. První provedení, které zaznamenalo dle dobových ohlasů mimořádný úspěch, nastudoval v tehdejším brněnském Městském divadle za přítomnosti a spolupráce autora František Neumann v režii Vladimíra Marka a výpravě Vladimíra Hrsky.

 
Zveřejněno v SeriálPlus
1

„Práce operní dramaturgie je velmi různorodá. Je hodně na každém z nás, v čem naše práce přesně spočívá.“

„Na zkouškách je dramaturg taky dalším párem očí, který má prostor vnímat i to, co režisér v pracovním procesu třeba nemůže postihnout.“

„Rozjet celý aparát zabere hodně času a není vůbec jednoduché to naplánovat.“

Od dramaturga filharmonického tělesa jsme zamířili k dramaturgyni operní: v opeře Národního divadla Brno nás přijala Patricie Částková. V čem spočívá její práce? Co všechno vyžaduje zahájení operního provozu a co dělá soubor nyní? O tom si povídala v rozhovoru s KlasikouPlus.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
101

„Původní sborové party jsou plné invektiv, z nichž ty slušnější jsou typu ‚nafackovat Janáčkovi‘.“

„V roce 1920 neměl už nikdo náladu na satiru a sebemrskačství národního sobectví, měšťáctví a zbabělosti. Hledělo se vpřed, a nikoliv dozadu. Načasování premiéry se takto zpozdilo o rok a půl.“

„Část kritiky označila Janáčka za hudebního novátora a část jej považovala za hudebního primitiva a podivína. V podstatě však kritika byla jaksi bezradná.“

Rok 2020 přinesl kromě celosvětové pandemie také jedno významné janáčkovské výročí, které jsme ale kvůli první vlně koronaviru na jaře poněkud přehlédli. Dne 23. dubna totiž uplynulo sto let od premiéry Janáčkovy v pořadí páté opery Výlety páně Broučkovy, události o to významnější, že se jednalo o první a zároveň i poslední světovou premiéru opery Leoše Janáčka na prknech pražského Národního divadla.

 
Zveřejněno v SeriálPlus
Ji-Zahrdka-IMG5122

„Mnozí měli tendence jeho dílo vylepšovat. Ale dneska už naštěstí existují kritické edice, díky nimž zní Janáček opravdu původně.“

„Názorově byl Janáček dost blízký Masarykovi...! Stejná generace.“

„My asi těžko můžeme skočit do německých nebo rakouských poměrů. Ale v rámci možností se pro Janáčka dělá maximum.“

Jak dobře uměl rusky? Rozlišoval nějak výrazně Moravu a Čechy? Jak hodně byl vlastencem? A mluvil také hantecem…? S brněnským muzikologem Jiřím Zahrádkou, docentem Masarykovy univerzity a v oddělení dějin hudby Moravského zemského muzea kurátorem janáčkovských sbírek, se dá hovořit o Leoši Janáčkovi dlouho a zajímavě. A tak se v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz dotýká jak proměn přístupů a tradic v interpretaci jeho hudby i v operní režii, tak rusofilství a znalosti jazyků s nářečí… a také přibližuje Janáčkův způsob řeči a uvažuje o čitelnosti jeho rukopisu a notopisu. Janáčkovi toho podle něj asi moc nedlužíme. Snad jen pořádné a moderní muzeum.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
úterý, 17 listopad 2020 18:05

Sir Charles a jeho Janáček

1

„Pod jeho taktovkou je to výbušná, syrově stručná, téměř barbarská hudba.“

„Mackerras byl interpretem Mozarta, Händela, anglických skladatelů i Brahmse a Wagnera. Česká tvorba nicméně pro něj byla nepřehlédnutelnou a mimořádně důležitou položkou.“

„Pokud jsem v životě něčeho dosáhl, pak to byla propagace Janáčka, rekapituloval svůj život nedlouho před smrtí.“

Nahrávek skladeb českých autorů, pod nimiž je jako dirigent podepsán Sir Charles Mackerras, je nespočet. Ještě mnohem víc bylo koncertů, které řídil v Praze a Brně, stejně jako koncertů a operních představení, na nichž nastudoval a řídil českou hudbu mimo naše území. Živý snímek Janáčkovy Glagolské mše z festivalu Janáček Brno 2004 připomínáme v den nedožitých 95. narozenin tohoto „přítele české hudby“, Australana narozeného v USA a žijícího v Británii, jehož život se uzavřel v létě před deseti lety.

 
Zveřejněno v NahrávkaPlus
88

Dvacet osm produkcí v devatenácti dnech – to je bilance festivalu Janáček Brno 2020, který se bude konat tradičně v sudý rok na podzim. Jeho pořadatel, Národní divadlo Brno, právě zveřejnilo jeho program a v neděli zahájí prodej vstupenek. Do Brna se opět sjedou světoví režiséři a interpreti, mimo jiné Robert Carsen, Claus Guth, Jakub Hrůša, Karita Mattila, Pavol Brešlík, Pavel Haas Quartet nebo Bamberští symfonikové. Tematická linka přehlídky se bude tentokrát ovíjet kolem umělecké vřavy na přelomu 19. a 20. století a hledání nových cest v hudebním výrazu oper i instrumentálních děl.

 
Zveřejněno v VýhledPlus