Celkem osm koncertů ve čtyřech dnech nabídne od úterý 26. května Projekt brněnské filharmonie s názvem Konec streamu. Hrajeme zase živě!. Po bezmála třech měsících se tak do Besedního domu vrátí koncerty pro veřejnost, samozřejmě zatím komorní. Orchestr představí své violoncellisty, smyčcové kvarteto, duo kontrabasu a harfy a členy skupiny bicích nástrojů.
Zatím omezeně a na netypických místech, ale brněnská filharmonie začne po téměř dvouměsíční pauze opět veřejně hrát. V rámci kampaně „Díky, Brno!“ vystoupí členové orchestru v centu města. V pátek 8. května zazní fanfáry skupiny žesťů z věže Staré radnice, v pondělí 25. května zahraje skupina violoncell ze střechy tržnice na Zelném trhu. Koncert bude možné sledovat na velkoplošné obrazovce. Obě akce budou zároveň živě vysílány na facebookovém profilu města i filharmonie.
„Dennis Russell Davies představí hudbu několika ´blízkých přátel´, mimo jiné Philipa Glasse.“
„S mladým dirigentem Robertem Kružíkem orchestr uvede Dvořákovo Requiem.“
„V plánech orchestru na příští sezonu jsou i zahraniční zájezdy.
Osm mimořádných programů, šest vystoupení v Besedním domě a návrat s šestnácti koncerty do Janáčkova divadla. To je podstatná část 65. sezóny Filharmonie Brno od podzimu 2020 do jara 2021. S úlevou, že už nebude nutné hrát v nevyhovujících podmínkách Stadionu, s nadějí, že opět budou možné zahraniční kontakty a zájezdy, a s vizí, že za několik let bude město opravdu mít nový koncertní sál.
„Opera je velká škola, protože to, co vás potká tam, vás na koncertě potkat nemůže.“
„Oproti tomu, kdy jako dirigent musím držet supervizi nad celkem, si u violoncella bytostně užívám zodpovědnosti jen sám nad sebou.“
„To, co profesor může předat mladému dirigentovi na vysoké škole, je především osobní zkušenost.“
Robert Kružík je jedním z našich nejmladších dirigentů, přesto má na kontě angažmá ve dvou operních domech a spolupráci s řadou renomovaných orchestrů. Mimo jiné je stálým hostujícím dirigentem Filharmonie Brno a letos v květnu by měl debutovat na Pražském jaru. Náš rozhovor se uskutečnil v době prvních omezení s ohledem na epidemii koronaviru. Od té doby situace prošla výraznou proměnou, nicméně držme sobě i jemu palce, aby to vyšlo!
„Byla to vlastně hypermoderní varianta uměleckého vyjádření klasické hudby.“
„Filharmonie Brno podala Obrázky z výstavy podařeně: zvukově značně komplexně a technicky zdařile.“
„Je to sladká hudební budoucnost?“
Když nemůže posluchač za hudbou, přišla hudba za ním! Tedy alespoň formou živého streamingu z Besedního domu, kde Filharmonie Brno odehrála část programu abonentního koncertu, který měla tento týden odehrát v Janáčkově divadle. Musorgského Obrázky z výstavy a Fresky Piera della Francesca Bohuslava Martinů doplnila vizualizací Coriho O´Lana ve světové premiéře.
O zrušené koncerty Obrázky z výstavy posluchači Filharmonie Brno nepřijdou. Orchestr je bude streamovat na webových stránkách a na svém facebookovém profilu zítra od sedmi hodin. Link zveřejní Filharmonie Brno zítra odpoledne na stejných místech. Jde o mimořádný projekt, který ve světové premiéře doprovodí vizualizace mezinárodně uznávaného umělce Cori O´Lana připravené ve spolupráci s Ars Electronica.
„Sólový part je prodchnut pianovými a pianissimovými plochami, které Castaldi prováděl jako samozřejmost.“
„Castaldi s Kružíkem se museli přijít třikrát děkovat, než publikum propustilo orchestr na přestávku.“
„Dokonalost dirigenta se jednoznačně odrazila ve hře celého orchestru.“
Filharmonie Brno naposledy vystoupila v prozatímním zázemí Kulturního centra Babylon a pro zbytek sezóny se navrátí částí svých koncertů pod křídla Janáčkova divadla. Tuto skutečnost se rozhodla oslavit mimořádně zábavným programem z děl Leoše Janáčka, Mieczysława Weinberga a Bohuslava Martinů pod taktovkou svého stálého hostujícího dirigenta Roberta Kružíka.
