607

„Collegium 1704 až doposud uvádělo české autory v kontextu s nějakým velkým jménem světového repertoáru. Až nyní stojí na programu jedno jediné jméno – Josef Mysliveček.“

„Spolu s Jakubem Hrůšou je tvůrcem inscenace Janáčkovy Káti Kabanové mezinárodně proslulý australský režisér Barrie Kosky.“

„West-Eastern Divan Orchestra s dirigentem Danielem Barenboimem zahrají Smetanovu Mou vlast.“

Na Salcburském festivalu, který v Mozartově rakouském rodišti začíná právě dnes a potrvá tam do 31. srpna, jsou letos v programu významné české stopy. Jakub Hrůša nastuduje s Vídeňskými filharmoniky a mezinárodní sestavou pěvců Janáčkovu operu Káťa Kabanová a Václav Luks tam s Collegiem 1704 uvede Myslivečkovo oratorium Abramo ed Isacco. Zazní i Smetanova Má vlast.

 
Zveřejněno v VýhledPlus

2000 Dirigent Václav Luks převzal na Francouzském velvyslanectví v Praze z rukou velvyslance Alexise Dutertra Řád umění a literatury v hodnosti rytíře. Řád uděluje francouzský ministr kultury za významné zásluhy na poli umění a literatury. Působení barokního orchestru Collegium 1704, jehož je Václav Luks zakladatelem a uměleckým vedoucím, je provázáno s francouzskou hudební scénou od svého vzniku. První turné po Francii soubor absolvoval už v roce 2007. Od té doby má na svém kontě spolupráci s operními domy ve Versailles, Caen, Rennes, Dijonu nebo Lille, rozhlasovými i televizními stanicemi. Nahrávky Collegia 1704 získaly několik prestižních ocenění francouzské hudební kritiky Diapason d´Or.

Zveřejněno v AktuálněPlus
neděle, 19 červen 2022 13:32

Subtropický večer Václava Lukse

00001

„Vybudil interpretační aparát, ochotně reagující a skvěle sehraný a sezpívaný, k dokonalému předání všech odstínů hudebního výrazu i významu slov.“

„S radostí pak zaznělo jako přídavek (nyní se sólisty v řadách sboru) ještě jednou slavné Hallelujah – oslava Krále Králů, Pána Pánů.“

„Překvapilo proto, že byl nakonec litomyšlský koncert zcela zřetelně a slyšitelně ozvučen.“

Händelův Mesiáš má na koncertě s přestávkou tříhodinovou stopáž. Na Smetanově Litomyšli zněl v sobotu na zámeckém nádvoří za teploty přesahující i pozdě večer dvacet stupňů. V podání čtyř skvělých sólistů, Collegia 1704 a jeho bezkonkurenčního sboru zazněl za náruživého vedení Václava Lukse jako strhující doklad bohatosti hudebních projevů barokní doby a skladatelova zralého mistrovství i jako svědectví o tehdejší podobě protestanské zbožnosti.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
0004

„Podobně jako Salcburk, je i Litomyšl nejen malebným městem a rodištěm hudebního génia, ale také městem, které po několik festivalových týdnů doslova dýchá hudbou a které se stává po dobu trvání festivalu hudebním srdcem země.“

„Provedení Mesiáše na nádvoří zámku není důsledkem úvah, jak koncert zatraktivnit, ale naopak reakcí na očekávaný zájem publika, který by mohl být v případě koncertu v kostele uspokojen pouze částečně.“

„Domnívám se, že jsme již natolik známí, že posluchač, který si kupuje vstupenku na náš koncert, celkem přesně ví, jaký druh interpretace od nás lze očekávat.“

Myslivečkův Abrahám a Izák na Salcburském festivalu, o měsíc dřív, právě tento víkend, Händelův Mesiáš na Smetanově Litomyšli… V srpnu Chopinův festival ve Varšavě, v září Svatováclavský festival v Ostravě… I léto je pro Collegium 1704 naplněno prestižními úkoly. O jejich nesamozřejmosti, o staré hudbě v kontextu velkých letních koncertů, o hledání a objevování repertoáru, o plánování i o akustice při open air akcích přemýšlí v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz Václav Luks, zakladatel, umělecký vedoucí a dirigent předního tuzemského barokního orchestru a jeho sboru.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
10000

