pondělí, 04 duben 2022 16:40

Atrium Žižkov: Těší nás, že o nás muzikanti už vědí

Autor:

„Naším snad největším klenotem je koncertní nástroj Steinway & Sons.“

„Činnost Atria má tři základní programové pilíře: galerii, komunitní program a hudební akce.“

„Stál přede mnou úkol zachovat kontinuitu, ale zároveň Atrium otevřít, dát programu systém, zpřehlednit nabídku.“

 

00004

 

Multifunkční, komunitní, dynamické. A také čím dále otevřenější koncertům klasické hudby. Tak bych ve zkratce charakterizovala Atrium na Žižkově, komorní prostor, který se poslední dobou stává dějištěm zajímavých hudebních počinů. O tom, jak se z Atria daří budovat moderní kulturní středisko a jaká hudba zde zní, prozrazují více ředitelka příspěvkové organizace Za Trojku Marie Kašparová a hudební dramaturgyně Atria Kristýna Borecká.

Pro ty, kteří Atrium ještě neznají – jak byste jeho činnost ve stručnosti popsala?

Marie Kašparová: Jsme příspěvkovou organizací Městské části Praha 3, takže se snažíme, aby bylo Atrium atraktivní pro místní obyvatele a zároveň se, v některých programových oblastech, dostalo na jakousi kulturní a hudební mapu Prahy. Chceme tedy působit snad i trochu edukačně a přivést naše publikum k umění. Činnost Atria má přitom tři základní programové pilíře: galerii, komunitní program a hudební akce.

Co je náplní jednotlivých pilířů?

MK: V rámci galerijního programu se snažíme zejména o to, aby bylo umění, byť soudobé, přístupné. Aby návštěvník, který do galerie běžně nechodí, měl pocit, že výstavě rozumí. Postupujeme proto tak, že si nejdříve zvolíme téma: například loni to byla výstava „Zachraň jídlo“, teď máme projekt věnovaný českým státním svátkům. K danému tématu pak vybíráme umělce, u nichž máme pocit, že mají k tématu co říct. Co se týče komunitního programu, jedná se o sousedské akce, například o Vánocích, o Velikonocích, také jsme například organizovali swap květin. No a pak samozřejmě hudební program. Tradičně bylo Atrium orientováno spíše na klasickou hudbu, my se snažíme dát prostor jak vážné hudbě, tak i jiným žánrům – to se samozřejmě odvíjí i od toho, co nám dovoluje akustika našeho sálu.

Tím narážíme na to, že Atrium je celkem specifický prostor.

Kristýna Borecká: Ano, akustika místa není pro všechny žánry nebo druhy hudby zcela ideální. Za velkou devizu ale považuji fakt, že se jedná o tak komorní prostor, kapacita je zde sto dvacet lidí. Publikum je natěsno s diváky, pro mladé umělce to může sloužit téměř jako masterclass. Nebráním se proto tomu, když si sem hudebníci chtějí přinést čerstvě nastudovaný program, který teprve začínají hrát. Myslím, že pro takovou zkušenost je formát Atria ideální. Především mě ale těší, že nás hudební komunita zná. Hudebníci se shodují na tom, že to zde má atmosféru – i když musí kvůli akustice o něco více přemýšlet nad repertoárem.

MK: Plánujeme úpravy, i z hlediska akustiky, ale jsem ráda, že jsme se do toho nepustily hned. Specifikum je totiž také v tom, že se jedná o multifunkční prostor: a naše představa o tom, co skutečně na který typ akce potřebujeme, se vyvíjí. Obecně bych ale byla ráda, kdybychom tento trochu studený sál zútulnily a aplikovaly prvky na zlepšení akustiky – a to i co se týče odhlučnění, protože v současné době dochází k přeslechům z foyer.

 

00001

 

Jaká je vlastně historie tohoto místa? A v jakém momentu jste do toho vstoupily vy dvě: jako ředitelka a dramaturgyně?

MK: V Atriu se již od roku 1984 pořádaly různé výstavy a koncerty. Bylo také místem legendárních „výchovňáků“, na něž má, bohužel, řada lidí nepříliš pozitivní vzpomínky. V roce 2015 pak přišla výměna vedení a zároveň sloučení s jiným kulturním centrem, s Vozovnou. Důraz se tenkrát přesunul do trošku jiných sfér. Já jsem se k Atriu dostala na přelomu let 2019/2020, když jsem se stala ředitelkou příspěvkové organizace Za Trojku. Zdědila jsem tenkrát organizaci bez jasně nastavené hudební dramaturgie. V tomto ohledu jsme opravdu začaly na zelené louce. Celý tým jsem si pak vybrala sama. Uvědomila jsem si, že pokud to chci dělat s určitou intenzitou, potřebuji spolehlivé spolupracovníky. Kristýnu jsem pak oslovila právě jako dramaturgyni hudebního „pilíře“. Známe se a já věděla, že její vklad bude pro organizaci přínosem.

KB: Stál přede mnou úkol zachovat kontinuitu, ale zároveň Atrium otevřít, dát programu systém, zpřehlednit nabídku. Proto se mi zdálo nejlogičtější zvolit koncept koncertních cyklů. Ty zatím fungují jako dramaturgický rámec, nikoliv jako abonmá, nelze je zakoupit v celku. Některé cykly přitom již probíhají, některé teprve odstartujeme. Snad už to bude konečně normální sezona: doteď jsme měly jen málo možností si vyzkoušet, jak publikum reaguje.

