„Inscenace Roberta Wilsona považuji za fascinující a technicky dokonalé, ale v jeho pojetí občas vnímám překrytí partitury tak významnou interpretací, že pro mě hudební dílo samotné často ztrácí kontury.“

„Společně se scénografem Petrem Vítkem a světelným designérem Danielem Tesařem jsme se snažili nalézt vizuální jazyk současnosti, který by reinterpretoval estetiku vrcholného baroka, úžasné religiózní období. Scénografie a dekorace budou tvořeny převážně světlem.“

„V průběhu generálních zkoušek na mne představení dýchlo krásou a poezií. Přál bych si, ať tak zapůsobí i na diváky.“

Režisér Tomáš Ondřej Pilař, umělecký šéf Opery Jihočeského divadla v Českých Budějovicích, dokončil realizaci scénického zpracování oratoria Mesiáš Georga Friedricha Händela před Otáčivým hledištěm v Českém Krumlově. Premiéra se uskuteční 4. srpna. Jeho pojetí je specifické propojením vzniku oratoria s dobovou paralelou historie v Českém Krumlově – akcentací příběhu života Josefa Adama ze Schwarzenbergu. Pilař však připravuje i koncert nazvaný „Händel!“, který se bude konat 26. a 27. srpna v anglické zahradě Zámku Blatná. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz se věnuje oběma projektům.

Před Otáčivým hledištěm v Českém Krumlově jste se rozhodl inscenovat barokní oratorium Mesiáš, HWV 56 Georga Friedricha Händela, ke kterému libreto v anglickém jazyce na základě biblických textů sestavil Charles Jennens. Jaký je váš vztah k dílu?

Mesiáš je dílo, které mne fascinuje od dětství. Má pro mne kouzlo dvou spojených výrazových protikladů. Působí intimně, jemně, kontemplativně a současně je schopné zasáhnout posluchače svou silou a velkolepostí. Oratorium Mesiáš jsem slyšel živě několikrát a ze zájmu jsem si dohledal na internetu i různé způsoby jevištního ztvárnění. Velmi mne zaujala slavná inscenace režiséra Roberta Wilsona v Salcburku, která zpracovává instrumentaci Wolfganga Amadea Mozarta.

Händelovo oratorium Mesiáš (v aranžmá Wolfganga Amadea Mozarta, KV 572) mělo v režii Roberta Wilsona premiéru 23. 1. 2020 na hudebním festivalu Mozartův týden v Domě pro Mozarta. Jak se vám líbilo jeho pojetí v Salcburku?

Inscenace Roberta Wilsona považuji za fascinující a technicky dokonalé, ale v jeho pojetí občas vnímám překrytí partitury tak významnou interpretací, že pro mě hudební dílo samotné často ztrácí kontury. I v jeho pojetí Mesiáše jsem vnímal více Wilsonovu originalitu než Händelovu kompozici. Představení se mi i přesto velmi líbilo.

Ve vašem pojetí kladete akcent na propojení s historickou dobou vzniku oratoria a života v Českém Krumlově…

Mé pojetí oratoria před Otáčivým hledištěm je specifické v propojení biblického tématu Mesiáše s kontextem prostoru, kde se bude odehrávat, tedy prostředím Českého Krumlova a zámeckého parku. Dějem se prolnou některé historické postavy, které žily v Českém Krumlově v době, kdy skládal na jiném místě Georg Friedrich Händel oratorium Mesiáš. Do příběhu vstoupíme očima devítiletého Josefa Adama ze Schwarzenbergu, jenž se stal slavným krumlovským šlechticem. V dětství utrpěl bolestnou ztrátu ze skonu svého otce, který byl zastřelen při lovu na jeleny. V našem scénickém pojetí se dítě poprvé setkává s otázkami, které jej přesahují. A právě hledáním odpovědí na své otázky vstupuje do dialogu s úchvatným biblickým příběhem.

Z tohoto důvodu jsem se rozhodl respektovat ve vizuální stránce díla estetiku čtyřicátých let 18. století. Velmi si vážím spolupráce s Národním památkovým ústavem, který nám v době příprav nastudování a inscenování oratoria zpřístupnil dokumentaci. Se svým týmem jsem si mohl prohlédnout také originální fotografie a oděvy, jež nosily osobnosti historie Českého Krumlova.

Ve scénickém ztvárnění díla jste preferoval nejen vizuální velkolepost, ale i symboliku spojenou s příběhem a dobou zrodu kompozice Georga Friedricha Händela…

Kostýmní návrhářka Dana Haklová na základě podkladů Národního památkového ústavu nechala ušít nové kostýmy, které jsou replikami dobového ošacení z období čtyřicátých let 18. století, z přelomu baroka a rokoka, jež bylo velmi specifické. Rozhodli jsme se, že kostýmy budou bílé, čímž vizuálně získají lucidní efekt.