Národní divadlo, Česká filharmonie a festival Smetanova Litomyšl hostí společně největší operní konferenci Opera Europa. Do České republiky se sjede přes tři sta operních manažerů ze čtyřiceti tří zemí světa, aby diskutovali o budoucnosti žánru a zhlédli aktuální operní produkce. Hosté přijedou z předních evropských scén – Covent Garden, Gran Teatro Liceo Barcelona, Teatro Real Madrid, Bayerisches Staatsoper, Oper Leipzig, Deutsche Oper am Rhein, Teatr Wielki, Norská národní opera a mnohých dalších operních domů. Místem jednání bude Státní opera, Rudolfinum a Státní zámek Litomyšl.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
00003

„Virtuozita není jenom zpívání rychlých not nebo ukazování extrémů, kterých je hlas schopen.“

„Snažím se vkládat i do Händelových spirituálních skladeb tak mnoho emocí, jako bych se snažila vložit do jeho operní hudby.“

„Představení pod širým nebem jsou vždycky mimořádná, protože prostor se do hudby vždy nějak promítá.“

Za deset dní vystoupí Collegium 1704 a Collegium Vocale 1704 pod vedením Václava Lukse s Händelovým Mesiášem na festivalu Smetanova Litomyšl. Mezi sólisty bude také Deborah Cachet. Sešli se už předloni na turné, jehož středobodem byla barokní opera Les Boréades od Jeana-Philippa Rameaua. Vznikl tehdy i záznam, na CD oceněný jako nejlepší operní nahrávka roku. Belgická sopranistka se v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz vrací k Rameauově opeře, uvažuje o definici virtuozity, oceňuje práci Václava Lukse a zamýšlí se nad základními rozdíly mezi barokními vokálními žánry.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
1

„Úpravy pana Temla se opravdu povedly, jsou krásné, udělané s citem a velkou pokorou, není to nic svévolného.“

„Barokní hudba vyžaduje určitou kázeň, kterou v romantické hudbě zpěvák ne vždycky musí mít. Myslím kázeň technickou.“

„Do velkého operního světa jsem ještě nepronikla. Člověk se vyvíjí, budu ráda, když se budu moci romantické operní tvorbě věnovat víc.“

Na křídlech písně. Tak je nazván koncert festivalu České doteky hudby, jehož pěveckou protagonistkou je první červnovou neděli v Praze na Hradčanech Karolína Janů. Mladá sopranistka, kterou si publikum v Plzni pamatuje ze dvou Monteverdiho oper a se kterou se mnozí setkali také na nejrůznějších pódiích jako s koncertní umělkyní. Sólistka, která bude v srpnu zpívat ve scénickém projektu Jihočeského divadla na Otáčivém hledišti v Českém Krumlově v Händelově Mesiáši. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz se zamýšlí nejen nad vztahem k barokní a k romantické hudbě, ale také nad repertoárem svého CD, natočeného s Plzeňskou filharmonií a věnovaného z větší části písním. Hovoří o něm jako o typickém „covidovém dítku“.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
0007

„Snažili jsme se program koncipovat z děl, která jsou povzbudivá a radostná a která přinášejí, kromě poznání, také naději.“

„První část koncertu barytonisty Erwina Schrotta bude operní, pak zazní řada latinskoamerických písní a tang. Prostě galakoncert!“

„Od blokády Leningradu a premiéry Šostakovičovy Leningradské symfonie uplynulo osmdesát let a najednou – v jedenadvacátém století – je tu utrpení Mariupolu…!“

Příští týden začíná Národní festival Smetanova Litomyšl. Od 9. června do 5. července nabízí čtyři desítky hlavních hudebních pořadů a k nim dění v Klášterních zahradách, Smetanovu výtvarnou Litomyšl a další doprovodné akce. Po dvou ročnících improvizování vynuceného vládními opatřeními proti pandemii se letos pořadatelé vracejí k tradičnímu rozsahu. O těch položkách programu, na které se obzvláště těší, o operních večerech, o lidském spolučlověčenství a společném sdílení krásných zážitků, ale i o letošním prodeji vstupenek, o tom všem uvažuje v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz umělecký ředitel a dlouholetý dramaturg festivalu Vojtěch Stříteský.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
202

