„Generace dirigentů, kteří jsou dnes na vrcholu, vystudovala na AMU. Jakub Hrůša, Tomáš Hanus, Jakub Klecker a ještě i já, všichni pocházíme z moravské metropole a šli jsme do Prahy za možnostmi, které AMU poskytovala.“
„Především vím, že nikdy nesmím orchestr podceňovat. Hráči poznají hned, jak je dirigent připraven a taky jak slyší. Poznám, kdy mne zkouší a kdy si dělají legraci, nebo naopak mlží.“
„Mám rád nová prostředí a kolektivy a rád poznávám jejich specifika, která jsou dána jednak krajem, kde orchestr působí, a samozřejmě hlavně lidmi, kteří tu hrají.“
Robert Kružík je dirigent, který vzešel z brněnského hudebního prostředí a přes své mládí se už stačil etablovat u několika divadel a orchestrů. Všude překvapuje svým nadhledem, precizností a spolehlivými uměleckými výkony.
Letošní ročník festivalu Musica Holešov pokračuje dalšími koncerty. Dnes na zámku Holešov od 19 hodin vystoupí Filharmonie Bohuslava Martinů Zlín pod vedením Charlese Olivieri-Munroea. Po jejich boku vystoupí sopranistka Kateřina Kněžíková a mezzosopranistka Jarmila Balážová, a to v dílech Mozarta, Donizettiho, Gounoda, Smetany a Dvořáka. V neděli 21. listopadu bude holešovský zámek od 18 hodin patřit představení legendárního Pražského komorního baletu Carmina Vetera (Staré písně). To v sobě skrývá čtyři choreografie Petra Zusky, pro které se jejich autor inspiroval motivy lidových písní. V jednotlivých částech – Ej Lásko, Lyrická, Fo(u)r One a Růže – je lidová hudba inspirací pro baletní a pohybové vyjádření těch nejniternějších emocí a nálad. Hudbu k choreografiím složili Jiří Tichota se Spirituál kvintetem a Jiří Pavlica s Hradišťanem.
„Máme štěstí, že nás zřizovatel v této nelehké době podporuje velmi dobře.“
„Každá sezóna by měla obsahovat něco výjimečného, neotřelého, něco, co se vidí či slyší málokdy.“
„Kultura může pomoci se vypořádat se všemi negativními skutečnostmi, kterými jsme si museli nyní všichni projít. Pomůže vrátit lidi do reality a vnést optimismus do jejich života.“
Všichni máme tak nějak zafixovaný souboj mezi Karlovarským symfonickým orchestrem a Západočeským symfonickým orchestrem Mariánské Lázně o to, kdo je nejstarším orchestrem u nás. Přitom zapomínáme, že existuje ještě jeden, který může směle o tento predikát usilovat – Severočeská filharmonie Teplice. Ta má kořeny ve dvou sezónních lázeňských orchestrech, které působily v Teplicích a Šanově (dnes spojených v jedno město) na samém počátku 19. století; kolem roku 1811 už nacházíme zmínky o koncertech v tisku. V roce 1838 se orchestry spojily a vzniklo jedno velké profesionální těleso, čítající čtyřicet hudebníků, které působilo celoročně, hudebníci pobírali stálý plat, v létě se hrály kolonádní koncerty a ve zbylém období abonentní koncerty. O současnosti filharmonie jsme hovořili s jejím ředitelem Romanem Dietzem.
Slovenská filharmonie pokračuje v online přenosech svých koncertů. V dnešním záznamu se představí pod taktovkou Charlese Olivieriho-Munroea, pravidelného hosta koncertních sezón. Sólistkou večera bude slovenská sopranistka Mária Porubčinová. Koncert bude možné sledovat od 19 hodin na stream.filharmonia.sk.
„Charles Olivieri-Munroe působil navenek velmi klidně, všechna díla měl detailně prostudovaná, dirigoval téměř zpaměti a hlavně jeho uchopení, pojetí a nastudování bylo naprosto přesvědčivé.“
„Čajkovského dílo vyznělo neobyčejně kompaktně, přitom plasticky a bylo plné vynikajících dílčích interpretačních výkonů jednotlivých členů orchestru.“
„S obrovským nábojem zazněla věta čtvrtá – možná i díky tympanistovi orchestru Tomáši Votavovi.“
Nebývá zvykem, že se na avizovaném programu symfonického koncertu změní jak jméno dirigenta, tak sólisty. Ani náhlé změny však Plzeňské filharmonii nezabránily, aby novou sezónu zahájila ve vynikající formě. Program koncertu, jehož tématem byl „Osud“, zůstal zachován, a tak si posluchači mohli vychutnat díla Giuseppe Verdiho, Ludwiga van Beethovena a Petra Iljiče Čajkovského.
