001

„Člověk musí sloužit muzice, nikdy nesmí muzika sloužit interpretovi. Hudba je obrovská řehole, která začíná v útlém věku“

 „Berlínské filharmoniky jsem měl možnost vést jako koncertní mistr a byl to opravdu zážitek.“

 „Už mě napadla myšlenka, že bych si zakoketoval s taktovkou. A dospělo to dokonce tak daleko, že už mám konkrétní termín v diáři.“

Pestrou a úspěšnou sezónu má už skoro za sebou Jan Mráček, houslista a koncertní mistr České filharmonie. Před měsícem měl možnost od prvního pultu vést Berlínské filharmoniky, vystupuje sólově i s Lobkowitz triem, nahrává a čeká ho řada zahraničních koncertů. Kloubit pozici sólisty a koncertního mistra se mu zatím daří a plní si své sny. Jan Mráček se už brzy představí jako sólista i na festivalu Smetanova Litomyšl. V neděli 26. června zahraje spolu s Filharmonií Brno svůj oblíbený koncert D dur Ericha Wolfganga Korngolda. A už dnes večer vystoupí jako sólista v Open air závěrečném koncertu sezóny České filharmonie, který bude živě přenášet ČT art a o kterém se podrobněji dočtete ve VýhleduPlus. V RozhovoruPlus se ale rozpovídal nejen o houslích, ale také o tom, koho by si příště přál v čele filharmonie, a prozradil, že i jeho čeká dirigentská taktovka!

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
001

Osmý ročník mezinárodního koncertního cyklu Musica Orbis představí pražským posluchačům prestižní mládežnické soubory ze zahraničí. V letošním roce kromě amerických hudebníků do Česka už počtvrté zavítá také oceňovaná Turecká národní filharmonie mládeže. Koncerty se budou konat až do 12. srpna, a to ve Dvořákově síni Rudolfina a ve Smetanově síni Obecního domu. Právě tam v úterý 7. června festival zahájí University of California Berkeley Symphony Orchestra.

 
Zveřejněno v MladíPlus
0Bohuslav-Martin-v-dob-kompozice-baletuPBMFbm034058

„V době příprav nového baletního díla pro brněnské divadlo Martinů nebyl v divadelním prostředí naprostým nováčkem.“

„Byl toho názoru, že opera jako žánr nemá ve své klasické podobě budoucnost.“

„Počtem původních premiér a celkově hodnotným uměleckým nastudováním skladatelových jevištních kompozic, které si považoval i on sám, nemá brněnské divadlo v celosvětovém měřítku obdoby.“

I když Bohuslav Martinů v Brně nikdy nežil ani pracovně nepůsobil, patřilo Brno mezi místa, kde bylo skladatelovo dílo – často poprvé vůbec – pravidelně uváděno. V tomto ohledu vynikalo zejména Národní (později Zemské) divadlo v Brně, které si zakládalo na dramaturgii akcentující mimo jiné díla soudobých skladatelů. V čele zájmu byla samozřejmě především scénická tvorba Leoše Janáčka, nicméně protože vedení divadla hledalo nové zajímavé skladatelské osobnosti, dostal v roce 1925 příležitost poprvé i Bohuslav Martinů.

 
Zveřejněno v SeriálPlus
7000

„Sbor Kantiléna podal neuvěřitelně ukázněný a sevřený výkon, udržel napětí v pianových částech jak intonačně, tak dynamicky a byl barevně skvěle vyvážený.“

„Text skladby vychází z gruzínských slov a z vymyšlených ‚sumerských‘ slov, z ukrajinské a anglické ukolébavky. Jde tedy o směsici nesourodých textů, která ale v sugestivním podání působí velmi autenticky, až snově.“

„Autor svoje dílo tvořil pod vlivem válečných událostí ve své zemi a vycházel ze situace, kdy vojáci ničily sochy andělů tak, že jim uráželi křídla.“