„Napriek nezhodám vo speváckom oddelení, ktoré som zažíval s mojou osobou, hodnotím štúdium na konzervatóriu kladne.“

„Peter Mikuláš vycítil, že sa dobre cítim v piesňach a koncertnej činnosti, a podporoval ma v nich. Profesor je excelentný interpret piesňovej tvorby a taktiež oratoriálnej, ktorá nemá ďaleko od barokovej tvorby.“

„Moje najväčšie šťastie bolo sa dostať do zborovej akadémie v Nemecku, kde som chodil circa dvanásť rokov a vypracoval som sa od zboristu na sólistu. Myslím, že toto bolo pre mňa kľúčové.“

Slovenský basbarytonista Tomáš Šelc nedávno vystoupil v Lobkowiczkém paláci se souborem Collegium Marianum. Velmi mě potěšil jeho zpěv i projev, a tak jsem se s ním po koncertu seznámil a požádal ho o rozhovor pro náš portál. Protože je v současné chvíli ve Francii, kde zpívá s Collegiem 1704, rozhovor jsme vedli na dálku.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
0002

„Václav Luks samozřejmě neprovozuje hudbu k bohoslužbě. Předkládá současnému publiku umělecké dílo vyvázané z původních funkcí, ale přesto nadále životné.“

„Janovy pašije jako příběh a drama s operními prvky i jako sakrální reflexe, jako kázání v tónech, jsou plné emotivních okamžiků.“

„Bach nechává v předzvěsti velikonoční neděle zaznít naději.“

Janovy pašije Johanna Sebastiana Bacha budou mít za dva roky tři sta let. Zazněly poprvé v Lipsku na Velký pátek roku 1724 při evangelické bohoslužbě v Tomášském kostele. Když v naší době vyprodají koncertní sál, jako tomu bylo v úterý v pražském Rudolfinu, naznačuje to sice, že se doby mění a že chrámy už nejsou, co bývaly, ale znamená to také, že čas zapracoval ve prospěch tohoto díla, prověřil ho a přidal mu na všeplatnosti. Té, kterou Václav Luks s Collegiem 1704 umí tak přesně podchytit, poutavě zrealizovat a přímočaře předat.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
00002

Barokní orchestr Collegium 1704 pod taktovkou Václava Lukse předminulou neděli zahájil turné s Janovými pašijemi Johanna Sebastiana Bacha. Koncert v Maison de la Radio et de la Musique byl pro soubor historicky prvním vystoupením v Paříži a jeho záznam odvysílá stanice France Musique 26. dubna. Zítra v 19:30 hodin stejným dílem vyvrcholí sezóna 2021/22 v pražském Rudolfinu. O den později se mohou na závěrečný koncert cyklu Hudební most Praha–Drážďany těšit návštěvníci drážďanského Annenkirche, na Velký pátek prožije hluboké emoce velikonočního příběhu publikum v dortmundském Konzerthausu. Turné navazuje na březnové koncerty v Praze a Drážďanech na podporu Ukrajiny – díky nim se Collegiu 1704 podařilo získat pro sbírku SOS Ukrajina organizace Člověk v tísni částku 250 000 Kč na humanitární pomoc. Každému, kdo přispěl, soubor děkuje.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
středa, 23 březen 2022 19:28

Barokní šerosvit a lesk zvuku cinků

220322C1704Chiaroscurovenezianohires18cPetraHajska

„Skladba vnesla do večera pozitivní radost i ryze hudební emoce. A od začátku také to, co neslo znějící hudbu po celý večer: měkce pronikavý zvuk cinků.“

„Víme, ale neškodí si to znovu a znovu připomínat: v hudebním umění Monteverdi zásadním a velkolepě invenčním způsobem překlenul období proměny renesance v baroko.“

„Také jde o raně barokní hudbu, odlišující se nicméně od Monteverdiho jednodušší sazbou a hladším, elegantnějším a možná vlastně i konvenčnějším průběhem.“

