Jakub Hrůša prodloužil smlouvu s orchestrem Bamberger Symphoniker do konce sezony 2028/2029. Jejich šéfdirigentem je od září 2016. Bamberští symfonikové bývali za komunistického režimu v tuzemsku nežádoucí, měli negativní nálepku „sudetských Němců“. Do Prahy zajíždějí teprve až po roce 1990. Jejich „československá“ minulost, spojená s odsunutými německy hovořícími hudebníky, kteří se po válce v novém domově v Bavorsku sešli ke společné umělecké práci, je jedinečná. Jejich nynější dlouholeté spojení se skvělým českým dirigentem je podnětné, po hudební stránce zajímavé a z hlediska narovnávání historických křivd správné. Za zásluhy o povznesení dobrého jména tělesa Jakub Hrůša letos obdržel Bavorskou kulturní cenu. K působení v domovském městě společně přidali už řadu prestižních turné a natočili mimořádně úspěšné nahrávky. O jejich hostování na festivalu Dvořákova Praha čtěte ZDE. Vedle působení v Bamberku zůstává Hrůša hlavním hostujícím dirigentem České filharmonie a Orchestra dell’Accademia Nazionale di Santa Cecilia v Římě. Především je ovšem designovaným hudebním ředitelem londýnské Královské opery Covent Garden, kde se pozice ujme v září 2025.
„Můžete si připomenout velkolepé umění dirigenta Claudia Abbada, od jehož narození uplynulo letos devadesát let. V centru pozornosti bude Mahler – nejprve jeho Šestá symfonie s Berlínskou filharmonií.“
„Brilantní je nahrávka Haydnových symfonií s Berlínskými filharmoniky a Herbertem von Karajanem, poslechněte si Symfonii č. 103 Es dur.“
„Velké výročí Marii Callas zrcadlí také tradiční operní večer v neděli v šestnáct hodin, zazní nahrávka kompletní Carmen.“
Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to 24/7, tedy nepřetržitě. Hudbu vybírají, ohlašují a přibližují konkrétní lidé s jedinečným zázemím, preferencemi a vkusem. Ve všední dny „od čtyř do osmi“ je v projektu Klasika na dosah dokonce prostor pro nenápadné vzdělávání. Stanice s hudebním názvem je pro portál KlasikaPlus.cz synonymem pro „samou hudbu“. Pravidelně proto nahlíží do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 27. listopadu do 3. prosince?
„Je to postranní kouzlo jeho úžasných nápěvků mluvy.“
„Stabat mater? Vůči takhle silné hudbě nemůže zůstat žádné citlivé a nezatvrzelé srdce imunní, ať je člověk věřící jako Dvořák, nebo nikoli.“
„Pokud můžu spojit vlastní prožitek s pomocí orchestru, s kterým se chceme tak jako tak už dlouho vidět, navíc ve městě, ve kterém teď jsem, jak bych to neudělal!“
Dirigent Jakub Hrůša se po několika týdnech vrací na přelomu listopadu a prosince ze Spojených států do Evropy. K představením Janáčkovy Jenůfy v Lyrické opeře se v Chicagu nicméně přidal ještě narychlo domluvený záskok za Daniela Barenboima při tamním hostování orchestru Staatskapelle Berlin. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz Jakub Hrůša vypočítává, o kolik dnů se zdrží déle, a jedním dechem dodává, jak moc a proč se ale na koncerty těší. Čas v Americe samozřejmě vedle Janáčkovy opery věnuje i studiu jiných děl, především Smetanovy Libuše, která ho čeká v Roce české hudby 2024. V rozhovoru se vrací k uvedením Dvořákových vokálních děl v Berlíně a v Římě, ke Stabat mater Petra Fialy uvedené v Bamberku, k tomu, co ho čeká jako budoucího hudebního ředitele londýnské Královské opery, a v osobní vzpomínce k odkazu nedávno zesnulého Mirko Škampy, který byl dlouholetý spiritus agens Pražského studentského orchestru. A k Janáčkovi Jakub Hrůša poznamenává, že se mu repliky z jeho jevištních děl vynořují v běžném životě…
Festival Dvořákova Praha se uskuteční od 6. do 24. září 2024. Už nyní však festival nabízí vstupenky na tři odtajněné koncerty z nadcházejícího 17. ročníku; zbylý program zatím zveřejněný není. Do tradičního vánočního předprodeje vybrali pořadatelé vystoupení dirigenta Jakuba Hrůši s Bamberskými symfoniky 9. září, klavíristu Lukáše Vondráčka s Luzerner Sinfonieorchester a dirigentem Michaelem Sanderlingem 16. září a unikátní komorní gala koncert, na kterém 23. září spojí síly šest českých a zahraničních smyčcových kvartet.
