„Nevidím jediný důvod k uzavírání se vůči zahraničním vlivům.“
„Za mých studií se na škole konaly dva mistrovské kurzy. To je objektivně velmi málo a vždy jsem to cítil jako slabinu naší školy.“
„Přítomnost zahraničních studentů je známkou skutečného života v akademickém prostředí a pro domácí studenty i kantory permanentní připomínkou, že nemusí být těmi nejlepšími pod sluncem.“
Dnešní díl rozhovorů s kandidáty do Akademického senátu Hudební a taneční fakulty AMU je věnován tématu Mezinárodního rozměru školy. České země vždy umělecky těžily z polohy na křižovatce Evropy, kde se potkávaly a často spolu zápolily vlivy Východu i Západu. Zároveň si i v konkurenci velkých kultur dokázaly zachovat vlastní autentickou tvář a originalitu. Vynikajícím příkladem je třeba Česká filharmonie, která je v současnosti pravidelným hostem prestižních světových pódií a zároveň zřejmě jediným národnostně homogenním tělesem mezi světovými orchestry. O tom, kde leží ideální kombinace mezinárodní otevřenosti a budování české národní školy, jsem si povídal s pianistou a pedagogem Katedry klávesových nástrojů MgA. Janem Bartošem Ph.D., studentkou téže katedry Kateřinou Blažkovou, skladatelem a pedagogem Katedry skladby doc. MgA. Mgr. Michalem Ratajem Ph.D. a houslistou a vedoucím Katedry strunných nástrojů prof. MgA. Leošem Čepickým.
„Elita studentů má mít optimální studijní podmínky a zázemí, pedagogové potom plné ocenění v rámci odměny za svoji práci. A i tady je nutná diferencovanost.“
„Každá katedra by měla obhájit přítomnost vynikajícího emeritního pedagoga, ale ruku v ruce s tím dát i šanci mladší generaci.“
„Více prostoru pro diskuse a vzájemné sdílení metodiky výuky a dalších profesních přístupů mezi pedagogy…“
V rámci seriálu minirozhovorů s kandidáty do Akademického senátu Hudební a taneční fakulty Akademie múzických umění se dnes dostáváme k dalšímu důležitému tématu: Jak se žije pedagogům na HAMU. Učitelé jsou rodinným stříbrem každé školy a nejinak je tomu i zde. Vysoký kredit jim ostatně přiznávají i studenti, což jasně vyplynulo také z anonymních dotazníků v rámci vnitřního hodnocení školy. Mé pozvání laskavě přijali MgA. Eliška Vavříková Ph.D. z Katedry nonverbálního divadla, prof. MgA. Jiří Hlaváč, pedagog Katedry dechových nástrojů a bývalý děkan HAMU, a MgA. Miroslav Sekera, vedoucí Oddělení klavírní spolupráce.
„Na instrumentálních katedrách je možné vystudovat celých pět let magisterského studia bez jediného kontaktu s hudbou vzniknuvší po roce 1950.“
„V oboru choreografie je důležité posílit styk s praktickou sférou a reálným prostředím jak tradičních repertoárových divadel, tak nezávislých scén.“
„Za dirigentský pult školního orchestru zvát výrazné osobnosti a studentům oboru dirigování častěji umožnit vedení zavedeného profesionálního orchestru.“
Na Hudební a taneční fakultě Akademie múzických umění se budou příští týden konat volby do Akademického senátu HAMU. Mohou leccos napovědět o dalším možném směřování školy. Akademický senát je v rámci svých zákonem vymezených povinností nepochybně také místem diskusí a tříbení názorů, a proto jsem se rozhodl nabídnout čtenářům portálu KlasikaPlus.cz malý vhled do témat, která nyní na fakultě dle mého soudu rezonují. Pozval jsem si za tím účelem, napříč katedrami, třináct respondentů z řad kandidátů do pedagogické i studentské komory Akademického senátu a položil jim otázky ze čtyř oblastí. Prvním tématem je Komplexnost výuky na HAMU ve vztahu k uplatnitelnosti jejích absolventů na trhu práce. Pozvání přijali Mgr. Bohumíra Eliášová Ph.D. z Katedry tance, vedoucí Katedry bicích nástrojů doc. Daniel Mikolášek a student Katedry skladby Haštal Hapka.