Chiaroscuro veneziano. Benátský šerosvit. Tak nazvalo Collegium 1704 úterní koncert v pražském Rudolfinu, jehož podstatnou částí byla hudba Francesca Cavalliho a Claudia Monteverdiho, autorů působících v první polovině sedmnáctého století v Benátkách v kostele sv. Marka. Václav Luks s pouhou hrstkou instrumentalistů a zpěváků vyprodukoval neuvěřitelně nádherný zvuk, plný barev a kontrastů – energickou, poutavou a krásnou duchovní hudbu, nekonečně mnohotvárnou a neoposlouchanou.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
02CollegiumVocale1704cPetraHajska

Zítřejší abonentní koncert Collegia 1704 nazvaný Chiaroscuro veneziano představí hudbu benátských barokních mistrů. Od půl osmé zazní ve Dvořákově síni Rudolfina výběr z Monteverdiho sbírky duchovních madrigalů Selva morale e spirituale, doplněný žalmem Francesca Cavalliho a mší Giovanniho Felice Sancese. Stejný program uslyší o den později diváci v drážďanském Annenkirche v rámci Hudebního mostu Praha–Drážďany. Výtěžek z obou koncertů daruje Collegium 1704 organizaci Člověk v tísni na sbírku SOS Ukrajina.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
220223CVLeconsdetenebreswebres38cPetraHajska

„François Couperin je dneska nejznámějším představitelem couperinovské rodinné dynastie.“

„Obě sólistky se vypjaly k výtečnému výkonu.“

„Jednotlivé lekce byly prokládány skladbami z Třetí knihy skladeb pro violu Marina Maraise.“

V celé dlouhé historii hudby najdeme pouze dvě rodinné dynastie, které ovlivnily svými mnoha členy vývoj hudby. Kupodivu obě rodiny žily takřka ve stejné době a hrály a skládaly podobnou hudbu. A třebaže všichni členové byli výkonnými umělci a většinou i skladateli, vždy byl v jejich středu jeden člen, který byl mimořádný. Tou první rodinou jsou samozřejmě Bachovi. Hudební tradice rodu Bachů je dlouhá přes dvě staletí a ve dvou liniích, erfurtské a arnstadtské, v ní najdeme více než osmdesát hudebníků. Druhou rodinou jsou Couperinovi, jejichž rodinná hudební tradice je podstatně kratší, omezuje se v podstatě na tři generace. Právě z ní pochází autor Leçons de ténèbres, které přednesly ve středeční večer Collegium 1704 a Collegium Vocale 1704.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
210903C1704Vzletkoncert09cPetraHajska

Vyhlašujeme VÝHERCE vstupeney na středeční koncert souborů Collegium 1704 a Collegium Vocale 1704.

Collegium Vocale 1704 zahájí ve středu 23. února už čtvrtou sezónu komorní řady. Úvodní koncert se koná od půl osmé večer ve vršovickém Vzletu. Cyklus Leçons de ténèbres zahájí sólistky Collegia Vocale 1704 Tereza Zimková a Pavla Radostová. Kromě Couperinových vokálních děl budou na programu také skladby pro violu da gamba M. Maraise a R. de Visée. Koncertu předchází Ouvertura s Václavem Luksem od půl sedmé.

 
Zveřejněno v SoutěžPlus
210903C1704Vzletkoncert09cPetraHajska

Vyhlašujeme soutěž o vstupenky na středeční koncert souborů Collegium 1704 a Collegium Vocale 1704.

Collegium Vocale 1704 zahájí ve středu 23. února už čtvrtou sezónu komorní řady. Úvodní koncert se koná od půl osmé večer ve vršovickém Vzletu. Cyklus Leçons de ténèbres zahájí sólistky Collegia Vocale 1704 Tereza Zimková a Pavla Radostová. Kromě Couperinových vokálních děl budou na programu také skladby pro violu da gamba M. Maraise a R. de Visée. Koncertu předchází Ouvertura s Václavem Luksem od půl sedmé.

