Větší cykly, příležitostné skladby i několik kuriozit, to vše obsahuje kompletní nahrávka sólového klavírního díla Antonína Dvořáka, která se do celosvětové distribuce dostane 24. září. Na CD je natočil pianista Ivo Kahánek. Vzpomíná nyní na stres vyplývající z nutnosti nahrát během pouhých tří jarních měsíců roku 2021 pět hodin hudby, ale v paměti mu zůstává i řada příjemných pocitů. Patří k nim možnost nového pohledu na známější kusy i objevování některých takřka neznámých hudebních drahokamů. Jak říká, Dvořák má v klavíru mnohdy stejně skvělé nápady jako v symfoniích, ale někdy je nedokáže – ale možná ani nechce – odít do toho „úplně vrcholného šatu“. Ivo Kahánek má rád Suitu A dur, nádherným dílem jsou podle něj Poetické nálady, ale svěží jsou například i rané Silhouety, které také rozhodně bude nadále zařazovat na svůj koncertní repertoár. A nakonec odpovídá i na otázku, jestli v budoucnu nenatočí nějaký další komplet, například klavírních děl Josefa Suka

 

 

Zveřejněno v AudioPlus
102

„Dennis Russell Davies začíná svou čtvrtou brněnskou sezónu. Blízká je mu moderní hudba. Bezezbytku romantickým básníkem není.“

„Báseň Z českých luhů a hájů přinesla proměnu, mnohem větší obraznost.“

„Koncert připomněl, jak krásné jednou bude, až se toto těleso dočká svého vlastního sálu.“

Filharmonie Brno po šesti letech uvedla Smetanovu Mou vlast. S celým cyklem symfonických básní se šéfdirigent Dennis Russell Davies potkal poprvé. Společně se s úkolem vypořádali dostatečně poutavě a zajímavě, navzdory akustice, kterou mají pro koncerty na jevišti Janáčkova divadla k dispozici. A velkým kladem pátečního večera bylo vyprodané auditorium.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
2001

„Jak se dodnes traduje, byli to členové Pražské komorní filharmonie, kteří zpěvačku uprosili, aby Dvořákovu píseň nazpívala pro album v češtině.“

„Její nejoblíbenější rolí na Salcburském festivalu kupodivu nebyla její ikonická Violetta z roku 2005, ale Zuzanka z Figarovy svatby.“

„Zároveň konstatovala, že role ´těchhle dívek – víte jakých´, a rozverně se zavlnila a vyšpulila rty, ´už nejsou nic pro mě´.

KlasikaPlus.cz má dobrý zvyk oslavovat narozeniny slavných hudebních jubilantů články, přibližujícími jejich nahrávky, považované za referenční. Když ovšem slaví kulatiny (a to ne ledajaké!) umělkyně kalibru sopranistky Anny Netrebko, říká si to o text alespoň trochu výjimečný. No ovšem: jestli jsem zrovna já ten pravý autor, který je s to něco takového opravdu vymyslet, nechám samozřejmě na vás, čtenářích. Pokud však dovolíte, nesoustředím se zde jen na jedno konkrétní Annino CD, ale pokusím se podělit se s vámi o několik vzpomínek, které mají se jménem Netrebko a s nahrávkami nějakou spojitost.

 
Zveřejněno v SouvislostPlus
499

„Moje modré housle léty získaly nádherný a nezaměnitelný zvuk. Zrajeme spolu!“

„V září a říjnu se opravdu nenudím…“

„I těžká hráčská technika musí být o hudbě.“

Houslista Pavel Šporcl vyjel po třech letech na nové turné Paganiniana Tour 2021, navazující na jeho nové album. Po prvním koncertě v Hradci Králové ho čeká ještě patnáct vystoupení ve dvanácti dalších městech. V programu hraje ty nejvirtuóznější skladby pro sólové housle, album sám nazval „Mount Everest houslového repertoáru“. V Praze bude hrát 5. a 6. října, koncertní šňůru uzavře 31. října v Plzni. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz popisuje nejzajímavější z těchto skladeb, které znějí i z jeho nového CD, ale přibližuje rovněž pověstné modré housle, na které hraje. A také komentuje své veřejné angažmá v době koronakrize.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
1006

„Hlas Pavly Vykopalové dokáže hladit, je hebký, ale současně pevný a spolehlivě nosný.“

„Mezzosopranistka Václava Krejčí Housková podala výkon z kategorie ‚nebeský‘.“

„Z mužů své roli dal nejvíc basista Jan Šťáva, jehož Ivan nepůsobil ani trochu jako ušlápnutý poustevník, ale spíše coby energický, činorodý muž, který si je plně vědom svého charismatu a schopností.“