Mezinárodní hudební Festival Printemps des Arts v Monte Carlu obohatí vystoupení předních českých umělců. Zemlinského kvarteto na hudební přehlídce vystoupí 28. března s hosty – violoncellistou Michalem Kaňkou a violistou Josefem Klusoněm, aby společně zahráli Schönbergův smyčcový sextet Verklärte Nacht (Zjasněná noc) inspirovaný básní Richarda Demela. Dále kvarteto s rakouskou sopranistkou Annou Marií Pammer přednese Druhý smyčcový kvartet stejného autora, využívající verše básníka Stefana George. Festival končí 11. dubna a právě na jeho závěrečném koncertě zahraje klavírista Ivo Kahánek. Bude sólistou Lisztovy Velké symfonické fantazie na témata z Berliozovy Lélio pro klavír a orchestr a jeho skladby Totentanz pro sólový klavír a orchestr. Na programu budou také Lisztovy symfonické básně Festklänge a Von der Wiege bis zum Grabe. Hrát bude Filharmonický orchestr Monte Carlo pod taktovkou maďarského dirigenta Gergelye Madarase, který je hudebním ředitelem Královské filharmonie v Lutychu.
„Naše koncerty nabízely alternativu k té ‚normální‘ šedi, a proto jsme měli od prvního koncertu vždy narváno.“
„Představa, že lze komponovat ‚do šuplíku‘, je teoretický blábol.“
„Specializace je naprosto zvrácený koncept: ne, že by bylo na škodu soustředit na jednu věc, ale je vždy naprosto nutné vnímat při práci všechny souvislosti, mít komprehensivní postoj.“
Petr Kotík se měl na podzim 2020 postavit před pražské publikum hned dvakrát. V říjnu jako host koncertu Cyklu soudobé hudby S v PKF – Prague Philharmonia, začátkem listopadu pak v DOXu jako dirigent zásadních děl Bernharda Langa. Zatímco Zásadní Lang je přeložen, koncert v PKF s názvem Promeškaná příležitost byl ve spolupráci s Českým rozhlasem ještě před Vánocemi nahrán a bude v blízké době uveden. Co si myslí Petr Kotík o Praze, jak vzpomíná na spolupráci s legendárním pianistou Davidem Tudorem a co považuje za onu „promeškanou příležitost“, prozrazuje na následujících řádcích.
„Představa, že by se festival letos už druhým rokem neuskutečnil, je pro mne téměř nepřijatelná.“
„Tomáš Netopil je dynamická tvůrčí osobnost a na spolupráci s ním jako s novým prezidentem festivalu se velmi těším.“
„Jedním z festivalových programových záměrů je, vrátit do hukvaldské obory Janáčkovy opery a operní díla českých autorů, ale věřte mi, vůbec to není jednoduché.“
Symfonické koncerty i Dny slezských varhan, klasika, jazz a folklor, operetní představení pod otevřeným nebem, rodinná odpoledne, tvůrčí dílny a další zajímavý doprovodný program… Takový má být letos Mezinárodní hudební festival Leoše Janáčka. Ostravu, Hukvaldy a další místa Moravskoslezského kraje rozezní od 27. května do 1. července 2021. Rezidenčním umělcem bude klavírista Ivo Kahánek. A končící prezident festivalu Ivan Ženatý, sólista večera připraveného na 15. červen, symbolicky předá taktovku novému prezidentu Tomáši Netopilovi, který bude ten večer koncert řídit. O tom všem, o vizích a výhledech… i o těžkostech plánování v době koronaviru hovoří s portálem KlasikaPlus.cz ředitel festivalu Jaromír Javůrek.
Letošní, čtvrtý ročník Letní hudební akademie Kroměříž dirigenta Tomáše Netopila se bude konat od 12. do 20. srpna. Přihlášky lze zasílat do 15. května a otevřeny budou obory pro sólové hráče, komorní hra, smyčcový studentský orchestr i výuka orchestrální hry. Studenty pro své obory si budou vybírat přímo jednotliví lektoři, a to na základě přihlášek a dodaných nahrávek. Přesné dispozice zájemci naleznou na http://www.academykromeriz.com/prihlasky/. Souběžný festival Hudební Kroměříž přinese program pro širokou veřejnost.
Ve dnech 14.–16. května se v broumovském klášteře uskuteční 11. ročník mezinárodní soutěže pro mladé klavíristy do sedmnácti let Broumovská klávesa. Pořadatelé v těchto dnech spouštějí registraci na svém webu www.broumovskaklavesa.cz. Zájemci mohou podávat přihlášky až do 3. května 2021.
Loňský ročník interpretační soutěže Nadace Bohuslava Martinů se nemohl v rámci festivalu Dny Bohuslava Martinů konat a byl přesunut na nadcházející víkend, 12.–14. února. Pořadatelé soutěž uskuteční za zvláštních prostorových a hygienických opatření. Soutěžit budou hráči na flétnu, klarinet, trubku a cembalo a povinným repertoárem jsou skladby Martinů pro tyto nástroje. Koncert vítězů v neděli 14. února bude zaznamenán a zveřejněn na webu Nadace Bohuslava Martinů, která soutěž i festival pořádá už šestadvacet let s cílem propagovat dílo slavného poličského rodáka.
