pátek, 06 květen 2022 13:52

Viktorie Kaplanová Dugranpere: Zpěv na pomezí tří krajů

Autorka:

„Myšlenkou festivalu vokální hudby je sdílení krásy a síly lidského hlasu.“

„V Praze všechno stálo strašně moc peněz a nervů, stresu bylo více než radosti.“

„Chceme odbourat obavy místních lidí z „vážnosti“ klasické hudby.“

 

0009

 

První ročník festivalu vokální hudby nazvaný Hlasy tří světů nabídne přední soubory a umělce a hudbu všech stylových období. Začít měl dnes, 6. května, úvodní koncert v podání dua KCHUN se ale posouvá na 24. května. Zahajovacím večerem+ tak bude původně druhý v pořadí, koncert Q VOX 13. května v Chýnově. Festival se bude konat na pomezí tří krajů, Jihočeského, Středočeského a Vysočina, mimo jiné v Ledči nad Sázavou, Chýnově, Louňovicích pod Blaníkem a ve Vlašimi. Přehlídku uzavře na zámku Vlašim soubor Victoria Ensemble s madrigalovou komedií L´Amfiparnaso. Proč hlasy tří světů a jak složité je zakládat v současné době novou přehlídku, přibližuje v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz umělecká vedoucí souboru, sopranistka a sbormistryně Viktorie Kaplanová Dugranpere.

Proč Hlasy tří světů? Jakých?

Události poslední doby asi zamíchaly životy nás všech. Já jsem se odstěhovala ze Staroměstského náměstí na opuštěný statek. Ocitla jsem se na pomezí tří krajů, kde jsme začali organizovat tuto koncertní sezónu. Koncerty probíhají ve Středočeském kraji v okolí Vlašimi, v západním cípu kraje Vysočina a v severní části kraje Jihočeského. Každý z těchto krajů je opravdu svébytným světem, liší se od sebe charakterem přírody, energií i mentalitou obyvatel.

Kdo za festivalem stojí a jaký byl impuls k jeho založení? Po covidových dvou letech zakládat novou hudební přehlídku je docela odvaha...

Spíše než odvaha to byla nezbytnost. Od počátku stojím za počinem já spolu s naší skvělou manažerkou Kristýnou Šorsákovou. Několik let jsme pořádaly akce v Praze, ale všechno stálo strašně moc peněz a nervů, o publikum jsme se jen přetahovaly s dalšími organizátory, dotace nám nestačily a stresu bylo více než radosti. Před rokem jsme se proto rozhodly „rozjet to“ v okolí mého nového bydliště. Několik týdnů jsme s Kristýnou jezdily po schůzkách a získávaly spojence pro náš nový projekt. Už nyní máme neuvěřitelnou podporu starostů, úřadů, duchovních a hudbymilovných občanů. V podstatě všechny prostory máme zdarma, pomáhají nám s propagací a reklamou, podporují nás i finančně. Navíc můžeme čerpat finance z více zdrojů, z více krajů, postupně se napojujeme na lokální sponzory a mecenáše. Bylo to nejlepší rozhodnutí posledních let. Urychlil ho plodným rozhovorem při jednom přátelském posezení Zdeněk Klauda, kterému tímto veřejně děkuji.

V podstatě docela zaplňujete mezeru "na trhu", festivaly vokální hudby jsou u nás vzácné.

Myšlenkou celé koncertní sezóny, včetně festivalu, je sdílení krásy a síly lidského hlasu v klasické hudbě. Skrze zpěv, nejniternější hudební projev, hledáme nové cesty k posluchačům moderní doby. Klíčovými aktéry všech koncertů sezóny jsou lidské hlasy. Jako zpěvačka jsem nemohla jinak. S Kristýnou si v tomto navíc výborně rozumíme.

 

0004

 

Festival jste zasadily mimo Prahu, proč právě do Ledče n. Sázavou, Chýnova, Louňovic p. Blaníkem a Vlašimi? To jsou místa, která už festivalu zůstanou, nebo bude pokaždé probíhat jinde?

To jsou místa, která nám vyšla pro první ročník festivalu. Sezóna ale začala už v září v klášteře Želiv, pokračovala na zámečku v Růžkových Lhoticích a v kostele ve Smilových Horách. Každý rok se budou zajímavá místa různě měnit, střídat, ale i opakovat tak, aby vždy byly zastoupené všechny tři kraje. Dalšími plánovanými místy konání koncertů je například kostel sv. Víta na břehu vodního díla Švihov, nad zatopenou obcí Zahrádka, Načeradec, Čechtice, Křivsoudov a další.

Načasování na květen je také cílené?