„Víc než to! Byl jsem Janáčkovými operami hluboce dotčen, byl jsem unesen, byl jsem do nich vtažen, byl jsem jimi pohnut a fascinován!“
„Je krásné, že Janáček a Lyrická opera mají vztah, který sahá opravdu až k začátkům souboru.“
„V Americe si většina lidí myslí, že v Evropě lze jenom snít o umění a přijímat šeky od měst, vlád a států. Lidé v Evropě si naopak myslí, že donátoři v Americe mají nesmyslné nároky. Ani jedno z toho ale není pravda.“
Generální ředitel Lyrické opery v Chicagu Anthony Freud je původem Brit. Do opery ho poprvé vzali, když mu byly čtyři. Postupně se z toho stala životní vášeň a nakonec i manažerská profese. Má za sebou mimo jiné působení ve Velšské národní opeře, kde se poprvé setkal s Janáčkovou hudbou, a tak není divu, že se bezprostředně po novém chicagském uvedení Její pastorkyně s dirigentem Jakubem Hrůšou v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz právě k Janáčkovi několikrát vrací. Osvětluje však i rozdíly mezi evropským a americkým provozem operních divadel a odlišné modely jejich financování.
„Středeční večer připomene nedožité devadesátiny Krzysztofa Pendereckého bohatým výběrem jeho skladeb. Zazní nejen tři jeho díla odkazující na válečné události.“
„Dále poslouchejte Symfonii č. 3 Gustava Mahlera s Bostonským symfonickým orchestrem a Seiji Ozawou a také s Jessyí Norman v altovém sóle.“
„Víkendová Návštěva bude v sobotu a v neděli dopoledne patřit nahrávkám Pražského komorního orchestru, který obvykle hraje bez dirigenta.“
Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to 24/7, tedy nepřetržitě. Hudbu vybírají, ohlašují a přibližují konkrétní lidé s jedinečným zázemím, preferencemi a vkusem. Ve všední dny „od čtyř do osmi“ je v projektu Klasika na dosah dokonce prostor pro nenápadné vzdělávání. Stanice s hudebním názvem je pro portál KlasikaPlus.cz synonymem pro „samou hudbu“. Pravidelně proto nahlíží do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 20. do 26. listopadu?
Šéfredaktoři světových hudebních časopisů a zástupci mezinárodních kulturních institucí nominovali na ceny ICMA 2024 (International classical music awards). Mezi nominovanými jsou i Česká filharmonie, Pražský filharmonický sbor či Jakub Hrůša. Vítězové letošního ročníku budou oznámeni 18. ledna 2024.
„Skladatel v podstatě prostřednictvím libreta vpisuje intonaci do hudby. Jazyk je neodmyslitelná součást hudby a originál ji maximálně dotváří, a ještě o něco víc u Janáčka.“
„Nina Stemme už Kostelničku zpívala, Lise Davidsen dělala Jenůfu poprvé. Ačkoliv jsem k nim přistupovala s plachostí, měla jsem dveře vždy otevřené.“
„Práce jazykového poradce se se mnou táhne už od Rusalky před devíti lety.“
Janáčkova Jenůfa, po našem Její pastorkyňa, byla v Lyrické opeře v Chicagu uvedena v roce 1957 a pak v roce 2000. Není divu, že třetí premiéru, která se odehrála 12. listopadu 2023 a jako svůj operní debut v Americe ji hudebně nastudoval dirigent Jakub Hrůša, vnímali zasvěcení jako veliký pokus. Aspoň tak to nazvala Klára Moldová, zástupkyně ředitele místní Masarykovy školy, která soubor připravovala jako jazyková poradkyně. V RozhovoruPlus se rozpovídala nejen o přípravách této koprodukční inscenace režiséra Clause Gutha, hrané před dvěma lety v londýnské Covent Garden. Lidsky náročné a těžce vstřebatelné téma nakonec místní publikum přijalo s bouřlivými ovacemi, viz. naše ReflexePlus, a čeština vyzněla také na vysoké úrovni.
„Jakub Hrůša podtrhuje v symfonickém charakteru partitury tempově i výrazově lyrické momenty.“
„Lise Davidsen dokonale ovládá hlas v širokém spektru od jímavých pianissim po skutečně vypjatá sdělení. Její Jenůfa je dramatičtější, má vznešenost i sebevědomí. Je však uvěřitelná i v intimnějších pasážích.“
„Guthova inscenace takovou sílu nemá, ať už je důvodem režisérova poetika pohybující se trochu jinými, šedivějšími cestami, než kterými jde hudba, nebo scéna, jejíž strohost se typově míjí s expresivní naléhavostí příběhu.“
Lyrická opera v Chicagu se po dlouhé době vrátila k Janáčkově Jenůfě. Koprodukční inscenace režiséra Clause Gutha, hraná už před dvěma lety v londýnské Covent Garden, se stala příležitostí pro americký operní debut Jakuba Hrůši. Návratů k orchestrům ve Spojených státech, včetně Chicago Symphony Orchestra, má za sebou i před sebou řadu, teď mu zbývá po chicagské, druhé největší a nejdůležitější americké operní scéně, už jen Metropolitní opera.
