pátek, 17 červen 2022 10:45

Václav Luks: Na Salcburský festival se nelze netěšit

Autor:

„Podobně jako Salcburk, je i Litomyšl nejen malebným městem a rodištěm hudebního génia, ale také městem, které po několik festivalových týdnů doslova dýchá hudbou a které se stává po dobu trvání festivalu hudebním srdcem země.“

„Provedení Mesiáše na nádvoří zámku není důsledkem úvah, jak koncert zatraktivnit, ale naopak reakcí na očekávaný zájem publika, který by mohl být v případě koncertu v kostele uspokojen pouze částečně.“

„Domnívám se, že jsme již natolik známí, že posluchač, který si kupuje vstupenku na náš koncert, celkem přesně ví, jaký druh interpretace od nás lze očekávat.“

 

0004

 

Myslivečkův Abrahám a Izák na Salcburském festivalu, o měsíc dřív, právě tento víkend, Händelův Mesiáš na Smetanově Litomyšli… V srpnu Chopinův festival ve Varšavě, v září Svatováclavský festival v Ostravě… I léto je pro Collegium 1704 naplněno prestižními úkoly. O jejich nesamozřejmosti, o staré hudbě v kontextu velkých letních koncertů, o hledání a objevování repertoáru, o plánování i o akustice při open air akcích přemýšlí v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz Václav Luks, zakladatel, umělecký vedoucí a dirigent předního tuzemského barokního orchestru a jeho sboru.

Počítáte si provedení jednotlivých skladeb? Víte, pokolikáté budete dirigovat Händelova Mesiáše, až budete v sobotu 18. června v Litomyšli? Nebo to alespoň odhadnete…?

Statistky o provedení skladeb si nevedu, ale Mesiáš jistě patří k těm dílům, která provádíme poměrně dost často. Těch provedení bylo určitě už několik desítek… A zajímavé je, že hned to první provedení v roce 2011 v La Chaise Dieu ve Francii bylo zaznamenáno pro televizní stanici MEZZO a jen na youtube už vidělo tento záznam téměř sedm a půl milionu diváků. Jedno z pražských provedení Mesiáše se dočkalo také vydání na CD a nedávno se tato nahrávka objevila v přehledu historicky nejvýznamnějších nahrávek tohoto ikonického díla v britském hudebním magazínu Gramophone.

Každopádně však jde pokaždé o výjimečnou událost, nejen pro publikum, ale i pro Vás…

Ano, každé provedení je pro mě nové… Z toho důvodu se příliš neohlížím do minulosti a snažím se, aby každé provedení bylo takové, jako kdyby to bylo poprvé.

Jak jste vybíral pro Smetanovu Litomyšl sólisty? Aby byli jiní než „minule“, to znamená, abyste i vy poznali nějaké nové, nebo abyste si naopak i vy užili staré dobré známé… A nebo čistě pragmaticky, kdo měl volný termín?

Pří výběru sólistů se prolínají v různé míře všechny zmíněné aspekty. Rád rozvíjím spolupráci s umělci, se kterými mám dlouholeté skvělé zkušenosti, ale současně se nebráním poznání nových jmen. Taková setkání jsou často velmi inspirativní, protože mohou přinést do provedení novou energii, nové impulsy… No a to, aby umělec byl k dispozici nejen pro provedení, ale i pro zkouškový proces, je pochopitelně základní podmínkou spolupráce.

 

0006

 

Jak vnímáte Smetanovu Litomyšl na mapě tuzemských festivalů?

Smetanova Litomyšl má bezpochyby výjimečné postavení mezi českými festivaly, ale možná je na místě srovnávat spíše s festivaly zahraničními. Nabízí se srovnání se slavným Salcburským festivalem – a protože do Salcburku podobně jako do Litomyšle jezdíme pravidelně, mohu si srovnání dovolit. Podobně jako Salcburk je i Litomyšl nejen malebným městem a rodištěm hudebního génia, ale také městem, které po několik festivalových týdnů doslova dýchá hudbou a které se stává po dobu trvání festivalu hudebním srdcem země. Podobně jako Salcburk, tak i Litomyšl se za žádných okolností nesnižuje k laciným komerčním projektům a umělecká hodnota dramaturgie je přesvědčivým argumentem pro návštěvníky, kteří nejen za hudbou, ale také výtvarným uměním do Litomyšle přijíždějí.

Které další hudební přehlídky ještě letos navštívíte?

Z českých festivalů letos zavítáme v září na Svatováclavský festival v Ostravě, jehož jsme rezidenčním souborem. A ze zahraničních angažmá bych jmenoval především zmiňovaný letní festival v Salcburku, kde v červenci provedeme Myslivečkovo oratorium Abramo ed Isacco, dále německý Rheingau Festival s reprízou Mesiáše z Litomyšle, nebo festival Chopin and his Europe ve Varšavě, jehož jsme též pravidelnými hosty.

