V pátek 13. srpna začíná Letní hudební akademie pro mladé nadané muzikanty a její doprovodný festival Hudební Kroměříž s programem pro veřejnost. Slavnostní zahajovací koncert se uskuteční ve skleníku Květné zahrady za účasti dirigenta Tomáše Netopila, houslistů Jiřího Vodičky a Romana Červinky a Filharmonie Bohuslava Martinů Zlín od 19 hodin. Zaznějí skladby Johannesa Brahmse, Niccoly Paganiniho, Pabla de Sarasateho a Modesta Petroviče Musorgského. Mezinárodní vzdělávací projekt s festivalem má před sebou svůj čtvrtý ročník. Na vybrané účastníky čekají lekce, na kterých mohou získat znalosti a zkušenosti od špičkových hudebníků a interpretů. Iniciátorem akademie je uznávaný dirigent a zakladatel LHAK, zmiňovaný kroměřížský rodák Tomáš Netopil.
Na dnešní den přichystali pořadatelé festivalu Smetanova Litomyšl tři projekty. Už v dopoledních hodinách zazní recitál klavíristů Iva Kahánka a Miroslava Sekery. V brzkém odpoledni mohou posluchači zavítat na duchovní koncert souborů Collegium 1704 a Collegium Vocale 1704 a od 20 hodin se na zámeckém nádvoří odehraje koncert České Sinfonietty se sólisty pod vedením Radka Baboráka. V úterý se návštěvníci mohou těšit na koncert stipendistů Akademie MenART, na odpoledne ve společnosti Českého hornového sboru a na večerní program v podání Adama Plachetky a SOČRu. Ve středu mají svá místa v programu pořad Zápisník zmizelého a Gala Simony Šaturové a Petra Nekorance a ve čtvrtek přijede Český filharmonický sbor Brno. Týden pak vyvrcholí Dvořákovou Rusalkou.
„Má vlast není pro každého pianistu. I Kahánek se Sekerou se pohybovali na hranici hratelného, ale naprosto obstáli.“
„Hrají Mou vlast nikoli jako studijní klavírní výtah, ale jako virtuózní a emocionálně strhující záležitost, ke které se nedá už nic dalšího přidat.“
„Rozhodnutí nesedět u jednoho nástroje, ale rozdělit oba party ke dvěma klavírům je legitimní a z řady důvodů výhodné.“
Kompletní provedení Mé vlasti v klavírní verzi, jak ho připravili Ivo Kahánek a Miroslav Sekera, vstoupí do análů Smetanovy Litomyšle. Zahráli šestici symfonických básní v autorově aranžmá pro čtyři ruce, a to na dva klavíry. Dokázali vyjádřit nuance i vystupňovat hutnou sazbu v podobě téměř orchestrální, aniž by opustili svět klavírní hudby. Jejich nedělní dopolední koncert byl špičkovou událostí.
„V době Bedřicha Smetany poznávali lidé nejen symfonická díla, ale například i smyčcová kvarteta díky úpravám pro čtyřruční klavír.“
„Je otázkou, jak bychom s Ivo Kahánkem rozhodovali, kdyby druhým klavírním partnerem byla žena.“
„Rád bych natočil CD z děl autora nejmilejšího, Johannesa Brahmse.“
Na festivalu Smetanova Litomyšl zazní po dvaceti letech kompletní provedení cyklu symfonických básní Má vlast. Jde o Smetanovu vlastní virtuózní úpravu pro čtyřruční klavír. Už zítra a pozítří, 4. a 5. července ji v Zámecké jízdárně provedou Ivo Kahánek a Miroslav Sekera, a to na dvou nástrojích, aby ještě víc vynikla barevnost a genialita skladby. Obou protagonistů jsme se nejen na ni zeptali. RozhovorPlus s Ivo Kahánkem si můžete připomenout zde a Miroslav Sekera se vyznává nejen k náklonnosti ke Smetanovi, ale také k Lisztovi a Brahmsovi.
Kroměříž od 12. do 20. srpna ožije klasickou hudbou. Mezinárodní letní hudební akademie Kroměříž přinese program pro širokou veřejnost pod názvem Hudební Kroměříž. Tento festival klasické hudby nabídne orchestrální i komorní koncerty, besedy či kulturní fórum. Na koncertech či besedách se představí řada hudebních osobností a lektorů akademie, jako Kateřina Kněžíková, Jiří Vodička, Barbara Maria Willi nebo Tomáš Netopil. Detailní program je k dispozici na hudebnikromeriz.cz. Více informací také na www.academykromeriz.com.
