„Co dělal 21. srpna 1968, si Byčkov pamatuje velmi přesně.“

„Byla členkou komunistické strany, ale v jejich očích jsem viděl stud – znak inteligence.“

„O sedm let později emigroval do Ameriky.“

„Byčkov bude dirigovat 28. října v Carnegie Hall koncert České filharmonie k výročí Československa.“

„Některé okamžiky jsou šťastné, některé nesou pocit studu. Připomínat si musíme oboje.“

Bylo mu necelých šestnáct, žil v Leningradě, studoval… a co tehdy dělal, si pamatuje velmi přesně. Semjon Byčkov, nastupující šéfdirigent České filharmonie, vzpomíná na dny po 21. srpnu 1968 jako na dobu, kdy řada lidí v Sovětském svazu cítila stud. Sám o sedm let později emigroval do Ameriky.

„Vzpomínám na prvního září toho roku, to je den, kdy začíná v Rusku škola. Naše třídní učitelka, která vyučovala dějepis, se zmínila o sovětských tancích v Československu. Pamatuji si její výraz. Nemohla povědět nic proti vládě, ostatně byla členkou komunistické strany, ale v jejich očích jsem zřetelně viděl stud. Znak inteligence,“ řekl Byčkov dnes, v den padesátého výročí sovětské invaze, portálu KlasikaPlus.cz.

Hodně se tím podle něj všichni v jeho okolí zabývali, šlo o živé téma. „Mnoho lidí mělo tehdy stejné pocity jako ona. Nemohu na to zapomenout,“ dodal. Co dělal 21. srpna 1968, si proto Byčkov pamatuje velmi přesně.

„Před padesáti lety, přesně v tento den, jsem byl v Leninradě, ale měli jsme ještě prázdniny. Noviny se tehdy daly koupit ve stánku, ale lidé je mohli číst i na ulici – byly na zdech. A na procházce jsem v novinách zahlédl zprávu o vstupu vojsk do Československa. Ovšemže se tehdy nepsalo o invazi. Informace byla podávána zcela jiným způsobem. Ale pamatuji si, jak jsem to viděl v novinách.“

Šéfdirigent České filharmonie, který má za sebou působení ve Spojených státech a šéfovské pozice v evropských metropolích, umělec, který hostuje po světě a vrací se do Francie, kde teď má domov, bude v čele České filharmonie dirigovat 28. října v newyorské Carnegie Hall koncert ke stému výročí vzniku Československa. Na programu je tam Mahlerova 2. symfonie zvaná Vzkříšení. Byčkov o Československu, respektive o Čechách, hovoří jako o dlouoho ovládané zemi, která před sto lety dostala svobodu, ale pak byla znovu ovládnuta. Za války Německem, po válce Sovětským svazem.  

„Dnes je tomu padesát let, co sovětské tanky vjely do Prahy. Cítím jako zvláštní hovořit o tom zrovna dnes,“ říká muž narozený v Sovětském svazu, ale přes čtyřicet let už žijící na Západě. A dodává: „Uvažujeme-li o národní hostorii, tak zjišťujeme, že některé okamžiky jsou šťastné, některé s sebou nesou pocit studu. Připomínat si musíme oboje.“

Foto Marco Borggreve a autor