„Letní náladu rušila jen amplifikace, která byla použita při všech večerech, což vyvolávalo otázky. Proč vlastně je tento styl hudby zvučen?“
„Dirigentka Alena Hron překvapila energickým a entuziastickým přístupem a přesnými, jasnými gesty, kterými držela orchestr v kompaktním tvaru v obtížných podmínkách.“
„Melody Makers a spolu s Adamem Plachetkou přivezli repertoár, který byl pro mladší ročníky objevem a ti starší jen vrněli blahem.“
Festival Špilberk, přinášející letnímu publiku hudební klasiku, se koná letos již čtyřiadvacátým rokem. Pořádající Filharmonie Brno přináší ve dnech 23. až 27. srpna především odlehčenější repertoár. První večer to byly melodie z filmů Jeana-Paula Belmonda v podání Českého národního symfonického orchestru s dirigentem Marcellem Rotou, druhý večer hlásal heslo Carpe noctem a přivezla ho Janáčkova filharmonie Ostrava spolu s dirigentkou Alenou Hron a zpěvačkou Veronikou Rovnou. Třetí večer patřil Adamu Plachetkovi, který společně s Ondřejem Havelkou bavil interpretací skladeb Jaroslava Ježka. A poslední večer, 27. srpna, zazní hudba k počítačové hře Kingdom come: Deliverance v podání Filharmonie Brno, kapely Bakchus a Pěveckého sboru Masarykovy univerzity.
Největší festival staré a duchovní hudby v České republice, Svatováclavský hudební festival, se letos realizuje ve dnech 5. – 28. září a nabídne třiadvacet projektů, mezi nimiž bude i balet v kostele, barokní opera s loutkami, ale především koncerty uznávaných interpretů v chrámech celého Moravskoslezského kraje. Jubilejní dvacátý ročník nese podtitul „the best of SHF“ a bude přehlídkou napříč festivalovou historií.
Čtyři koncerty, každý jiný. Osvědčená „letní“ dramaturgie charakterizuje i letošní ročník Festivalu Špilberk, který Filharmonie Brno pořádá čtyřiadvacátým rokem, letos v termínu 20. až 27. srpna. Představí orchestr mající podíl na Tarantinově oscarovém snímku The Hateful Eight, totiž Český národní symfonický orchestr. Povede jej Marcello Rota. Dále, Janáčkovu filharmonii Ostrava v pořadu známých operních árií v podání sopranistky Veroniky Rovné povede Alena Hron. K poctě Osvobozenému divadlu zkombinují svá mistrovství Adam Plachetka s Ondřejem Havelkou a na závěr festivalu zazní hudba z počítačovoherního hitu Kingdom Come: Deliverance z dílny Jana Valty.
Ve věku 91 let zesnul Ivan Sedláček, zakladatel a dlouholetý sbormistr Kantilény, pěveckého sboru dětí a mládeže při Filharmonii Brno. Pod vedením tohoto českého sbormistra a učitele, rodáka ze slovenského Zvolena, umělecky vyrostl například bývalý šéfdirigent Moravské filharmonie Olomouc a také právě Kantilény Jakub Klecker. Nyní sbor vede Michal Jančík. Lidí, kteří prošli „pod rukama“ Ivana Sedláčka, je ale mnohem více: například mezzosopranistky Magdalena Kožená a Veronika Hajnová, tenorista Pavel Černoch či dirigenti Milan Kaňák, Pavel Koňárek a Jaroslav Kyzlink. Sedláček hudbu nikdy nestudoval v rámci hudební instituce, veškeré muzikantství získal soukromou cestou. Základům dirigování se naučil u Zdeňka Kaňáka a dále u sbormistra Libora Coufalíka. V roce 1954 absolvoval na pedagogické fakultě v Brně obor český jazyk – dějepis a na filozofické fakultě ještě v roce 1970 