Oratorium Svatá Ludmila Antonína Dvořáka zaznělo na Svatováclavském hudebním festivalu v Ostravě. Dějištěm koncertu byl Kostel Panny Marie Královny v Ostravě Mariánských Horách. Moravskou filharmonii Olomouc řídil dirigent Jakub Klecker, Český filharmonický sbor Brno připravil sbormistr Petr Fiala. V sólových rolích účinkovali Pavla Vykopalová, Václava Krejčí Housková, Peter Berger, Jan Šťáva a Jakub Rousek.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
DSC1170

„Sólistom (najmä sopranistke) pritom predpisuje Horálek efektné árie.“

„Čo sa týka Mozartovho Requiem, rovno začnem tým, že sa pre mňa utorkové pojatie stalo jedným z najpodnetnejších, aké som počula.“

„Pojatie Mareka Štryncla bolo skutočne strhujúce.“

Musica Florea odohrala tento týždeň trojicu koncertov s hudbou Wolfganga Amadea Mozarta a Václava Horálka. Jeden z koncertov si mohlo vychutnať aj pražské publikum: v utorok 14. septembra zaznel program zložený z dvoch sakrálnych skladieb v Českom muzeu hudby. Voľba diel bola pritom veľmi zaujímavá: Mozartovmu slávnemu Requiem predchádzalo neznáme Oratorio de Passione Domini nostri Jesu Christi od Václava Horálka. Orchester a zbor Collegium Floreum dirigoval Marek Štryncl.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
veb-Prechal-DSC2764

„Seriózně jsem začal komponovat, když mi bylo asi jedenáct.“

„Housle mi moc neseděly. Nebylo to pohodlné.“

„Teď se koncentruju na violoncello. Ale také mě baví dirigování. A mým největším snem je napsat operu.“

Jmenuje se Thomas Prechal, je z Nizozemska a upozornil na sebe letos v srpnu na Letní hudební akademii Kroměříž jako violoncellista a zároveň i jako autor skladby, kterou zahrál. Byl nakonec jedním z jejích čtyř oceněných laureátů, výjimečných absolventů vybraných z více než sedmi desítek účastníků. Při závěrečném symfonickém koncertě seděl mezi violoncellisty v orchestru, ale věděl už tehdy, že s nimi 14. září nebude v pražském Rudolfinu, kam pojedou jako Mladí filharmonici Dvořákovy Prahy program s dirigentem Tomášem Netopilem zopakovat na mezinárodní festival. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz šestnáctiletý interpret a komponista, slyšící i na jméno Tomáš Prchal, říká, proč ne. Ale hlavně přibližuje svůj hudební vývoj a další plány a také vysvětluje, jak je to s jeho vztahem k české hudbě.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
úterý, 14 září 2021 14:20

Zavřené partitury Herberta Blomstedta

106

„Symfonická hudba se dá hrát různě, ale snad jen Vídeňští filharmonikové ji mohou a dovedou zahrát s takovou samozřejmostí.“

„Tam, kde někteří dirigenti potřebují ke znázornění náhlého ztišení jít až do podřepu, pohne Herbert Blomstedt prsty.“

„Přídavkem nebyla jen tak ledajaká efektní prskavka. Na řadu přišel desetiminutový Straussův valčík.“

Hostování Vídeňských filharmoniků v Praze je svátkem. Jednak je mnohem méně časté, než by blízkost obou metropolí umožňovala, jednak jde o orchestr, jehož hra a interpretace je prokazatelně a slyšitelně výjimečná. Na festivalu Dvořákova Praha zahráli v neděli a v pondělí dva špičkové symfonické programy, navíc pod vedením Herberta Blomstedta. Dirigenta neméně výjimečného. A to zdaleka ne jen datem narození před čtyřiadevadesáti lety.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
98

„Janáčkova filharmonie Ostrava hrála zcela spolehlivě a Petr Popelka řídil celý aparát zkušeně, pevným gestem.“

„Na mě osobně nejvíce zapůsobil právě výkon sboru, který byl naprosto spolehlivý v rytmu, intonaci, výrazu i dynamice. Hned začátek byl jeho zásluhou zcela mystický.“

„Dalším výjimečně krásným momentem bylo například sólistické Domine Jesu v Offertoriu nebo sborové Hosanna v Sanctus.“