Jak jsou zmíněné koncertní řady koncipovány?

KB: Jak jsme naznačily, vycházíme i z možností sálu. Naším snad největším klenotem je koncertní nástroj Steinway & Sons, který pro nás vybral Ivo Kahánek. Proto máme již dobře rozběhnutou klavírní řadu, v rámci níž již vystoupili manželé Kasíkovi, pozvání přijala také polská klavíristka Maria Gabryś-Heyke nebo Marek Kozák. Nejexkluzivnější řadou, kterou teprve připravujeme, bude Komorní řada. Odstartujeme ji na podzim, patronem cyklu bude Guarneri Trio Praha. Cyklem Hudba o třetí pak cílíme na rodiny s dětmi a seniory – a zároveň tím navazujeme na tradici matiné, která se v Atriu konala. Před nedávnem jsme také spustily cyklus Hudba, slovo a cit. Spolupracujeme na něm se Společností Zdeňka Fibicha, součástí řady jsou tak i večery věnované melodramům. Hosty budou známí herci – hlavní protagonistkou zahájení byla Taťjana Medvecká. Je to pro nás jedna z cest, jak přilákat další posluchače.

U této řady bych se ráda zastavila. Melodram nemívá v koncertních programech tolik prostoru…

KB: Ano, cyklus má proto lehce osvětový charakter. Navštívila jsem Soutěž Zdeňka Fibicha, která je na melodramy zaměřena, a musím říct, že to byl velmi zajímavý zážitek. Rozhodly jsme se proto, že dáme prostor i jejím laureátům.

MK: Zprvu jsem se trochu obávala, zda to bude pro prostor Atria vhodný formát. Mám zkušenost, že když koncerty uvádím, není mi vždy dobře rozumět, na mluvené slovo to není ideální sál. První koncert ale dopadl skvěle – školený hlas naše Atrium „umluví“.

KB: Nejblíže bude tato řada pokračovat 7. dubna koncertem manželů Havlových. Jsou nejen skladatelé, ale i multiinstrumentalisté a v Atriu doprovodí herce Vladimíra Javorského při recitaci jím vybraných veršů.

 

00003

 

Kristýno, již podle sestavení cyklů soudím, že se v hudebním světě velmi dobře orientujete. Věnujete se hudbě i aktivně?

KB: Vyrůstala jsem v hudebním prostředí, můj dědeček byl skladatel Jan Hanuš, takže s klasikou a soudobou hudbou jsem byla ve styku odmala. Na vysoké škole jsem sice absolvovala kulturologii a portugalštinu, zároveň jsem ale vystudovala jazzový zpěv na VOŠ Jaroslava Ježka. Kontakty na jazz i na svět klasiky se mi teď celkem hodí. (úsměv)

V Atriu tedy nezaznívá pouze klasická hudba. Jak jsou zastoupeny jiné žánry?

KB: V rámci řad si zveme jazzové hudebníky – nejblíže recitál Milana Svobody, také chystáme například crossoverový večer s Epoque Quartet.

MK: Jiným žánrům se ale věnujeme i v dalších projektech. Zmínila bych projekt Playing Divas, za nímž stojí programová koordinátorka Atria, Jana Gajová. Playing Divas je zaměřeno na téma žen v hudbě, které teď rozhodně rezonuje. Chtěly jsme dát prostor umělkyním, jež jsou interpretkami i autorkami zároveň.

Jaká je vaše vize do následujících let?

KB: Budeme především bedlivě sledovat ohlasy na jednotlivé cykly. Máme samozřejmě další nápady, ale jak jsme zjistily, nejde to všechno hned. (úsměv) Především se chceme v rámci Prahy a České republiky stát vyhledávaným místem ke spolupráci. A konkrétněji: líbilo by se mi, kdybychom si nastavily spolupráci s festivaly nebo kdybychom tady měly rezidenční umělce.

 

00002

 

Foto: Petr Machan, Atrium Žižkov

Lucia Maloveská

Klavíristka, publicistka, hudební teoretička.

K hudbě, umění a ke psaní nejrůznějších textů inklinovala již odmala. Vystudovala gymnázium a posléze klavír na Konzervatoři Jána Levoslava Bellu v Banské Bystrici. Absolvovala pražskou HAMU v oboru hudební teorie, v jehož studiu pokračuje od roku 2021 i na doktorandském stupni. V rámci studií také absolvovala stáž na Universität für Musik und darstellende Kunst ve Vídni. Ve svém zkoumání se soustřeďuje na oblast formy a tektoniky, na racionální kompoziční postupy a příležitostně na tvorbu slovenských skladatelů. Jako hudební recenzentka a publicistka spolupracuje a spolupracovala s hudebními portály a periodiky jak v Česku, tak i na Slovensku. Z koncertů odjakživa odcházela plná dojmů a postřehů, které ne vždy měla s kým sdílet, psaní recenzí je tedy pro ni přímo terapií. Miluje klasickou hudbu, ze všeho nejvíc ji však fascinuje hudba soudobá. Příležitostně se věnuje divadlu, literatuře a folkloru, zkušenosti má i v oblasti dramaturgie. Kromě hudby má vášnivě ráda dobré víno a Formuli 1 a za všemi třemi vášněmi je ochotná jezdit stovky kilometrů. 

Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.