bohemistiku. V letech 1969 až 1997 působil Sedláček jako externí pedagog Janáčkovy akademie múzických umění a vyučoval posluchače dirigování předmět Teorie a praxe řízení dětského sboru. Sbor Kantiléna, založený původně jako Šlapanický dětský sbor ve Šlapanicích u Brna roku 1956, se postupně rozrostl a nabyl na kvalitě, což vyústilo ve spolupráci s brněnským Janáčkovým divadlem roku 1965 (prvně sbor účinkoval v opeře Bohéma Giacoma Pucciniho) a zapříčinilo přesun zkoušek sboru ze Šlapanic do Brna a nakonec i změnu názvu tělesa na současnou Kantilénu. Se změnou názvu se sbor stal přísně výběrovým. V sedmdesátých a na počátku osmdesátých let Sedláček s Kantilénou, vedle jiného, zvítězil v celostátní soutěži ve Svitavách a na několika mezinárodních soutěžích (např. Neerpelt, Celje, Arezzo) a natáčel také pro rozhlas a televizi. Dále účinkoval na samostatném koncertu na kongresu Mezinárodní společnosti pro hudební výchovu v síni Varšavské filharmonie a v roce 1981 získal absolutní vítězství na Concorso polifonico Quido di Arezzo. Od roku 1984 je sbor přidružen k Filharmonii Brno a v současné době čítá 150 zpěváků ve věku pět až devatenáct let. Spolupráce se soudobými autory (Petr Eben, Věroslav Neumann, Miroslav Raichl, Klement Slavický, Evžen Zámečník aj.) a skladby, které napsali z podnětu sbormistra, obohatily českou sborovou tvorbu o více než pět desítek význačných děl. Ivan Sedláček byl členem Odborné rady informačního a poradenského střediska ARTAMA Praha pro dětské sbory a za svůj život získal četná státní ocenění, z nichž nejvýznamnější jsou Cena Jihomoravského kraje (2012), Cena města Brna (2021) a medaile Za zásluhy prvního stupně (2022). Narodil se 15. dubna 1932 a zemřel 20. července 2023.
„Leonskaja potvrdila pověst klasické hráčky, která nenabízí žádnou interpretační senzaci, ale poctivě řemeslo.“
„Souznění mezi sólistkou, dirigentem a orchestrem bylo skvělé a potvrzovalo dlouhodobou úspěšnou spolupráci.“
„Davies pojal Dvořáka bez přílišné líbeznosti. Zdůraznil tím ještě více závažnost kompozice, ale nedosahoval toho využitím masivního zvuku a na úkor rytmické artikulace.“
Smetanova Litomyšl uzavřela druhý festivalový týden navýsost klasickým koncertním programem. Filharmonie Brno v čele s šéfdirigentem Dennisem Russellem Daviesem provedla v neděli večer ve Festivalové hale Brahmsův Druhý klavírní koncert a Dvořákovu Sedmou symfonii. Za klavír usedla legendární rusko-rakouská pianistka Elisabeth Leonskaja, která zahrála Brahmse nesmírně sugestivně a technicky bravurně a zařadila se po bok dosavadním vrcholům festivalu.
Dramaturgickým záměrem jubilejního 35. ročníku festivalu Expozice nové hudby, jejímž pořadatelem je Filharmonie Brno, je obrátit pozornost k prostoru mezi kompozicí a improvizací s cílem obhájit pravost každé dobré a přesvědčivé hudby, ať už vznikala jakýmkoli způsobem. Všechny projekty, které v tomto ročníku tvoří program festivalu, se pohybují v oblasti „ještě improvizované, ale už komponované“, nebo opačně. Letošní ročník s podtitulem ‚musica falsa i musica vera‘ se uskuteční v termínu 13.–18. června 2023 a nabídne šest koncertů v Besedním domě a netradiční projekt v brněnské Kamenné kolonii.