Český filharmonický sbor Brno se svým sbormistrem Petrem Fialou chtěl v roce 2020 oslavit třicáté výročí. Cestu velkolepým plánům však zkřížil covid, a proto druhý oslavný koncert k tomuto jubileu sbor uvedl s ročním odkladem, v neděli 12. září 2021. V katedrále svatých Petra a Pavla v Brně spolu se sólisty Veronikou Dzhioevou, Janou Sýkorovou, Michalem Lehotským a Jozefem Bencim a Janáčkovou filharmonií Ostrava provedl Verdiho Requiem. Celý kolos řídil Petr Popelka.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
Jan-novk-potret

„Připraven je recitál klavíristky Dory Novákové-Wilmington, skladatelovy dcery, a basisty Richarda Nováka, jeho bratrance.“

„Zazní dvanáctá symfonie Philipa Glasse, kterou v české premiéře uvedla Filharmonie Brno na letošním Pražském jaru, ale kvůli covidu bez publika v sále.“

„Považují Arménii za hudební velmoc, chtějí připomenout třicáté výročí její nezávislosti a vyjádřit válkou zmítané zemi podporu.“

Hudba Jana Nováka, arménských autorů a moderních minimalistů. Zdánlivě nesouvisející témata tvoří ve třech akcentech jedinečnou a nevšední, různorodou i provázanou dramaturgii festivalu Moravský podzim, který od 1. do 17. října pořádá Filharmonie Brno. Program obsahuje orchestrální a komorní koncerty, divadelní představení, recitály projekce i akce pro děti. Podle dramaturga Vítězslava Mikeše nemá jít o přehlídku hvězd, ale o festival, jehož hlavní hodnotou je zajímavá a neotřelá linie a sestava programu nalezená jen pro tuto příležitost. 

 
Zveřejněno v VýhledPlus
514298178352f2e2cde10k

„Domingův hlas zní stále plně, v perfektní koncentraci do masky, která by mohla sloužit jako dokonalá ukázka pravé italské školy.“

„Hlas se rozezníval každým vstupem suverénněji, sebemenší stopa únavy se neobjevila ani ve třech přídavcích v závěru večera.“

„Zážitek večera byl pro mne osobně mimořádný. Ostatně standing ovation v závěru bylo naprosto oprávněné a signalizovalo pocity početného publika.“

Třicátý ročník Mezinárodního hudebního festivalu Český Krumlov zahájil 4. září 2021 galavečerem v Pivovarské zahradě s vynikající a všestrannou světovou hudební osobností – španělským pěvcem i dirigentem – Plácidem Domingem. Partnerkami večera mu byly sopranistka Adriana Kučerová a mezzosopranistka Štěpánka Pučálková. Základním pilířem večera pro doprovody a řadu samostatných vstupních čísel byl zvolen Český národní symfonický orchestr pod taktovkou amerického dirigenta Eugena Kohna. Mezinárodní festival, podobně jako v loňském roce, byl pořadateli přeložen z obvyklých a léty zavedených letních měsíců kvůli koronaviru na měsíc září. Galakoncertem provázel osvědčený moderátor Jiří Vejvoda.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
JBCello

„Pan profesor se mi podíval na ruce, vyzkoušel můj sluch a prohlásil, že si myslí, že to můžeme zkusit.“

„Konzervatoř pro mne byla jako zjevení.“

„Paní profesorko, já si nepočítám, já ten rytmus cítím a vnímám, ale že bych si počítal první druhá, to nedělám…”

Seriál, věnovaný v roce nedožitých pětasedmdesátých narozenin dirigentu Jiřímu Bělohlávkovi, využívá texty a fotografie publikované dosud jen soukromě nebo na sociálních sítích. Shromáždil je publicista, producent a skladatel Alexander Goldscheider, který žije od roku 1981 v Londýně. Zachytil podrobná a intimní svědectví, sestavil faktograficky bohatou fotoknihu s mnoha obsažnými popisky a doslova tisíci statistickými údaji. Do sesbíraného materiálu nechává autor podrobně nahlížet. V patnáctém příspěvku se vracíme ke vzpomínkám na dětství, které mu Jiří Bělohlávek namluvil do diktafonu. Vyprávění navazuje na minulou kapitolu zmiňující mnohaleté účinkování v Kühnově dětském sboru.