Dnešním dnem otevírá přihlášky do čtvrtého ročníku Akademie MenART 2021/22 pro podporu talentů. Jako mentoři v sekci klasické hudby pokračují pěvkyně Kateřina Kněžíková, klavírista Ivo Kahánek, houslista Jan Fišer a flétnista Jan Ostrý. Uzávěrka přihlášek je 30. dubna. Přihlášky a více informací najdete na www.menart.cz.
„Atraktivní téma ztvárnila klidně, pouze barevnými odstíny svého hlasu a svým pohledem.“
„Nchávala myšlenky autora a jeho postav rezonovat s vlastním nitrem.“
„Ona není jen herečka, je také básnířka.“
V úterý 26. ledna nás navždy opustila legendární herečka Hana Maciuchová. Nebyla sice přímo aktivní hudebnicí, přesto jsem přesvědčen, že si zde krátkou vzpomínku více než zaslouží. Principy, které reprezentovala, jsou totiž povětšinou společné všem velkým umělcům, bez ohledu na jejich obor či žánr.
„Rejcha dosáhl na svém poli obrovského úspěchu a byl jistě zcela naplněn.“
„V Lenoře nalezneme hodně Beethovena, ale ´po česku´, s lidovými motivy, to mě úplně okouzlilo.“
„Musíme teď každý vnitřně oživit svou vůli ke smyslu.“
Martina Janková žije a od loňska také vyučuje ve Švýcarsku. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz připomíná zlomové okamžiky loňského předjaří, když se ve Spojených státech dozvěděla o celosvětovém konci kulturního života, uzavřeného takřka ze dne na den z preventivních důvodů kvůli nové globální nemoci. Především však vzpomíná na předchozí únorové vystoupení, při němž s Filharmonií Brno spoluúčinkovala v kantátě Lenora od Antonína Rejchy, skladatele stejného ročníku narození jako Ludwig van Beethoven. Nahrávku teď orchestr vydal na svém labelu na CD. Rozhovorem zároveň připomínáme, že právě dnes je tomu pětašedesát let, co měla brněnská filharmonie první koncert. Vznikla v lednu 1956, za vedení prvního šéfdirigenta Břetislava Bakaly a pod názvem Státní filharmonie Brno, sloučením dvou dosavadních těles jihomoravské metropole, rozhlasového a krajského orchestru.
Stipendijní program MenART míří do základních uměleckých škol s cílem posílit vyhledávání, rozvoj a podporu mladých talentů i pedagogů, kteří se jejich výuce věnují. Děje se tak ruku v ruce s projektem ZUŠ Open, jehož cílem je zviditelnění systému ZUŠ, jako moderního způsobu vzdělávání, práce a úspěchů škol na celostátní úrovni i v rámci regionů, posílení jeho respektu a komunikace směrem k veřejnosti. Obě instituce zastřešuje Nadační fond Magdaleny Kožené. MenART v posledních dnech na stránkách YouTube publikoval pět absolventských koncertů stipendistů Akademie , které byly natočeny na sklonku minulého roku v Sukově síni Rudolfina a v experimentálním prostoru NoD jako symbolická tečka za společnou prací ve skupinách mentorů ročníku 2019/2020. Těmi byli sopranistka Kateřina Kněžíková, klavírista Ivo Kahánek, houslista Jan Fišer, pianistka, skladatelka a zpěvačka Beata Hlavenková a šansoniérka a muzikálová zpěvačka Radka Fišarová.
„Nikdy nezapomenu na chvíli, kdy jsem 10. března 2020 vyslechl informaci o rozhodnutí vlády, že společenské akce nesmí navštěvovat víc než sto diváků; to je konec koncertů, projelo mi hlavou.“
„Jen ztuha se prosazovalo poznání, že hudba nejsou jen ti, co si užívají ‚volnočasových aktivit‛.“
„Závěr roku proběhl ve znamení streamů, zajisté lepších než nic, ale přímý divácký zážitek nenahrazujících.“
Mnozí komentátoři se shodují v tom, že 20. století netrvalo rovných sto let. Jak připomíná publicista Jaroslav Veis, to zásadní, co ovlivnilo lidstvo, se vešlo do sedmi dekád a dvou roků. Dvě světové války, fašismus, komunismus. Též rozpad kolonií či nárůst populace v zemích třetího světa, dodávám k tomu. Ať tak či onak, mezníky jsou dány. Rok 1917 a výstřel na Auroře, rok 1989 a pád Berlínské zdi. Donedávna bylo možné se domnívat, že také 21. století začalo s mírným zpožděním. Zřícením newyorských dvojčat 11. září 2001. Nyní se ale zdá, že čas začal odtikávat až v březnu 2020. Když se světa zmocnila panika, že dosud neznámý vir způsobí pandemii. Trápila nás po celý zbytek roku a její konec je v nedohlednu, jakkoli má být světlem na konci tunelu očkování. Hrstka lidí bohatne, většina chudne. Včetně těch, kteří si za svou misi, nyní překlápěnou v misii, vybrali kulturu, hudbu.