„Je zajímavé, že většina klavírních děl velkých českých skladatelů zní skvěle pro posluchače, ale velice nepohodlně se pianistům hraje.“
„Mám za sebou tři měsíce nahrávání souborného díla Antonína Dvořáka, čtyři CD, asi pět hodin hudby. Takže v tuto chvíli, když slyším slovo nahrávka, dostávám osypky!“
„Martinů je jedním z mých osudových skladatelů, nenese atributy “busty”, je to v mnoha ohledech náš současník.“
Na festivalu Smetanova Litomyšl zazní po dvaceti letech kompletní provedení cyklu symfonických básní Má vlast. Jde o Smetanovu vlastní virtuózní úpravu pro čtyřruční klavír. 4. a 5. července ji v Zámecké jízdárně provedou Ivo Kahánek a Miroslav Sekera (rozhovor s ním čtěte ZDE), a to na dvou nástrojích, aby ještě víc vynikla barevnost a genialita skladby. Jak ale dodává první jmenovaný v RozhovoruPlus, má to jednu zásadní nevýhodu a dvě zásadní výhody. Kromě Smetany jsme ale povídali třeba o Dvořákovi a Martinů nebo o úrovni současných mladých klavírních talentů.
Po Závěrečném koncertu své sedmadvacáté sezóny, o kterém jsme reflexi psali zde, nabízí PKF – Prague Philharmonia do konce června ještě několik projektů. Dnes je orchestr hostem Mezinárodního hudebního festivalu Leoše Janáčka v Ostravě, kde ho od 19 hodin čeká vystoupení v Evangelickém Kristově kostele. Spolu s PKF se představí švédský sólo trumpetista a dirigent Håkan Hardenberger a vedle něj klavírista Ivo Kahánek a cembalista Jiří Havrlant. Zazní hudba Johanna Wilhelma Hertela, Carla Philippa Emanuela Bacha, Arvo Pärta, André Joliveta a Arthura Honeggera.
„Kdyby mi někdo před rokem řekl, že ve finále skončím druhý, sotva bych mu uvěřil.“
„Slukova sonáta je tak krásná muzika, že člověk její technické obtíže vždycky nějak vyřeší. Ta hudba vás v tom nenechá.“
„Líbí se mi, že v horách jsou hranice neomezené.“
Klavírista Matouš Zukal se ve třiadvaceti letech stal laureátem letošní Mezinárodní soutěže Pražské jaro 2021, v celkovém pořadí druhý. Je studentem druhého ročníku HAMU ve třídě Iva Kahánka. Ve své hře nestaví na odiv virtuozitu, ta je samozřejmým prvkem jeho interpretace, zaujme především pochopením skladby a hlubokou přemýšlivostí. Takovou osobností je Matouš Zukal i v soukromí – uvážlivě volí slova, ať už hovoří o klavírní hře, svých učitelích, nebo velké zálibě – vysokých horách. Svou noblesní bezprostředností a inteligencí si okamžitě získává sympatie. Pro výkonného umělce je to velký dar.
Hudební léto chystá ještě teď v červnu vybrané koncerty právě končící sezony, které se nemohly odehrát z důvodu vládních zákazů. V pondělí 21. června v kostele Nanebevzetí Panny Marie ve Starých Benátkách zazní program Stylus phantasticus zaměřený na skladby italských mistrů 17. století a díla autorů působících na sever od Alp, kteří se jimi nechali inspirovat. Na barokní housle zahraje Lenka Torgersen, na violu da gamba Hana Fleková a na teorbu Jan Krejča. Další koncert je na programu v malém sále Záložny ve čtvrtek 29. července. Bennewitzovo kvarteto přednese skladby J. S. Bacha, Josepha Haydna, Roberta Schumanna a Ludwiga van Beethovena. Na závěr pak vystoupí tamtéž v pondělí 23. srpna houslista Milan Al-Ashhab a klavírista a skladatel Adam Skoumal. Začátky všech koncertů jsou v půl osmé.
„Premiérové uvádění skladeb mladých českých autorů patří mezi jednu z důležitých aktivit zlínské filharmonie.“
„Tomáš Brauner za sebou ve Zlíně zanechává bezpochyby velmi výraznou stopu.“
„V každé sezóně se snažíme posluchačům představit skladatele, jejichž tvorba není zlínskému publiku příliš známá, či zajímavá díla, jež ve Zlíně doposud nezazněla.“
Když v roce 1946 zakládal národní podnik Baťa symfonický orchestr, asi nikdo netušil, že se z něj stane jedna z nejprogresivnějších filharmonií v naší zemi. Ať už je to šance, kterou dává mladým dirigentům formou stálého úvazku nebo hostováním, tak šance mladým hudebníkům při festivalu Talentinum. Nebo uvádění málo známých skladatelů 20. století či spolupráce s našimi současnými skladateli a uvádění jejich děl nejen v premiéře, ale i v reprízách. O tom všem jsme si povídali s dramaturgem Filharmonie Bohuslava Martinů Tomášem Koutným.