„Český filharmonický sbor Brno je vždy radost poslouchat.“
„Orchestr velmi dobře odpovídal, doplňoval všechno dění a dokázal být výraznou a efektní složkou dramatu.“
„Lenora byla působivým dramatem stojícím za slyšení.“
Ruku v ruce jdou letos 250. výročí narození dvou významných skladatelů Ludwiga van Beethovena a Antonína Rejchy. Sláva jednoho možná zastiňuje význam druhého, který byl a je více oceňován jako pedagog a autor několika spisů o hudbě. Ve středu 5. února se však v Besedním domě v Brně ukázal Antonín Rejcha ve své Lenoře nejen jako skladatel poctivého, kvalitního řemesla, ale také jako pokrokový a originální autor otevřené mysli plné nápadů a invence. Dílo nastudovala Filharmonie Brno v čele s Dennisem Russellem Daviesem spolu s Českým filharmonickým sborem Brno a v sólových partech se představily hvězdy české i zahraniční operní scény Martina Janková, Pavla Vykopalová, Wojciech Parchem a Jiří Brückler.
„Matt Haimovitz se svého úkolu zhostil skvěle – se stoprocentní osobní účastí i s mistrovským interpretačním nadhledem.“
„Jeho projev byl po celou dobu přesvědčivý a v každé vteřině poutal posluchačovu pozornost.“
„Filharmonii Brno se podařilo vykreslit krásný romantický a poutavý příběh.“
Filharmonie Brno často ve svých programech spojuje hudbu moderní, postmoderní nebo současnou s hudbou klasicistní nebo romantickou. Posluchačům se tak během jednoho večera dostane nejen vhledu do odlišných koutů hudebního světa, ale možná také s tím často spojených odlišných pohledů na život. Ve čtvrtek 30. a pátek 31. ledna Filharmonie zdařile propojila dva světy v hudbě Schnittkeho Violoncellového koncertu č. 1, ve kterém se představil violoncellista Matt Haimovitz, se Sibeliovou 2. symfonií D dur. Vše pod taktovkou dirigenta Michaela Schønwandta. Působivá hudba v působivém provedení…
U nás prakticky neznámé celovečerní oratorium Lenora českého skladatele Antonína Rejchy, provede Filharmonie Brno, a to hned třikrát v následujícím týdnu v rámci abonentních koncertů. Lenoru ztvární sopranistka Martina Janková, v roli Matky vystoupí sopranistka Pavla Vykopalová. V mužských úlohách se představí tenorista Wojciech Parchem jako Vypravěč a barytonista Jiří Brückler jako Vilém. Spolu s nimi vystoupí Český filharmonický sbor Brno. Řídit bude šéfdirigent Dennis Russell Davies.
„Filharmonie Brno mi psala před dvěma lety, že bude dělat českou premiéru, a zvala mě. Tehdy jsem odpověděl, že pokud tou dobou budu živ, pak mi bude potěšením zavítat do Janáčkova města.“
„Arménská hudba je modální. Současně s tím lidové písně používají vše velmi umírněně, ekonomicky.“
„Hudební život v Brně je svědectvím místního hudebního bohatství. Chovám nejhlubší obdiv k lidem, kteří se na tomto podílejí.“
Tigran Mansurjan přijal pozvání do Brna, aby byl přítomen provedení svého Requiem věnovaného obětem genocidy Arménů v době první světové války. Vedle toho, že se skladba poprvé dostala k uším českých posluchačů, byl koncert unikátní i obsazením. Requiem přijeli českému publiku představit s Filharmonií Brno a se sborem Czech Ensemble Baroque ti, kteří stojí za jeho vznikem, prvním nastudováním vůbec a také za oslnivou nahrávkou, která pak získala prestižní ocenění: dirigent Alexander Liebreich a sólisté Anja Petersen a Andrew Redmond. Rozhovor s jedenaosmdesátiletým autorem, dotýkající se arménské kultury, české premiéry skladby i jeho vazeb na české země, se uskutečnil dopoledne po prvním uvedení. Chodbami Besedního domu už se nesly nadšené ohlasy – a právem. Mansurjanovo Requiem zprostředkovalo životní zážitek; jak zdůrazňuje autorka rozhovoru, zdaleka ne jenom jí. Sama dílo slyšela teprve při druhém z brněnských večerů. „Až mě mrzelo, že jsem se s nesmírně sympatickým a galantním skladatelem setkala ještě před koncertem – moc bych si přála mu poděkovat za to úžasně silné dílo, kterým nás obohatil…,“ přiznává.