„Středeční večer připomíná, že 28. května uplynulo 140 let od narození Václava Talicha, největší osobnosti českého dirigentského umění.“
„V pátek večer se opakuje blok cele věnovaný geniálnímu francouzskému skladateli Henri Dutilleuxovi…“
„Puccini na Triptychu intenzivně pracoval v letech 1917-1918 a už 18. listopadu 1918 mělo dílo premiéru v newyorské Metropolitní opeře. Ohlas u publika a hudební kritiky byl smíšený…“
Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to 24/7, tedy nepřetržitě. Hudbu vybírají, ohlašují a přibližují konkrétní lidé s jedinečným zázemím, preferencemi a vkusem. Ve všední dny „od čtyř do osmi“ je v projektu Klasika na dosah dokonce prostor pro nenápadné vzdělávání. Stanice s hudebním názvem je pro portál KlasikaPlus.cz synonymem pro „samou hudbu“. Pravidelně proto nahlíží do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 5. 6. do 11. 6. 2023?
Filharmonie Brno s brněnskou ZUŠ Smetanova přichystaly čtrnáctý ročník festivalu Mozartovy děti, jehož cílem je přivést děti hravou formou k hudbě a dát mladým talentům neobvyklou příležitost zahrát si v profesionálním orchestru či přímo jako sólista v doprovodu filharmoniků. Festivalové akce se konají od pondělí 29. května do neděle 18. června.
„Igor Ardašev je to klavírista par excellence, jeho ponor do hudby je stoprocentní, nástroj se stává součástí jeho osobnosti a do výkonu dává nejen brilanci, ale i emoční náboj, na kterém se hudba nese a mluví k posluchači.“
„Poděkování patřilo i výkonu dirigenta Petra Altrichtera, který nic nezůstal dlužen svému muzikantskému cítění a dal do přednesu skladby všechnu emoční energii.“
„Jevištní akustika není pro symfonickou hudbu přátelská a má zcela jiné zákonitosti. Dokud nebude filharmonie hrát v regulérním koncertním sále s akustikou jí na míru, nebude brněnské publikum vědět, jaký má doma orchestr.“
Abonentní koncert cyklu Filharmonie v divadle II, který se v Brně konal ve čtvrtek 25. května (a následně také v pátek 26. května) 2023, nabídl posluchačům atraktivní Klavírní koncert Arama Chačaturjana v podání Igora Ardaševa a následně Symfonii č. 6 h moll Petra Iljiče Čajkovského, „Patetickou“. Dirigoval Petr Altrichter a vznikl tak večer plný překvapení, krásné hudby a vypjatých emocí.
„Snad nebudu mluvit pouze za sebe, pokud řeknu, že hvězdou večera se stala bicistka Kristýna Švihálková, energická a nadšená mladá umělkyně s obrovskou chutí tvořit hudbu z mnoha úhlů pohledu.“
„V případě violy jsem nabyla dojmu, že se hráčka možná zbytečně snaží tlumit zvuk svého instrumentu. Vůbec by nevadilo, kdyby se do některých tahů smyčcem více ponořila.“
„I přes zdánlivou jednoduchost se mladým umělkyním podařilo vnést do skladby hudebního ducha a pozvednout ji na uměleckou úroveň.“
Mladá krev aneb Hudba zblízka, tak zněl název čtvrtého abonentního koncertu v rámci komorního cyklu členů Orchestrální akademie Filharmonie Brno, jenž se konal ve středu 24. května v Besedním domě. Nápaditě zvolenou dramaturgii, která se soustředila převážně na soudobé kompozice, podtrhly výkony mladých umělců, povětšinou absolventů nebo studentů Janáčkovy akademie. Excelovala zejména mladá bicistka Kristýna Švihálková, která interpretovala vybrané skladby s obrovským nadšením a nebývalým zápalem. Koncert korunovala skladba neskromné hudební kvality určená čtyřem hliněným květináčům a hlasu.