Tentokrát v Litomyšli účinkujete na velké scéně na nádvoří, ne v kostele, ne v komornějším prostředí…

Na velkém nádvoří zámku nebudeme účinkovat poprvé. V roce 2019 jsme tam vystoupili s Magdalenou Koženou s programem “Il giardino dei sospiri” a velmi rád na tento večer vzpomínám. Zvukomalebná hudba italské provenience skvěle souzněla s takřka italskou atmosférou nádvoří zámku, prohřátého paprsky zapadajícího slunce.

 

0005

 

Ano, to jsou výhody "open air”, hraní pod širým nebem…

Osobně “open air” koncerty nevyhledávám a podobné nabídky spíše odmítáme. Nádvoří zámku v Litomyšli je však výjimečné tím, že díky sevřené podobě, kdy vysoké palácové stěny vytvářejí odrazové plochy pro zvuk, vzniká akustika blížící se kvalitám koncertního sálu. Navíc izolovaná poloha zámku je zárukou, že koncert není rušen ruchy města.

Vnímáte takovou příležitost jako přiblížení světa staré hudby, vnímaného jako trochu alternativnějšího, střednímu proudu hudebního provozu?

Neřekl bych, že takzvaná stará hudba potřebuje popularizaci formou pořádání koncertů s “přidanou hodnotou”, jakou je exkluzivita prostředí zámeckého nádvoří. Pokud budeme považovat divácký zájem za měřítko úspěchu toho kterého žánru, určitě si nemusíme připadat příliš alternativně. A myslím, že doby, kdy stará hudba byla vnímána jako jakýsi underground, dávno pominuly. Koneckonců i fakt, že provedení Mesiáše bude na nádvoří zámku, není důsledkem úvah, “jak koncert zatraktivnit”, ale naopak reakcí na očekávaný zájem publika, který by mohl být v případě koncertu v kostele uspokojen pouze částečně.

Budete tam slyšet…? Nebo chystáte větší obsazení než obvykle?

Koncert s Magdalenou Koženou v roce 2019 byl v ještě podstatně menším obsazení ansámblu a s nosností zvuku nebyl nejmenší problém. Mám také zkušenosti z uvedení Purcellovy opery Dido a Aeneas na festivalu v Aix-en-Provence s francouzským souborem Ensemble Pygmalion v roce 2018. Scénické provedení bylo koncipováno pro nádvoří v tamním Palais de l’Archevêché, kde se tradičně konají operní festivalová představení a které se velmi podobá nádvoří v Litomyšli. Akusticky i tam vše fungovalo výborně.

 

0008

 

Händelův Mesiáš je ikonické dílo, ale pro mnohého posluchače především díky – nebo dokonce možná jen díky – slavnému Hallelujah. Jak se s tímto rozporem vyrovnáváte?

Je osudem ikonických děl, že u části publika převládá jakési jejich zjednodušené, zkratkovité vnímání…. Podobně jako u Beethovenovy “Osudové” si spousta příležitostných příznivců klasické hudby vybaví především ono slavné “pa-pa-pa-paaaaa”… Nemám s tím nejmenší problém. Ani to vůbec nesnižuje nespornou kvalitu těchto slavných děl.

Setkal jste se už někdy s výhradami, že „neuspokojujete“ očekávání, když od Vás lidé neslyší ten velký tradiční slavnostní sbor jako někde na festivalu na přelomu 19. a 20. století od spojených anglických těles?

Ne, s podobnými výhradami jsem se nesetkal. Domnívám se, že jsme již natolik známí, že posluchač, který si kupuje vstupenku na náš koncert, celkem přesně ví, jaký druh interpretace od nás lze očekávat. Koneckonců, ona zmiňovaná provedení obrovskými sborovými tělesy se stávají spíše raritou vyhrazenou amatérské scéně zejména v Anglii, kde má provádění Mesiáše v nejrůznějších podobách obrovskou tradici.

V sobotu 23. července vás čeká, jak už jste zmínil, Salcburský festival. Koncert v sále tamního Mozartea. Těšíte se?

Do Salcburku se nelze netěšit. Tentokrát před námi stojí velká výzva v podobě provedení Myslivečkova oratoria. Na Salcburském festivalu jsme už hráli řadu děl od Bacha přes Bibera, Stradellu a Monteverdiho až po Zelenku. Jsem velmi rád, že se nám daří přesvědčit vedení festivalu k provádění děl českých autorů. Doposud tomu tak však bylo vždy v kontextu s nějakým velkým jménem světového repertoáru. Až nyní stojí na programu jedno jediné jméno – Josef Mysliveček. Doufám, že se nám i tentokrát pro hudbu našeho krajana podaří náročné salcburské publikum nadchnout.

 

0002

 

Vnímáte tamní účinkování jako prestižní, nebo je samozřejmostí?