„Výborně vystavěná dramaturgie stupňovala napětí až k samotnému vrcholu v podobě soudobého arménského klenotu.“
„Celou skladbou se prolínal zpěv nesoucí znaky východní melodiky tak podmanivé, že dokázala způsobit běhání mrazu po zádech.“
„Ticho neslyšné a bezdeché, které ale současně promlouvalo tou nejhlubší pokorou před dílem přítomného autora.“
Jen stěží lze slovy popsat zážitek, který brněnskému publiku zprostředkoval arménský skladatel Tigran Mansurjan svým Requiem, uvedeným v české premiéře. Skladba, která v nahrávce pod taktovkou Alexandera Liebreicha dosáhla na International Classical Music Award i k nominaci na Grammy, doslova vzala posluchačům dech. Když se vzpamatovali, nekonečné ticho nahradily nekončící ovace.
„První věta nabídla krásně vynesená sóla jednotlivých nástrojových sekcí.“
„Óda na radost byla provedena s hudebním citem a vkusem, tedy slavnostně a burácivě, ale přitom s vědomím vedení fráze.“
„Sólisté předvedli obrovské mistrovství, totiž nejen své sólistické kvality, ale také schopnost spolupracovat s ostatními.“
Nejen Vídeňští, ale i brněnští filharmonikové pořádají pravidelně novoroční koncerty, a to už od roku 1956. Na rozdíl od svých rakouských kolegů, Filharmonie Brno evidentně počítala s tím, že oslavy příchodu nového roku mohou významně ovlivnit průběh Nového roku, a tak se k branám Janáčkova divadla začali posluchači scházet až před osmou hodinou večerní. Program koncertu zrcadlil slavnostní charakter události i motto nadcházejícího roku: oslavy 250. výročí narození Ludwiga van Beethovena.
„Filharmonici nám díky své energické a velmi barevné hře vykouzlili na pódiu čtyřicetiminutovou hudební pohádku plnou zábavných, živých, romantických, ale i dramatických výjevů.“
„S nekompromisním tahem, energií a zaujetím hráli až do konce suity a publikum se hudbou bavilo spolu s orchestrem.“
„Sboristé na nic netlačili, ani zvukově, ani výrazově, o to pěknější náladu dokázali vytvořit a předat.“
V této předvánoční době jeden někdy neví, kam dřív. Hlavně stihnout nakoupit všechny dárky, napéct cukroví, uklidit své příbytky, setkat se s přáteli na vánočních trzích. Hudebníci však v prosinci prožívají poněkud odlišný shon – naplnit pomalu všechny tyto potemnělé dny hudbou, neboť vědí, že člověk se nemůže sytit jen klobásami, trdelníky a svařáky, ale potřebuje též dopřát potravu a oddych duši a zklidnění své často ustarané mysli. Také Filharmonie Brno se tento týden pilně stará o své posluchače. V pátek 20. 12. jim připravila krásné adventní osvěžení s hudbou Petra Iljiče Čajkovského, Bély Bartóka a Otto Nicolaie.
„Orchestr se vrátil k profesionálnímu standardu a zněl příjemně vyrovnaně.“
„Čtvrtý koncert je mimořádný v celém kontextu klavírní literatury. Leonskaja nebyla schopna akcentovat jeho čistotu.“
„Finále bylo vrcholem celého cyklu. Pátý klavírní koncert Es dur Císařský byl proveden efektně, slavnostně a brilantně.“
Brněnská filharmonie pokračuje v oslavě blížícího se Beethovenova výročí cyklem klavírních koncertů tohoto mimořádného skladatele. Elisabeth Leonskaja uvedla v tomto týdnu zbylé dva: zářivý Čtvrtý klavírní koncert G dur a populární Pátý Es dur Císařský. Bohužel nadále v rozpačitém duchu.
„Jak obtížné je vybudovat „na zelené louce“ velký profesionální sbor, jsem si uvědomil až později.“
„Pěvecká a hudební úroveň zájemců je velmi slabá, většinou nesplní požadavky ani prvního kola konkurzu.