 
Zveřejněno v SoutěžPlus

999 Soubory Collegium Vocale 1704 a Collegium 1704 ve středu 23. února vystoupí od 19:30 hodin ve vršovickém Vzletu. Společně zde zahájí čtvrtou sezónu komorní řady prvního jmenovaného uskupení. Během koncertu bude znít magická hudba komponovaná pro liturgii „temných hodinek“ Svatého týdne, která vzešla z pera francouzského barokního skladatele Françoise Couperina, jehož jméno je spjato především s tvorbou pro cembalo. „Couperinova nepříliš rozsáhlá vokální tvorba je dokladem jeho jedinečného citu pro barvu lidského hlasu a mimořádné melodické invence,“ uvádějí soubory. Dílo budou protkávat instrumentální skladby Marina Maraise a Roberta de Visée. Coby sólistky vystoupí sopranistky Tereza Zimková a Pavla Radostová. Vše bude řídit Václav Luks. Koncertu předchází Ouvertura s Václavem Luksem, a sice od půl sedmé. Zkouška na vlastní uši se bude konat zítra od 14 hodin.

Zveřejněno v AktuálněPlus
středa, 16 únor 2022 15:58

Collegium 1704 a Missa 1724

01KarinaGauvincPetraHajska

„Sólistka dala Vivaldiho vokálním skladbám styl, soustředění, samozřejmou jistotu a svým způsobem i duchovní pokoru.“

„Proti Zelenkově imaginární kompozici nelze nic namítat, je ve výsledku bohatá, mnohotvárná a zajímavá, plná dílčích krás.“

„Pátý ze sedmi koncertů této sezóny Collegia 1704 a jeho sboru v Rudolfinu byl potvrzením stálé a setrvalé kvality.“

Collegium 1704 využilo přítomnosti kanadské sopranistky Kariny Gauvin, se kterou účinkuje v Národním divadle Brno v inscenaci Händelovy opery Alcina, a nabídlo s ní koncertnímu publiku v Praze dvě Vivaldiho duchovní moteta. Ještě zásadnější položkou programu se však v Rudolfinu v úterý stala Zelenkova Missa 1724, rozsáhlá, mnohotvárná, zajímavá a dokonale provedená.

 
Zveřejněno v ReflexePlus

300 Sdružené soubory Collegium 1704 a Collegium Vocale 1704 vystoupí za řízení Václava Lukse ve Dvořákově síni Rudolfina, a to v úterý 15. února od 19:30 hodin. V rámci koncertu zazní nejprve Zelenkova imaginární mše Missa 1724. „Jednotlivé části mešního ordinária, které Zelenka zkomponoval v letech 1724 až 1725, nebyly jistě zamýšleny jako jeden hudební celek, avšak kromě vysoké kvality je spojuje jednotný jazyk, příbuzný tonální plán a podobná instrumentace. Forma imaginární mše představuje ideální možnost, jak tuto část Zelenkovy tvorby představit dnešnímu publiku,“ uvádí dramaturgie. Zelenkovo dílo doplní dvě duchovní moteta z pera slavného Benátčana Antonia Vivaldiho. Virtuózního partu se ujme kanadská pěvkyně Karina Gauvin, která patří k nejuznávanějším světovým interpretkám barokní hudby. Pořadatelé zvou také na některou z repríz nové inscenace Händelovy opery Alcina v Národním divadle Brno, kde pod vedením Václava Lukse hraje Collegium 1704. A v titulní roli se alternují právě Karina Gauvin s Pavlou Vykopalovou. Nedávnou ReflexiPlus premiérového představení si můžete připomenout zde.

Zveřejněno v AktuálněPlus
4012

„Barokní divadlo se vyznačovalo touhou ohromit, zaplavit diváka mnoha efekty a exkluzivní podívanou. Je s podivem, jak se to tehdy s omezenými technickými prostředky dařilo.“

„Projekt postavil obsazení rolí na kvalitě a autentičnosti provedení. Základem hudebního provedení se stalo Collegium 1704 spolu s Collegiem Vocale 1704 pod vedením Václava Lukse.“

„Václav Luks dirigoval s plným nasazením a při absolutním propojením s protagonisty a podařilo se mu přenést všechny do časoprostoru počátku 18. století.“

Janáčkova opera v Brně přináší už několik sezón s každou novou premiérou neotřelou a kvalitní inscenaci, patřící vždy do jiného období. Postupně tím vytváří mozaiku různorodého repertoáru, ve kterém si může najít každý podle svého vkusu. Tentokrát sáhlo vedení opery po barokní opeře, a ne ledajaké. Alcina, dílo skladatele Georga Friedricha Händela, patří k těm nejlepším a nejznámějším.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
Strana 1 z 9