Těžko bychom asi hledali umělce, který by účinkování v Salcburku považoval za samozřejmost. I pro ty nejvěhlasnější představuje účinkování na tomto festivalu mimořádnou poctu a závazek.

A co nového potom v srpnu povezete do Varšavy?

Ve Varšavě nás čekají hned dva koncerty a v programu obou figuruje česká hudba. Nejdříve zazní v kostele svatého Kříže, kde je uloženo srdce Fryderyka Chopina, Requiem Antonína Rejchy. Na druhém koncertě v sále Varšavské filharmonie pak zazní Dvořákův Klavírní koncert g moll se sólistou Lukášem Vondráčkem, který bude hrát na kopii historického klavíru z roku 1868, a Symfonie č. 7 g moll u nás téměř neznámého skladatele Jana Václava Kalivody. Tento český předsmetanovský autor by si zasloužil větší pozornost, než jaké se jeho dílu dostává. Je to opravdu vynikající hudba, kterou obdivoval i Robert Schumann.

 

0003

 

Určitě hledáte, nebo pro Vás hledají, další zajímavé a třeba i neznámé položky pro budoucnost. Můžete něco prozradit?

Jenou z nich je dílo Jana Václava Kalivody. Kromě výletů do repertoáru devatenáctého století však ještě čeká na novodobé provedení řada děl Jana Dismase Zelenky nebo Josefa Myslivečka a mnohých dalších, a to nejen českých, skladatelů sedmnáctého a osmnáctého století. Domnívám se však, že pouhá objevitelská činnost není dostačující. Daleko důležitější a také obtížnější je přesvědčit pořadatele, aby měli odvahu zařazovat tato díla do svých dramaturgií. Jen tak se objevy těchto děl nestanou pouhou encyklopedickou položkou, ale pravým obohacením koncertního repertoáru.

Na čem a jak přesně v dlouhodobém horizontu – nebo při pohledu zpět – pracujete, aby se vaše soubory nějak vyvíjely, posunovaly stále kupředu? Nebo je to spíše intuitivní záležitost?

Jistá míra intuice hraje samozřejmě svoji roli, nicméně pečlivé a včasné plánování dalších projektů je pro budoucnost Collegia 1704 nezbytné. Především operní produkce jsou během na dlouhou trať, a tak už teď plánujeme česko-francouzskou produkci Mozartova Dona Giovanniho pro rok 2025 nebo projekty pro jubilejní smetanovský rok 2024, ve kterém bychom se mimo jiné chtěli vrátit k dílu Bedřicha Smetany.

Kdy jste mimochode vy sám naposledy zašel na nějaký koncert jako posluchač? Je to vůbec reálné?

Rád využiju příležitost navštívit koncert jako posluchač, a to i v případě, že jsem na koncertní cestě. Když jsem například nedávno dirigoval v Bostonu koncert Haydn and Handel Society, nenechal jsem si uniknout koncert Bostonských symfoniků s jejich šéfem Andrisem Nelsonsem a Prokofjevovou Pátou symfonií. Zkušenost z pozice diváka je pro každého interpreta nezbytná!

 

0007

 

-------------

Výběr z tohoto rozhovoru najdete také v Novinách Smetanovy Litomyšle.

 

Foto: Petra Hajská, SF / Marco Borrelli, Wojciech Grzedzinski, archiv festivalu smetanova Litomyšl

Petr Veber

Nepochází z uměleckého prostředí, ale k hudbě má jako posluchač i jako neprofesionální klavírista a varhaník blízko od dětství. Po gymnáziu vystudoval hudební vědu na Karlově univerzitě. Od poloviny 80. let působí jako novinář, hudební a operní kritik a autor textů o hudbě a hudebnících. Přes dvacet let byl zpravodajem ČTK zaměřeným na hudbu, kulturu a církve, od roku 2007 pak deset let v Českém rozhlase vedl hudební redakci stanice Vltava, pro kterou nadále pracuje jako publicista. Současně je jedním z dlouholetých průvodců vysíláním Českého rozhlasu D-dur, digitální stanice klasické hudby. Od 80. let vedle zaměstnání nepřetržitě přispívá do odborných českých hudebních měsíčníků, deníků i časopisů. Připravoval rozhovory a psal hudební reflexe do Lidových a Hospodářských novin, publikuje v Týdeníku Rozhlas i na internetu, píše texty k programům koncertů i obalům CD. Je autorem knihy Václav Snítil a jeho půlstoletí české hudby. Klasickou hudbu považuje za nenahraditelnou součást lidského života a snaží se o tom nenásilně přesvědčovat ostatní. Za hudbou cestuje stejně nadšeně, jako rád chodí po horách a fotografuje. Vážnou hudbu všech období, forem a žánrů ještě stále vyhledává, s potěšením poslouchá a dál poznává. V červnu 2018 se proto stal spoluzakladatelem hudebního portálu KlasikaPlus.cz...

Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.