„Přesto, že se nám umělecky daří a že získáváme řadu koncertních nabídek u nás i v zahraničí, naše ekonomická situace je velmi složitá a náročná.“
Český filharmonický sbor Brno si připomene v příštím roce třicet let umělecké práce. Jeho zakladatel, ředitel a sbormistr Petr Fiala v bilančním rozhovoru pro portál KlasikaPlus odpovídá na otázky týkající se minulosti, současnosti i budoucnosti tělesa a přibližuje, v čem spočívá zahraniční renomé sboru, ale hovoří i o své skladatelské práci a dcerách, které se také věnují profesionálně hudbě. Sám přiznává, že vést profesionální sbor, který si musí polovinu prostředků na provoz vydělat vlastní koncertní činností, je práce vyčerpávající, „na dva úvazky“, jak říká. Ale nelituje…
Při slavnostním zahájení ročních oslav 250. výročí narození Ludwiga van Beethovena nebude v Bonnu v pondělí chybět Český filharmonický sbor Brno. Bude se podílet na provedení vybraných sborů ze skladatelových kantát a jeho Fantazie pro klavír, sbor a orchestr, v níž se poprvé objevuje melodie užitá později v Deváté symfonii při zhudebnění Schillerovy Ódy na radost. Tu pak zpívá s Filharmonií Brno v domovském městě při Novoročním koncertě.
„Všichni posluchači byli zcela okouzleni a od prvního do posledního tónu naplno poutáni hrou sólistky, která se předvedla jako pianistka s velkým P.“
„Bylo znát, že před sebou máme osobnost, která svůj celý život zasvětila hudbě – hudbu hraje a o hudbě přemýšlí.“
„V rychlých větách všichni museli smeknout před virtuozitou a technickou vyrovnaností, v níž tryskaly jeden tón za druhým jako perličky.“
Filharmonie Brno si pro 1. a 2. abonentní řadu své 64. koncertní sezóny připravila speciální program, který byl zvláštním potěšením pro všechny milovníky Beethovena a klasické hudby vůbec. Pro provedení pětice Beethovenových klavírních koncertů byla pozvána mimořádná klavíristka a osobnost hudebního světa, Elisabeth Leonskaja, kterou brněnští posluchači měli možnost slyšet už na zahajovacím koncertě letošní filharmonické sezóny. Po tři večery 4., 5. a 6. prosince rozzářila Besední dům svým provedením první trojice koncertů č. 1 C dur, č. 2 B dur a č. 3 c moll a příští týden se posluchači mohou těšit na další dva koncerty v pořadí č. 4 G dur a č. 5 Es dur.
„Večer byl v tomto kontextu velmi působivou událostí.“
„Všichni protagonisté disponují výraznými a čistě znělými hlasy s příjemným uměleckým projevem a byli ozdobou a ´tahouny´ večera.“
„Posluchači byli strženi silou stočlenného sboru; naplnit katedrálu, která zpěvem celá až hřměla.“
Oslavy 30. výročí nabytí svobody vyvrcholily. Každý slavil 17. listopad svým způsobem, ale snad nikdo, komu odkazu našich předků záleží, nemohl v tyto dny zůstat zcela nečinný. Každý svým způsobem chtěl vyjádřit vděčnost za svobodu, která by i nadále měla a musí zůstat základem demokracie v našem státu. Mnoho lidí vyjádřilo své přesvědčení v sobotu na Letné, na dalších mnoha místech se konaly procesí a demonstrace, ale umělci mají zase své způsoby a možnosti vyjádření. V Brně se katedrála Petra a Pavla v neděli rozezněla oratoriem Svatá Ludmila Antonína Dvořáka v provedení Filharmonie Brno a tří spojených brněnských sborů.
„Vůbec největší poklonu si zaslouží hoboje, které svou úlohu hrály naprosto famózně.“
„Role vypravěče se ujala Laurie Anderson, která současně hrála na elektrifikované housle a obsluhovala další elektronické podkresy.“
„Skladba je vypointovaná k samému závěru, kdy pilotka ztrácí kontakt s pevninou a nakonec utichá. Stejně tak do ticha odešla i hudba.“
Filharmonie Brno odstartovala další ze svých abonentních cyklů, tentokrát s názvem „Klasicky i moderně“. Klasickou část přestavovala Dvořákova Šestá symfonie, tu moderní skladba Američanky Laurie Anderson s názvem Amelia, která zde zazněla v české, potažmo světové premiéře. Filharmonii Brno řídil její šéfdirigent Dennis Russell Davies, který v čele orchestru stojí již druhým rokem. Svou Amelii představila sama autorka, která si přivedla ještě jednoho hosta. Tím byl albánský violoncellista Rubin Kodheli.
