„Programy koncertů jsou sestaveny ze tří částí – zazní hudba brněnská, tedy Leoš Janáček a jeho Glagolská mše, Taras Bulba a Sinfonietta, hudba česká, Antoním Dvořák a Bohuslav Martinů a soudobá hudba americká.“

„Zajímavostí budou dvě skladby Bohuslava Martinů, Thunderbolt P-47 z roku 1945 je o legendárním americkém bojovém letounu a měl premiéru již v prosinci roku 1945 ve Washingtonu a Sinfonietta La Jolla, kterou si objednali představitelé kalifornského města v roce 1950.“

„V Carnegie Hall zazní v americké premiéře Symfonie Lodger od Philipa Glasse, Sólový pěvecký part je určen pro hvězdu world music Angélique Kidjo a v Kansas City a Amelia, dílo Laurie Anderson, která rovněž bude s námi svoji skladbu hrát. Skladba je věnována Amelii Earhard, první ženě, která přeletěla oceán a za devět let i s letadlem nadobro zmizela.“

Filharmonie Brno je příspěvkovou organizací Města Brna, která je založená s jasným posláním. „Provozovat veřejnou koncertní činnost z oblasti hudebního umění, formou pořádání koncertů v tuzemsku i v zahraničí, pořádat festivaly a další kulturní akce“. Tolik ve stručnosti zřizovací listina instituce. Filharmonie je zařízením Města Brna, ale má především krajskou působnost. Jako taková v roce 1956 vznikla, a od té doby si vydobyla pověst špičkového symfonického tělesa, které rádi vítají v sálech Evropy, Asie a nyní, po padesáti létech, míří orchestr také do Ameriky. Ředitelka instituce Marie Kučerová se netají radostným očekáváním, které se mísí s obavami, plynoucími především z vědomí zodpovědnosti.

Jak se podařilo brněnskému orchestru získat pozvání na americké turné?

Je to především díky pověsti a kontaktům našeho šéfdirigenta Dennise Russella Daviese. To on stojí za celým turné, kterému dal i dramaturgickou podobu. Bude rovněž celé turné dirigovat. Ale nešlo by to rovněž bez spolupráce se všemi americkými konzuláty, s velvyslanectvím USA, bez podpory Národního plánu obnovy Evropské unie prostřednictvím ministerstva kultury, ani bez podpory Jihomoravského kraje a Města Brna, našeho zřizovatele.

Koncerty v Americe si tedy nevyděláte?

Bohužel, kdo si myslí, že tohle jsou výdělečné podniky, nebo projekty, které alespoň pokryjí náklady, se velmi mýlí. Logistika je velmi drahá, devadesát hudebníků musí být přepraveno mezikontinentálními a několika kontinentálními lety, ubytováno, vybaveno pracovními vízy, pojištěním atd. Také uvidíme, jak to bude s návštěvností, rozhodně nelze spoléhat na krajanské komunity, doba se velmi změnila. Generační výměna i globalizace udělala své, doby, kdy nadšeně vítali a hostili Antonína Dvořáka, jsou také pryč. Ale věříme, že lidé přijdou, už proto, že jim nabízíme neotřelý a zajímavý program. Už dnes málokdo pamatuje turné brněnské filharmonie před padesáti léty, kdy v lednu roku 1973 hrál orchestr pod taktovkou Jiřího Bělohlávka a sólový koncert přednesl tehdy dvacetiletý houslista Václav Hudeček! Další a nadlouho poslední turné bylo ještě v roce 1977 a od té doby se brněnská filharmonie do Ameriky nepodívala, až teď. Ale v našem orchestru pamětníka máme, houslista Bohumír Strnad tam tehdy jako mladý hudebník hrál a nyní jede s na turné opět.

Jaká je tedy dramaturgie turné, co si myslíte, že dnešní Američany přiláká?