Abonentní koncerty Filharmonie Brno v Besedním domě jsou poněkud komornější záležitostí, ale přesto se i v jejich rámci konají závažné koncerty. Takový byl i ten, který připomenul 104. výročí nezávislosti Gruzie. Zazněla na něm skladba Angels of Sorrow (Andělé smutku) gruzínského skladatele Giji Kančeliho, který před třemi léty zemřel. Ve foyeru byla instalována výstava o Gruzii a koncertu se zúčastnila gruzínská velvyslankyně a také manželka a syn skladatele. Koncert se v tomto slavnostním ladění uskutečnil ve čtvrtek 26. května. Řídil ho Dennis Russell Davies.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
001

„Ty nejznámější mezinárodní soutěže si rozhodně nemohou stěžovat na nedostatek zájemců.“

„Ale jen starší Minju Kim své dva konkurenty převyšovala tím, co dělá z interpretů velké interprety. V její hře byla jiskra, ono fluidum, které posluchače pohltí.“

„Na Lilianu Lefebvrovi bylo vidět, že se na pařížské konzervatoři od roku 1910 nic nezměnilo a bez perfektně zahraného Debussyho student do dalšího ročníku nepostoupí.“

Všechno zlé je k něčemu dobré, praví lidové přísloví. Že je pravdivé, dosvědčuje i letošní Pražské jaro. Každoročně máme možnost vyslechnout v jeho rámci mezinárodní hudební soutěž mladých talentů, vždy věnovanou dvěma hudebním nástrojům. Díky covidu jsme měli letos šanci slyšet soutěže dvě – pro fagot a pro klarinet. Soutěž pro fagot se měla konat v roce 2020, ale pro pandemickou uzávěru musela být zrušena. Její konání bylo umožněno až letos, souběžně se soutěží pro klarinet na tento rok regulérně plánovanou. Nahlédněme do finálových koncertů obou soutěží.

 
Zveřejněno v SouvislostPlus
JB-51-1

„Jiří se těžko vyrovnával s některými režijními pojetími oper a jejich hudební kvality se proto snažil obnažit a demonstrovat v koncertních provedeních.“

„Svou první operu, Mozartovu Così fan tutte, dirigoval v divadle Disk 25. listopadu 1970, poslední, Janáčkovu Věc Makropulos, v Londýně 19. srpna 2016.“

„Výsledných 82 produkci zahrnuje jak 7 oper, v nichž Jiří v dětství zpíval, tak dalších 75 verzí oper, které dirigoval.“

V roce pátého výročí úmrtí dirigenta Jiřího Bělohlávka pokračuje portál KlasikaPlus.cz v loni započatém seriálu, který využívá texty a fotografie publikované dosud jen soukromě nebo na sociálních sítích. Patnáct let je shromažďoval publicista, producent a skladatel Alexander Goldscheider, který žije od roku 1981 v Londýně. Do materiálů dává postupně nahlížet. V dnešním dílu užívá dalších statistik k ilustrování dirigentových operních aktivit, ať už v divadlech, na koncertech, nebo ve studiu.

 
Zveřejněno v SeriálPlus

100 Dnes a zítra, ve čtvrtek 12. a v pátek 13. května, Slovenská filharmonie zahraje pod taktovkou francouzsko-amerického dirigenta George Pehlivaniana. V úvodu obou koncertů zazní Fantastické scherzo Igora Stravinského, dále to bude suita z opery Zlatý kohoutek Rimského-Korsakova a koncert uzavřou dvě symfonické básně Ottorina Respighiho, a sice Římské fontány a Římské pinie. Hudební setkání budou v Koncertní síni Slovenské filharmonie začínat v 19 hodin.