Zcela cílené. Od září probíhá cyklus koncertů Victoria Ensemble, sezóna pak vždy vyvrcholí v květnu festivalem vokální hudby.

Jaká je dramaturgie a vize repertoáru?

Cyklus koncertů Victoria Ensemble, probíhající od září do dubna, nabízí posluchačům dramaturgicky neotřelé kulturní akce z oblasti hudby 16. až 18. století. Cílem květnového festivalu je pak představit vokální hudbu napříč dějinami, duchovní i světskou, s doprovodem nástrojů či a capella v podání výjimečných, především českých umělců. V rámci každého ročníku festivalu plánujeme vždy co nejširší záběr a co nejpestřejší program: gregoriánský chorál, vokální skupiny, písňovou tvorbu, soudobou hudbu…

 

0003

 

Hlavním bodem programu je letos madrigalová komedie L´Amfiparnaso, co je to za dílo? Jak jste na něj přišli?

Jedná se o opravdu pozoruhodný projev tradice italského hudebního divadla konce 16. století, pocházející z dílny modenského skladatele Orazia Vecchiho. I přesto, že l’Amfiparnaso je zhudebněno ještě v klasickém polyfonním stylu, svým charakterem a dramatickým pojetím se blíží komické opeře. Hlavními protagonisty jsou postavy z klasické komedie dell’arte. Hudebně je celek vypracovaný pro pět hlasů, a to zcela vynikající madrigalovou technikou, plnou efektních disonancí, imitací a dalších postupů, které z textu činí skutečně dramatickou záležitost. Jedná se o přímého předchůdce komické opery, kdy ale každá postava je zpívaná několika hlasy najednou. Obnovenou premiéru připravujeme s naším souborem v obsazení pěti pěvců a tří instrumentalistů společně s divadelní skupinou Teatro Comico. Tito herci a mimové mají dlouholeté zkušenosti se starým divadlem, jsou bryskní a nesmírně vtipní. Atmosféru renesanční Itálie dokážou s lehkostí a samozřejmostí přenést do naší doby a do našich končin tak, aby se i moderní český divák dokázal upřímně zasmát italským vtipům starým 400 let.

Jaké máte s festivalem představy a plány do budoucna?

Cílem celé koncertní sezóny je zkrátka přinášet kvalitní hudbu tam, kde se jí nedostává. Skrze zajímavou dramaturgii a výbornou interpretaci chceme přinášet radost a jedinečné zážitky. Většina lokálních posluchačů nemá s klasickou hudbou mnoho zkušeností. Lidé často nevědí, co je to oratorium, pastorela, kantáta nebo moteto, nikdo je to ve škole neučil. Chceme proto dlouhodobě publikum vzdělávat, přinášet tak osvětu, tříbit vkus. Dramaturgii máme v podstatě vymyšlenou na několik let dopředu. Na festivalu chceme hostit zajímavé umělce, kteří zapadají do naší ideje, a nabízet místním posluchačům objevné koncertní programy, díky nimž odbourají své obavy z „vážnosti“ klasické hudby.

 

0005

 

Foto: archiv a facebook festivalu

Veronika Paroulková

Vyrostla v hudebně výtvarné rodině. Vystudovala Právnickou fakultu UK, zpěv na Konzervatoři J. Ježka a soukromě hru na klavír a klarinet. Od 17 let se věnuje moderování a působí za mikrofonem nebo před televizní kamerou bez přestávky dodnes. Pracovala jako moderátorka na Classic FM (dnes Classic Praha), moderátorka zpravodajství v Radiu City, v ČRo Region a Radiožurnálu, poté vedoucí zpravodajství a publicistiky ČRo Region. Připravovala a moderovala pořad Telefonotéka a přenosy koncertů klasické hudby pro ČRo Vltava, publicistický pořad Proti srsti TV Prima, v České televizi pořady Před půlnocí, Před polednem, Studio 6, Politické spektrum, vědecký pořad Milenium a Zprávy ČT 24. V současné době moderuje Magazín Leonardo pro Český rozhlas Plus. Kromě toho psala články o klasické hudbě pro Divadelní noviny a spolupracuje jako moderátorka i s několika festivaly klasické hudby, s ČT ART, s pořadateli koncertů nebo s vědeckými institucemi. Její zálibou je golf a fotografování, ráda cestuje, chodí v přírodě, tančí nebo lyžuje. Jako koníčka má i vaření, kvalitní vína a gastronomii. A kde to jde, potkáte ji s fenkou Westíka pojmenovanou Mimi podle Pucciniho Bohémy, se kterou tvoří nerozlučnou dvojici. Založení portálu KlasikaPlus.cz považuje za zpečetění svého hlubokého vztahu s vážnou hudbou…

Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.