„A ve 14:10 je na programu jedna ze skvostných nahrávek mladého Krystiana Zimermana, Brahmsův Klavírní koncert č. 2 B dur“
„Středeční večer pravidelně patří koncertům z nabídky Evropské vysílací unie. Tentokrát to bude Orchestr italského Švýcarska pod taktovkou nejvýznamnějšího polského dirigenta mladší generace Krzysztofa Urbanského“
„O víkendu budeme na návštěvě u Jana Mikuška, hráče na cimbál, kontratenoristy, sbormistra, dirigenta a zvukového mistra.“
Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to 24/7, tedy nepřetržitě. Hudbu vybírají, ohlašují a přibližují konkrétní lidé s jedinečným zázemím, preferencemi a vkusem. Ve všední dny „od čtyř do osmi“ je v projektu Klasika na dosah dokonce prostor pro nenápadné vzdělávání. Stanice s hudebním názvem je pro portál KlasikaPlus.cz synonymem pro „samou hudbu“. Pravidelně proto nahlíží do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 13. do 19. listopadu?
Český dirigent se vrací na americkou půdu. Opakovaně. Nejdříve teď Jakub Hrůša diriguje chicagskou produkci opery Leoše Janáčka – Jenůfa. Do hlavních pěveckých partů jsou tam obsazeny Nina Stemme coby Kostelnička a Lise Davidsen jako Jenůfa. Roli Laci zpívá Pavel Černoch. V roce 2024 Hrůšu čeká Newyorská filharmonie a Chicago Symphony Orchestra.
„Nenechte si ujít Beethovenovu Sedmou symfonii s Vídeňskými filharmoniky a Leonardem Bernsteinem.“
„Dále je možné poslouchat Dvořákovy Biblické písně s Magdalenou Koženou, Berlínskými filharmoniky a Simonem Rattlem.“
„Víkendová návštěva bude patřit Radimu Dolanskému, který bude vybírat nahrávky v pestrém výběru autorů.“
Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to 24/7, tedy nepřetržitě. Hudbu vybírají, ohlašují a přibližují konkrétní lidé s jedinečným zázemím, preferencemi a vkusem. Ve všední dny „od čtyř do osmi“ je v projektu Klasika na dosah dokonce prostor pro nenápadné vzdělávání. Stanice s hudebním názvem je pro portál KlasikaPlus.cz synonymem pro „samou hudbu“. Pravidelně proto nahlíží do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 6. do 12. listopadu?
Mezinárodní hudební festival Pražské jaro, jeho 79. ročník, se uskuteční v termínu 12. května až 3. června 2024. Tradiční zahájení Smetanovou Mou vlastí obstarají Berlínští filharmonikové. Na festival zavítají také dva nejlepší italské orchestry Orchestra dell’Accademia Nazionale di Santa Cecilia a Filharmonický orchestr milánské opery La Scala. Z Paříže přijede Orchestre Philharmonique de Radio France, z Nizozemska Amsterdam Baroque Orchestra, z Belgie pak slovutné Collegium Vocale Gent. Novinkou je celodenní program pro mladé publikum nazvaný SpringTeen a ve Foru Karlín se uskuteční spektakulární koncert s padesáti současně znějícími pianiny a publikem sedícím mezi nimi.
„Zcela mimořádnou věcí je ovšem přímý přenos koncertu Bolero po asijsku z festivalu Hudební fórum Hradec Králové.“
„Ve středu od 20:00 můžete poslouchat nahrávky nedávno zesnulé pěvkyně Patricie Janečkové.“
„V sobotu na státní svátek 28. října poslouchejte program Česká hudba sváteční.“
Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to 24/7, tedy nepřetržitě. Hudbu vybírají, ohlašují a přibližují konkrétní lidé s jedinečným zázemím, preferencemi a vkusem. Ve všední dny „od čtyř do osmi“ je v projektu Klasika na dosah dokonce prostor pro nenápadné vzdělávání. Stanice s hudebním názvem je pro portál KlasikaPlus.cz synonymem pro „samou hudbu“. Pravidelně proto nahlíží do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 23. do 29. října?