„Mozartovo Requiem zvolila dramaturgie pro tento vzpomínkový večer na paměť koncertu, který se zde konal 14. dubna 1878. Podle informací v programu večera ho tehdy prosadil Leoš Janáček, který celý koncert dirigoval.“
„Mozart a Vranický, dva hudebníci, o jejichž přátelství se toho příliš neví, na rozdíl od smyšleného rivalství mezi Mozartem a Salierim. Dějiny si žádají skandály, ale tady šlo o vzájemnou spolupráci a přátelské porozumění.“
„Sbor zněl vyváženě a precizně, zejména v polyfonních částech, soprány byly zvonivé, přesto měkké, alty a tenoři měli hutný zvuk a basy byly úderné a společně s orchestrem vytvářeli zvukově strukturovaný a kompaktní zvuk.“
Oslavy 150 let otevření Besedního domu v Brně pokračovaly pátým abonentním koncertem v řadě s názvem Filharmonie doma. Ve čtvrtek 11. května zaznělo v sále Besedního domu Requiem Wolfganga Amadea Mozarta, Filharmonii Brno vedl dirigent Robert Kružík. Repríza je naplánována na pátek 12. května. Zpívali sólisté Romana Kružíková, Monika Jägerová, Ondřej Koplík a Martin Gurbaľ a Český filharmonický sbor Brno, vedený sbormistrem Petrem Fialou. Před tím ještě zazněla Symfonie D dur Pavla Vranického.
„Máme naplánováno si všímat skladatelů a kompozic dosud spíše opomíjených, přesto však zajímavých. V této souvislosti si i pokládáme otázku, kdo všechno tvoří pojem česká hudba, kdo jsou vlastně čeští skladatelé? Jsou to i ti, kteří se narodili na území dnešní České republiky ale život prožili jinde?“
„V této souvislosti bych ráda vyzdvihla koncert z děl málo uváděných autorů, na kterém zazní Jarní symfonie Jana Nováka spolu s Novým žalmem Antonína Rejchy, který zazní pravděpodobně v premiéře. Zde se v sobě pojí dvě myšlenky, pocta české hudbě a také koncepční péče o méně uváděné, avšak vynikající autory.“
„Rok 2024 by se mohl zapsat do historie brněnské kultury jako počátek nové éry – rok, kdy se začalo stavět Janáčkovo kulturní centrum. Mé velké přání je, aby se tento plán stal skutečností a abychom si užili hudbu z pódia světových parametrů v některé z nejbližších sezón. (Markéta Vaňková, primátorka Města Brna v Katalogu sezóny 2023/24.)“
Marie Kučerová je ředitelkou Filharmonie Brno již deset let. Za tu dobu se jí podařilo dostat brněnskou filharmonii do povědomí evropské i světové veřejnosti a získat větší návštěvnost brněnského publika zajímavou dramaturgií. Pro nadcházející sezónu již filharmonie dramaturgii odtajnila a proto jsem se s ní nad programy koncertů sešla. Současně mne zajímalo, jak vypadá příprava na stavbu nového koncertního sálu.
„Plné obsazení filharmonie doplnili zpěváci Českého filharmonického sboru Brno, pod vedením sbormistra Petra Fialy. Vedle orchestru se ještě postavili čtyři hudebníci Horňácké muziky Petra Mičky.“
„Spolupráce filharmonie a Horňácké muziky byla postavena na kontrastech. Byly vytipovány části skladby, proti kterým Horňáci zahráli vždy svoji skladbu, která se tematicky (slovy či hudebně) nějak k té Janáčkově vázala.“
„Už se nám stalo, že jsme hráli jiné žánry, dělali jsme v projektu, který se jmenoval „Hrubá hudba” a bylo to spojení s jazzem a s elektronickou hudbou. S brněnskou filharmonií vystupujeme poprvé a je to pro nás obrovská čest i závazek,” svěřil se první houslista Petr Mička.“
Oslavy 150 let vzniku Besedního domu v Brně se nemohly obejít bez připomenutí folkloristické činnosti Leoše Janáčka. Ve čtvrtek 4. května se uskutečnil v Besedním domě večer, který připomenul Janáčkův vztah k lidové písni. Filharmonie Brno spolu s Českým filharmonickým sborem Brno provedli koncertně balet Rákos Rákoczy pod taktovkou šéfdirigenta Dennise Russella Daviese. Ke spolupráci si přizvali Horňáckou muziku Petra Mičky, stejně jako to provedl Leoš Janáček 20. listopadu 1892 na Koncertu moravské lidové hudby. Akce se opakovala ještě v pátek 5. května, kdy byla přenášena Českou televizí, a o přestávce koncertu byl na ČT Artu promítán dokument Já Besední dům, který u příležitosti výročí natočil režisér Tomáš Kratochvíl.