Zveřejněno v AktuálněPlus
80

„Olomoucký rodák sice svůj život rovněž zasvětil umění, ale namísto literatury se věnoval hudbě; jeho působivá kariéra v Evropě i zámoří stojí za prozkoumání.“

„Fritz Zweig v Berlíně na sklonku dvacátých a počátkem třicátých let prožíval úspěšné, ale především podnětné období v Krollově opeře.“

„Navzdory komunikačním potížím ve stáří pilně vyučoval. Jeho nejvýznamnějším žákem se stal Lawrence Foster, v současné době šéfdirigent Symfonického orchestru polského veřejnoprávního rozhlasu.“

Třetí díl seriálu „Až na konec světa“ se věnuje Fritzi Zweigovi – dirigentu, klavíristovi a pedagogovi. Rodáku z Olomouce, který se vlivem svého nadání i historických událostí, neboť byl židovského původu, prosadil nejen v Evropě, ale nakonec i v zámoří. Zde také jako téměř jedenadevadesátiletý roku 1984 zemřel.

 
Zveřejněno v SeriálPlus
002

„Hudební fakulta JAMU připravila doprovodný program festivalu Janáček Brno, jeho jarní preview.“

„Vedle zkušených umělců vystupují studenti JAMU a konfrontace dala jistě víc zabrat těm starším profesionálům, neboť dravé mládí bere soutěživost jako základní potřebu a radost.“

„V první polovině koncertu zazněla skladba Mládí, Sextet pro dechové kvinteto a basklarinet Leoše Janáčka, ve druhé části skladba Igora Stravinského Oktet pro dechové nástroje.“

Festival Janáček 2022 bude! A aby o tom nebylo pochyb, přichystala Hudební fakulta JAMU, která letos slaví 75. výročí svého založení, doprovodný program festivalu, tedy jeho jarní preview. Jeho dramaturgie a obsazení vychází z poslání fakulty a představuje tedy na každém koncertě hru pedagogů JAMU spolu s mladými studentskými nadějemi.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
001

Spolek Lieder Company, který vznikl v loňském roce s úmyslem představovat (nejen) pražskému publiku písňovou tvorbu, zahájí svou první koncertní sezónu v neděli 8. května ve Velkém sále Novoměstské radnice na Praze 2 v 19:30 hodin. Řada sedmi různorodých a objevných koncertů se uzavře 11. prosince. Tři úvodní večery jsou věnovány Francii – částečně jsou symbolicky vázané na výměnu předsednictví EU mezi Francií a Českou republikou, zároveň však budou reflektovat významná výročí. Ta se budou prolínat i ostatními koncerty této sezóny.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
222

Komorní dechový soubor Janáček Ensemble zahraje v úterý 26. dubna od 16 hodin v koncertním sále Hudební fakulty JAMU, a to společně se studenty školy. Koncert se koná jako jarní prolog podzimního festivalu Janáček Brno 2022 a zároveň jde o další z řady koncertů k výročí pětasedmdesáti let od založení Janáčkovy akademie múzických umění.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
99

„Vzrušené, až agresivně znějící pasáže Andersonovy symfonie kontrastovaly s tlumenými, zklidňujícími se úseky, evokujícími právě onu zamženost Sudkových pražských panoramat.“

„Obdivuhodná virtuozita, hluboké ponoření do hudby, muzikalita, která dýchá z každého gesta, bohatost tónu a jedinečný úhoz, s nímž klávesy hladí a jakoby s nimi rozmlouvá, jsou ideálními předpoklady pro osobitou interpretaci Mozarta.“

„Orchestr ve Svěcení jara představoval jeden celek, jedno tělo, jednu duši, dýchal v jednom rytmu, hrál neskutečně přesně ve strhujícím, tepajícím rytmu.“

Pro české posluchače byl islandský klavírista Víkingur Ólafsson dosud neznámým jménem. Na třech dubnových koncertech České filharmonie řízených Semjonem Byčkovem 20.–22. dubna se však setkali s mimořádným umělcem, který v současnosti patří k nejžádanějším klavíristům světa. V Praze zahrál Mozartův Klavírní koncert č. 23 A dur. Večer byl orámován dvěma pozoruhodnými díly – světovou premiérou skladby Pražská panoramata od Juliana Andersona a skvělým provedením Svěcení jara Igora Stravinského. Píšeme o pátečním koncertu 22. dubna.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
1000