„Když hraju skladbu od slavného skladatele, o kterém byl natočen dokument, tak se na něj podívám a pak si představuju, že jsem v tom období, prostoru a hraju na stejný klavír, abych pochopila, jak to myslel.“
„Mým snem je zahrát si s Českou filharmonií v Dvořákově síni v Rudolfinu a také v různých sálech světa, abych mohla cestovat.“
„I když skladbu hraju už delší dobu, třeba více jak rok, tak vždy je v ní co objevovat. Je to takový hudební výlet, na který se těším den za dnem.“
Vzpomenete si, co jste dělali, když vám bylo dvanáct let? A dokázali byste říct, co bylo v tomto věku vaším největším úspěchem? Mladá talentovaná klavíristka Nora Lubbadová, která čerstvě oslavila své dvanácté narozeniny, má na svém kontě úspěchů hned několik. Zahrála si na Pražském jaru, několikrát vyhrála celostátní soutěž Prague Junior Note a ve finále mezinárodní soutěže Louskáček si zahrála s Moskevskou filharmonií. Jako jedna z mála Češek dostala také pozvání do slavné Carnegie Hall v New Yorku. A tím Nořiny úspěchy zdaleka nekončí, k těm nejčerstvějším patří její vystoupení na mezinárodním festivalu Vladimíra Spivakova: Moskva vítá přátele. V RozhovoruPlus mimo jiné prozradila, že se pořád cítí jako obyčejná holka, která si ale svůj život bez klavíru nedokáže představit.
„Petr Kotík má ve svých věcech naprosto jasno.“
„Klavírní part Cageova koncertu zahrál pianista Ivo Kahánek s velkou soustředěností a pozorností k barevnému zvukovému spektru a dynamickému odstínění.“
„Interpretace Ireny Troupové byla vynikající v příjemně vyvážené míře osobního prožitku a excelentního přednesu.“
V pondělí se odehrál v Centru současného umění DOX koncert s názvem Essential Changes. Ostravská banda pod taktovkou a v režii dirigenta Petra Kotíka zahrála kompozice nonkonformních skladatelů, jejichž díla svou originalitou dráždí a přitahují i v současnosti. V sólových rolích vystoupili sopranistka Irena Troupová a klavírista Ivo Kahánek.
„Když nemáte znalosti, kloužete bezmocně po povrchu.“
„Nejde o večer kontrastů. Asi jako když posloucháte Mozarta a Haydna. Je to jiná hudba, jde ale o totéž.“
„Ve vědě a v umění se rodí nová díla, protože na ně doba dozrála, protože nastal jejich čas. Z toho důvodu přichází někdy ve stejné době podobné nápady nebo objevy z různých míst.“
Ikonická díla avantgardy dvacátého století, hudba autorů, kteří demonstrativně odmítli tradiční pojetí umělecké tvorby. To je program dnešního večerního koncertu v Centru současného umění DOX, který v Praze pro omezený počet diváků a současně v online streamu pořádá Ostravské centrum nové hudby. Zastoupeni jsou Yoshi Wada kompozicí Lip Vibrators, John Cage Koncertem pro klavír a orchestr, La Monte Young skladbou Composition 1960 #7, Ben Patterson kompozicí Paper Piece a Petr Kotík dílem The Plains at Gordium. Účinkují pianista Ivo Kahánek, sopranistka Irena Troupová a Ostravská banda s hosty pod Kotíkovu taktovkou. Právě on v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz přibližuje, jak a o čem uvažoval, když dával program dohromady, popisuje proces zásadních změn hudebního projevu a reaguje na dotazy k uplynulým dvěma desetiletím festivalu Ostravské dny.
Mezinárodní hudební festival Leoše Janáčka pokračuje. V tomto týdnu nabídne celkem pět projektů. Dnes od 19 hodin bude unikátní klubový prostor BrickHouse v areálu DOV v Ostravě místem komorního setkání s jubilujícím koncertním mistrem Janáčkovy filharmonie, violoncellistou Jiřím Hanouskem, a klavíristkou Eliškou Novotnou. Ti spolu přednesou skladby violoncellové literatury 20. století v industriálním prostředí Vítkovic, které na začátku minulého století fascinovaly jak Paula Hindemitha, tak Leoše Janáčka.