Filharmonie Brno představuje svoji osmašedesátou sezónu s pokračujícími dlouhodobými koncepcemi i novinkami pro abonenty. Má jít o „Rok české hudby“, avšak ne prvoplánově, spíše půjde o systematickou péči o neprávem opomíjené autory. Zaznějí také velké symfonie rakouských a německých skladatelů a připomenuta budou i významná výročí.
Besední dům, ve kterém sídlí Filharmonie Brno, letos slaví sto padesát let od svého slavnostního otevření. V roce 1873 se stal kulturní a společenskou baštou moravských vlastenců v tehdy německém vnitřním Brně. K oslavám výročí je připraven čtrnáctidenní festival zahrnující sérii koncertů inspirovaných událostmi, které se odehrály krátce po otevření. Dále jsou v plánu edukace, výstava, konference i prohlídky budovy. Přímý přenos jednoho z koncertů chystá Česká televize na pátek 5. května, v přestávce premiérově odvysílá dokument Já Besední dům, který natočila právě k výročí stavby.
„Drobný klavírista přednesl Klavírní koncert č. 17 G dur KV 453 Wolfganga Amadea Mozarta s odzbrojujícím nadhledem, perlivým a zvonivým úhozem a bezprostřední muzikalitou. Orchestr hrál citlivě a podporoval zvuk klavíru sólovými vstupy nástrojů, které tvořily s klavírem jiskřivou atmosféru.“
„Symfonie č. 4 Es dur „Romantická“ WAB 104 Antona Brucknera, dílo, které autor mnohokrát přepracovával a které bývá hráno v pozdějších edicích. V Brně ale zazněla původní verze z roku 1874, a to jak před 130 léty, tak i nyní.“
„Tahle věta byla příležitostí předvést své výsostné umění pro sólohornistu brněnské filharmonie Karla Hofmanna, který ji skvěle využil jak dechberoucími, intonačně přesnými, nadýchanými piany, tak i pevnými, jásavými tóny s barevným témbrem.“
Abonentní koncert cyklu Filharmonie v divadle II přinesl překvapení. Zazněla Symfonie č. 4 Es dur „Romantická“ Antona Brucknera, která měla v Brně přesně před 130 lety českou premiéru. Večer uvedl Klavírní koncert č. 17 G dur KV 453 Wolfganga Amadea Mozarta v podání Melvyna Tana, britského klavíristy ze Singapuru. Filharmonie Brno hrála od taktovkou svého šéfdirigenta Dennise Russella Daviese. Recenze je psána z koncertu 20. dubna 2023.
Mezinárodně uznávaný klavírista Melvyn Tan vystoupí ve čtvrtek a v pátek 20. a 21. dubna s Filharmonií Brno. V jeho podání zazní Mozartův Klavírní koncert č. 17 a v druhé části pak Brucknerova Symfonie č. 4. zvaná Romantická. Koncert řídí šéfdirigent Dennis Russell Davies, který před svým příchodem k Filharmonii Brno působil patnáct let jako šéfdirigent Brucknerova orchestru v Linci. Oba koncerty začínají v 19 hodin v Janáčkově divadle.
