KlasikaPlus.cz© - portál o klasické hudbě

PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

...váš vyladěný partner

english

Václav Luks: Popularita Rybovy České mše vánoční je zasloužená english

„Hudba je to sice prostá, nicméně jednoduchost není důsledkem kompozičního neumětelství.“

„Velmi mě muzicírování s hudebníky České filharmonie těší a oceňuji zejména jejich flexibilitu, muzikantství a otevřenost.“

„V březnu budu poprvé spolupracovat s legendárním britským orchestrem Orchestra of the Age of Enlightenment.“

Dvě provedení České mše vánoční Jakuba Jana Ryby a Mozartovy Korunovační mše, které pro dnešní úterní adventní podvečer a večer připravil do pražského Rudolfina dirigent Václav Luks, jsou jeho prvním regulérním koncertem s Českou filharmonií. Na koncertech se podílí jeho sbor Collegium Vocale 1704. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz Václav Luks zdůvodňuje oblibu „Rybovky“, která uzavírá jeho letošní koncertní aktivity, a pak vypočítává, co vše ho vedle vystoupení s jeho barokním orchestrem Collegium 1704 čeká v roce 2023.

Potkáváte se častěji s lidmi milovanou mší „Hej mistře“ rožmitálského kantora Jakuba Jana Ryby?

Aktivně se s “Rybovkou” příliš často nesetkávám. V roce 2009 jsme toto dílo provedli v rámci série adventních koncertů v Národním divadle, ale od té doby se na našem repertoáru neobjevila.

A zlidověla podle Vás právem?

Když Ryba svoji slavnostní pastorální mši komponoval, jistě netušil, že právě vzniká jedno z nejoblíbenějších a nejčastěji hraných děl českého repertoáru. Popularita tohoto díla je zcela jistě zasloužená. Hudba je to sice prostá, nicméně jednoduchost není důsledkem kompozičního neumětelství, ale výsledkem rafinované lidové stylizace tvůrce. V tom spočívá umělecká kvalita a věřím, že i tajemství historického úspěchu tohoto díla.

Dirigoval jste vlastně už Českou filharmonii?

V rámci covidových benefičních koncertů jsem měl příležitost spolupracovat s hudebníky České filharmonie v podobě Komorního orchestru ČF, avšak nynější setkání je první spoluprací v rámci regulérního koncertu. Velmi mě muzicírování s hudebníky České filharmonie těší a oceňuji zejména jejich flexibilitu, muzikantství a otevřenost.

Strávíte svoje Vánoce s hudbou, nebo bez ní?

Hudba mě provází takřka nepřetržitě – a byť se letos aktivně během Vánoc nepodílím na žádných hudebních produkcích a koncert s Českou filharmonií je mým posledním letošním koncertem, hudba mi v uších bude znít bezpochyby i v následujících dnech.

S Collegiem 1704 v pokračování sezóny, v prvních měsících příštího roku, uvedete v Praze mimo jiné neapolskou hudbu osmnáctého století, Zelenkovu Missu paschalis, Bachovo Velikonoční oratorium, ale i Beethovenovu Sedmou symfonii… Co mimořádného Vás v dalších týdnech a měsících čeká vedle pravidelné práce s tímto souborem?

Mimo obvyklé práce s Collegiem 1704 a našich domácích i zahraničních koncertů mě čeká v příštím roce řada zajímavých hostování. Hned v lednu se vrátím již potřetí do Bostonu, kde s orchestrem Handel and Haydn Society provedu Beethovenouvu “Eroicu” a hudbu Pavla Vranického, na začátku února ve Filharmonii v Kolíně nad Rýnem nastuduji s Concertem Köln Händelova Belshazzara, v březnu pak budu poprvé spolupracovat s legendárním britským orchestrem Orchestra of the Age of Enlightenment a v londýnské Royal Festival Hall provedeme společně Bachovu Mši h moll. Spolupráce s nimi pak bude pokračovat v létě na festivalu v Glyndebourne, kde provedeme Händelovu operu Semele. Mezitím mě čeká řada dalších hostovaní, jako například s rozhlasovými symfoniky z Frankfurtu na Mohanem. A samozřejmě bude pokračovat moje tříletá rezidence s Kammerakademie Potsdam.

Vrátíte se rád i k Händelově Alcině v Brně?

Ano. Projekty s Collegiem 1704 zůstávají mojí srdeční záležitostí a velmi mě těší, že se tato krásná operní produkce vrací na scénu Národního divadla v Brně, a to v podobě čtyř repríz v únoru a březnu.

————–

O koncertech s Česku filharmonií čtěte také ZDE

O plánovaném hostování v Glyndebourne čtěte ZDE

O brněnské Händelově Alcině čtěte ZDE

Foto: Petra Hajská, Fb V. Lukse, Fb Collegia 1704

Petr Veber

Novinář, hudební kritik

Nepochází z uměleckého prostředí, ale k hudbě má jako posluchač i jako neprofesionální klavírista a varhaník blízko od dětství. Po gymnáziu vystudoval hudební vědu na Karlově univerzitě. Od poloviny 80. let působí jako novinář, hudební a operní kritik a autor textů o hudbě a hudebnících. Přes dvacet let byl zpravodajem ČTK zaměřeným na hudbu, kulturu a církve, od roku 2007 pak deset let v Českém rozhlase vedl hudební redakci stanice Vltava, pro kterou nadále pracuje jako publicista. Současně je jedním z dlouholetých průvodců vysíláním Českého rozhlasu D-dur, digitální stanice klasické hudby. Od 80. let vedle zaměstnání nepřetržitě přispíval do odborných českých hudebních měsíčníků i do deníků a dalších časopisů. Připravoval rozhovory a psal hudební reflexe například do Lidových a Hospodářských novin a do Týdeníku Rozhlas, publikoval na internetu. Píše texty k programům koncertů i obalům CD. Je autorem knihy Václav Snítil a jeho půlstoletí české hudby. Klasickou hudbu považuje za nenahraditelnou součást lidského života a snaží se o tom nenásilně přesvědčovat ostatní. Za hudbou cestuje stejně nadšeně, jako rád chodí po horách a fotografuje. Vážnou hudbu všech období, forem a žánrů ještě stále vyhledává, s potěšením poslouchá a dál poznává. V červnu 2018 se proto stal spoluzakladatelem a spolumajitelem hudebního portálu KlasikaPlus.cz...



Příspěvky od Petr Veber



Více z této rubriky