 
Zveřejněno v SeriálPlus
100

„Podivuhodný let vznikl v roce 1927 v reakci na pokus o přelet Atlantského oceánu, který podniklo duo francouzských letců François Coli a Charles Nungesser.“

„Jediným ‚živým‘ aktérem představení byla Sylva Marková ukrytá v útrobách mechanismu ztvárňujícího vizuální složku baletu.“

„Dostali jsme možnost nahlédnout do zákulisí – do celého modelu malé scény, z níž Sylva Marková ovládala rekvizity jako v loutkovém divadle.“

Polička od minulé soboty hostí Martinů fest, v jehož rámci se 5. září uskutečnila další akce: mechanický balet Podivuhodný let. Autorem je pochopitelně Bohuslav Martinů, jehož návrhy na provedení tohoto podivu- a pozoruhodného dílka dotvořil tým ve složení Sylva Marková (libreto a scénografie), Monika Holá (dramaturgie) a Jakub Kalus (management). První provedení se konalo ve tři odpoledne, druhé s úderem šesté.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
51426353098c9417027b5k

„Do Česka se vrátil čerstvý osmdesátník nejen nezlomený tím, co musel prožít, ale posílený jako legenda, která se zpěvem baví.“

„Plácido Domingo se ukázkami ze zarzuel vrátil k žánru, o kterém vesměs víme jen to, že se jedná o ´španělské operety´.“

„Co Plácida Dominga v nejbližší době čeká? Jistěže trochu zvolnil, ale rozhodně nerezaví.“

V sobotu, čtvrtý den září 2021, se před vyprodané hlediště Pivovarské zahrady v Českém Krumlově vrátil po deseti letech na tamní mezinárodní hudební festival Plácido Domingo. Opět u příležitosti kulatého festivalového výročí, jak to ostatně tehdy, když tato hudební přehlídka slavila své dvacetiny, slíbil jejímu prezidentovi Jaromíru Boháčovi. Co všechno se v Domingově životě během uplynulé dekády, a především v rámci posledních dvou let, přihodilo…

 
Zveřejněno v SeriálPlus
veb-Brahms-DSC3232

„Když vezmeme v úvahu, že Japonsko a Korea byly a jsou vůdčími národy, pokud se týká počtu účastníků a držitelů cen, je jasné, že pro dobu kononaviru pociťujeme poměrně velké ztráty.“

„Hovořit o domech spojených s Brahmsem a o jejich ztrátě je pro mě docela bolestivé…“

„Nakonec byl dům prodán společnosti, která vyrábí zbraně. Netuším, kolik nabídli... Dneska se to místo jmenuje Brahmsovo parkoviště…“

V Pörtschachu, městečku a letovisku na břehu jezera Wörthersee v rakouské spolkové zemi Korutany, začíná dnes 28. ročník mezinárodní interpretační soutěže nesoucí jméno Johannesa Brahmse. Skladatel právě tam opakovaně v sedmdesátých letech devatenáctého století v letních měsících pobýval. Soutěž, která koncertem laureátů zasáhne 12. září i do nedalekého městečka Velden, pořádá Johannes Brahms Gesellschaft Poertschach. Její představitelka Waltraud Arnold v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz zmiňuje, jak se akce během let vyvíjela, ale také přibližuje místní památky na Brahmse. Dva ze tří domů, kde pobýval, se bohužel nepodařilo zachránit, ale skladatelovo jméno se v Pörtschachu v současnosti přesto vyskytuje. Jmenuje se po něm i pobřežní promenáda.    

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
99

„Projekt Dvořák Collection bude letos věnován komorní hudbě, která je podle Jana Simona výstavní síní české hudební scény.“

„V úterý 14. září se uskuteční koncert Mladých filharmoniků Dvořákovy Prahy s dirigentem Tomášem Netopilem.“

„Festival dá prostor představení rozměrného nahrávacího projektu – čtyř CD s Dvořákovým kompletním klavírním dílem v interpretaci Ivo Kahánka.“

Festival Dvořákova Praha byl loni kvůli omezením mezinárodních kontaktů přehlídkou české interpretační špičky. Letošní program, s odkazem na příznivější epidemickou situaci, prezentují pořadatelé jako návrat ke kombinaci tuzemského a mezinárodního obsazení. Během téměř tří týdnů se v české metropoli představí Vídeňští filharmonikové se čtyřiadevadesátiletým dirigentem Herbertem Blomstedtem, Bamberští symfonikové s šéfdirigentem Jakubem Hrůšou a mezi sólisty mimo jiné klavíristé András Schiff a Boris Giltburg nebo houslista Joshua Bell, který má přijet s londýnským orchestrem Academy of St Martin in the Fields.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
11

„Festivalová zóna je letošním pilotním projektem.“

„Cizinců je letos v Krumlově, tedy i na festivalu, méně.“

„Na Plácida Dominga se moc těšíme, je legendou a je i v osmdesáti ještě stále hodně aktivní.“