Česká filharmonie se svým šéfdirigentem a hudebním ředitelem Semjonem Byčkovem uvede ikonické dílo Svěcení jara Igora Stravinského a v české premiéře Symfonii č. 2 „Pražská panoramata“ Juliana Andersona. K jejímu napsání inspirovala tohoto britského skladatele kniha českého fotografa Josefa Sudka. Poprvé s Českou filharmonií vystoupí islandský klavírista Víkingur Ólafsson, který se představí v Koncertu pro klavír a orchestr č. 23 A dur Wolfganga Amadea Mozarta. Koncerty se konají ve Dvořákově síni Rudolfina od středy 20. do pátku 22. dubna, vždy od 19:30 hodin.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
EMN6100

„Do té doby povznesená nálada švitořících ptáčků v sále, kteří zde zůstávali po Rautavaarovi, se ráz změnil v magické očekávání pohádkového temna.“

„V samém závěru skladby, kdy posouval všechny možné, ba i téměř nemožné hranice hry na klarinet, odloží Karel Dohnal svůj nástroj. Do úplného ticha rozpřáhne ruce a kostým, ve kterém odehrál celý koncert, vytvoří vějíř rozevřeného pavího ocasu.“

„Skladba v podání Janáčkovy filharmonie Ostrava pod vedením Petra Popelky působila velice naléhavě. Dirigent nechal rozeznít orchestr v plném symfonickém zvuku naproti jemným částem díla, které vynikaly svojí křehkostí.“

Čtvrteční kulturní dění v Ostravě zcela jistě ovládla Janáčkova filharmonie Ostrava spolu se sólistou Karlem Dohnalem a dirigentem Petrem Popelkou. Společným tématem celého večera se stala ptačí říše promítnutá do světa hudby. V programu tak vedle sebe stála jména Einojuhani Rautavaara, Anders Hillborg, Antonín Dvořák a Igor Stravinskij a jejich díla posluchačům předestřela pestrý obraz toho, jakým způsobem autoři k tématu přistupovali.

 
Zveřejněno v ČtenářiPlus
3000

Inspirace ptačím světem – tak zní název koncertu, který přichystala Janáčkova filharmonie Ostrava na čtvrtek 14. dubna od 19 hodin. Základem večera s nezvyklým tématem v místním Domě kultury bude scénický koncert pro sólový klarinet a orchestr Peacock Tales z pera současného švédského skladatele Anderse Hillborga. Netradiční hudebně-pohybové vystoupení předvede klarinetista Karel Dohnal. Během večera také zazní skladba Cantus Arcticus Einojuhaniho Rautavaary s autentickou nahrávkou ptačího zpěvu, symfonická báseň Holoubek Antonína Dvořáka a závěr bude patřit suitě z baletu Pták Ohnivák Igora Stravinského. Koncert bude řídit Petr Popelka. Součástí programu bude také projekce dokumentárního filmu Hillborg & Dohnal: Music In Motion, který vznik originálního projektu mapuje. Dokument, který osobně uvede Karel Dohnal, se promítne od 18 hodin v kině Art v Domě kultury města Ostravy. Koncert v přímém přenosu odvysílá stanice Českého rozhlasu Vltava.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
středa, 30 březen 2022 11:20

Mahler v souvislostech (1)
Symfonie tisíců

111

„Osmou symfonii veřejnosti poprvé představil v září 1910 v Mnichově – a byla to vlastně jediná příležitost, kdy byl plně uznán jako skladatel.“

„Ve Vídni a v Mnichově připravoval premiéru Osmé symfonie s jasným postojem, který ho jako dirigenta provázel po celý život, že ´nebude tolerovat žádné umělecké lajdáctví´.“

„V Praze zazněla poprvé 20. března 1912 za řízení Alexandera Zemlinského.“

Dva roky po mnichovské premiéře, v březnu 1912, zazněla i v Praze Mahlerova Osmá symfonie, zvaná Symfonie tisíců. Dělí nás od té koncertní události sto deset let. Výlučné dílo za tu dobu na pódiích, ani na těch pražských, nezdomácnělo. Nejen pro enormní nároky na velikost interpretačního aparátu, ale asi i pro svou velikášskou monumentalitu a možná i pro texty z druhého dílu Goethova Fausta, jejichž filozofující poselství nemá pro posluchače takovou bezprostřední emotivní sílu jako Mahlerovy písňové texty nebo chorál v jeho Druhé symfonii.