„Zejména sborové pasáže hýří dynamickými kontrasty i vstupy a cappella, stejně jako polyfonními postupy.“
„Orchestr Filharmonie Brno podal poctivý profesionální výkon pod vedením dirigenta Jaroslava Kyzlinka, který ho vedl jasnými, přesnými gesty.“
„Sladké sopránové Sanctus se neslo prostorem v podání Alžběty Poláčkové, jejíž kulatý a sladký soprán hladil v procítěném výrazu, podpořeném flétnou a anglickým rohem.“
Čtrnáctidenní maraton duchovní hudby provázel letošní Velikonoce. Pod názvem Přetváření zněly od 2. dubna koncerty, které přinesly duchovní hudbu jak historickou, tak i autentické premiéry. Šest koncertů, troje Temné hodinky, dvě světové premiéry, druhá dokonce na objednávku festivalu, to je letošní souhrn toho nejlepšího, co bylo možné na festivalu slyšet. V pěti brněnských chrámech vítali posluchače, kteří se rádi ponořili do krásné duchovní hudby. Poslední koncert se odehrál v minoritském kostele sv. Janů v neděli 16. dubna a zcela zaplněný prostor pomohl k dobré akustice. Orchestr Filharmonie Brno řídil Jaroslav Kyzlink, Český filharmonický sbor Brno připravil sbormistr Petr Fiala a obsazení sólových partů bylo rovněž velmi atraktivní. Dvě sopranistky, Američanka Becca Conviser, která zpívala první skladbu a Alžběta Poláčková pro skladbu druhou, mezzosoprán zastala islandská pěvkyně Arnheiður Eiríksdóttir, tenoristou byl Jaroslav Březina a basový part zpíval Peter Mikuláš.
„František Musil působil jako dómský varhaník v katedrále sv. Petra a Pavla v době, kdy žil a působil v Brně Leoš Janáček. Jeho rozsáhlé dílo upadlo v zapomenutí, neprůbojný a introvertní skladatel se nedokázal prosadit.“
„Obrovský provozovací aparát se stěží vešel do prostoru před oltářem katedrály. Pět spojených amatérských sborů čítalo celkem 120 zpěváků a před nimi seděl kompletní symfonický orchestr Filharmonie Brno.“
„Společné části kvarteta jsou polyfonní a hlasy se prolínají spolu se sborem v náročných, efektních a neobvyklých postupech, které ozvláštňují dílo a dávají znát, že skladatelem byl hudebník velmi erudovaný.“
Pod heslem Přetváření se letos koná 30. ročník Velikonočního festivalu duchovní hudby v Brně. Zahájení se konalo v neděli 2. dubna v katedrále sv. Petra a Pavla a přineslo překvapení. Oratorium místního dómského varhaníka Františka Musila Stabat Mater, které interpretoval orchestr Filharmonie Brno s dirigentem Tomášem Kejčím, spolu s brněnskými amatérskými sbory Ars brunensis, Ensemble Versus, Gaudeamus Brno, Vox Iuvenalis a Pěveckým sborem Masarykovy univerzity, to vše pod vedením Jana Oceteka. Sólové pěvecké kvarteto tvořili sopranistka Lucie Kašpárková, altistka Jarmila Balážová, tenorista Martin Javorský a basista František Zahradníček.
Velikonoční festival duchovní hudby, který se letos koná potřicáté, nese podtitul Přetváření. Má být naplněn prolnutím bohaté hudební a liturgické tradice, hledáním pozapomenutých perel, nečekanými setkáními staré a nové hudby i uváděním zcela nových skladeb. V brněnské katedrále sv. Petra a Pavla ho v neděli 2. dubna zahájí nové nastudování kdysi slavného Stabat Mater brněnského dómského varhaníka Františka Musila, při kterém spojí síly sólisté, pořádající Filharmonie Brno a pět sborů pod vedením Tomáše Krejčího. Festival potrvá do 16. dubna. Kompletní informace najdete zde.