Koncertem Plácida Dominga a jeho hostů Adriany Kučerové a Štěpánky Pučálkové začíná v sobotu Mezinárodní hudební festival Český Krumlov. V mimořádném termínu až po prázdninách nabízí letos ve třech týdnech tucet programů. Vznikl ve městě figurujícím na seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO v roce 1992, koná se potřicáté. Jeho spoluzakladatelem a dnes prezidentem je Jaromír Boháč, manažer a podnikatel, původně flétnista a hudební dramaturg. Za tři desetiletí už se pod touto značkou uskutečnilo na 550 koncertů a představení, na kterých se vystřídalo přes třináct tisíc umělců a které vidělo a slyšelo na 300.000 návštěvníků. Umělecká ředitelka festivalu Gabriela Boháčová v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz přibližuje letošní program i vize do dalších let. Nějaké velké změny v instituci s tak dlouhou historií nejdou však dělat z roku na rok, musejí přicházet postupně, usmívá se.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
14-1-Kuhnata-na-Petrine-4D

„Zkoušky sboru jsme měli ve večerních hodinách v centru města ve Štěpánské ulici a já na ně jezdíval trolejbusem s manželi Kühnovými.“

„V Kühnově dětském sboru jsem začal zpívat jako čtyřletý a skončil mutací, ale pokračoval jsem v kontaktech se sborem jako pomocný sbormistr.“

„Celá rodina to tehdy prožívala jako zázrak, že malý Jiříček jede do Paříže. A Jiří mi odtud přivezl krásnou vlnu na svetr, což byl v té době také zázrak.“

Seriál, věnovaný v roce nedožitých pětasedmdesátých narozenin dirigentu Jiřímu Bělohlávkovi, využívá texty a fotografie publikované dosud jen soukromě nebo na sociálních sítích. Shromáždil je publicista, producent a skladatel Alexander Goldscheider, který žije od roku 1981 v Londýně. Zachytil podrobná a intimní svědectví, sestavil faktograficky bohatou fotoknihu s mnoha obsažnými popisky a doslova tisíci statistickými údaji. Do sesbíraného materiálu nechává autor podrobně nahlížet. Ve čtrnáctém příspěvku napsaném speciálně pro portál KlasikaPlus.cz se odráží jeden střípek jeho práce na databázi o celoživotním profesionálním působení dirigenta Jiřího Bělohlávka – jde o období účinkování v Kühnově dětském sboru.

 
Zveřejněno v SeriálPlus
neděle, 29 srpen 2021 19:00

Rusalka v Litni stála za to

0

„V postavě Rusalky Kateřina Kněžíková harmonicky propojuje své pěvecké i herecké umění. Jejímu projevu věříte, podmaňuje si vás, obdivujete její něhu, trápení i odhodlání.“

„Vodník v podání Jana Martiníka byl především zraněným a obávajícím se otcem, vyzpívat tyto city není třeba pateticky a s přehnanou silou.“

„Do slov Bůh Tě pomiluj vložila Kateřina Kněžíková nejen celou osobnost Rusalky, ale i jejího autora.“

Nezisková organizace Zámek Liteň, pečující zejména o odkaz pěvkyně Jarmily Novotné, oslavila deset let svého trvání velkoryse – poloscénickým uvedením Dvořákovy Rusalky v zámecké zahradě. Zároveň tím připomněla i deset let trvání Festivalu Jarmily Novotné a sto dvacet let od prvního uvedení Rusalky. Open air koncert Rusalka v parku přilákal do malebného prostředí liteňského parku v chladném sobotním večeru 28. srpna více než tisícovku návštěvníků.

 
Zveřejněno v ReflexePlus

Prague Sounds je nová hudební přehlídka, kterou přidávají pořadatelé festivalu Struny podzimu na začátku letošního září do kulturní nabídky hlavního města. Jejích pět koncertů se odehraje od 2. do 8. září jako open air na plovoucí scéně na Vltavě. Marek Vrabec, který stojí za oběma festivaly, v rozhovoru pro portál KlasikaPlus přibližuje podnět, ze kterého tato myšlenka vznikla: byl jím koncert houslisty Daniela Hopea na pontonech mezi Žofínem a Národním divadlem. Letos tam vystoupí Yo-Yo Ma, Jiří Suchý, Lizz Wright, Brad Mehldau s Ianem Bostridgem a Jiří Slavík s Marianem Friedlem a VUS Ondráš. Jak říká, Prague Sounds jsou letos dárkem k pětadvacátému výročí Strun podzimu, ale mají se do budoucna stát pravidelnou součástí pražského hudebního dění.

 

 

Zveřejněno v AudioPlus
Strana 1 z 25