Festival Pražské jaro otevřou v Roce české hudby 2024 Smetanovou Mou vlastí Berlínští filharmonikové. Koncerty řízené šéfdirigentem Kirillem Petrenkem se konají 12. a 13. května. Ikonické dílo českého repertoáru zahraje předtím světoznámé těleso třikrát za sebou i abonentům v berlínském sále Filharmonie. Druhým magnetem květnového mezinárodního hudebního festivalu v české metropoli má být dvojí koncertní uvedení Smetanovy opery Libuše se sopranistkou Kateřinou Kněžíkovou v titulní roli a pod taktovkou Jakuba Hrůši, s Českou filharmonií a Pražským filharmonickým sborem. Třetí zatím odtajněný highlight jarní přehlídky se týká nové tvorby. Na festivalu zazní ve světové premiéře koncert pro housle a orchestr s názvem Svatyně od Kryštofa Mařatky, českého autora usazeného ve Francii. Inspiroval se k ní pravěkými jeskynními malbami a jde o společnou objednávku Pražského jara a Francouzského rozhlasu, jehož orchestr bude dílo interpretovat.
Jakub Hrůša provede ve třech následných večerech v polovině října Dvořákovu Stabat Mater ve spolupráci s jedním z nejlepších světových orchestrů – Berlínskými filharmoniky. Tomuto jeho uměleckému představení předchází 8. října ceremonie, při které převezme ocenění Opus Klassik pro dirigenta roku. Obě akce se konají v německém hlavním městě.
Lyrická opera v Chicagu chystá na listopad premiéru Janáčkovy Její pastorkyně, hrané v zahraničí pod titulem Jenůfa. S pěvkyněmi Lise Davidsen a Ninou Stemme v hlavních ženských rolích a s Pavlem Černochem jako Lacou ji hudebně nastuduje Jakub Hrůša. Režisérem inscenace, koprodukce s londýnskou Covent Garden, kde se hrála v roce 2021, je Claus Guth. Německý umělec se mezinárodně prosadil zejména s Wagnerovými a Straussovými operami a se současnými operními díly, ale například v Salcburku také s Mozartem. Od 12. do 26. listopadu se uskuteční pět představení Jenůfy. Pro Hrůšu jde nejen o debut v Lyric Opera of Chicago, po newyorské Met druhé nejvýznamnější operní instituci v zemi, ale přímo o operní debut v USA. Ve městě na břehu Michiganského jezera, třetím nejlidnatějším ve Spojených státech, však už spolupracoval s Chicago Symphony Orchestra. Naposledy letos v červnu, kdy třikrát uvedli Mahlerovu Devátou symfonii. Dvaačtyřicetiletý český dirigent, šéf Bamberských symfoniků a designovaný hudební ředitel londýnské Královské opery Covent Garden, tam debutoval v roce 2017 se Smetanovou Mou vlastí, o čtyři roky později v Chicagu dirigoval Dvořákovu Šestou symfonii a díla Samuela Coleridge-Taylora a Samuela Barbera. Hrůša dirigoval už všechny orchestry takzvané Velké pětky amerického kontinentu – proslulá tělesa v Chicagu, Clevelandu, Bostonu, New Yorku a Philadelphii.
„Pondělí začíná Beethovenovou Devátou symfonií na nahrávce Herberta von Karajana s Berlínskými filharmoniky. Je to nahrávka z roku 1962 a pochází z jeho kompletu všech devíti symfonií, který vešel do dějin gramofonového průmyslu, protože se ho záhy prodalo přes milion kusů.“
„Zvláštní pozornost pravidelně věnuje D-dur nahrávkám ze zdrojů Evropské vysílací unie.“
„Ve 14:54 máte historickou možnost slyšet v archivu rozhlasu léta ukrytou nahrávku Bachova koncertu pro čtyři klavíry, kterou od jednoho z klavírů diriguje Herbert von Karajan a doprovází Česká filharmonie.“
Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to 24/7, tedy nepřetržitě. Hudbu vybírají, ohlašují a přibližují konkrétní lidé s jedinečným zázemím, preferencemi a vkusem. Ve všední dny „od čtyř do osmi“ je v projektu Klasika na dosah dokonce prostor pro nenápadné vzdělávání. Stanice s hudebním názvem je pro portál KlasikaPlus.cz synonymem pro „samou hudbu“. Pravidelně proto nahlíží do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 25. září do 1. října?
První český orchestr zahájí svou 128. sezonu třemi koncerty, na nichž zazní program složený výlučně z děl Antonína Dvořáka – předehra V přírodě, Houslový koncert a moll a Osmá symfonie. Koncerty jsou zároveň prologem Roku české hudby 2024. Taktovky se chopí šéfdirigent a umělecký ředitel České filharmonie Semjon Byčkov, jenž vkročí již do šesté sezony v čele orchestru. Spolu s ním poprvé vystoupí mladý americko-německý houslista Augustin Hadelich. Koncerty se konají ve Dvořákově síni Rudolfina od středy do pátku 27. až 29. září vždy od půl osmé. První koncert bude ve zpožděném přenosu vysílat Česká televize na programu ČT art, třetí koncert bude možné živě sledovat na stanici Mezzo Live.
