„Z Rybovky u Jezulátka vznikla hezká rodinná tradice.“

„Řekl jsem si, že ji budu dělat jen jednou za rok, abych se na ni těšil a nezošklivil si ji.“

„Palais Garnier je zřejmě nejkrásnější divadlo na světě a moci si ho ve volných chvílích projít je příjemný bonus.“

Jednou z vánočních tradic v Praze je už přes dvě desetiletí Vánoční mše Jakuba Jana Ryby v Pražském Jezulátku. Každoročně v 15 hodin naplní kostel až po okraj. Zatím jen jednou vynechal účinkování barytonista ADAM PLACHETKA, který je s tímto koncertem už neodmyslitelně spjatý. Podruhé to je letos. Jak řekl KlasicePlus, pracovní povinnosti ho ještě do zítřka zdrží v Paříži.

Adame, vzpomeneš si ještě, kdy jsi Rybovku u Jezulátka zpíval poprvé?

Jestli se nepletu, poprvé jsem byl do Jezulátka přizván v roce 2005.

Jak ses k ní vlastně dostal?

Kolega, co ji zpíval přede mnou, z nějakého důvodu nemohl a navrhl mě jako alternativu.

Kolikrát jsi vlastně za tu dobu nemohl?

Myslím, že jsem za tu dobu vynechal jen jednou, když jsem musel už 25. odcestovat do Houstonu, kde jsem začínal zkoušet Figarovu svatbu. A pak bohužel na seznam musím přidat rok 2018.

Jaká pracovní příležitost Ti s letošní Rybovkou koliduje?

Jsem aktuálně v Paříži, kde pomalu končíme dlouhou sérii Rossiniho Popelky. Poslední představení připadají na Štědrý večer a na Štěpána, takže odletět na jediný zbývající den mezi do Prahy bohužel nebylo možné, ač mě to mrzí. Z Rybovky u Jezulátka vznikla hezká rodinná tradice a setkáváme se tam s příbuznými i kamarády. Má to pro mě vskutku vánočního ducha.

Jak se v Paříži cítíš a jak se Ti líbí inscenace Popelky?

Paříž je na můj vkus trochu hektické město, ale zvyknul jsem si vlastně lépe, než jsem sám čekal. Inscenace nemusí být každému pochuti, ale mě baví. Alidoro je skvělá role. Má krásnou árii, která je jedna z mých nejoblíbenějších vůbec, a kromě ní jen pár ansámblů a recitativů, takže mám pocit, že jsem tu tak trochu na dovolené, což je jednou za čas příjemné.

Proslul jsi tím, že ses zařadil po bok několika málo Čechů, kteří zpívali nebo zpívají v newyorské MET, jaká je ve srovnání s ní Pařížská opera?

Popelku hrajeme v historické budově, což je za odměnou samo o sobě. Palais Garnier je zřejmě nejkrásnější divadlo na světě a moci si ho ve volných chvílích projít je příjemný bonus. Co do tradice musím přiznat, že jsem vlastně nevěděl, jak dlouhou historii zdejší opera má. Koncem prosince tu proběhnou dva koncerty u příležitosti oslav tří set padesáti let od založení Pařížské opery, což z ní činí instituci téměř stejně starou, jako je sama forma opery.

Zazpíváš si letos Rybovku aspoň jinde?

Ne. Když jsem začal Rybovku zpívat u Jezulátka, řekl jsem si, že ji budu dělat jen jednou za rok, abych se na ni těšil a nezošklivil si ji. Myslím, že to od té doby dodržuji bez výjimky. Pochopitelně neříkám, že si ji jinde nezazpívám v budoucnu, ale zatím se neobjevila příležitost, kvůli které bych své plány měnil.

Jaké budeš mít letos Vánoce, poprvé ve čtyřech?

Doufám, že hezké 🙂 Rodina za mnou přijela do Paříže a slavíme společně tady.

Česká mše vánoční „Hej mistře“ Jakuba Jana Ryby začíná v kostele „pražského Jezulátka“ tradičně v 15 hodin. Sólisty letos budou Štěpánka Heřmánková, Dita Stejskalová, Milan Pelikán a Lukáš Hynek, na varhany hraje Jiří Mittner, Filharmonii mladých Praha povede Ladislav Cigler. Spoluúčinkují sbory ČVUT, Besharmonie a Sanguis Novus.

Foto: Veronika Paroulková