Zvláštní. Toto slovo vytane na mysli každému, kdo si pozorně prohlédne kostel stojící u křižovatky Haškovy a Olomoucké ulice v Uničově. Slohová nejednotnost spočívající ve spojení gotického presbytáře s barokní chrámovou lodí vdechuje stavbě nevšední charakter, současně však poukazuje na její pohnutou minulost. Období slávy kostela Povýšení sv. Kříže se střídala s časy úpadku, jeho znovuzrození s chátráním. Ale kdykoli do něj lidé vešli, vždy se mohli povznést nad starosti běžného života – dříve zde vedli dialog s Bohem, dnes tu potkávají múzy.
V rámci cyklu klavíristy Ivo Kahánka s názvem Romantické večery v Rudolfinu je od Silvestra k vidění online stream komorního koncertu violoncellistky Judity Škodové a klavíristky Kateřiny Ochmanové. „Program jsme sestavily z našich nejmilejších skladeb a doufáme, že udělají radost i Vám,“ zve ke sledování diváky Judita Škodová s tím, že na koncertě zazněly skladby Pohádka pro violoncello a klavír Leoše Janáčka, Kol Nidrei Maxe Brucha, Balada a Serenáda Josefa Suka a program završily Variace na slovenskou lidovou píseň Bohuslava Martinů. Obě umělkyně spolu působí v duu Folie à deux, kde Judita vystupuje jako zpěvačka českých a francouzských šansonů a Kateřina hraje na klavír či akordeon. Spolu s houslistkou Marií Hasoňovou tvoří obě také komorní Quasi Trio, a to od roku 2014.
Jarní abonentní řadu v pražském Atriu na Žižkově pořadatelé vůbec poprvé věnují sólovému klavíru. Návštěvníci od února do dubna uslyší Beethovenovy sonáty, jazzové standardy i autorské kompozice. Cyklus zahájí klasickým recitálem Ivo Kahánek, a to 25. února. Na dalším koncertě se 25. března představí Vít Křišťan, jeden z nejvýraznějších talentů nastupující generace jazzmanů. Řadu uzavře 8. dubna Nikol Bóková klasickým klavírním recitálem, který doplní o své vlastní skladby.
„Z úst těchto osobností o skladateli zaznívá mnoho pozoruhodných, někdy úsměvných, jindy až intimních výpovědí.“
„Zasloužil by si i celou řádku živých koncertů, které byly letos v prosinci v plánu, ale ze známých důvodů padly.“
„Bohuslav Martinů zítra slaví velké výročí, slavme s ním!“
Úterý 8. prosince je letos významným dnem v myslích všech, kteří tíhnou k tvorbě Bohuslava Martinů. V tomto roce se sice ze všech stran ozývá hlavně: „Beethoven, Beethoven!“ a některé orchestry jeho slavné výročí předjímaly už na sklonku loňského roku, řada institucí – a není jich málo – však v posledních dnech dělá, co může, aby patřičnou úctu vzdala i našemu skladateli, od jehož narození zítra uplyne 130 let. Mezi tyto instituce se zařadila i Česká televize a její program ČT art.
„Filmy Návrat z exilu a Martinů a Ameriky vznikly v letech 1998 a 2000 a muzikolog Aleš Březina v nich hovoří s pamětníky.“
„Zazní tak Koncert pro dva smyčcové orchestry, klavír a tympány, jehož sólisty jsou Ivo Kahánek a Michael Kroutil, a Koncert pro dva klavíry a orchestr, v němž účinkují Katia a Marielle Labèqueovy.“
„Vytvořili jsme obrazové situace vůči hudbě, s playbackem se herci potkají v opeře Čím lidé žijí jen občas, říká Jiří Nekvasil.“
Jubileum skladatele Bohuslava Martinů, od jehož narození uplyne 8. prosince 130 let, připomíná Česká televize filmovými dokumenty, koncertním záznamem a operou Čím lidé žijí. První pořad, a to Návrat z exilu, vysílá dnes večer. Další tři, včetně výtvarně stylizované televizní podoby pastorální opery, v sobotu.