Dramaturgii jsme s důvěrou nechali na našem šéfdirigentovi, který zná situaci na americkém hudebním trhu i lokality. Programů jsme s panem šéfdirigentem připravili několik, jednotliví pořadatelé si pak vybírali. Programy jsou sestaveny ze tří částí. Zazní hudba brněnská, tedy Leoš Janáček a jeho Glagolská mše, Taras Bulba a Sinfonietta, hudba česká, reprezentovaná Antonínem Dvořákem a jeho Symfonií č.6, 8 a 9, tedy Novosvětskou. Zajímavostí budou dvě skladby Bohuslava Martinů, které obě byly napsány na objednávku z USA. Thunderbolt P-47 je o legendárním americkém bojovém letounu a měl premiéru již v prosinci roku 1945 ve Washingtonu a Sinfonietta La Jolla, kterou si objednali představitelé kalifornského města v roce 1950, neboť město v okrese San Diego je proslulé nejbohatšími sídly. Lákáme také na soudobou americkou hudbu, především v Carnegie Hall zazní v new yorkské premiéře Symfonie Lodger od Philipa Glasse, přítele našeho šéfdirigenta, kterou naše filharmonie premiérovala na Pražském jaru v roce 2021 a slyšelo ji také brněnské publikum na festivalu Moravský podzim. Sólový pěvecký part byl napsán pro hvězdu world music Angélique Kidjo, která ho bude zpívat s námi samozřejmě i v New Yorku. Těšíme se, že premiéry se zúčastní osobně i sám autor. Bude s námi hrát i jeden z nejžádanějších současných varhaníků, Christian Schmitt. A další skladbou, která by měla přitáhnout zájem amerického publika, je Amelia, dílo Laurie Anderson, americké skladatelky, performerky a houslistky, která rovněž bude s námi svoji skladbu hrát. Brněnské publikum ji už slyšelo v Besedním domě jako premiéru v listopadu v roce 2019 a přijalo ji s velkým ohlasem. Skladba je věnována příběhu Amelie Earhard, první ženě, která přeletěla oceán a za devět let i s letadlem nadobro zmizela. My budeme skladbu hrát v Kansas City, jen pár kilometrů od místa, kde se Amelie narodila. I proto předpokládáme velký divácký zájem.

Orchestr Filharmonie Brno je velký, ale asi ne všichni na turné pojedou. Kolik tedy vašich členů skutečně pojede a jak budete řešit například množství žestí v Janáčkově Sinfoniettě, nebo sbor v Glagolské mši?

To máte pravdu, jede okolo devadesáti členů orchestru, ale jako náhradníci se připravují ještě další, kteří zůstávají v záloze. Musí být nachystaní, jako kdyby skutečně jeli, protože může se stát cokoli a na poslední chvíli musí být náhradníci připraveni. S tím vším souvisí obrovské množství úředních dokumentů, dokladů, pracovních víz, včetně úmluvy CITES o ochraně vzácných přírodních druhů. To se týká především smyčcových nástrojů, které některé z nich obsahují a musí být k jejich vývozu připraveny certifikáty, které dokládají, že byly vyrobeny před hodně dlouhou dobou a že nyní neohrožujeme tropické pralesy. Pro provedení Janáčkových děl, která jsou interpretačními kapacitami velmi náročné, se spojíme s univerzitním sborem v Ann Arboru a s hudebníky pro Sinfoniettu tamtéž a také v texaském Lubbocku. Myslím si, že by to všechno mohly být místní premiéry Janáčka.

Kde tedy budete vlastně hrát, v jakých státech, městech, mimo tu deklarovanou, slavnou Carnegie Hall v New Yorku?

Předehra vlastně byla v německém Lipsku, hráli jsme v sále Gewandhausu už v neděli 29. ledna. Říkáme v nadsázce, že v Gewandhausu hrajeme generálku na koncert v Carnegie. Ale v žádném případě to nijak nezlehčuji, samozřejmě to byl velmi významný koncert, protože zahájil letošní oslavy 50 let partnerství Brno – Lipsko. Celé americké turné zahajujeme 8. února právě v Carnegie Hall a zazní již zmiňovaný Thurnerbolt P-47 Bohuslava Martinů, Janáčkův Taras Bulba a Glassova Symphony No.12. Máme přislíbenu i účast autora a těšíme se na něho. Poté se přesouváme do státu Michigan, kde zahrajeme na významné univerzitě Ann Arbor. Je tam k dispozici krásný velký sál, sbor, sólisté a žestě, takže nebude problém, aby s námi hráli jak Janáčkovu Sinfoniettu, tak Glagolskou mši. Zde zazní i další americký žijící autor William Bolcom a jeho odlehčená Humoreska.

Zmínila jste Kalifornii, ta je ale na pacifickém pobřeží, na druhé straně států?