„Nepatřím k těm, co by se nyní nutně vrhali střemhlav na hudební pódia.“
„I když jsme povětšinou spíše solitéry, máme společné hudební smýšlení, jistou míru interpretační otevřenosti a snad i nadhledu.“
„Byť je občas pracovní tempo na hraně, málokdy se stane, že by si někdo z interpretů výrazněji stěžoval.“
V pondělí 7. června se uskuteční v Centru současného umění DOX v Praze koncert Essential Changes. Ivo Kahánek, Irena Troupová a Ostravská banda s hosty pod taktovkou Petra Kotíka rozeznějí ikonická díla hudební avantgardy 20. století. Na koncert je podle současných epidemických opatření jen omezený počet vstupenek, přesto může proběhnout za účasti diváků. Jedním z členů Ostravské bandy je také špičkový český klarinetista Irvin Venyš, kterého jsme před koncertem krátce vyzpovídali. V době našeho povídání formou e-mailové korespondence byl Irvin Venyš právě na cestě do Německa…
„První polovina nabídla dva klavírní cykly Antonína Dvořáka, po přestávce přišla na řadu čtyři Scherza Fryderyka Chopina.“
„Co jsme viděli a hlavně slyšeli během Kahánkova recitálu, jen potvrzuje nezbytnost vybudování nového koncertního sálu v Ostravě.“
„Ovace publika přiměly Kahánka ke třem přídavkům, chybět nemohl ani Janáček; při něm z nejedněch očí stékaly slzy do roušky.“
Nic na světě, jak známo, nepluje ve vzduchoprázdnu. Vše má svůj zrod, vývoj, souvislosti. Platilo to i o třetím z patnácti koncertů letošního ročníku festivalu Leoše Janáčka v Ostravě. Na cestě k jeho uskutečnění bylo několik milníků, které určily jeho náplň a průběh. Původně měl mít večer 31. 5. podobu orchestrálního koncertu, v němž sólistu Iva Kahánka doprovodí v Čajkovského klavírním koncertu b-moll Symfonický orchestr hlavního města Prahy FOK. Koncert se uskuteční bez diváků, na stream. Pražské těleso ale vystoupení před řadou týdnů, možná předčasně, odřeklo. Jak to vyřešit?
Další Cenu Anděl v řadě si odnáší dirigent Jakub Hrůša a spolu s ním tentokrát klavírista Jan Bartoš a Symfonický orchestr Českého rozhlasu. Sošku získali za album se skladbami Vítězslava Nováka – Klavírním koncertem a symfonickou básní Toman a lesní panna. V kategorii Klasika s nimi byli za rok 2020 nominováni ještě klarinetista Karel Dohnal za album Czech Music for Clarinet a flétnistka Jana Semerádová za CD Händel, Leclair: Chaconne pro princeznu. Hrůša už Cenu Anděl získal za rok 2019; s ním ji tehdy převzal Ivo Kahánek a orchestr Bamberští symfonikové, a to za album s Klavírním koncertem Antonína Dvořáka a 4. klavírním koncertem „Inkantace“ od Bohuslava Martinů. Ceny Anděl se letos udělovaly potřicáté, ani jubilejní ročník se ale nekonal pro diváky.
„Slavnostním zahajovacím večerem odstartoval 27. května bezmála šestitýdenní maraton patnácti koncertů MHF Leoše Janáčka před publikem.“
„Violistu, ale také houslistu a dirigenta Josého Adolfa Aleja Solise doporučil festivalu jeho končící čestný prezident Ivan Ženatý.“
„Do sálu s kapacitou 800 diváků jich směla přijít polovina; dostavilo se kolem tří stovek oddaných, které neodradila ani povinnost testu a roušek.“
Ve čtvrtek 27. května Filharmonie Brno v čele s Dennisem Russellem Daviesem zahájila ostravský Mezinárodní hudební festival Leoše Janáčka. Koncert se uskutečnil za účasti diváků v Domě kultury města Ostravy a orchestr, ke kterému se připojil mexický violista José Adolfo Alejo Solis, předvedl Berliozovo symfonické dílo Harold v Itálii a Janáčkovu Sinfoniettu.
„Obe flautistky predviedli naozaj veľmi vyrovnané a zaujímavé výkony.“
„Mentorovi Janovi Fišerovi bol štipendista Aleš Baránek skvelým partnerom.“
„Štipendisti z triedy mentora Iva Kahánka sa postarali o päť čísel na naozaj vysokej úrovni.“
Láska k hudbe, usilovnosť, a veľa talentu. Salon ZUŠ Pražského jara, už tradičná súčasť festivalu, disponoval všetkými z týchto vznešených atribútov aj tento rok. V Kostole sv. Šimona a Judy sa 25. mája predstavili viac než dve desiatky mladých hudobníkov – štipendistov, respektíve absolventov, akadémie MenART.