 
Zveřejněno v SeriálPlus
99

Díla inspirovaná jazzem i mimohudebním obsahem přichystala na čtvrtek a pátek 24. a 25. března Moravská filharmonie Olomouc. V  Redutě zazní Berliozova Fantastická symfonie, považovaná za nejslavnější programní symfonii všech dob, a dvě méně často uváděná díla, Stravinského Cirkusová polka a Ravelův Klavírní koncert pro levou ruku D dur. Sólistkou bude srbská klavíristka Tamara Stefanović, orchestr povede jeho šéfdirigent Jakub Klecker. Koncertům bude předcházet od 18 hodin beseda s umělci, kterou moderuje Jiří Vejvoda.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
pátek, 18 březen 2022 17:52

Čtyři tváře klarinetu

125

„Anna Paulová působí, jako by si s technickými výzvami jen pohrávala, stejně lehce vyzněla i hra členů Doležalova kvarteta.“

„Vzájemné přebírání a doplňování hlasů basklarinetu a smyčců, vyniknutí barev nástrojů i lkavost basklarinetu daly vyniknout skvělému výkonu kvarteta.“

„V druhé větě Larghetto jako by se rozklenulo nebe – smyčce se stáhly ve prospěch klarinetu, následující dialog prvních houslí a klarinetu zaujal svou vemlouvavostí, intonační i rytmickou přesností.“

Břevnovská hudební setkání pokračovala v úterý 15. března dalším koncertem. V Tereziánském sále Břevnovského kláštera se sešli klarinetistka Anna Paulová s Doležalovým kvartetem. Instrumentalistka představila vděčnému publiku různé podoby svého nástroje.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
5000

Pražské publikum čeká druhý koncert v jarní části sedmé sezóny Břevnovských hudebních setkání. V Tereziánském sále Břevnovského kláštera se v úterý 15. března v 19 hodin představí klarinetistka Anna Paulová ve spolupráci s Doležalovým kvartetem. Program pořadatelé nazvali Podoby klarinetu, neboť ve skladbách Stamice, Stravinského, Kohouta a Mozarta bude protagonistka hrát na čtyři druhy klarinetů a také o nich něco řekne.

 
Zveřejněno v VýhledPlus

3000 Zítra se bude v bratislavské Redutě od 19 hodin konat druhý koncert cyklu Junior – pro mladé publikum. V Koncertní síni Slovenské filharmonie vystoupí mladý fagotista Daniel Gončarov a dirigovat bude Marián Lejava. „V interpretácii Daniela Gončarova zaznie v Slovenskej filharmónii Koncert pre fagot a orchester Jiřího Pauera, výraznej osobnosti českej hudby 2. polovice 20. storočia,“ uvádějí pořadatelé. Pauer svůj Koncert zkomponoval jako absolventskou skladbu na HAMU v roce 1949. Premiéra zazněla o rok později a v roce 1952 byl koncert uveden Českou filharmonií. Sólista večera Daniel Gončarov pochází z ukrajinského Záporoží, kde vystudoval konzervatoř. Od roku 2018 je posluchačem magisterského studia na Hudební a taneční fakultě VŠMU v odboru hra na fagot ve třídě Petra Kajana, prvního fagotisty Slovenské filharmonie. V současnosti působí Gončarov jako první fagotista Symfonického orchestru Slovenského rozhlasu. „Na úvod koncertu zaznejú Suita č. 1 a Suita č. 2 pre malý orchester Igora Stravinského. Koncert ukončí Symfónia č. 5 c mol, op. 67 ‚Osudová‘ Ludwiga van Beethovena. Jej premiéra sa konala 22. decembra 1808 vo Viedni ,“ uzavírají svou pozvánku organizátoři.

Zveřejněno v AktuálněPlus
Strana 1 z 7