Ano, je to tak, přelétáme celé státy a čekají nás tři koncerty v Kalifornii. 13. února budeme hrát ve městě Santa Barbara Sinfoniettu La Jolla od Bohuslava Martinů, Janáčkova Tarase Bulbu a Symfonii č. 6 Antonína Dvořáka. Den poté nás čekají ve městě Palm Desert, kde zahrajeme stejný program včetně Sinfonietty La Jolla, kterou si v roce 1950 objednali od Bohuslava Martinů.15. února zazní v dalším kalifornském městě Northridge skladba B.Martinů Thunderbolt P-47, Janáčkův Taras Bulba a Dvořákova Symfonie č.9, tady si jako jediní vybrali Novosvětskou! Od Pacifiku se přesuneme do vnitrozemí do města Kansas City a 18. února zde budeme hrát v sále Helzberg Hall již zmiňovanou Amélii. Spolu s ní zde provedeme ještě Thunderbolt P-47 a Othella Antonína Dvořáka. Závěrečný koncert nás čeká 20. února v texaském Lubbocku, v The Buddy Holly Hall of Performing Arts and Sciences, což je nový koncertní sál s dobrými referencemi. Tady proletí opět Thunderbolt P-47 a zazní Dvořákova 8. symfonie a Janáčkova Sinfonietta, opět s místními hudebníky.

V New Yorku spolupracujete také s Českým centrem?

Ano, a nejen s ním, působí tam i Společnost Antonína Dvořáka, kterou vede Michael Beckermann. Ten studoval hudební vědu tady v Brně, na Masarykově univerzitě a mluví dobře česky. Pořádáme s nimi takovou komorní předehru celého turné už 7. února, kde otevřeme výstavu Národního muzea v Praze o velkých českých skladatelích.

Věřím, že se vrátíte ve zdraví a brněnské publikum se jistě bude těšit na setkání s orchestrem a na zajímavosti z Ameriky. Co chystáte po návratu?

2. a 3. března chystáme koncerty s názvem Z Ameriky do Česka, které přivezou ochutnávku programu z našeho turné, a také setkání a povídání s posluchači, na všechny se těšíme. Poběží dál koncertní sezóna a na duben již je připravený Velikonoční festival. Ale co je pro nás stěžejní, jsou oslavy 150 let otevření Besedního domu, náš letošní šestý festival. Čekají nás repliky historických koncertů, jeden z těch úplně prvních tehdy zahrál Bedřich Smetana, dnes ho „nahradí“ Igor Ardašev. Nebudou chybět sbory, Janáčkův Rákos Rákoczy a Horňácká muzika Petra Mičky, nebo Rekviem W. A. Mozarta, pro které angažoval tehdy Leoš Janáček 120 zpěváků! Součástí oslav bude i konference a dokonce připravujeme i dětskou konferenci! To bude velké překvapení. A taky spolupracujeme s Moravskou Galerií, která připravuje výstavu o Theofilu Hansenovi, vídeňském architektovi, který Besední dům projektoval zjevně inspirován svým vídeňským Musikvereinem. Poběží hodně dětských workshopů s názvem Theo a Hans o stavbě koncertního sálu. A samozřejmě se letos opět těšíme na Mozartovy děti. Je toho hodně, ale cílíme na všechny vrstvy publika.

Nezbývá než se zeptat na věčné téma – nový koncertní sál v Brně. Orchestr teď bude rozmazlený americkými sály, kdy se mohou těšit na totéž doma?

Já nemám důvod, proč neodpovídat stále totéž. Koncertní sál bude! A dokonce jsem pořád přesvědčená, že je stále termín otevření v roce 2026 reálný. Není jediný důvod, proč ne. Všechny technické podmínky jsou splněny, stavební povolení je, dokonce i finanční prostředky jsou zajištěny. Běží i sbírka na varhany do koncertního sálu. Nic nebrání tomu, aby Město Brno vybralo zhotovitele stavby. Věřím, že se tak stane v krátké době a že ten dlouhý proces přípravy výstavby sálu se přece jen konečně dočká slavnostního zahájení realizace.

To se těšíme i my, posluchači a přejeme úspěšné americké turné!

Foto: Jan Prokopius, archiv Filharmonie, Facebook (profily: Klassikinfo, Carnegie hall)