Společně se scénografem Petrem Vítkem a světelným designérem Danielem Tesařem jsme se snažili nalézt vizuální jazyk současnosti, který by reinterpretoval estetiku vrcholného baroka, úžasné religiózní období. A po čase jsme se shodli, že scénografie a dekorace budou tvořeny převážně světlem.

V zámeckém parku před Otáčivým hledištěm jsme nechali rozmístit obrovské svítící objekty, z nichž diváci často vidí jen samotné světlo. Scénografie odkazuje k estetice barokní malby, která používala zdroje světla, jež byly skryty v prostoru. Člověk často při pohledu na obrazy doby vidí pouze světelnou stopu, ale nevidí zdroj. Může to být vnímáno jako hra s neviditelným božstvím, které má viditelné znaky v lidských životech. Mezi scénografií, světlem a kostýmem se tak místy stírají hranice.

Scénografie s kostýmy inspirovanými barokem je ve vašem pojetí v určité stylové a symbolické paralele k orchestrálnímu a vokálnímu znění…

S dirigentem Davidem Švecem jsme se pokusili interpretaci přiblížit stylu hry orchestru, jak pravděpodobně zněl v Dublinu na premiéře oratoria roku 1742. Orchestr Jihočeského divadla je rozšířen o loutnové nástroje, cembalo a varhany. K provedení jsme přizvali hudebníky, kteří mají zkušenosti s historicky poučenou interpretací staré hudby. Posílí nejen Orchestr Jihočeského divadla, ale i Sbor.

Vzhledem ke zvláštním zvukovým nárokům barokní hudby jsme poprvé v historii Otáčivého hlediště zvolili poměrně specifické řešení ozvučení, které kombinuje několik technologií. Sbor bude rozdělen na dvě poloviny, z nichž jedna bude společně s orchestrem v Bellarii, odkud se zvuk přenáší do zahrady, kde bude živě zpívat druhá část sboru a čtyři sólisté ozvučení mikroporty. Oratorium hrajeme bez přestávky, dílo jsme lehce zkrátili, doba jeho trvání je přibližně dvě hodiny. V průběhu generálních zkoušek na mne představení dýchlo krásou a poezií. Přál bych si, ať tak zapůsobí i na diváky.

Velkolepý koncert s ohňostrojem, program s názvem „Händel!“, připravujete se sólisty, s Orchestrem a Sborem Jihočeského divadla do plenérového prostředí zámku Blatná, kde se koncert uskuteční ve dnech 26. a 27. srpna 2022. Večer zazní nejen výběr z oratoria Mesiáš, HWV 56, ale i árie z Händelových oper Rinaldo, HWV 7, Tamerlano, HWV 19 a Šalamoun, HWV 67. Zpestříte koncert i kostýmy z vašeho oratorního provedení oratoria Mesiáš?

Koncert je protiváhou k uvedení scénického oratoria před Otáčivým hledištěm v Českém Krumlově. Ano, pěvci budou oděni do stejných kostýmů, které používáme před Otáčivým hledištěm, protože chceme dodržet estetiku Händelovy doby.

Program v anglické zahradě zámku Blatná by měl odkazovat ke slavnostem doby života Georga Friedricha Händela. Na začátku zazní nejen výběr z oratoria Mesiáš, ale i několik árií a instrumentálních čísel z vrcholné Händelovy tvorby. Uvedeme také skladatelovu slavnou kompozici Hudba k ohňostroji, HWV 351.

Věřím, že program bude pro diváky atraktivní. V anglické zahradě budou návštěvníci sedět na tribuně, ze které uvidí nejen náš orchestr a sbor, ale také celý zámecký areál s magickými vodními plochami. Večer završíme barokním ohňostrojem, přičemž se bude jednat o jeho autentické zpracování, které využívá velké konstrukce, na kterých jsou upevněny nálože s fontánovými efekty. Autorem ohňostroje je Jiří Honc, který podklady ke své realizaci čerpal přímo z dobových nákresů, jež se k původnímu provedení Händelovy kompozice dochovaly v Londýně.

Plánujete reprízy oratoria Mesiáš v Českém Krumlově také v příštím roce? Uvažoval jste o pořízení prodejního záznamu?

Ano, Mesiáše budeme hrát i v létě 2023. O pořízení záznamu zatím nebylo rozhodnuto.

————

Josef Adam ze Schwarzenbergu (1722–1782), slavný rakouský a český šlechtic, se významně zasloužil o barokní přestavbu českokrumlovského zámku. V areálu nechal vybudovat zámecké divadlo a zimní zámeckou jízdárnu a v zámecké zahradě zařídil přestavění letohrádku Bellarie a Plášťového mostu, který spojoval zámek s divadlem a zahradou.

———–

Dřívější vyjádření Tomáše Ondřeje Pilaře k projektu uvedení Händelova Mesiáše v Českém Krumlově najdete v rubrice AudioPlus.

Foto: Petr Hasal, Martina Root, Fb Markéty Klaudové